Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Neví někdo z Vás jak to mají z hlediska autorského práva vyřešené třeba knihovny?Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.Já bych byl v klidu. Ostatně z knihtisku v době jeho vzniku a nástupu také nebyly všichni nadšeni (podobně jako v dobách rušení otroctví
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonemAno, a odvádějí desátky organizaci Dilia
Neexistuje nějaký způsob,jak získat souhlas autora s nekomerčním užitím jeho díla?A k čemu ti bude, když většina autorů tyto práva převádí na vydavatele a nevydají si svá díla sami? Možná v tom bude částečně zakopaný pes.
A druhá věc, která mne k tomu napadla,bylo by možné, nebo přesněji proveditelné, vytvořit nějaké svobodné nakladatelství, které by vytvářelo audioknihy a fungovalo by tak, že by se na net dala výzva, že se bude vytvářet audio verze knihy "Linux v kostce" a na platbu autorovy bude potřeba taková a taková částka + náklady na pořízení, jakmile by ta částka byla na účtu sbírky, tak by se zaplatilo autorovi a bylo by.Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
You are not required to sign a license that restricts your use of it.To je pravda, přesto mi to přijde hloupé. Jsi totiž omezen, aniž bys musel něco podepisovat.
Některé knížky (kupodivu převážně anglické) poznámku o tom, že by neměly být jakkoliv šířeny bez písemného souhlasu autora mají, některé až na obligátní © nemají vůbec nic.
Tohle je hlavně setrvačností, protože v USA tohle označení bylo až do roku 1989 povinné. Knížka/film/hudební nahrávka oficiálně vydaná bez podobného označení se automaticky stala volným dílem. Bernská úmluva (základ autorských zákonů po celém světě kromě asi dvou zemí) ale výslovně říká, že kopírovací monopol vzniká automaticky a platí bez ohledu na označení díla.
Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
V čem vidíš největší problém a máš nějaký nápad, jak ten model vylepšit? Mě to zajímá, protože asi tak za 2 roky chci tímhle způsobem začít překládat. Do samotných audioknížek bych se asi nepustil, protože pro ně nevidím dost velký trh (výslednou kvalitu mého případného snažení nechme stranou), ale překlady by se mohly uchytit, mimo jiné protože se na to dají navázat různé bonusy, například komentáře různých lingvistických rozdílů mezi originálem a překladem pro studenty cizích jazyků nebo třeba i ty audioknihy.
Tiskni
Sdílej: