Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »
) ... jestli to ale je skrze autorské právo nějak akceptovatelné, tak bych zmíněné aktivity podpořil všema deseti. Naskenovaná knížka na netu je "zločin", ale namluvená není?
Já když slyším sám sebe, tak se to nedá vydržet - lituju svý okolí, že mě musí poslouchat (když teda zrovna něco říkám)
Neví někdo z Vás jak to mají z hlediska autorského práva vyřešené třeba knihovny?Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonem ;). Jenže vydavatelé čehokoliv (zvláštěpak čehokoliv digitálního) v posledních letech (desetiletích) na nějaké právní zvyklosti pokud možno serou.Já bych byl v klidu. Ostatně z knihtisku v době jeho vzniku a nástupu také nebyly všichni nadšeni (podobně jako v dobách rušení otroctví
). Nicméně je zajímavé jak má sdílení pomocí knihoven zákon vyřešený, ale nikde ani náznak vynechaného prázdného políčka pro budoucí užití (jaké je třeba naprosto běžné u komunikačních protokolů).
Knihovny jsou pokud vím řešení zákonemAno, a odvádějí desátky organizaci Dilia
Neexistuje nějaký způsob,jak získat souhlas autora s nekomerčním užitím jeho díla?A k čemu ti bude, když většina autorů tyto práva převádí na vydavatele a nevydají si svá díla sami? Možná v tom bude částečně zakopaný pes.
A druhá věc, která mne k tomu napadla,bylo by možné, nebo přesněji proveditelné, vytvořit nějaké svobodné nakladatelství, které by vytvářelo audioknihy a fungovalo by tak, že by se na net dala výzva, že se bude vytvářet audio verze knihy "Linux v kostce" a na platbu autorovy bude potřeba taková a taková částka + náklady na pořízení, jakmile by ta částka byla na účtu sbírky, tak by se zaplatilo autorovi a bylo by.Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
You are not required to sign a license that restricts your use of it.To je pravda, přesto mi to přijde hloupé. Jsi totiž omezen, aniž bys musel něco podepisovat.
Některé knížky (kupodivu převážně anglické) poznámku o tom, že by neměly být jakkoliv šířeny bez písemného souhlasu autora mají, některé až na obligátní © nemají vůbec nic.
Tohle je hlavně setrvačností, protože v USA tohle označení bylo až do roku 1989 povinné. Knížka/film/hudební nahrávka oficiálně vydaná bez podobného označení se automaticky stala volným dílem. Bernská úmluva (základ autorských zákonů po celém světě kromě asi dvou zemí) ale výslovně říká, že kopírovací monopol vzniká automaticky a platí bez ohledu na označení díla.
Mě ne. Jinak tento obchodní model nic moc. S tím jen těžko uspěješ. Pokud chceš uspět musíš přijít s trošičku kreativnějším obchodním modelem. Nicméně tě můžu ujistit, že zdaleka nejsi jediný kdo nad něčím takovým přemýšlí (v mém případě samozřejmě nejde o audioknihy, nýbrž poněkud jiný druh „literatury“) a že i pokud to nevmyslíš, tak něco takového stejně časem přijde a bude jen na autorech a majoritních vydavatelstvích jak se s tím vypořádají.
V čem vidíš největší problém a máš nějaký nápad, jak ten model vylepšit? Mě to zajímá, protože asi tak za 2 roky chci tímhle způsobem začít překládat. Do samotných audioknížek bych se asi nepustil, protože pro ně nevidím dost velký trh (výslednou kvalitu mého případného snažení nechme stranou), ale překlady by se mohly uchytit, mimo jiné protože se na to dají navázat různé bonusy, například komentáře různých lingvistických rozdílů mezi originálem a překladem pro studenty cizích jazyků nebo třeba i ty audioknihy.
Tiskni
Sdílej: