Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
15 16 13 13 10 10 8 8 6,5 6,5 5 5 4 4 3 3Těch 15 vteřin jsem ověřoval znovu, a opravdu to dělá o sekundu víc. Jinak ale časy sedí.
A koukám, že ti hned někdo dal špatné hodnocení (opravdu nevím, co na takových dotazovacích blozích někdo hodnotí), tak ti dám jedno dobré na vyrovnání
.
Otázka je jak ještě spočítat "chybu měření". Ve škole jsme ji prováděli a někdy byla dosti vysoká i u laboratorních zařízení. Tak dlouhé časy u foťáku (to je v podstatě za tmy) se možná vejdou do "chyby měření". U filmů v rámci jejich "pružnosti" v podstatě o nic nejde. A pokud se člověk zajímá o focení, tak vím, že u nočních záběrů - dlouhých expozic - je v podstatě nutné provádět větší množství expozic a tu pro lidské oko a dobrý pocit v závěru vybrat.
Výše uvedený příspěvek však správně uvádí - cvaknutí zrcadla není cvaknutím centrální uzávěrky (není slyšet) nebo štěrbinové závěrky.
http://www.fotoaparat.cz/article/2156/1
- zvětšení expozice o X expozičních stupňů (X eV) = čas * 2^X - zmenšení expozice o X expozičních stupňů (-X eV) = čas / 2^XNapříklad, zmenšení doby expozice t o 1/3eV, což je velmi malý krok je:
t2 = t / 2^(1/3) = t / 3-tí odmocnina z 2třetí odmocnina z 2 je asi 1,26, tj. je to změna asi o 26%. Odchylky z tvé tabulky jsou menší než 10%, čili chyba je výrazně menší než 1/3eV, což je obvyklý nejmenší krok a nehraje to valnou roli. Navíc u vteřinových časů se u filmu uplatňuje Schwarzchildův jev, kdy film "jakoby" ztrácí citlivost (nebudu zabíhat do detailů), takže je třeba expozici prodlužovat. Např. místo 10s, které ti změří zrcadlovka budeš exponovat třeba 25s. Ps.: předpokládám, že měření si prováděl tak, že si mikrofonem měřil cvakání závěrky a pak to v nějakém zvukovém editoru měřil. Vykašleme se na detailní zkoumání techniky a pojďme raději fotit! http://majezek.czweb.org/
Tak jsem provedl stejná měření jako vy (ale jen na té 505si, v osmistovce mám momentálně založený poměrně drahý film), a dospěl jsem k podobným výsledkům. Posuďte:
10 11,3 15 15,9 20 22,6 30 31,9 8 8 6 5,6 4 4 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8
Zároveň jsem ale přišel i na další důvod, proč ty hodnoty "nesedí" (přijde mi to tak zjevné, že se stydím, že mě to nenapadlo hned). Ty časy, které se ukazují na displeji, jsou přibližné, a odpovídají určitým konvencím, díky kterým ty nominální hodnoty na displeji (dříve na nějakých otočných stupnicích) "vypadají hezky". Ve skutečnosti bude každý krok otočného voliče odpovídat změně času, která představuje 0,5EV předchozí hodnoty, dva kroky pak odpovídají změně 1EV. Vyjdeme-li ze základního času 1s (to, že je 1s výchozím časem je předpoklad toliko vysoce pravděpodobný, nikoli nezbytně nutně správný), tj. např. nominální 1/125 je ve skutečnosti 1/128, pak dostaneme takovouto řadu (od 1s výš):
krok 1 2 4 8 16 32 1EV mezikrok 1,4 2,8 5,7 11,3 22,6 1/2EV
Mezikroky o 1/2EV jsou zde počítány jako násobky odmocniny ze dvou zaokrouhlené na jedno desetinné místo.
Na displeji jsou pak tyhle hodnoty "zaokrouhleny", aby "vypadaly hezky" na: 1 - 1,5 - 2 - 3 - 4 - 6 - 8 - 10 - 15 - 20 - 30
BTW podobná aproximace se používá i u clonového čísla - 11 by správně mělo být 11,3 a 22 by správně mělo být 22,6 - akorát tenhle rozdíl už v domácích podmínkách nemáte vůbec jak změřit.
Takže pokud "upravíme" čas zobrazovaný na displeji na čas, který je "skutečně myšlen" (říkejme mu pro teď nominální čas), nejsou ty odchylky vůbec nijak hrůzostrašné (v tabulce uvádím i vaše měření):
t-displ|t-nominal t-700 ΔEV-700 t-505 ΔEV-505 10 11,3 11,3 0 11,3 0 15 16 15,5 -0,05 15,9 -0,01 20 22,6 22,3 -0,02 22,6 0 30 32 32 0 31,9 -0,005 8 8 7,8 -0,04 8 0 6 5,7 5,6 -0,03 5,6 -0,03 4 4 4 0 4 0 3 2,8 3,2 0,19 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,8 0 2,8 0
Je vidět, že i já mám drobné odchylky na dlouhých časech, ale zrovna ty tři vteřiny mi jedou jako z praku - hodnota je všude dokonce nepatrně vyšší než 2,8 - poslední měření jsem si v audacity roztáhl na setiny a naměřil jsem 2,82 (2*2^0,5 je holt trošku víc než 2,8 - ale to už se blížíme k hranici, přes kterou se s měřením přes PC a Audacity těžko dostanem).
Váš rozptyl na třech vteřinách je tedy ve srovnání s mými měřeními opravdu docela podivný, může na jedné straně znamenat odcházející závěrku, ale u takhle krátkého času bych se asi nejdřív snažil vyloučit chybu v měření - jiné PC, jiná elektrická síť... I pokud je problém na straně fotoaparátu, je pořád ještě přesnost dostačující, takže dokud fotí, fotil bych s ním osobně dál. Dobrou zprávou je, že (pokud chcete zůstat u kinofilmu), až vám závěrka odejde do věčných lovišť, "novou" sedmistovku (případně osmistovku) dneska seženete za sranda cenu. Já za tu svoji osmistovku dal 3500,- (grip VC700 v ceně, s trochou štěstí pořídíte osmistovku bez gripu za 2500).
P.S.: Měření z té osmistovky vám sem když tak ještě časem dodám (až budu mít dofocený film), mohlo by to být zajímavé, protože je to stroj, se kterým se na první pohled dost fotilo (a určitě ne jen v interiéru).
HTH 
.
S mechanickými je to o něco horší. Třebas dvoutisícina na starších mechanických Nikonech se dvoutisícině prý většinou moc neblíží.
Možná se u takhle krátkých časů naráží na fyzikální limity mechanicky řízených závěrek. Formule 1 se už dneska naštěstí mechanickými foťáky fotit nemusí, a kdo fotí na nějaký Pentax 67 nebo na nějaký kardan, toho tisíciny a dvoutisíciny zpravidla nevzrušují
(i když ten Pentax tisícinu umí).
s novým foťákem jenom nafotím testovací diafilm a jestli vypadá OK, považuju ho za provozuschopný
dtto
Tiskni
Sdílej: