Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
. ja som presiel na raid1 pri 2x160G SATA a subjektivne citim zrychlenie pri citani aj zapise.
RAID1 je při čtení mírně pomalejší než přímý přístup na disk (režije RAID) ale urychluje zápis cca 1,5x
Napadá někoho, čím by mohl být tern rychlejší zápis? Vždyť se stejně musejí zapsat všechna data na každý z disků… Co se čtení týká, problémem je tu algoritmus volby disku v linuxové implementaci: volí disk podle toho, ze kterého se naposledy četlo nejblíže místu, ze kterého se má číst teď. To je sice výhodné pro přístupovou dobu u náhodného čtení krátkých bloků, ale nevhodné pro dlouhý souvislý blok.
Tragicky pomale je to pokud bezi obnova pole. Dokud je to jen degradovane, tak je to jeste v pohode.Pochopitelně... Když je to jen degradované, tak se ty xory počítají jenom při čtení/zápisu. Když běží obnova pole, tak se počítají pořád, dokud se obnova nedokončí ... tedy nepřetržitě se vytěžuje procesor i všechny disky v tom poli - to se projevit musí.
Zápisy na disky mně přijdou docela pomalé. Čím to? Na RAID 5/LVM/XFS přes tři 250 GB SATA disky se dostanu při zápisu 1 GB na rychlost 85 MB/s.Povedal by som, že je to hlavne réžiou RAID5+LVM. Skutočne je prekvapivý výkon RAID5 nad 4 diskami - v praxi pozorujem pri RAID5 nad troma diskami skôr opak - citeľné spomalenie oproti RAID1.
Zápisek jsem psal až z poznámek, samotný test byl dělán dříve, takže nemohu ty čísla ověřit (server už je nasazen). Výsledky jsem ukládal přímo z CLI přesměrováním výstupu druhé dvojice dd příkazů (via tee). A co si tak pamatuji, nikde nebyly hodnoty první dvojice dd "výrazně" odlišné od jejich druhého spuštění.
Vlivy paralelním zatížením systému něčím jiným lze IMHO taky vyloučit. Jediný daemon co tam běžel bylo pouze ssh a pump. Ta distribuce R.I.P. je záchranná a sama o sobě nic nespouští, nemountuje disky a byla nebyla použita verze s GUI.
Pokud je chyba, tak v následném zpracování dat. Mohl jsem špatně přepsat hodnoty z logu do tabulky a mohl jsem se dopustit chyby při seskupování údajů pro graf. Ale to by se asi poznalo konkrétně už z těch čísel.
A pokud jde o absolutní hodnoty rychlostí, může to být IMHO více věcmi. Můžete mít rychlejší disky, jinou cache, propustnější sběrnici, lepší SATA řadič .. .. . Prostě jiné železo. Právě proto vypisuji i údaje o PC na kterém jsem to testoval. Mne kupříkladu udivilo, že ten 160GB disk je "rychlejší" než ty 250GB (cca o 15%). A to má podle hdparm poloviční cache.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freeNemůžu souhlasit. Při dd přímo na diskovou oblast se IMHO vynechává jakákoli cache v RAM. Potvrdil mi to i výstup příkazu free občas spuštěného mezi jednotlivými testy (když jsem čekal na synchronizaci nově vytvořeného pole). Trvale ukazoval obsazeno okolo 80MB
(a to i při testech 1GB)
Jediná cache která IMHO měla vliv na test byly cache v HDD (16MB u 250GB disků, 8MB u 160GB disku). A i to byl jeden z důvodů pro druhé kolo testů (s 1GB).
U druhého kola jsem zvažoval jak velká data zapisovat. Napoprvé jsem zkusil 40GB, ale vzhledem k tomu, že to trvalo poměrně dlouho a testů bylo taky dost, rozhodl jsem se pro 1GB.
Úplně stejně. U RAID 4 byste měl tři datové disky a jeden paritní, RAID 5 se liší jen tím, že parity nejsou všechny na jednom disku, ale jsou mezi ně rozložené. Obecně u RAID 5 dostanete velikost (n-1)s, kde n je počet (non-spare) disků a s velikost jednoho.
P.S.: je to 30 GB, ne 30 Gb, to je dost podstatný rozdíl.
Oproti RAID10 však nabízí odolnost proti poruše dvou disků.raid10 je take odolny proti poruse dvou disku (pokud se porouchaji ty spravne)
Asi jsem měl napsat: "Oproti RAID10 však nabízí 100% odolnost proti poruše dvou disků."
.
Raid10 je taky "částečně" odolný na výpadek druhého disku, ale nesmí se porouchat jeden konrétní z těch tří zbylých, takže 66% ?.
.
Tiskni
Sdílej: