Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »Už je 14 dní zbývá do začátku osmého ročníku komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2026. Registrace na akci je stále otevřená, ale termín uzávěrky se blíží. I proto organizátoři doporučují, aby se zájemci přihlásili brzy, nejlépe ještě tento týden.
… více »
) ... jestli to ale je skrze autorské právo nějak akceptovatelné, tak bych zmíněné aktivity podpořil všema deseti. Naskenovaná knížka na netu je "zločin", ale namluvená není?
Já když slyším sám sebe, tak se to nedá vydržet - lituju svý okolí, že mě musí poslouchat (když teda zrovna něco říkám)
Neví někdo z Vás jak to mají z hlediska autorského práva vyřešené třeba knihovny?Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.Já bych byl v klidu. Ostatně z knihtisku v době jeho vzniku a nástupu také nebyly všichni nadšeni (podobně jako v dobách rušení otroctví
). Nicméně je zajímavé jak má sdílení pomocí knihoven zákon vyřešený, ale nikde ani náznak vynechaného prázdného políčka pro budoucí užití (jaké je třeba naprosto běžné u komunikačních protokolů).
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonemAno, a odvádějí desátky organizaci Dilia
Neexistuje nějaký způsob,jak získat souhlas autora s nekomerčním užitím jeho díla?A k čemu ti bude, když většina autorů tyto práva převádí na vydavatele a nevydají si svá díla sami? Možná v tom bude částečně zakopaný pes.
A druhá věc, která mne k tomu napadla,bylo by možné, nebo přesněji proveditelné, vytvořit nějaké svobodné nakladatelství, které by vytvářelo audioknihy a fungovalo by tak, že by se na net dala výzva, že se bude vytvářet audio verze knihy "Linux v kostce" a na platbu autorovy bude potřeba taková a taková částka + náklady na pořízení, jakmile by ta částka byla na účtu sbírky, tak by se zaplatilo autorovi a bylo by.Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
You are not required to sign a license that restricts your use of it.To je pravda, přesto mi to přijde hloupé. Jsi totiž omezen, aniž bys musel něco podepisovat.
Některé knížky (kupodivu převážně anglické) poznámku o tom, že by neměly být jakkoliv šířeny bez písemného souhlasu autora mají, některé až na obligátní © nemají vůbec nic.
Tohle je hlavně setrvačností, protože v USA tohle označení bylo až do roku 1989 povinné. Knížka/film/hudební nahrávka oficiálně vydaná bez podobného označení se automaticky stala volným dílem. Bernská úmluva (základ autorských zákonů po celém světě kromě asi dvou zemí) ale výslovně říká, že kopírovací monopol vzniká automaticky a platí bez ohledu na označení díla.
Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
V čem vidíš největší problém a máš nějaký nápad, jak ten model vylepšit? Mě to zajímá, protože asi tak za 2 roky chci tímhle způsobem začít překládat. Do samotných audioknížek bych se asi nepustil, protože pro ně nevidím dost velký trh (výslednou kvalitu mého případného snažení nechme stranou), ale překlady by se mohly uchytit, mimo jiné protože se na to dají navázat různé bonusy, například komentáře různých lingvistických rozdílů mezi originálem a překladem pro studenty cizích jazyků nebo třeba i ty audioknihy.
Tiskni
Sdílej: