Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Přináší například příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
. ja som presiel na raid1 pri 2x160G SATA a subjektivne citim zrychlenie pri citani aj zapise.
RAID1 je při čtení mírně pomalejší než přímý přístup na disk (režije RAID) ale urychluje zápis cca 1,5x
Napadá někoho, čím by mohl být tern rychlejší zápis? Vždyť se stejně musejí zapsat všechna data na každý z disků… Co se čtení týká, problémem je tu algoritmus volby disku v linuxové implementaci: volí disk podle toho, ze kterého se naposledy četlo nejblíže místu, ze kterého se má číst teď. To je sice výhodné pro přístupovou dobu u náhodného čtení krátkých bloků, ale nevhodné pro dlouhý souvislý blok.
Tragicky pomale je to pokud bezi obnova pole. Dokud je to jen degradovane, tak je to jeste v pohode.Pochopitelně... Když je to jen degradované, tak se ty xory počítají jenom při čtení/zápisu. Když běží obnova pole, tak se počítají pořád, dokud se obnova nedokončí ... tedy nepřetržitě se vytěžuje procesor i všechny disky v tom poli - to se projevit musí.
Zápisy na disky mně přijdou docela pomalé. Čím to? Na RAID 5/LVM/XFS přes tři 250 GB SATA disky se dostanu při zápisu 1 GB na rychlost 85 MB/s.Povedal by som, že je to hlavne réžiou RAID5+LVM. Skutočne je prekvapivý výkon RAID5 nad 4 diskami - v praxi pozorujem pri RAID5 nad troma diskami skôr opak - citeľné spomalenie oproti RAID1.
Zápisek jsem psal až z poznámek, samotný test byl dělán dříve, takže nemohu ty čísla ověřit (server už je nasazen). Výsledky jsem ukládal přímo z CLI přesměrováním výstupu druhé dvojice dd příkazů (via tee). A co si tak pamatuji, nikde nebyly hodnoty první dvojice dd "výrazně" odlišné od jejich druhého spuštění.
Vlivy paralelním zatížením systému něčím jiným lze IMHO taky vyloučit. Jediný daemon co tam běžel bylo pouze ssh a pump. Ta distribuce R.I.P. je záchranná a sama o sobě nic nespouští, nemountuje disky a byla nebyla použita verze s GUI.
Pokud je chyba, tak v následném zpracování dat. Mohl jsem špatně přepsat hodnoty z logu do tabulky a mohl jsem se dopustit chyby při seskupování údajů pro graf. Ale to by se asi poznalo konkrétně už z těch čísel.
A pokud jde o absolutní hodnoty rychlostí, může to být IMHO více věcmi. Můžete mít rychlejší disky, jinou cache, propustnější sběrnici, lepší SATA řadič .. .. . Prostě jiné železo. Právě proto vypisuji i údaje o PC na kterém jsem to testoval. Mne kupříkladu udivilo, že ten 160GB disk je "rychlejší" než ty 250GB (cca o 15%). A to má podle hdparm poloviční cache.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freeNemůžu souhlasit. Při dd přímo na diskovou oblast se IMHO vynechává jakákoli cache v RAM. Potvrdil mi to i výstup příkazu free občas spuštěného mezi jednotlivými testy (když jsem čekal na synchronizaci nově vytvořeného pole). Trvale ukazoval obsazeno okolo 80MB
(a to i při testech 1GB)
Jediná cache která IMHO měla vliv na test byly cache v HDD (16MB u 250GB disků, 8MB u 160GB disku). A i to byl jeden z důvodů pro druhé kolo testů (s 1GB).
U druhého kola jsem zvažoval jak velká data zapisovat. Napoprvé jsem zkusil 40GB, ale vzhledem k tomu, že to trvalo poměrně dlouho a testů bylo taky dost, rozhodl jsem se pro 1GB.
Úplně stejně. U RAID 4 byste měl tři datové disky a jeden paritní, RAID 5 se liší jen tím, že parity nejsou všechny na jednom disku, ale jsou mezi ně rozložené. Obecně u RAID 5 dostanete velikost (n-1)s, kde n je počet (non-spare) disků a s velikost jednoho.
P.S.: je to 30 GB, ne 30 Gb, to je dost podstatný rozdíl.
Oproti RAID10 však nabízí odolnost proti poruše dvou disků.raid10 je take odolny proti poruse dvou disku (pokud se porouchaji ty spravne)
Asi jsem měl napsat: "Oproti RAID10 však nabízí 100% odolnost proti poruše dvou disků."
.
Raid10 je taky "částečně" odolný na výpadek druhého disku, ale nesmí se porouchat jeden konrétní z těch tří zbylých, takže 66% ?.
.
Tiskni
Sdílej: