Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
15 16 13 13 10 10 8 8 6,5 6,5 5 5 4 4 3 3Těch 15 vteřin jsem ověřoval znovu, a opravdu to dělá o sekundu víc. Jinak ale časy sedí.
A koukám, že ti hned někdo dal špatné hodnocení (opravdu nevím, co na takových dotazovacích blozích někdo hodnotí), tak ti dám jedno dobré na vyrovnání
.
Otázka je jak ještě spočítat "chybu měření". Ve škole jsme ji prováděli a někdy byla dosti vysoká i u laboratorních zařízení. Tak dlouhé časy u foťáku (to je v podstatě za tmy) se možná vejdou do "chyby měření". U filmů v rámci jejich "pružnosti" v podstatě o nic nejde. A pokud se člověk zajímá o focení, tak vím, že u nočních záběrů - dlouhých expozic - je v podstatě nutné provádět větší množství expozic a tu pro lidské oko a dobrý pocit v závěru vybrat.
Výše uvedený příspěvek však správně uvádí - cvaknutí zrcadla není cvaknutím centrální uzávěrky (není slyšet) nebo štěrbinové závěrky.
http://www.fotoaparat.cz/article/2156/1
- zvětšení expozice o X expozičních stupňů (X eV) = čas * 2^X - zmenšení expozice o X expozičních stupňů (-X eV) = čas / 2^XNapříklad, zmenšení doby expozice t o 1/3eV, což je velmi malý krok je:
t2 = t / 2^(1/3) = t / 3-tí odmocnina z 2třetí odmocnina z 2 je asi 1,26, tj. je to změna asi o 26%. Odchylky z tvé tabulky jsou menší než 10%, čili chyba je výrazně menší než 1/3eV, což je obvyklý nejmenší krok a nehraje to valnou roli. Navíc u vteřinových časů se u filmu uplatňuje Schwarzchildův jev, kdy film "jakoby" ztrácí citlivost (nebudu zabíhat do detailů), takže je třeba expozici prodlužovat. Např. místo 10s, které ti změří zrcadlovka budeš exponovat třeba 25s. Ps.: předpokládám, že měření si prováděl tak, že si mikrofonem měřil cvakání závěrky a pak to v nějakém zvukovém editoru měřil. Vykašleme se na detailní zkoumání techniky a pojďme raději fotit! http://majezek.czweb.org/
Tak jsem provedl stejná měření jako vy (ale jen na té 505si, v osmistovce mám momentálně založený poměrně drahý film), a dospěl jsem k podobným výsledkům. Posuďte:
10 11,3 15 15,9 20 22,6 30 31,9 8 8 6 5,6 4 4 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8
Zároveň jsem ale přišel i na další důvod, proč ty hodnoty "nesedí" (přijde mi to tak zjevné, že se stydím, že mě to nenapadlo hned). Ty časy, které se ukazují na displeji, jsou přibližné, a odpovídají určitým konvencím, díky kterým ty nominální hodnoty na displeji (dříve na nějakých otočných stupnicích) "vypadají hezky". Ve skutečnosti bude každý krok otočného voliče odpovídat změně času, která představuje 0,5EV předchozí hodnoty, dva kroky pak odpovídají změně 1EV. Vyjdeme-li ze základního času 1s (to, že je 1s výchozím časem je předpoklad toliko vysoce pravděpodobný, nikoli nezbytně nutně správný), tj. např. nominální 1/125 je ve skutečnosti 1/128, pak dostaneme takovouto řadu (od 1s výš):
krok 1 2 4 8 16 32 1EV mezikrok 1,4 2,8 5,7 11,3 22,6 1/2EV
Mezikroky o 1/2EV jsou zde počítány jako násobky odmocniny ze dvou zaokrouhlené na jedno desetinné místo.
Na displeji jsou pak tyhle hodnoty "zaokrouhleny", aby "vypadaly hezky" na: 1 - 1,5 - 2 - 3 - 4 - 6 - 8 - 10 - 15 - 20 - 30
BTW podobná aproximace se používá i u clonového čísla - 11 by správně mělo být 11,3 a 22 by správně mělo být 22,6 - akorát tenhle rozdíl už v domácích podmínkách nemáte vůbec jak změřit.
Takže pokud "upravíme" čas zobrazovaný na displeji na čas, který je "skutečně myšlen" (říkejme mu pro teď nominální čas), nejsou ty odchylky vůbec nijak hrůzostrašné (v tabulce uvádím i vaše měření):
t-displ|t-nominal t-700 ΔEV-700 t-505 ΔEV-505 10 11,3 11,3 0 11,3 0 15 16 15,5 -0,05 15,9 -0,01 20 22,6 22,3 -0,02 22,6 0 30 32 32 0 31,9 -0,005 8 8 7,8 -0,04 8 0 6 5,7 5,6 -0,03 5,6 -0,03 4 4 4 0 4 0 3 2,8 3,2 0,19 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,8 0 2,8 0
Je vidět, že i já mám drobné odchylky na dlouhých časech, ale zrovna ty tři vteřiny mi jedou jako z praku - hodnota je všude dokonce nepatrně vyšší než 2,8 - poslední měření jsem si v audacity roztáhl na setiny a naměřil jsem 2,82 (2*2^0,5 je holt trošku víc než 2,8 - ale to už se blížíme k hranici, přes kterou se s měřením přes PC a Audacity těžko dostanem).
Váš rozptyl na třech vteřinách je tedy ve srovnání s mými měřeními opravdu docela podivný, může na jedné straně znamenat odcházející závěrku, ale u takhle krátkého času bych se asi nejdřív snažil vyloučit chybu v měření - jiné PC, jiná elektrická síť... I pokud je problém na straně fotoaparátu, je pořád ještě přesnost dostačující, takže dokud fotí, fotil bych s ním osobně dál. Dobrou zprávou je, že (pokud chcete zůstat u kinofilmu), až vám závěrka odejde do věčných lovišť, "novou" sedmistovku (případně osmistovku) dneska seženete za sranda cenu. Já za tu svoji osmistovku dal 3500,- (grip VC700 v ceně, s trochou štěstí pořídíte osmistovku bez gripu za 2500).
P.S.: Měření z té osmistovky vám sem když tak ještě časem dodám (až budu mít dofocený film), mohlo by to být zajímavé, protože je to stroj, se kterým se na první pohled dost fotilo (a určitě ne jen v interiéru).
HTH 
.
S mechanickými je to o něco horší. Třebas dvoutisícina na starších mechanických Nikonech se dvoutisícině prý většinou moc neblíží.
Možná se u takhle krátkých časů naráží na fyzikální limity mechanicky řízených závěrek. Formule 1 se už dneska naštěstí mechanickými foťáky fotit nemusí, a kdo fotí na nějaký Pentax 67 nebo na nějaký kardan, toho tisíciny a dvoutisíciny zpravidla nevzrušují
(i když ten Pentax tisícinu umí).
s novým foťákem jenom nafotím testovací diafilm a jestli vypadá OK, považuju ho za provozuschopný
dtto
Tiskni
Sdílej: