Pozor na převodníky TL-PS110P (diskuse)

[Berysek]

S USB, 5 kopií je málo? OKI ML5791 ECO
Nebo s LAN a 10 kopií, ale skoro za 100k? Epson DFX-9000N

[Max]

USB nestačí, protože tisk z více PC a dávat všude 2,5x dražší tiskárnu kvůli požadavku na síťové připojení, je trochu úlet.
Zdar Max

[Dreit]

Jen plácnu - RaspberryPi, CUPS a raw driver tiskárny?

[Max]

Takže místo litra za pidi krabičku utratím dva litry za krabici (krát počet tiskáren) a jediný, kdo to bude schopen spravovat budu já a né celé IT. Díky, fakt ne.
Zdar Max

[xkucf03]

To jako že s těmi LPT adaptéry nepotřebuješ tiskový server? Jak to funguje, když chtějí dva lidi tisknout v jeden okamžik?

[Max]

Tak ten převodník je samozřejmě printserver, ale je to malý kompakt, který člověk naladí přes web ksicht, kde je pár nejnutnějších věcí a tím to hasne. Žádná věda, vše pěkně integrováno do šasi LPT konektoru. Maximálně blbuvzdorné řešení.
Zdar Max

[R]

Co tam moze odchadzat ine ako kondenzatory? Zmerat ESR (alebo osciloskopom zmerat zvlnenie) a pripadne vymenit.

[Max]

Jsou tam samé smd součástky a nejsem vybaven na opravu (oscilák, vhodná pájka apod.)
Přidal jsem foto do blogu, kde je vidět jak napájecí část, tak ta LPT.
Zdar Max

[Heron]

No a čím se to napájí? Na té desce na první pohled není nic, co by mělo takto rychle odejít (pokud nějaký tranzistor nešel do zkratu - U1), tak jestli neodchází jejich napájecí adaptéry (resp. už jsem se setkal i s tím, že deska měla tak špatně udělané napájení, že na ní odcházely i jinak docela spolehlivé napájecí adaptéry, to klidně může být i příklad tady toho simple dcdc převodníku na té ethernet desce). Tj zkusit jiný a možná trochu silnější adaptér (stejné napětí, vyšší výkon).

[Max]

Zkoušeli jsme jen nové adaptéry dodané s novým převodníkem, protože těmito typy moc nedisponujeme.
Přidal jsem dva screeny do blogu, jsou to 3,3V 2A.
Zdar Max

[R]

3,3V z externeho zdroja cez dvojmetrovy kabel, to je naozaj debilny navrh. Hlavne ak vnutri bezi nieco priamo na tych 3,3V. Vidim tam dva regulatory, ale oznacenie procesora a pamati je necitatelne, tak tazko povedat.

[Max]

CPU : nuvoTon W90N740CDG (arm)
RAM : winbond W9816G6JH-6
Flash disk : MX29LV800CTTC-70G
Analog : AT7601FG
Ethernet chip : Realtek RTL8201CP
Poslední šváb nevím, co je : MNC H1631CG
Zdar Max

[R]

Takze to bezi cele na 3,3V okrem jadra CPU... Pridal by som na vstup napajania kondenzator, napr. 1000uF/6,3V. Vidim tam nejake diody, ale neviem, ako su zapojene. Ak ide vstup cez diodu, tak kondenzator az za nu. V tom pripade je to maximalne debilny navrh, lebo z tych 3,3V zostane za diodou uz fakt malo.

[Bedňa]

Tie RAMky prestávajú pracovať pod 3V, takže fakt mizerný návrh.

[xkucf03]

Na něco podobného jsem narazil u myších spínačů. Výrobce spínače uvádí charakteristiky v určitém rozsahu napětí a proudu – ale v těch myších jsou dost mimo tento rozsah, teče jimi nižší napětí, nižší proud… Já tedy nejsem bůhvíjaký hardwarář, ale někdy žasnu nad tím, co jsou schopní vyrobit lidi, kteří se tím zabývají profesionálně a navrhují produkty, které se dostanou ve velkém normálně do obchodů.

[Max]

Parádní článek o myšítkách, díky za něj.
Zdar Max

[Bedňa]

Ono to je aj tým, že sa už dnes nerobia veci na furt, toto je fakt téma na niekoľko debát a nie vždy len v tom zmysle, že ide o kurvítka.

Ten Maxov prípad mi príde presne ako kurvítko s vypočítanou životnosťou na dva roky. Proste použiť zdroj 3,3V a použiť RAMky s kritickým napájaním 3V je priamo účel. TPLink si určite u mňa spravil mínusový bod.

PS: Pekný článok bratm, neviem či by si nemal takéto veci hádzať niekam, kde ťa to prežije.

[j]

Ukol ale nezni vyrobit to funkcni, ale co nejlevnejsi. Tudiz se tam naladujou komponenty ktery se vyrabej po miliardach a nestojej nic, bez ohledu na to, ze pro dany vyuziti nejsou zrovna vhodny.

[R]

Mikrospinace casto staci vycistit a funguju dalej spolahlivo. Tie klasicke velke sa vacsinou daju rozobrat s pomocou ihly. Nasledne kvapka "kontakt 60" a malym plochym skrutkovacom jemne oskrabat obe kontaktne strany.

[Max]

Díky za tip. Upřímně řečeno, netuším, jak zjistit zapojení. Ty diody mi nepřijdou, že by byly zapojený před kondíkama, ale až někde dál za nima. Napadá mně zkusit napájet ten kondík hned k tomu vstupu místo toho nultého rezistoru.
Jinak diody se dávají hned za vstup kvůli ochraně proti přepólování, ne?
Zdar Max

[R]

Nulovy odpor tam musi zostat. Kondenzator paralelne k vstupu, tzn. jeden koniec na +, druhy na -.

Ano, diodu by som tam cakal ako ochranu proti prepolovaniu. Ak je zapojena v serii, tak kondenzator zapojit az za nu. Dioda ho v pripade prepolovania ochrani.

[Max]

Pokud v práci něco najdu, tak zítra provedu a dám vědět. Pokud ne, tak doma mám hafec nových kondíků z Farnellu, takže zkusím až o víkendu.
Zdar Max

[Max]

Jen doplním, že se to chová stále divně a nasazovat to do produkce nebudu. Když pootáčím napájecím konektorem kolem dokola, tak se občas printserver vypne/restartuje. Nechci mít v produkci něco, do čeho když člověk omylem drbne, se vypne/restartuje.
Zdar Max

[R]

P.S. Na diode vznika ubytok napatia, preto je zapojenie s diodou v serii v tomto pripade velmi nestastne - ak adapter dava skutocne 3,3V, na (schottkyho) diode ubudne napr. 400mV a zostane len 2,9V.

[Max]

Měřil jsem napětí za diodou a je tam normálně 3,3V.
Zdar Max

[Heron]

+1

[Heron]

Přílohy:

• IMG_20190806_095207.jpg (471401 bytů)
• IMG_20190806_095149.jpg (647918 bytů)
• IMG_20190806_094910.jpg (330310 bytů)

Takže v podstatě ten nejhorší shit. Tak takovou firmu fakt nebrat, pokud nechcete DoDo. takových adaptérů jsem už vyházel a nahradil o něco lepšími z EZK (nebo GME, kdejaká elektrokutilská prodejna má slušnou nabídku adaptérů).

Jinak do přílohy jsem dal obrázky třech různých adaptérů z té slušnější kategorie. Co chcete je certifikace alespoň UL Listed (nejlépe s číslem), TÜV. Klasické CE neznamená vůbec nic. Jako ne, že by se i ty ostatní obrázky nedaly snadno natisknout, ale chtít mít problémy se všemi testovacími autoritami ani tihle podvodníci nechtějí.

[Max]

Díky za info ohledně sledování těch norem. Jinak tam, kde kupujeme solo adaptéry, bereme většinou Meanwelly.
Zdar Max

[xkucf03]

Nové PC nemají LPT, takže se kdysi dávno začalo s LPT řadiči do PCI-E. Byla to otřesná zkušenost. Šíleně zlobily, různé druhy při různém nastavení portu.

Jaké typy jste používali? Já tedy mám zkušenost s PCI, neb PCI-E, když jsem z toho dělal generátor signálu, a tam jeden typ karty nefungoval vůbec a druhý spolehlivě. Interní karta do PC by měla být to nejlepší resp. nejvíc podobná portu přímo na základní desce.

Kdo by rád zpochybňoval jehličkovky, tak je třeba pochopit, co ve skutečnosti jehla zvládne. Na jeden zátah lze tiskout pět i více kopií.

K čemu se to v praxi používá? Proč dá někdo čtyřicet nebo i devadesát tisíc za jehličkovou tiskárnu, když může mít laserovou za deset? Vím, že se ty jehličkové tiskárny někde dodnes používají, takže mě až tak nepřekvapuje, že to řešíš, ale docela by mne zajímal ten proces a účel k čemu to slouží. Tisknete přes kopírák do nějakých formulářů?

[Max]

Ano, tiskne se přes kopírák, co má 5 kopií do formulářů. Jsou to standardní nákladní listy a další věci s tím spojené.
Jak už jsem napsal, laser v podobné cenové by měl problém s rychlostí. Ta jehla vlastně tiskne 5 i více stran najednou (díky tomu, že je to průklepák), takže za třeba 5s má vytištěno 6 stran s relativně malým nákladem na tisk.

Jinak s těmi LPT řadiči už nevím, co to bylo, je to delší doba.
Zdar Max

[Jenda]

Já spíš nechápu, k čemu je dne potřeba pět kopií čehosi a proč to cosi musí být vytištěné na papíře.

[Max]

Takových je nás více. Každopádně všude stále v papírové formě kolují přepraváky, dodáky apod. Jeden má objednavatel, druhý dopravce, další sprostředkovatel, možná jde něco celníkům, nevím. Prostě ještě není plně elektronická doba, no.
A pak jsou tu případy, kdy nějaká velká firma něco vyžaduje a cokoli jiného odmítá. Takže pokud jsi menší hráč a chceš dělat biznis, tak ti nic jiného nezbyde. Osobně nevím, zda je tento aktuální problém na straněš big firmy, se kterou máme biznis, nebo na strně zákona, kdy to nějakým způsobem vyžaduje. Já ve firmě nejsem od toho, abych vypracovával a optimalizoval pracovní a obchodní workflow.
Zdar Max

[Karel Benák]

Hele třeba moje máma je mnohaletá účetní, přišla ve své praxi do styku s hodně tiskárnama, ale na jehličkové nedá dopustit. Chíle rámusu a má vytištěnou celou měsíční uzávěrku + mzdy + sklady + ... v kolika potřebuje kopiích a za hubičku. A tenhle její názor s ní sdílí mnoho a mnoho účetních. A takhle to máš i v software, zbytečně složitá okýnka? Proboha k čemu? Skladníci jsou paradoxně spokojeni nejvíce s textovým rozhraním a tak by se dalo pokračovat. Kolega, co se zabývá UX, mi ukazoval nějaké výstupy z různých konferencí a testování a skutečně nejvíc táhne jednoduché, přehledné textové rozhraní. A takhle to máš jak s HW, tak se SW. Jednoduchost by měla být cíl.

[Jenda]

Chápu benefity jehličkové tiskárny, ostatně má to i romantický rozměr, jako gramofon nebo petrolejka.

Nechápu ale, proč se tisknou takové hromady papíru v dnešní době - několikanáasobné kopie a tak. Ale asi musí vymřít dinosauři, než se na rozhodovací pozice dostane někdo, kdo pochopí, že je to zbytečné. Pomůže to i ekologii.

Například cca polovina eshopů, co používám, posílá fakturu vytištěnou na papíře, druhá v pdf. A vždycky když ten papír házím z krabice rovnou do koše, ptám se proč???

[j]

Ten nekdo by to musel ty lid nechat delat rucne. Podivej se na ty nesmyslny lejstra ktery generuje stat. TO je jejich prace a generujou to vyhradne a pouze proto, ze maji pocitace. Sebrat a nechat je to psat pekne v ruce a uvidis jak rychle ty papiry zmizej.

Ty eshopy ti ten papir posilaj proto, ze jim nekdo (nejakej pravnik) namluvil, ze potrebujes doklad ... s razitkema podpisem. A pak taky proto, aby se s retardovanejma ucetnima ktery neznaj zakon o ucetnicvi nemuseli zbytecne dohadovat.

Vis co trebas tvrdi jeden z tech retardovanych pravniku? Ze abys moh nekomu poslat to PDF, tak na to s nim musis mit (jak jinak nez na papire) smlouvu. Jinej zase tvrdi, ze dodak je doklad kterej musis skladovat 10 let ... a spousty dalsich hovadin.

A tak se generujou tuny nesmyslama potistenyho papiru.

BTW: V ramci "ekologie" a zbaveni se plastu budem vyrabet papirovy kelimky do automatu, protoze ty stromy ze kterych se to vyrobi prece vyrostou za tyden.

[Max]

My ve firmě v součtu bez jehliček vytiskneme přes 4000 A4. Po nasazení DMS systému na elektronickou evidenci faktur se tisk zvětšil. A to z toho důvodu, že účtárna začala odmítat půjčovat faktury fakturačnímu oddělení s tím, že to mají v DMS a už nechtějí řešit problémy s vymáháním vrácení zapůjčených faktur. Fakturačnímu oddělení zase nevyhovu elektronická podoba, protože na faktuře bývá i 100 položek a při kontrole si je ručně potřebují odškrtávat a hlavně s těmi fakturami ještě obíhají jednotlivé obchoďáky, kde potřebují také položky tužkou odškrtávat.
Tento procesní bazmek jsem už několikrát hlásil a byl jsem vždy odpálkován, že to jinak nejde.
Tím chci říci, že elektronizací dokumentů se může objem tisku i zvětšit. Je to smutný, ale je to tak :-/.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

Tím chci říci, že elektronizací dokumentů se může objem tisku i zvětšit. Je to smutný, ale je to tak :-/

a taky pěkně prodražit, fakturu musíte držet 10 let, pitevní protokol asi 100let, takže boucháte časová razítka pořád dokola, za každé platíte a po pár letech provozu máte bud halu plnou papírů nebo DMS kde vás každá faktura vyšla asi na 5Kč. A pak přijde kontrola z finančáku a řekne vam ze na elektronicke faktury vám prdí, že chce papír a máte ji celé kontrolované období vytisknout.

[trekker.dk]

A pak přijde kontrola z finančáku a řekne vam ze na elektronicke faktury vám prdí, že chce papír a máte ji celé kontrolované období vytisknout.

To smí?

[bigBRAMBOR]

oni vám uznají el. fakturu bez problemu, ale co jsme se setkali, pro kontrolu to chteji na papíru, aby si mohli listovat, škrtat, podtrhavat, apod. Takze vam stejne reknou at to pro kontrolu vytisknete.

[trekker.dk]

No říct můžou leccos, spíš jsem se ptal na to, jestli na to mají nějakou oporu v zákoně...

[bigBRAMBOR]

urcite ne, ale ty jsi povinen jim faktury ke kontrole predat, nicmene oni nejsou povinni se ucit tvuj DMS, maji pravo si faktury ke kontrole i odvezt, takze jim pak asi zaridis VPN do firmy a das jim k tomu NB, protoze na firemni to oni instalovat nemuzou. Uvidis az prijde kontrola. Kontroly k nám chodí často a kamarádka na fin. úřadu na kontrole dělá. Oni nepotřebují zákony, oni mají své metodické postupy podle kterých jedou jako motorové myši. Dáš kontrolujou, nedáš, předávají dál. Taky jsem zkoušel oponovat, ale přišla na mě stížnost, že se ke kontrolorům chovám arogantně a drze

[xkucf03]

nicmene oni nejsou povinni se ucit tvuj DMS, maji pravo si faktury ke kontrole i odvezt, takze jim pak asi zaridis VPN do firmy a das jim k tomu NB

Proč by jim neměly stačit PDF soubory třeba na flashce? Jestli to potřebují mít nutně na papíře, tak si to můžou vytisknout sami, ne?

[bigBRAMBOR]

spousta moznosti, treba viz dole, DMS nedava casove razitko na jednotlive soubory, ale na celý balík, pokud si chteji tedy odnest original, musis jim treba cely rok prerazitkovat kazde PDF zvlast. Jestli dokaze vyblejl DMS cely soubor podepsany a jestli s nim pak bude umet kontrola pracovat tomu bych moc neveril. Kontrola ma na vsechno spoustu duvodu proc co nejde. Asi to bude hodne tim koho potkas, ale moje zkusenosti zatim mluví jasne.

[bigBRAMBOR]

tu stiznost musim nekde dohledat, nechat si ji zaramovat a dam si ji v kancelari na stenu.

[Max]

Na faktury bouchat časová razítka opravdu nemusíš .
Jinak DMS systémy většinou umožňují dělat package a časové razítko se pak dává na něj. Tzn., že není co dokument, to časové razítko, ale třeba co 100 000 dokumentů, to jedno časové razítko.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

jak podle koho, napr podle soft602, která se prsí tím, že je jako asi jediná česká firma aktivním účastníkem jednání o el. dokumentech a pracuje na předpisech, to nutné je a jiná legální cesta nez co dokument to razítko není.

vsechny ostatní firmy pak dělají to co říkáš ty, balík a na něj razítko. Az pak ale budes potrebovat papírový originál, musís vzít k notáři celý balík a jak s ním u něj pochodís to je ve hvězdách.

[Max]

To, co píšeš, je samozřejmě nutné pro smlouvy, pro faktury opravdu ne.
A to je i ostatně důvod, proč smlouvy máme v elektronické i papírové podobě. Elektronická kvůli dohledávání a rychlému přehledu, papírová kvůli podpisům a ověřením.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

ze prijata faktura nemusi byt orazena casovým razítkem?

[bigBRAMBOR]

Zákon o archivnictví stanoví, že pokud je dokument v digitální podobě podepsán uznávaným elektronickým podpisem, ke kterému je v okamžiku podpisu či za jeho platnosti připojeno kvalifikované časové razítko, považuje se takový dokument za pravý. Z těchto důvodů je nutné při jakémkoli uzavírání dvoustranných dohod nebo podepisování jednostranných právních úkonů i v soukromoprávním sektoru vždy užívat uznávaný elektronický podpis a opatřovat elektronický dokument kvalifikovaným časovým razítkem. Přestože český právní řád na časová razítka v jejich plné užívací šíři pozapomněl, jsou pro nakládání s elektronickými originály dokumentů důležitá. Umožňují prokázat existenci dokumentu v čase, a kdy byl dokument podepsán elektronickým podpisem. Nepřipojí-li časové razítko odesílatel, měl by tak učinit příjemce. To platí i pro elektronické faktury.

[Johanka]

Asi by v diskusi o nutnosti podpisů u faktur stálo za to upřesnit, o jakém formátu se bavíte. Faktury v PDF není třeba opatřovat elektronickým podpisem, ale v jejich případě formálně nejde o elektronickou fakturu, nýbrž o doklad určený k vytištění a archivaci ve vytištěné podobě. Tudíž požadavek finančního úřadu mít je na papíře je v tomto kontextu správný.

Skutečné elektronické faktury (čili ve formátu strukturovaných dat) je nutné mít opatřeny elektronickým podpisem a logicky se tedy musí při archivaci časem přerazítkovávat. Viz zde.

Jak je to s hromadným přerazítkovávání netuším, pro mě jako OSVČ s několika fakturami ročně je jednodušší si těch pár papírů vytisknout.

[bigBRAMBOR]

i PDF faktura může být elektronickou fakturou, je potřeba zaručit čitelnost a neměnnost dat po zákonně nutnou dobu, tedy použít formát PDF/A. Ty mluvíš o elektronické faktura jako o formátu strukturovaných dat, zde je tak trochu v ČR neoficiálně dohodnutý standard ISDOC, který podporuje snad většina větších dodavatelů účetních SW, ale ne všichni a z menších asi nikdo. Takže pokud chcete mit bezpapírové ůčetnictví, nevyhente se formátu PDF a tam stejně narazíte na nutnost toho PDF/A o kterém spousta menších SW nemá ani tucha.

[Johanka]

U bezpapírového účetnictví jsou ovšem podle berňáku potřeba ty elektronické podpisy. Což je věc, na kterou jsem reagovala, to jest bez podpisu lze dokument poslat elektronicky, ale je na něj nahlíženo jako na dokument určený k vytištění a archivaci v papírové podobě.

[Max]

Ano, navíc snad i nějaké firmy posílají faktury mailem v pdf a nejsou snad ani podepsané, to pak jsou ty časový razítka k prdu, že...
Je to vesměs putna, protože všechno doprovází x dalších dokumentů (cenová nabídka, na základě ní vystavená objednávka, následně doručená faktura a následně schváleno osobou, která objednávku učinila atd.). Falešné faktury tedy neprojdou (a že se lidi snaží).
Navíc k tomu, že úspěšně došlo ke koloběhu hovna v přírodě, je potřeba ověřit i druhou stranu, co fakturu vystavila, samotná faktura jako taková přeci nic z pohledu kontroly neznamená, ne? Jak oni ověří, že to není vymyšlená faktura? Jedině tak, že zkontrolují i stranu, co jí vydala.
Aspoň nějak takto mi to bylo před hafec lety vysvětleno. Je ale možné, že se pletu, účetnictví neřeším.
Zdar Max

[Käyttäjä 11133]

Divil by si se k jake mentalni gymnastice dokaze firma na kterou nechci ukazovat dokaze dojit, kdyz na ne vytahnes jejich vlastni smlouvu...

[V.]

A jéje, tyhle klauni mi volali, že pro mne něco maj a že určitě jsem musel s GDPR u nich souhlasit, když mne maj v dababázi (od posledně)

[bigBRAMBOR]

jak na to koukam tak pokud věta koncí smajlíkem a tečkou vypadá to jako piercing nebo bradavice

[Bedňa]

elektronizací dokumentů se může objem tisku i zvětšit

A čo tablet a odškrtávať si to tam?

[xkucf03]

Přesně. Ono tohle se uvádělo už za dob Tablet PC jako příklad – že s tím chodíš někde po skladu nebo jinde a něco si tam odškrtáváš.

Teď jen spočítat, kolik stojí ten papír a tonery a napsat a nasadit aplikaci, která bude levnější.

[trekker.dk]

Teď jen spočítat, kolik stojí ten papír a tonery a napsat a nasadit aplikaci, která bude levnější.

No, když si tak vezmu ceny za papír, tonery a vývojáře, tak by se mohlo stát, že ten tisk bude levnější.

[xkucf03]

njn, proto se asi na tolika místech ještě používá papír. Ale SW má zase výhodu v tom, že se napíše jen jedno a pak už se jen kopíruje, takže se náklady rozloží. Napsat GUI aplikaci, která by umožňovala čmárat do PDF, by nebylo těžké. Resp. takové aplikace už existují – jde spíš o tu integraci se zbytkem systému.

[trekker.dk]

že se napíše jen jedno a pak už se jen kopíruje

Říká člověk, který o kousek vedle diskutuje o softwaru, kvůli kterému se musela vytvářet WinXP virtuálka s PCI passthrough Zlatý voči, software má tendenci přestat fungovat kvůli novým verzím operačního systému, jazyka a tak a dřív či pozdějí se musí se za další náklady upravovat. Nebo vyhodit a koupit něco jiného, ale výdaj jako výdaj.

[xkucf03]

To jsou typické vlastnosti proprietárního softwaru…

[trekker.dk]

Podívejte, jestli chcete dělat nesmyslnou agitku, abyste se mohl o něčem dohadovat, tak s tím si počkejte na soudruha Kolibáče a spol. To, že software zastarává a potřebuje průběžné náklady na vývoj, pro svobodný software platí úplně stejně jako pro proprietární.

[xkucf03]

Pokud se nekompatibilně změní okolní API, tak je potřeba upravit každý software. Ale u toho svobodného je to jednak jednodušší a jednak to může udělat kdokoli bez ohledu na ochotu nebo existenci původního autora. A není potřeba dělat takové šílenosti jako viruálky s Windows nebo shánět počítač s LPT portem, aby v něm fungovala HW ochrana proti kopírování nebo crackovat nějaké binárky.

[trekker.dk]

Bavíme se o zcela konkrétním případě, kdy si necháte něco naprogramovat na zakázku. Proč by měly úpravy svobodného software být jednodušší než u proprietárního? (Je to produkt pro vás, takže zdrojáky máte.)

A tak jako tak ty úpravy budou něco stát, takže vaše tvrzení, že se to jednou napíše a pak jenom kopíruje, neplatí ani v jednom případě.

[Bedňa]

Proč by měly úpravy svobodného software být jednodušší než u proprietárního? (Je to produkt pro vás, takže zdrojáky máte.)

Poznáš aspoň rozdieľ medzi slobodným a proprietárním softvérom? Nie, nemáš zdrojáky až na duálne licencované softvéry a tam máš zas len ten softvér pod slobodnou licenciou a určite zas nebudú zdrojáky od softvérovej časti čo ti šili na mieru.

Takže ešte raz sa nadýchni a nechaj si to prebehnúť hlavou až zas napíšeš takúto ...

[xkucf03]

takže vaše tvrzení, že se to jednou napíše a pak jenom kopíruje, neplatí ani v jednom případě.

Platí to např. pro komponentu nebo GUI, které umožní čmárat do PDF. To už tedy jednak existuje v tom Okularu a jednak by se to dalo i nějak vylepšit a udělat z toho nějakou aplikaci pro tenhle účel – a ta by se napsala jen jednou a mohla by se dodat do více firem, takže by se náklady rozložily.

A tak jako tak ty úpravy budou něco stát

Úpravy vždy něco stojí, ale u proprietárního softwaru na ně má monopol původní autor, což mu umožňuje navýšit cenu nebo třeba odfláknout kvalitu, prodlužovat termíny atd. protože ví, že ti stejně nic jiného nezbývá než to koupit od něj (přepsat to celé znovu by bylo dražší – takže mu vlastně stačí nepřekročit tuhle cenovou hranici a nenaštvat tě nějak jakože fakt hodně, abys odešel za každou cenu… ale jinak si s tebou může dělat, celkem co chce). Zatímco u svobodného softwaru tu úpravu může udělat kdokoli – vybereš si tu nejlepší nabídku na trhu.

Bavíme se o zcela konkrétním případě, kdy si necháte něco naprogramovat na zakázku.

Na zakázku by byla např. ta integrace s konkrétním DMS, zatímco ta obecná komponenta by patřila autorovi, který by ji pod svobodnou licencí licencoval zákazníkovi + by dodával podporu. A ani ta integrace by nemusela patřit zákazníkovi a vyvíjet se na míru – když bude to DMS něco dostatečně rozšířené jako to Alfresco, tak i tady může dávat smysl, aby to autor vyvinul jako svůj vlastní produkt a zákazníkovi jen licencoval – pro něj to znamená nižší náklady a pro autora, že to může dodat i někomu dalšímu.

Proč by měly úpravy svobodného software být jednodušší než u proprietárního?

Nejen jednodušší, ale vůbec možné – u proprietárního softwaru je změna možná, jen když chce jeho autor. A nebo může být výrazně dražší – např. ten Okular je GPL, takže když budeš dělat svobodný software, můžeš vyjít z Okularu a upravit ho pro svoje potřeby. Zatímco, když bys to dělal jako proprietární software, tak Okular použít nemůžeš a musíš to psát celé znova.

(Je to produkt pro vás, takže zdrojáky máte.)

Pokud si to zaplatíš celé a dohodneš si to tak, že budou ty zdrojáky patřit tobě, tak už bych se na to nedíval jako na proprietární software – z tvého pohledu k němu totiž máš veškerá práva, jaká bys měl u svobodného softwaru, takže se to pak chová stejně (v tom smyslu, že si úpravy můžeš dělat sám nebo si na ně najmout kohokoli, ne jen původního autora).

Slovy „proprietární software“ se běžně rozumí software, který vlastní někdo jiný a tobě udělil pouze omezenou nesvobodnou licenci.

[Bedňa]

Pokud si to zaplatíš celé a dohodneš si to tak, že budou ty zdrojáky patřit tobě,

Toto platí len u uzavretého softvéru písaného "from scratch" a za celé roky poznám len jednu takú firmu ktorá si to dala do zmluvy a zhodou okolností to bola Československá firma. Iné firmy používajú softvér, kde keď zajtra nezplatia, tak skončil aj celý ich informačný systém.

Firmy odovzdávajú celé svoje Know-how konkurencií a ešte im za to platia. Potom sa nie je moc čomu čudovať, že sa prosperujúce firmy skupujú stále väčšimi spoločnosťami a dnes už nie je problém ukázať na pár ľudí ktorí ovládajú väčšinu Európy. To som už trochu odbočil, ale hrozne ma sere keď vidím ako úspešné slovenské firmy už nie sú slovenské. To isté paltí u vás.

[trekker.dk]

Dobrý, už jsme se dostali do fáze zeď textu, to si nechte pro soudruhy

[Max]

Faktury jsou v dms v podobě pdf. Musel by nad tím existovat nějaký layout, který by to umožňoval.
Zdar Max

[xkucf03]

Koukni se na Okular – umí do PDF kreslit a vkládat poznámky. Dá se to i uložit (opět jako PDF – s těmi anotacemi).

[Max]

To je pěkný, ale né moc dobře použitelnýu. Taková věc by musela být integrována s DMS systémem.
Zdar Max

[Bedňa]

To je pěkný, ale né moc dobře použitelný

Prečo? Pretože si korporácie vyberajú tie najhoršie verzie softvéru?

Má DMS nejaké API? Ak áno tak stačí dať to PDF otvárať v Okuláre.

Kedysi sem chodil vývojár jedného účtovného/fakturačného softvéru a robili to veľmi dobre, sám so ho používal.

Možno si ešte spomenieš na Ferša.

[Max]

Oni už měli dřív hotové nějaké řešení pomocí java appletu. Ale chtěli za to hodně peněz a vedení rozhodlo, že to zas tak třeba není.
Ale to si možná neuvědomovali ten problém s jinými odděleními, nevím.
Každopádně těžko říci, zda vůbec u tohoto řešení zůstaneme. Možná přijde čas a nasadí se třeba Alfresco, nevím.
Zdar Max

[Bedňa]

Alfresco nevyzerá zle.

Mno ideál mať open source s podporou od nejakej firmy. Keď sa mi nebude páčiť prístup vývojára/správcu, tak zoberiem zdrojáky a dám ich inému.

[Max]

Tak o Alfrescu vím roky, dokonce existuje ČR/SK firma, co staví nad CE verzí, viz : eDoCat, takže CZ support i modifikace by nebyl problém.
Na druhou stranu, SAP connector je myslím jen u komerční verze Alfresca, nevím. Dlouho jsem na něj už nekoukal. Jinak v jobu jsem ho jeden čas měl nasazený na testování (včetně online editace i editace z Office/LibreOffice) a líbil se mi tuze moc.
Na druhou stranu myslím, že někdo z CVUT říkal, že ho měli také, ale byli nějak nespokojeni. Nicméně to nemusí nic znamenat.
Zdar Max

[xkucf03]

Jestli má to DMS nějaké API, tak vám tu integraci můžu napsat… ale to je relativně malá část práce – chce to rozmyslet celý ten proces a najít případně i další využití pro ten HW, když už by se nějaký pořizoval.

[Max]

Ono teď ani není jisté, zda u tohoto DMS zůstaneme.
Zdar Max

[MaxiKing]

SAP Content Server?

[Max]

To si nemyslím. Důvod je prostý milý Watsone. Existuje něco jako : "pořídili jsme si SAP, ale protože je drahý, tak se nesmí používat". Jinými slovy, již v minulosti se vedení rozhodlo nerozšiřovat funkcionalitu SAPu do jiné části firmy kvůli tomu, že licence jsou tak drahé že se vyplatí některé věci "předatlovávat".
Z toho důvodu si myslím, že DMS založené na SAPu nemá šanci projít.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

A vždycky když ten papír házím z krabice rovnou do koše, ptám se proč???

asi ho nechceš, proto ho vyhazuješ

[j]

K tomu abys uspokojil byrokrata. To co tisknou je zjevne CMR, tzv "camrak" - neboli naprosto knicemu lejstro ktery vozi ridic nakladaku tam a sem a nechava si na nej dat razitko ..., pricemz jednu kopii si necha pro sebe, jednu necha na miste slozeni, dalsi posle svymu chlebodarci ...

Podobne si tisknou dodaky a dalsi nesmyslny papiry. Obcas muzes videt ze jich ridic ma plnej sanon - pro jedinej naklad.

Vyhoda tisku na jehle je pak taky jeste to, ze krom kopii tisknes prevazne na predpripravenej formular, takze usetris jeste i za material, do laseru a dalsich se ty formulare totiz dost blbe davaj, obzvlast, kdyz mas na kazdy z kopii jinou hlavicku.

Takova mensi firma delajici logistiku vygeneruje za mesic mensi nakladak papiru, ktery jsou sice zcela khovnu, ale pry jsou strasne moc potreba.

[bigBRAMBOR]

je to zvláštní doba, elektronický dokument, i když nepodepsaný, má za sebou kolikrát i slušně dohledatelnou cestu, jistě nikoliv nezměnitelnou, ale papír oplácnutý razítkem vyřezaným z brambory je svatý a nedotknutelný.

[pc2005]

Nové PC nemají LPT, takže se kdysi dávno začalo s LPT řadiči do PCI-E. Byla to otřesná zkušenost. Šíleně zlobily, různé druhy při různém nastavení portu.

Jaké typy jste používali? Já tedy mám zkušenost s PCI, neb PCI-E, když jsem z toho dělal generátor signálu, a tam jeden typ karty nefungoval vůbec a druhý spolehlivě. Interní karta do PC by měla být to nejlepší resp. nejvíc podobná portu přímo na základní desce.

Možná by se dal uměle přidat klasickej superIO na LPC sběrnici počítače.

[Max]

Tak mám odpověď od TP-Linku :

power adapter is 3.3V/2A for TL-PS110P v1.6, while it is 5V/.6A for TL-PS110P v2.0.
And we made some change to internal hardware to make it work better.

Takže s verzí 2.0 to překopali na 5V, což jste zde v diskusi potvrdili, že 3,3V je nedobře. Tudíž se asi u této novější revize není třeba obávat podobného problému.
Zdar Max