Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »RAID1 je při čtení mírně pomalejší než přímý přístup na disk (režije RAID) ale urychluje zápis cca 1,5x
Napadá někoho, čím by mohl být tern rychlejší zápis? Vždyť se stejně musejí zapsat všechna data na každý z disků… Co se čtení týká, problémem je tu algoritmus volby disku v linuxové implementaci: volí disk podle toho, ze kterého se naposledy četlo nejblíže místu, ze kterého se má číst teď. To je sice výhodné pro přístupovou dobu u náhodného čtení krátkých bloků, ale nevhodné pro dlouhý souvislý blok.
Tragicky pomale je to pokud bezi obnova pole. Dokud je to jen degradovane, tak je to jeste v pohode.Pochopitelně... Když je to jen degradované, tak se ty xory počítají jenom při čtení/zápisu. Když běží obnova pole, tak se počítají pořád, dokud se obnova nedokončí ... tedy nepřetržitě se vytěžuje procesor i všechny disky v tom poli - to se projevit musí.
Zápisy na disky mně přijdou docela pomalé. Čím to? Na RAID 5/LVM/XFS přes tři 250 GB SATA disky se dostanu při zápisu 1 GB na rychlost 85 MB/s.Povedal by som, že je to hlavne réžiou RAID5+LVM. Skutočne je prekvapivý výkon RAID5 nad 4 diskami - v praxi pozorujem pri RAID5 nad troma diskami skôr opak - citeľné spomalenie oproti RAID1.
Zápisek jsem psal až z poznámek, samotný test byl dělán dříve, takže nemohu ty čísla ověřit (server už je nasazen). Výsledky jsem ukládal přímo z CLI přesměrováním výstupu druhé dvojice dd příkazů (via tee). A co si tak pamatuji, nikde nebyly hodnoty první dvojice dd "výrazně" odlišné od jejich druhého spuštění.
Vlivy paralelním zatížením systému něčím jiným lze IMHO taky vyloučit. Jediný daemon co tam běžel bylo pouze ssh a pump. Ta distribuce R.I.P. je záchranná a sama o sobě nic nespouští, nemountuje disky a byla nebyla použita verze s GUI.
Pokud je chyba, tak v následném zpracování dat. Mohl jsem špatně přepsat hodnoty z logu do tabulky a mohl jsem se dopustit chyby při seskupování údajů pro graf. Ale to by se asi poznalo konkrétně už z těch čísel.
A pokud jde o absolutní hodnoty rychlostí, může to být IMHO více věcmi. Můžete mít rychlejší disky, jinou cache, propustnější sběrnici, lepší SATA řadič .. .. . Prostě jiné železo. Právě proto vypisuji i údaje o PC na kterém jsem to testoval. Mne kupříkladu udivilo, že ten 160GB disk je "rychlejší" než ty 250GB (cca o 15%). A to má podle hdparm poloviční cache.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Nemůžu souhlasit. Při dd přímo na diskovou oblast se IMHO vynechává jakákoli cache v RAM. Potvrdil mi to i výstup příkazu free občas spuštěného mezi jednotlivými testy (když jsem čekal na synchronizaci nově vytvořeného pole). Trvale ukazoval obsazeno okolo 80MB (a to i při testech 1GB)
Jediná cache která IMHO měla vliv na test byly cache v HDD (16MB u 250GB disků, 8MB u 160GB disku). A i to byl jeden z důvodů pro druhé kolo testů (s 1GB).
U druhého kola jsem zvažoval jak velká data zapisovat. Napoprvé jsem zkusil 40GB, ale vzhledem k tomu, že to trvalo poměrně dlouho a testů bylo taky dost, rozhodl jsem se pro 1GB.
Úplně stejně. U RAID 4 byste měl tři datové disky a jeden paritní, RAID 5 se liší jen tím, že parity nejsou všechny na jednom disku, ale jsou mezi ně rozložené. Obecně u RAID 5 dostanete velikost (n-1)s, kde n je počet (non-spare) disků a s velikost jednoho.
P.S.: je to 30 GB, ne 30 Gb, to je dost podstatný rozdíl.
Oproti RAID10 však nabízí odolnost proti poruše dvou disků.raid10 je take odolny proti poruse dvou disku (pokud se porouchaji ty spravne)
Asi jsem měl napsat: "Oproti RAID10 však nabízí 100% odolnost proti poruše dvou disků." .
Raid10 je taky "částečně" odolný na výpadek druhého disku, ale nesmí se porouchat jeden konrétní z těch tří zbylých, takže 66% ?.
Tiskni
Sdílej: