Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Nějakou dobu už používám skvělou live distribuci Slax. První věcí, která na člověka vykoukne po startu Slaxe je bootovací nabídka v angličtině a "Thanks for using Slax". Někoho by to možná mohlo překvapit, zvláště když si přečte informaci na webu slax.org, že Slax je multijazyčný, a je přeložen do mnoha jazyků. Rozhodl jsem se tedy menu lokalizovat.
První moje kroky vedly samozřejmě na stránky s dokumentací. Text bootovací nabídky v sobě ukrývá soubor slax.cfg, který je v adresáři /boot na médiu, z kterého spouštíte Slax. Soubor má poměrně pochopitelnou syntaxi a tak jsem se zaradoval, že přeložení nabídky bude otázkou pár minut. Jenže ouha - při startu se namísto našich krásných písmen objevovaly různé muří nohy a další paznaky. Řešení problému mi dalo docela zabrat, ale nakonec se vše v dobré obrátilo
.
O zavádění jádra a systému se ve Slaxu stará zavaděč syslinux. To se týká situace, kdy spouštíte Slax ze zapisovatelného média (USB flash disku) se souborovým systémem FAT nebo FAT 32. Pokud spouštíte Slax z CD, o zavádění se stará isolinux. Donedávna jsem nevěděl, že kromě LILA a GRUBU ještě nějaké další zavaděče existují. Inu, Linux je prostě svoboda
. Co se týče možností syslinuxu, tak se nevyrovná svým větším bratříčkům LILu a GruBu. Nicméně pro potřeby různých live a mini distribucí je jako dělaný a své místo si určitě najde. Mou snahou tedy bylo přinutit syslinux, aby správně zobrazoval české znaky, tj. vnutit mu jiný font, než standartně obsahuje (výchozí a jediný je "us" font, který syslinux načítá ze znakové sady BIOSu). Na stránkách autora syslinuxu jsem se dočetl, že možnost zavedení jiného fontu podporuje syslinux už od verze 1.34 (projekt se nachází nyní už ve verzi 3.71). Podle mých zkušeností je pro češtinu nejvhodnější font lat2-16.psfu, který je poměrně snadno dosažitelný v každé dnešní distribuci. Jenže syslinux je poměrně jednoduchý a neumožňuje zavedení znaků v Unicode (psfu - "u" na konci znamená, že se jedná o unicodový font). Moje pátrání a úsilí se tedy soustředilo na nalezení neunicodového fontu lat2-16.psf. Nutno říci, že při této činnosti jsem se posunul v čase o nejméně 8 let zpátky ( naprostá většina fontů je dnes založena na Unicode, UTF-8 ). Nakonec jsem po zuřivém pátrání kýžený výsledek nalezl zde. Do souboru slax.cfg jsem tedy doplnil řádek:
FONT /boot/lat2-16.psf
Rozbalení fontu a úprava souboru slax.cfg už tedy nebylo překážkou a dílčí kus práce byl za mnou. Nicméně jsem se pouze s tímto nespokojil a pokračoval v bádání dál. Kupříkladu mě ze začátku celkem trvalo přijít na to, jak editovat parametry spuštění (tzv. cheatcodes) jednotlivých položek v menu - slouží k tomu klávasa Tab. K tomuto účelu jsem vytvořil kratičkou nápovědu v češtině, která je dostupná po stisku klávesy F1. Jedná se o obyčejný textový soubor, který syslinux načte při startu systému. Do slax.cfg jsem přidal:
F1 /boot/help.czPřidat českou klávesovou mapu představovalo opět drobný problém. Použil jsem klávesovou mapu cz.map, kterou jsem ale musel převést do formátu srozumitelného syslinuxu pomocí perlovského skriptu
keytab-lilo.pl. Tento skript je součástí Slaxe, jinak jej lze najít v instalačních balíčcích zavaděče LILO. Použil jsem tedy příkaz: /usr/sbin/keytab-lilo.pl cz > /mnt/sdb1/boot/cz.ktla do slax.cfg doplnil řádek:
KBDMAP /boot/cz.ktlTo už je ale jen taková malá třešnička na dortu, málokdo asi bude dopisovat parametry jádra v češtině
. Poslední věcí, kterou jsem chtěl změnit, byl obrázek (pozadí). Nešlo mi o to vytvářet nějaký nový "artwork", ale spíš odstranit nápis "Thank you for using Slax", který dojem lokalizovaného prostředí příliš nevzbuzuje. Zde je situace poměrně jednoduchá a fantazii se při úpravě obrázku meze nekladou. Obrázek musí být opět uložen v původním rozlišení 640 x 480 ve formátu jpg nebo png. Ještě bych podotknul, že výchozí screen se nachází v adresáři /boot/slax.png a prohlédnout si jej můžete zde. K úpravě obrázků samozřejmě dobře poslouží známý program Gimp. Nejsem zrovna nějaký "artworkdesigner", ale dost mě možnosti programu gimp překvapily, těch různých nastavení a voleb je opravdu nespočet a osobně se v tom moc nevyznám
.
No a blížíme se pomalu do finále. Výsledek mého snažení si můžete prohlédnout tady a porovnat jej s již dříve odkazovaným anglickým boot screenem. Pro zájemce o instalaci jsem připravil balíček ke stažení. Instalace je opravdu jednoduchá a jde v podstatě jen o nakopírování souborů lat2-16.psf, cz.ktl, help.cz, slaxnew.jpg a slax.cfg ze staženého balíčku do adresáře /boot na vašem médiu. Soubory zabírají jen několik Kb a úbytkem volného místa rozhodně nikoho neohrozí. Tento postup se týká zapisovatelných médií (USB klíčenek) a případu, kdy již máte Slax nainstalován. Ti, kteří používají Slax na CD a vědí jak na to, mohou modifikovat staženými soubory svůj iso soubor, který si pak následně znovu vypálí. Nicméně i pro zájemce o kompletní řešení jsem připravil řešení v podobě iso souboru. Jedná se o aktuální Slax 6.0.7 s mojím přídavkem lokalizovaného zavaděče a lokalizací do češtiny pomocí .lzm modulu. Rozdíl oproti oficiálnímu Slaxu je v tom, že systém je už v základu počeštěn (české KDE, české locale). Tento image slax-6.0.7-cz.iso lze instalovat (rozbalit) jak na USB klíčenku, tak i na CD. Slax v tomto ohledu instalaci nerozlišuje - používá se stejný iso soubor pro USB flash i pro CD. Pak už stačí spustit jen soubor bootinst.sh (jste-li v Linuxu) anebo bootinst.bat ve Windows. Tímto dojde k ativaci boot sektoru a máte nainstalováno. U této příležitosti bych se ještě rád zmínil o programu UNetbootin, který slouží k pohodlné instalaci live distribucí na USB klíčenky. Na výběr je opravdu mnoho distribucí včetně těch méně známých. Nainstalování live distribuce je otázkou několika kliknutí, a vše se děje víceméně automaticky (včetně stažení iso souboru). K dispozici je verze pro Linux, tak i pro Windows. Pro rychlé a pohodlné instalování live distribucí je to program přímo ideální.
Takže teď už zbývá jen nainstalovat, užívat si lokalizovaný systém a radovat se
. A komu se to nelíbí, ať ... však už víte. Přeju příjemnou zábavu.
Tiskni
Sdílej:
. Souhlasim s tím, že čeština dost v poslední době dost degeneruje a pronikají do ní hlavně různé anglicismy. V oboru IT se tomu asi člověk neubrání a v mnoha případech jde český ekvivalent najít jen ztěžka. Neuškodí ovšem si někdy přečíst třeba Hrabala a přesvědčit se, že opravdu libozvučná čeština zní úplně jinak.
Můj postoj k americkým filmům není až tak kladný. Stačí si zapnout televizi: Na jednom kanále přihlouplý americký seriál, na druhém telenovela třídy C a na třetím kanále kosí americký neohrožený hrdina nepřátele USA (potažmo celého světa). Tyto nesmysly podle mého ovlivňují celé generace (hlavně mladší). Zaplaťpánbůh, že ještě existuje ČT 2, jinak bych televizi už s klidným svědomím vyhodil z okna. Ale to už jen na okraj
V jakém kódování se má uložit slax.cfg?