Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Tiskni
Sdílej:
15 16 13 13 10 10 8 8 6,5 6,5 5 5 4 4 3 3Těch 15 vteřin jsem ověřoval znovu, a opravdu to dělá o sekundu víc. Jinak ale časy sedí.
A koukám, že ti hned někdo dal špatné hodnocení (opravdu nevím, co na takových dotazovacích blozích někdo hodnotí), tak ti dám jedno dobré na vyrovnání
.
Otázka je jak ještě spočítat "chybu měření". Ve škole jsme ji prováděli a někdy byla dosti vysoká i u laboratorních zařízení. Tak dlouhé časy u foťáku (to je v podstatě za tmy) se možná vejdou do "chyby měření". U filmů v rámci jejich "pružnosti" v podstatě o nic nejde. A pokud se člověk zajímá o focení, tak vím, že u nočních záběrů - dlouhých expozic - je v podstatě nutné provádět větší množství expozic a tu pro lidské oko a dobrý pocit v závěru vybrat.
Výše uvedený příspěvek však správně uvádí - cvaknutí zrcadla není cvaknutím centrální uzávěrky (není slyšet) nebo štěrbinové závěrky.
http://www.fotoaparat.cz/article/2156/1
- zvětšení expozice o X expozičních stupňů (X eV) = čas * 2^X - zmenšení expozice o X expozičních stupňů (-X eV) = čas / 2^XNapříklad, zmenšení doby expozice t o 1/3eV, což je velmi malý krok je:
t2 = t / 2^(1/3) = t / 3-tí odmocnina z 2třetí odmocnina z 2 je asi 1,26, tj. je to změna asi o 26%. Odchylky z tvé tabulky jsou menší než 10%, čili chyba je výrazně menší než 1/3eV, což je obvyklý nejmenší krok a nehraje to valnou roli. Navíc u vteřinových časů se u filmu uplatňuje Schwarzchildův jev, kdy film "jakoby" ztrácí citlivost (nebudu zabíhat do detailů), takže je třeba expozici prodlužovat. Např. místo 10s, které ti změří zrcadlovka budeš exponovat třeba 25s. Ps.: předpokládám, že měření si prováděl tak, že si mikrofonem měřil cvakání závěrky a pak to v nějakém zvukovém editoru měřil. Vykašleme se na detailní zkoumání techniky a pojďme raději fotit! http://majezek.czweb.org/
Tak jsem provedl stejná měření jako vy (ale jen na té 505si, v osmistovce mám momentálně založený poměrně drahý film), a dospěl jsem k podobným výsledkům. Posuďte:
10 11,3 15 15,9 20 22,6 30 31,9 8 8 6 5,6 4 4 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8 3 2,8
Zároveň jsem ale přišel i na další důvod, proč ty hodnoty "nesedí" (přijde mi to tak zjevné, že se stydím, že mě to nenapadlo hned). Ty časy, které se ukazují na displeji, jsou přibližné, a odpovídají určitým konvencím, díky kterým ty nominální hodnoty na displeji (dříve na nějakých otočných stupnicích) "vypadají hezky". Ve skutečnosti bude každý krok otočného voliče odpovídat změně času, která představuje 0,5EV předchozí hodnoty, dva kroky pak odpovídají změně 1EV. Vyjdeme-li ze základního času 1s (to, že je 1s výchozím časem je předpoklad toliko vysoce pravděpodobný, nikoli nezbytně nutně správný), tj. např. nominální 1/125 je ve skutečnosti 1/128, pak dostaneme takovouto řadu (od 1s výš):
krok 1 2 4 8 16 32 1EV mezikrok 1,4 2,8 5,7 11,3 22,6 1/2EV
Mezikroky o 1/2EV jsou zde počítány jako násobky odmocniny ze dvou zaokrouhlené na jedno desetinné místo.
Na displeji jsou pak tyhle hodnoty "zaokrouhleny", aby "vypadaly hezky" na: 1 - 1,5 - 2 - 3 - 4 - 6 - 8 - 10 - 15 - 20 - 30
BTW podobná aproximace se používá i u clonového čísla - 11 by správně mělo být 11,3 a 22 by správně mělo být 22,6 - akorát tenhle rozdíl už v domácích podmínkách nemáte vůbec jak změřit.
Takže pokud "upravíme" čas zobrazovaný na displeji na čas, který je "skutečně myšlen" (říkejme mu pro teď nominální čas), nejsou ty odchylky vůbec nijak hrůzostrašné (v tabulce uvádím i vaše měření):
t-displ|t-nominal t-700 ΔEV-700 t-505 ΔEV-505 10 11,3 11,3 0 11,3 0 15 16 15,5 -0,05 15,9 -0,01 20 22,6 22,3 -0,02 22,6 0 30 32 32 0 31,9 -0,005 8 8 7,8 -0,04 8 0 6 5,7 5,6 -0,03 5,6 -0,03 4 4 4 0 4 0 3 2,8 3,2 0,19 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 3 0,1 2,8 0 3 2,8 2,5 -0,16 2,8 0 3 2,8 2,8 0 2,8 0
Je vidět, že i já mám drobné odchylky na dlouhých časech, ale zrovna ty tři vteřiny mi jedou jako z praku - hodnota je všude dokonce nepatrně vyšší než 2,8 - poslední měření jsem si v audacity roztáhl na setiny a naměřil jsem 2,82 (2*2^0,5 je holt trošku víc než 2,8 - ale to už se blížíme k hranici, přes kterou se s měřením přes PC a Audacity těžko dostanem).
Váš rozptyl na třech vteřinách je tedy ve srovnání s mými měřeními opravdu docela podivný, může na jedné straně znamenat odcházející závěrku, ale u takhle krátkého času bych se asi nejdřív snažil vyloučit chybu v měření - jiné PC, jiná elektrická síť... I pokud je problém na straně fotoaparátu, je pořád ještě přesnost dostačující, takže dokud fotí, fotil bych s ním osobně dál. Dobrou zprávou je, že (pokud chcete zůstat u kinofilmu), až vám závěrka odejde do věčných lovišť, "novou" sedmistovku (případně osmistovku) dneska seženete za sranda cenu. Já za tu svoji osmistovku dal 3500,- (grip VC700 v ceně, s trochou štěstí pořídíte osmistovku bez gripu za 2500).
P.S.: Měření z té osmistovky vám sem když tak ještě časem dodám (až budu mít dofocený film), mohlo by to být zajímavé, protože je to stroj, se kterým se na první pohled dost fotilo (a určitě ne jen v interiéru).
HTH 
.
S mechanickými je to o něco horší. Třebas dvoutisícina na starších mechanických Nikonech se dvoutisícině prý většinou moc neblíží.
Možná se u takhle krátkých časů naráží na fyzikální limity mechanicky řízených závěrek. Formule 1 se už dneska naštěstí mechanickými foťáky fotit nemusí, a kdo fotí na nějaký Pentax 67 nebo na nějaký kardan, toho tisíciny a dvoutisíciny zpravidla nevzrušují
(i když ten Pentax tisícinu umí).
s novým foťákem jenom nafotím testovací diafilm a jestli vypadá OK, považuju ho za provozuschopný
dtto