Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Používám Raspberry PI k různým účelům a při tom jsem zauvažoval o různých fičurách a také o napájení RPI.
Uvažoval jsem o výrobě aktivního POE určeného přímo pro Raspberry PI. Jedná se hlavně o řešení problémů s napájením RPI na delší vzdálenosti. Hlavní myšlenka je kvalitní 5V zdroj, který bude přímo u Raspberry PI. Vyšel bych z elektroniky speciální USB redukce se zdrojem pro Neo FreeRunner. Raspberry PI by tedy bylo napájeno po ethernetu. Stačil by v podstatě libovolný zdroj, kterým by se dalo napájet i více RPI. Nebo by se bralo napájení přímo ze zdroje routeru, k němuž vždy stejně vede ethernet kabel od RPI.
Jako ještě zajímavější projekt jsem uvažoval o plně bezdrátovém Raspberry PI. RPI by bylo mělo WIFI a napájeno by bylo z baterie, která by byla nabíjena ze solárního článku. Takové použití, kde je Raspberry PI napájeno z baterie a komunikuje přes WIFI jsem vyzkoušel. Ale zatím nemám přesnou představu, jak by se současně kvalitně řešilo dobíjení....
Rád bych se zeptal, jestli by se to tu někomu hodilo nebo někdo něco takového zkoušel?
A hlavně bych se chtěl zeptat, jestli má někdo zkušenosti s elektronikou pro zařízení, které je napájeno v noci z baterie a ve dne plynule přejde na napájení ze solárního článku a zároveň je baterie dobíjena.
Tiskni
Sdílej:
Osobně se mi neosvědčilo ani napájení z USB portu počítače, protože ten je příliš měkký, pak může zlobit wifi, USB DVB-T přijímač apod. Já v takovém případě volím napájený USB hub (nepřekračuje 5 V o víc než 10 %), do kterého pak zapojím jak vstupní napájení RPi, tak ony hladové USB věcičky. Předpokládám, že by to šlo použít i s výše zmíněným PoE měničem.