Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
PS: s kalkulačkou to dělám stejně. (v jednoduchosti je síla)
PS: s kalkulačkou to dělám stejně. (v jednoduchosti je síla)
ja pustam python v konzole :)

tak šahnu po svoji Casio fx-9750GNo, tohle jsou spis mini netbooky, nez kalkulacky:) Taky mam jedno Casio (umi taky historii a editaci zadanyho vyrazu) doma ve skrini, ale zas tak moc nepocitam a to, co pocitam, na to mi bohate staci calc, kde je i historie, ktera u obyc kalkulacek samozrejme neni.
Já zase calc v yakuake.
veru tak
Ako je to s presnostou? Napr.:
$ bc -l
bc 1.06
Copyright 1991-1994, 1997, 1998, 2000 Free Software Foundation, Inc.
This is free software with ABSOLUTELY NO WARRANTY.
For details type `warranty'.
1 / 3 * 3
.99999999999999999999
vs. python:
$ python
Python 2.5.1 (r251:54863, Apr 15 2008, 22:57:26)
[GCC 4.0.1 (Apple Inc. build 5465)] on darwin
Type "help", "copyright", "credits" or "license" for more information.
>>> 1.0 / 3.0 * 3.0
1.0
Je to len jednoduchy priklad, ale hadam sa rozumieme, o co mi ide..
nicméně kalkulačka se mi stejně válí na pracovnim stole (kde jinde je místo pro kalkulačku, že?), takže než někde klikat, nebo mačkat nějakou zkratku (nehledě na to, že si žádnou nepamatuju a když už si pamatuju, tak si je pletu) rači po ní prostě šáhnu a počítám to co nezvládnu z hlavy. Je to prostě rychlejší, nic "hlubšího" v tom neni. Nejlepší řešení by byla asi numerická část klávesnice s tlačítkem "přepni na mód kalkulačka only" a s displejem, ale jestli něco takového vůbec existuje, stejně si to nekoupim, protože klávesnice je pro mě "spotřební zboží" které nemá právo vydržet déle jak rok (jestli jí někdy sprchuju, to mi musí sakra vyhovovat, nebo musim mít finanční tíseň - vysoký datum) a stojí okolo 100Kč.
Mě stačí natáhnou ruku trochu doprava, na počítači mi leží tahle: http://mmm.webz.cz/tesla/tmr413.html
Sorry - keď chcem spustiť kalkulačku, tak si radšej vytiahnem klasickú zo skrine, lebo neviem ako sa to spúšťa.Zda se mi to, nebo mi to zni trochu jako "jsem lina premyslet"? Vypada to, ze 10 vterin premysleni je namahavejsi nez se zvednout od stolu, dojit v byte ke skrini, zalovit a najit kalkulacku, s ni pak dojit zpet ke stolu, vypocitat a pak ji dojit zase vratit. To je docela bida. Misto 3 vterinove bleskove uvahy "je to kalkulacka, pomucka pro kancelar, podivam se do nabidky 'Kancelar', nalezeni polozky 'Kalkulacka' a kliknuti." Otazka: Pokud by mamka nevedela, kde ma v byte klasickou kalkulacku schovanou, nebo kdyby najednou nebyla na svem miste ve skrini, co by delala? Chtelo by to, aby se naucila premyslet, ze program typu X muze najit v nabice nazvu ABC. Navic pro casto pouzivane veci se daji predelat nabidky, aby vyhovovaly uzivateli a priste uz to nemusel tak dlouho hledat. Osobne nabidky spis nepouzivam, protoze si ve WindowMakeru mapuju casto pouzivany veci na klavesovy zkratky. Ve Vistach je (IMHO docela dobra) featura, ze clovek zacne psat v hlavni nabidce start a ono to vyhleda ze vsech nabidek programy se zadanym podretezcem - tak by slo potom jednoduse spoustet programy - umi tohle gnome nebo KDE?
Keď chcem niečo písať, zabehnem do Windowsáckych dokumentov** a píšem.Tohle taky moc nechapu. Kdyz chci neco na linuxu napsat, mam k dispozici min 3 druhy programu - OpenOffice, Koffice nebo abiword, pro execl OOo, Koffice nebo gnumeric. Tady to moc nechapu, protoze neverim, ze by mamka pouzivala nejake specialni funkce, ktere jsou v Linux programech jinde umistene nebo funguji jinak nez v MSO (vymluva "je to jine") a obycejne veci jako Bold, Italic atd maji snad i tlacitka na panelu, staci ho ocima preject. Neco jineho by bylo, kdyby bylo potreba otevirat DOC/XLS dokumenty se 100% originalnim formatovanim (ale to by myslim nesplnoval ani samotny MSO), jinak jde v pohode pouzit OOo, jinak je tam napsano "pokud chcem pisat".
Patrím totiž ku strednej generácii, ktorá sa s počítačmi a ich schopnosťami nestretávala od útleho detstva.Hmmm, neco podobneho uz jsem slysel. BTW, co presne znamena stredni generace? Jinak, doma taky porad pouzivate cernobilou TV bez dalkovyho ovladace? Mikrovlnku taky nepouzivate? Mobilni telefon taky ne? Tohle jsou vsechno veci, ktery se vyvijeli, zeslozitovali a presto se s nima clovek nauci zachazet. Jde jen o to, jestli chce premyslet.
Ve Vistach je (IMHO docela dobra) featura, ze clovek zacne psat v hlavni nabidce start a ono to vyhleda ze vsech nabidek programy se zadanym podretezcem - tak by slo potom jednoduse spoustet programy - umi tohle gnome nebo KDE?krunner (starší video). GNOME to AFAIK umí taky.
Ve Vistach je (IMHO docela dobra) featura, ze clovek zacne psat v hlavni nabidce start a ono to vyhleda ze vsech nabidek programy se zadanym podretezcem - tak by slo potom jednoduse spoustet programy - umi tohle gnome nebo KDE?Defaultní menu KDE4 toto umí. Pro KDE3 bylo menu, které to umožňovalo. Dobře to také bylo vyřešeno v SUSE, a to i pro GNOME. Ze suse to pak zas přebírala další distra jako Mandriva. Navíc se dá v KDE použít KRuner, takže jsem si na nějaké hledání v nabídkách taky odvykl.
Neco jineho by bylo, kdyby bylo potreba otevirat DOC/XLS dokumenty se 100% originalnim formatovanim (...)
To je AFAIK take nejcastejsi pripad kdy pouzivam OO -- formulare, prezentace [1], ruzne vzory vzhledu [2] atp. A v tomto ohledu je to porad bida
Bohuzel.
[1] Nejcastejsi je, ze text slidu v ppt po otevreni v OO "odtece" uplne mimo stranu
[2] Nektere instituce (napriklad nase fakulta) uz to vedou i v .odt
Zda se mi to, nebo mi to zni trochu jako "jsem lina premyslet"?Je zajimave, ze spousta lidi je mnohem vice lina premyslet nez lina fyzicky, takze kdyz jim neco nefunguje, tak misto elementarni logicke uvahy se radeji zvednou ze zidle a odkraci se mne zeptat. Nebo radeji klidne napisi do nejake poradny ci fora rozsahle pojednani o tom, ze jim nefunguje to-a-to, namisto aby zkusili help, podivali se do dokumentace nebo pouzili Google.
...zaujimave ako hned predpokladame, ze je pani mama leniva. co ak to tak nie je? co ak len nie je natolko techn. zdatna, aby jej napadlo, ze sa to da vygooglit? mozno... mozno az si toto precita, co sice netusim, ci urobi, zisti, ze to tam hladat moze... a i keby to tam nasla...je iste, ze tomu bude rozumiet? ano, recepty na nete hlada, ako sama pise, ale tie su pisane v jazyku zien, tomu rozumie zrejme kazda zena...dokonca i chlap.
osobne velmi obdivujem ludi, ktori pocas svojich detskych a teenegerskych cias nepouzivali pocitace, nakolko si to ani doba velmi neziadala, ak vobec, a dnes uz zvladaju to, co potrebuju. jasne, kazdy potrebuje pocitac k inym veciam a na inej urovni.
sklanam sa pred pani mamou, nech si mysli kto co chce...
panacik
Jenomže když já provedu tuto bleskovou úvahu a podívám se do nabídky Kancelář, tak tam žádnou položku Kalkukačka nenaleznu. U mě se nachází na Utilities > Desktop > KCalc (KDE 3.5 Gentoo). V každém desktopovém prostředí to může být nastaveno jinak. Proto ta vaše "blesková úvaha" ani úvahy o lenosti přemýšlet prostě neplatí.Sorry - keď chcem spustiť kalkulačku, tak si radšej vytiahnem klasickú zo skrine, lebo neviem ako sa to spúšťa.Zda se mi to, nebo mi to zni trochu jako "jsem lina premyslet"? Vypada to, ze 10 vterin premysleni je namahavejsi nez se zvednout od stolu, dojit v byte ke skrini, zalovit a najit kalkulacku, s ni pak dojit zpet ke stolu, vypocitat a pak ji dojit zase vratit. To je docela bida. Misto 3 vterinove bleskove uvahy "je to kalkulacka, pomucka pro kancelar, podivam se do nabidky 'Kancelar', nalezeni polozky 'Kalkulacka' a kliknuti."
Chtelo by to, aby se naucila premyslet, ze program typu X muze najit v nabice nazvu ABC. Navic pro casto pouzivane veci se daji predelat nabidky, aby vyhovovaly uzivateli a priste uz to nemusel tak dlouho hledat.Vysvětlete prosím, jak by měl laický začátečník vydedukovat, že kalkulačka je "nástroj plochy", ale zato textový procesor "kancelářská záležitost". S tím se musí nejdřív podrobně seznámit, tj. projít si buď školení anebo sám. Je to zkrátka špatná ergonomie desktopového prostředí, co zapříčiní, že je jednodušší dojít si pro extra kalkulačku do skříně a házet vinu na blbost uživatele je to nejjednodušší - anebo že by to byla lenost návrhářů a administrátorů desktopů přemýšlet?
Děti, rodiče, prarodiče - to jsou generace. Střední generace jsou rodiče dnešních dětí. Zatím větší část střední generace se skutečně nesetkávala s počítači od útlého dětství. Je to sice k nevíře, ale před 20 lety skutečně nebyly počítače aspoň v našich končinách běžnou výbavou domácností.Patrím totiž ku strednej generácii, ktorá sa s počítačmi a ich schopnosťami nestretávala od útleho detstva.Hmmm, neco podobneho uz jsem slysel. BTW, co presne znamena stredni generace?
Jinak, doma taky porad pouzivate cernobilou TV bez dalkovyho ovladace? Mikrovlnku taky nepouzivate? Mobilni telefon taky ne? Tohle jsou vsechno veci, ktery se vyvijeli, zeslozitovali a presto se s nima clovek nauci zachazet. Jde jen o to, jestli chce premyslet.Ne, nemáte pravdu. Tyto výrobky jsou sice složité, ale "lidi" se s tím většinou zacházet nenaučí tak, aby využivali všechny dostupné funkce těchto výrobků. Zapnout a vypnout se naučí, to jo... Zbytek je většinou natolik komplikovaný, že si na to dnešní "střední generace" objednává právě svoje děti. Počkejte za 20-30 let na to, jak se budete k novým technologiím, které dnes ještě nejsou na trhu, chovat vy
Jenomže když já provedu tuto bleskovou úvahu a podívám se do nabídky Kancelář, tak tam žádnou položku Kalkukačka nenaleznu. U mě se nachází na Utilities > Desktop > KCalc (KDE 3.5 Gentoo).
V každém desktopovém prostředí to může být nastaveno jinak.
Freedesktopový definiční soubor aplikace je jeden ten předepisuje kategorii, kam daná aplikace patří. Takže různá prostředí by měla vytvořit stejný strom nabídky aplikací.
Problém spíš bude v tom, že v KDE se pod názvem Kalkulačka schovává úplně jiný program, než třeba v Gnome.
To je totiž daň za zjednodušení, které si tak běžní uživatelé na jednu stranu pochvalují (spouštím Kalkulačku a ne bc), ale vzápětí na něj nadávají (moje Kalkulačka je jiná než ta tvoje).
Souvisí to s tím, jak běžný uživatel chápe počítač (on nerozlišuje program od stroje): počítač je pro něj hotová věc, která má několik snadno uchopitelných funkcí a ty on zná a používá. Cokoliv jiného nezná a ani znát nechce.
V tomto světle mám pochopení pro „Gnome fašismus“. Na druhou stranu tím můj pohled vývojáře neskutečně trpí a bojím se, že podobně neefektivní subjektivně zjednodušující přístup má většina lidí k většině nástrojům (ale i netechnickým problémům).
Co s tím? Mám přijmout skutečnost a přizpůsobit se světu, kde o úspěchu rozhoduje obal?
Jenomže když já provedu tuto bleskovou úvahu a podívám se do nabídky Kancelář, tak tam žádnou položku Kalkukačka nenaleznu.
Tak jinak: v openSuSE, v KDE4 a možná i jinde je v menu políčko pro vyhledávání. Napíšu do něj "kalkulačka", "kalkulátor", "calc",... a vyhodí mi to kalkulačku.
Je to zkrátka špatná ergonomie desktopového prostředí, co zapříčiní, že je jednodušší dojít si pro extra kalkulačku do skříně a házet vinu na blbost uživatele je to nejjednodušší - anebo že by to byla lenost návrhářů a administrátorů desktopů přemýšlet?
Jak píšu výše --- postupy pro pracovité a postupy pro inteligentní.
Je to sice k nevíře, ale před 20 lety skutečně nebyly počítače aspoň v našich končinách běžnou výbavou domácností.
Pravda, ale před deseti lety už pomalu ano... a časy se mění.
Ne, nemáte pravdu. Tyto výrobky jsou sice složité, ale "lidi" se s tím většinou zacházet nenaučí tak, aby využivali všechny dostupné funkce těchto výrobků. Zapnout a vypnout se naučí, to jo... Zbytek je většinou natolik komplikovaný, že si na to dnešní "střední generace" objednává právě svoje děti. Počkejte za 20-30 let na to, jak se budete k novým technologiím, které dnes ještě nejsou na trhu, chovat vy
Záleží na přístupu. Jednak je spousta lidí shnilá přečíst si návod (zase postup pro pracovité a pro inteligentní ^_^) a jednak jsou lidé blbí: když si někteří jedinci pořizují drahé telefony, které neumějí používat, místo jednoduchých (a pro ně ergonomičtějších) telefonů.
Súkromne využívam PC na získavanie informácií z internetuNa tuhle práci je imho linux mnohen vhodnější.
Tiskni
Sdílej: