Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Val IT věci v angličtině - přednášky z konferencí - třeba GoogleIO2011, screencasty o programování a třeba si dej přednášku ze Standfordu o matematice. Na mě to tak fungovalo.
Hlavně střídej tématické okruhy. Na cvičení "stíhání" se hodí sitcomy všeho druhu, hlavně ten SP je brutální bez titulků.
Dále audiobooky současně s knížkou. Já takhle čtu ekonomii a Harryho Pottera . BBC radio je taky gut, třeba teď na BBC4 je nějaká rohlasová hra, docela prdel
.
Nedávno jsem objevil bussu.com. Žeprej se tam dá kecat z lidma za účelem zdokonalení jazyka a taky je tam nějakej online kurz.
jsem na tom podobně za celou dobu na vš jsem v angličtině jen zdegradoval a je to i tím, že šlo všemi kurzy tak nějak proplavat bez učení slovíček a bez větší konverzace
Odkazy, které se můžou hodit:
No to bylo právě to vtipné. Amiga na polských studiích.
A masakr nakonec, zamítnutý divný animáky s polskym dabingem (přetoč to na 5 minut od začátku, na "mam krwotok z odbytu")
Většina těch titulků je ale pro neslyšící, takže sou tam zbytečný věty popisující co je slyšet.Mně to nevadí. Případně si je můžeš promazat. Nicméně co jsem stahoval mkv ripy tak někdy/relativně často obsahují normální titulky pro několik hlavních jazyků.
Jo, ale ten obsah je vetšinou takovej jakej je. Lidi sou zvyklý to tak dělat a tak je toho všude plno. To by nebyl ani problém, kdyby paralelně s tim tam byly i verze s nižšim rozlišení v xvidech a avíčkách. To někdy bejvá, ale někdy sou ty mkv jediná dostupná verze. Sice je to lepší kvalita, ale když mi to nehraje tak je mi to prd platný.Jasně, vyměníme kontejner mkv za avi a hooodně se toho zlepší :).
Ono i u těch multimediálních center co umí mkv neumí všechny mkv který se tomu předhodí, ale jenom ty co mají nějaký "standardní" parametry ať už tim výrobce myslel cokoliv. Ale to je i u divx/xvid dvd přehrávačů, většina si vyláme zuby na souborech s gmc nebo qpel, jiný zase umí jen určitý kodeky (s tim mam osobní zkušenost, video stažený z youtube a převedený do xvidu mi dvd přehrávač nepřehrál a stěžoval si na nepodporovanej kodek a pustil jen zvuk, ale kodek byl správnej, jen tý jeho identifikaci nerozuměl, když sem změnil fourcc kód z FMP4 který mi tam dosadil ffmpeg kterym sem to video převáděl na XVID nebo DX50 tak to hrálo bez keců a přitom to bylo pořád to samý video). Pak to má taky omezení na maximální rozlišení, většinou nic co je přes 720 na šířku to nedává a bitrate. U těch dnešních krabiček k TV je to podobný, jen to má ty limity vejš, "umí" to mkv, rozlišení až do 1080i nebo 1080p (to je 1920 na šířku), často to má wi-fi nebo aspoň gigabit ethernet, ale pořád to nepřehraje úplně všechno. Na to je nejlepší PC s linuxem a mplayerem, přiměřeně výkonný samozřejmě, tu poslední věc to moje už nesplňuje. A kvůli pohodlí používam další "krabičku" kterou mam zapojenou mezi pc a televizi (cca 10 let starej kousek zajímavýho herního hardware) a ta má ještě slabší výkon a omezenější možnosti než to starý pc, videa musim převádět pokud už je nemam stažený ve vhodnym formátu, ale kvůli tomu pohodlí dálkovýho ovladače a sledování filmů na tv z gauče tu oběť podstoupim. Nehledě na kvalitu výstupu, sice po dlouhodobym snažení sem dostal z TV outu svý grafický karty použitelnej výstup, ale tohle je pořád o stupeň dva lepší.
Konec nesouvislýho výlevuAle to je i u divx/xvid dvd přehrávačů, většina si vyláme zuby na souborech s gmc nebo qpel, jiný zase umí jen určitý kodeky (s tim mam osobní zkušenost, video stažený z youtube a převedený do xvidu mi dvd přehrávač nepřehrál a stěžoval si na nepodporovanej kodek a pustil jen zvuk, ale kodek byl správnej, jen tý jeho identifikaci nerozuměl, když sem změnil fourcc kód z FMP4 který mi tam dosadil ffmpeg kterym sem to video převáděl na XVID nebo DX50 tak to hrálo bez keců a přitom to bylo pořád to samý video).To je jenom důsledek toho, že lidi používají takové nesmyslné pojmy jako že video je „v Xvidu“ nebo že do Matrosky se ukládá „x264 video“, toho, že motají dohromady významy slov kodek a formát, respektive program a specifikace. Je to stejná pitomost a totální myšlenkový bramboračka jako o zdrojových kódech vytvořených editorem Vim hovořit jako o „Vim souborech“, zatímco o zdrojácích vytvořených Emacsem psát jako o „souborech uložených do Emacsu“, a pak si pořizovat několik kompilátorů podle toho, jestli „podporuje Vim nebo Emacs“. A běda, jak bude soubor uložený editorem Kate. To potom kompilátor zahlásí „nepodporovaný formát souboru“. Jako důsledek takové bramboračky tady potom máme „DivX/Xvid přehrávače“ (což není nic jiného než další z blátivých patlanin), které neumějí přehrát formát, který umějí přehrát. Jediná cesta, jak s tím konečně skoncovat, je přestat šířit bramboračky (obvykle stejně bramboračkovou logikou obhajované tím, že „pro laika je to srozumitelné“, když to je právě to, co ho mate), patlavé pseudotermíny a zastaralé formáty dat. x264, Xvid ani DivX nejsou formáty videa a je naprostý nesmysl říkat, že v nějakém kontejneru je „x264 video a AAC audio“ nebo „Xvid video a MP3 audio“, protože AAC a MP3 jsou formáty komprese zvukových dat, specifikace, zatímco Xvid a x264 nejsou ničím jiným než softwarovými implementacemi, knihovnami (a DivX není nic jiného než produktová značka firmy, která dělá softwarové produkty). Ze stejného nesmyslu pak vychází ten zastaralý formát AVI, který kvůli tomu, že si to před 20 lety, kdy multimédia prakticky neexistovala, Microsoft neuměl jinak představit, místo toho, aby identifikoval formát videa, které soubor obsahuje, tak tam má značku, označující softwarový produkt, kterým bylo video vytvořeno (např. XVID pro knihovnu Xvid, DX50 pro softwarový produkt DivX Pro Codec nebo FMP4 pro libavcodec z FFmpegu). A pak si díky nekonečné lidské blbosti stádo myslí, že každý softwarový produkt má svůj vlastní formát dat (aniž by tušili, co to je za úkol navrhnout třeba moderní formát komprese videa, a myslí si, že každý Franta, který ve volném čase napíše kodek, strávil x let vymýšlením principu komprese), proto kodekům (softwarovým knihovnám) mylně říkají formáty, zatímco formátům dat mylně říkají kodeky a domnívají se, že každý softwarový produkt potřebuje podporu v přehrávači, softwarovém nebo hardwarovém. Z toho pak vyplývají miliony problémů s přehráváním, které bezdůvodně posledních 10 let lidé zažili. Pro výrobce hardwaru pak je v zájmu zisku nutné se té myšlenkové bramboračce přizpůsobit a pro blbce deklarovat speciálně podporu těch nejznámějších softwarových produktů, i když k tomu z technického hlediska není jediný důvod. Jeden z mnoha vedlejších efektů takové bramboračky pak je i to, že méně známé softwarové produkty „podporovány nejsou“, přestože k tomu není žádný technický důvod, a video, které jde přehrát, nejde přehrát. Přitom kromě Googlu s jeho VP8 (a Microsoftu s WMV a VC-1) dnes prakticky žádný výrobce běžných kodeků nevymýšlí žádný vlastní formát videa, to by bylo naprosté šílenství. A tak to je už nejmíň 10 let. Xvid, DivX pro Codec i x264 (a desítky dalších) jsou všechno kodéry a dekodéry (kodek je kodér/dekodér), které vytváří nebo čtou MPEG-4 video, konkrétně MPEG-4 Part 2 (s tím pracují Xvid a DivX) a MPEG-4 Part 10 (alias H.264, s tím pracuje x264). Z čehož logicky vyplývá i to, že ani MPEG-4 Part 2 (ASP) ani H.264 (MPEG-4 AVC) nejsou kodeky (stejně tak jako MP3, AAC atd. nejsou kodeky, navzdory neustálým omylům šířeným bramboračkami zmateným davem). V moderních kontejnerech se především formáty videa označují jako formáty videa a ne jako konkrétní knihovny (kodeky), kterými bylo video vytvořeno. Kdyby nic jiného, už to je důvod proč zastaralé AVI se zažitou tradicí nesmyslných kodekových FourCC vyhodit do koše.
Mám pro dramatizované mluvené slovo a četbu velkou slabostTo mluvené slovo rovnako, rád pri tom aj zaspávam a mám to aj v mobile
Tiskni
Sdílej: