Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
E5200 je bezkonkurenčně nejlepší CPU na trhu. HW podporu virtualizace využije málokdo. Někde jsem četl, že takový vistrualbox je rychlejší s čistě SW virtualizací.
E5200 je bezkonkurenčně nejlepší CPU na trhu.
V čem?
Zdravím, využiji přítomnosti odborníků - sháním teď taky PC pro bratra, nejdřív jsem uvažoval o bazarové sestavě kolem 8000,-, nabídka však není moc dobrá, takže to vidím na MB+CPU+RAM+GK tak do 7000,-. Podle doporučení v tomhle blogpostu/diskuzi jsem u lokálního prodejce (TS Bohemia) předběžně vybral tohle:
Moc se ve všech těch písmenkách značící takové věci jako "poloviční výkon než u stejného čísla s písmenem X" nevyznám, pokud je v tom nějaká očividná blbost tak mě prosím někdo upozorněte. No a pokud máte lepší tip, sem s tím.
To každopádně, ale cenový limit je prostě limit, do tisícovky co zbývá se musí vlézt 160GB HDD co mi teď známý nabídnul za 400,- + musím vyplatit bratrance, jehož DVD vypalovačka se tady už tak dva roky válí (čekám tak 400), skříň+zdroj dostanu asi zadarmo, snad to ten zdroj utáhne. Vystačím si na dnešních deskách s ATX konektorem + takový ten čtvercový konektor k CPU + molexy + napájecí redukce na SATA?
BTW, je DualChannel velký rozdíl ve výkonu?
Myslím, že tak drahá deska (výhodnější jsou s P43 nebo P43) a 1066MHz RAMky budou na ceně poznat víc než na výkonu.
To je teda výběr samozřejmě jsem myslel P43 nebo P35
Právě proto jsem sem tu konfiguraci dával - už dlouho se v tom nehýbu. Pokud mi chceš ušetřit práci se zjišťováním čím se ty čipsety liší a jak moc má frekvence DDR2 vliv na výkon, klidně mi můžeš doporučit levnější desku (asi bych podle zdejších reakcí i doporučení okolí zůstal u Gigabyte) a říct, jaká RAM do ní má smysl. Budu ti moc vděčný : )
Ad zdroj: mám tady jeden "ucházející", a to Premier LC-B300ATX (300W), na první pohled (až na značku) je shodný s tímhle, co si o tom myslíte? Pokud by potenciálně mohly být problémy tak holt radši zainvestuju. Už začínám uvažovat i o těch 4GB RAM, jak se říká, když už, tak už.
Díky moc. Jak tak vidím tak rozdíl P43 / P45 je jen v absenci druhého PCIX x16 slotu a nějakých přetaktovacích vychytávek, což mě teda vůbec netankuje. Ty ramky vychází cenově stejně, ale zřejmě není frekvence tak důležitá jako CL, navíc ty A-Data jsou ikstrým : )
1066MHZ CL5 je lepší, než 800MHz CL4. Ale 1066MHz a 800MHz A-Data (Extreme) jsou IMHO úplně stejný, jenom 1066MHz mají v SPD záznam o 1066MHz CL5 při 2,3V, takže to určitě dají i ty 800MHz. A stejně je ten výkonovej rozdíl minimální..
Pokud je tady ještě stále někdo, kdo tomu rozumí, nemohl by prosím okomentovat ten zdroj? Případně něco doporučit.
Je to šmejd, to je jasný... Výkonem by měl dostačovat (tahle sestava je s diskem a mechanikou pod 200W), ale u šmejdů člověk nikdy neví... Takže asi podle toho, jak moc ti na tom PC záleží bych doporučil minimálně Fortron a optimálně něco jako Enermax/Corsair/Seasonic.
No mám obavu hlavně z té grafárny, ještě se rozhoduju mezi 9600GT a 9800GT. Každopádně to s tím zdrojem zkusím, a kdyžtak něco koupím, jak jsem se koukal tak nějaký fortron výjde tak na 750,-.
No, aspoň zjistím, jak se chová PC se slabým zdrojem :) Nemůže se tomu nic stát, že?
Nemůže se tomu nic stát, že?Polož si otázku jinak - co všechno se může stát? Tak předně když ten zdroj přetížíš, tak může klesnout výstupní napětí - to ti téměř zaručuje nestabilní chování. Krom toho je tu možnost přetížení nějaké součástky - buď takové, že budeš chtít tolik výkonu, že se prostě přehřeje a shoří, nebo takové, že používání mimo meze, na které je stavěná, způsobí její rychlejší opotřebování a defekt. Tady se nám objevuje možnost požáru. Pak je tu samozřejmě varianta, že umírající zdroj se (laicky řečeno) úplně zblázní a na některé z větví se objeví příliš vysoké napětí, což pravděpodobně bude mít fatální následky pro okolní hardware. Nejpravděpodobnější je první varianta, další jsou méně pravděpodobné, ale vyloučit je nelze.
No tak teď jsi mě teda pěkně postrašil. Každopádně budu asi věřit, že se nic z toho nestane, a vyzkouším to. Pravděpodobně budu stejně brát tenhle.
No tak teď jsi mě teda pěkně postrašil.To byl účel. Nicméně jak jsem říkal, nejpravděpodobnější scénář je "jenom" nevysvětlitelná nestabilita systému. Ještě jsem zapomněl na možnost, že ten zdroj má v sobě zabudované ochrany proti nadproudu. V takovém případě - když už by to nefungovalo - by nestabilita byla pravděpodobnější a ty horší důsledky méně pravděpodobné.
Přiznám se, že jsem opravdu zvědavý, co se ve skutečnosti stane
(a ochranu proti zkratu mají všechny PC zdroje)Jo tak s tím mám své zkušenosti. Omylem se mi provedlo zkratovat 5V přes nepájivé pole. Smrad to byl pěkný, z pole se trochu zakouřilo, zdroj hučel, pak jsem to odpojil. Počítač běžel bez problémů vesele dál. (Jasně, zkrat přes nepájivé pole, tj. přes tenké dráty a čtyři kontakty, není tak úplně zkrat.)
Jasně, zkrat přes nepájivé pole, tj. přes tenké dráty a čtyři kontakty, není tak úplně zkrat.
No to není. Na 5V větvi není pro dnešní zdroje ani 15A žádný proud. I na 12V dá 400W zdroj nějakých 17A. stačí delší vodiče a už se taví izolace a zdroj si vesele vrní jako by nic.
V poměru cena/výkon nebo cena/užitná hodnota. Spotřeba xcelentní, cena mizivá, výkon obrovský.
hodit tam 95W quad, to už by fakt nedal
Mysliš, že ne? Jám mám Quada (95W), ATI 4870 a 430W Seasonic nemá problém. Dle měření to má stejně max nějakých 260W. Fortron by s tím neměl mít problém.
To je starej Bluepower, kterej byl horší než Green Power. Ten novější (II?) je anopak úspornější a Green Power překonává. Narozdíl od něj právě že 80+ má (iirc).
P.S. Není fér srovnávat s laptopovým procesorem, který je 1) dražší 2) laptopový... (duh, jak říkají amíci.) výrobní nároky na něj jsou značně vyšší, v továrně je pro jednotlivé čípky mnohem těžší se na něj kvalifikovat a dostat se do oběhu. Takže zas tak tragické to není, nicméně je pravda, že architektonicky má Intel o dost navrh. Rozhodně to ale není žádné Hulánsky kategorické vedení.
NO Nevidm v cem je o tolik lepsi nez treba stejne drahy 5000+ Black box edition, nozna vykon o neco lepsi, AMD ma zase tu HW VT(kterou osobne vyuziji vic nez ten vykon), zrat budou +- stejne oba maji psanou spotrebu 64W ale pokud vim tak kazdy vyrobce pise TDP jinak, nekdo jakousi "prumernou" (myslim ze zrovna Intel ale nejsem si jisty ) a druhy maximalni (samozdrejme ze bez pretaktovani, ale ted jsem nekde cetl ze budou prave znacit TDP stejne jako Intel :( ale mozna jsou to famy)
Mezi námí děvčaty. Měl jsem X2 5400+ Black Edition 2,8GHz, a provedl jsem Upgrade na Intel E5200 2,5GHz. Nárůst výkonu je skutečně znát! Nemluvě o mnohem lepším výběru motherboardů.
Jinak metodika měření TDP je u obou výrobců skutečně různá, ale samo TDP nevypovídá nic o provozních vlastnostech. Například spousta 45nm Core2duo s TDP 65W má reálnou maximální spotřebu okolo 27W-35W.
HW podporu virtualizace využije málokdo.Mě by spíš zajímalo, proč ji Intel nedává všude (AFAIK AMD to tak dělá.) To mi neříkejte, že u Intelů mají navrženo a vyrábí tolik hardwarově různých čipů a že by se jim tam to VT nevešlo
AMD mělo dobré období za časů prvních Athlonů (Intel měl plotýnky typu P4), dnes to je opačně Core2 válí, kde může.Protože AMD zachrápalo. Od uvedení dvoujádrových Athlonů se u nich příliš dlouho nic nedělo.
Není mi ale příliš jasné, proč do i7 dává HyperThreading a zejména to nataktování jednoho jádra na úkor vypnutých ostaních.Dokud budou aplikace, ktere jsou z nejruznejsich duvodu programovane tak, ze vytizi jedno jedine jadro, tak je podle mne procesor, ktery i za cenu uspani ostatnich jadrer zrychly jedine vytizene, porad vyhodnejsi, nez procesor, kde sice porad bezi vsechna jadra, ale jen jedine je zatizene a ostani se flakaji a zbytecne svym vykonem naprazdno (leakage current a pod.) omezuji maximalni vykon toho zatizeneho.
koupě ATI.
Oprava: všichni se holedbáme, že víme, kde se to ... Jestli to umíte nějak podložit, tak směle do toho, ale na rovinu, tohle jsou všechno takový hospodský kecy. Lidi mají čerta starýho představu o tom, jak taková firma běží. Není to vždycky tak snadný jak to vypadá.
Podle informací, které pustili ven, například po uvedení Athlonu nezaháleli, nýbrž vyvíjeli novou architekturu založenou na větším množství pomalejších jader. Nicméně se přepočítali a jak známo, aplikace ještě pořád potřebují vysoký výkon na jednom vlákně, takže takový procesor nebylo možné uvést. Muselo se tedy přejít na plán B, což byla evoluce jádra K7/K8... Je jasné, že to vývoj jejich procesorů značně opozdilo. Protože návrh/odladění a výroba cpu je běh na dlouhou trať, jsou za to biti ještě teď. Celou věc jim ještě opepřil fakt, že Intel zrovna vytasil jedno z nejpřelomovějších cpůček, jaké zatím měl. Plus samozřejmě velká cena za koupi ATi, ale mějte an paměti, že to byla v podstatě investice: jednorázová pltaba za společnost, která jim bude později vydělávat (čehož je ATi schopná, jak víme, přežile auž 20 let). Kdy jindy měla AMD investovat, aby si do budoucna polepšila, když ne v momentě, kdy ještě pořád měla mastné kapsy díky do té doby bekonkurenčním opteronům a athlonům 64 X2? Asi hodně lidem uniká fakt, že investice se nedělají pro okamžitý užitek. Investujete kvůli dlouhodobé návratnosti a zisku.
nýbrž vyvíjeli novou architekturu založenou na větším množství pomalejších jader.
Škoda že to neprotlačili. Když jsem slyšel první info o Nehalemu, zaradoval jsem se, že se konečně jde správnou cestou zvyšování počtu jader. Mělo to být osmijádro, kde ale jedno jádro bude v podstatě stejně výkonné jako u Core2. Nakonec je z toho obyč čtyřjádro s HT a jakousí možností vypnout ostaní jádra a nataktovat to jedno.
Na tom se nic nezměnilo. Hyper threading tam měl být od začátku, a osmijádro se uvede později. Proč by ho také uváděli teď, že když jim na high-end (tedy ten obligátní tisícidolarový kus) stačí čtyřjádro. Samozřejmě taky asi bylo prioritou uvést jednodušší čtyřjádro, na ladění osmijádra mají dost času teď.
Co je na tom za fixl? Tyhlety AMD fanoušky vysmívané slepence, dodnes slušně nakopávájí prdel tzv nativním AMD-čkům. Tebe možná hřeje, že máš v PC nativní X-jádro. Mě hřeje, že můj slepenec je o 20% výkonější
Co je na tom za fixl?Fixl je v tom, že to není čtyřjádro, ať si tvrdí, co chtějí. Respektive je to asi tak stejné čtyřjádro, jako počítač, který má základní desku se dvěma paticemi pro dva (dvoujádrové) procesory. Praktický dopad je v tom, že zatímco u skutečných vícejader jsou si všechna jádra ekvivalentní, zfixlované slepence jsou propojené přes FSB, tedy pomalu.
Tyhlety AMD fanoušky vysmívané slepence, dodnes slušně nakopávájí prdel tzv. nativním AMD-čkům.Jo, to určitě; třeba takové Pentium D, že? Tenhle slepenec měl tepelný výkon hodný přímotopu a výpočetní výkon, se kterým měl co dělat, aby se vyrovnal Athlonu 64.
...zfixlované slepence jsou propojené přes FSB, tedy pomalu.u nehalemu už tohle tak docela neplatí: http://cdr.cz/a/25685
Ty samozřejmě mluvíš o Pentiích D, které už se snad ani pár let nevyrábí
Jako důkaz nevhodnosti "slepenců" je to úplně na hlavu, protože i jednojádrová pentia byly horší než Athlony. Ovšem slepence Core2 v dneska athlonům a phenomům nakopávají řiť.
No vidíš. Konečně jsi to pochopil. Nakonec si stejně uznal že mám pravdu, když tady celou dobu tvrdím, že slepenost nebo nativnost X jádra je bezpředmětný parametr pro výběr CPU
Nakonec si stejně uznal že mám pravdu, když tady celou dobu tvrdím, že slepenost nebo nativnost X jádra je bezpředmětný parametr pro výběr CPUS těmi halucinacemi by ses měl léčit. Nic takového jsem neuznal.
Ano jsou propojena pomalu. A přesto jsou lepší. Což mě vede k doměnce, že AMD je na tom ještě hůř než to vypadá, když s ním Intel zametá i při použití 30 let starého konceptu FSB
o 20% v cem? stravil jsem hodne casu hranim si s vicejadrovyma xeonama, opteronama i sparcama... nejhur me vzdycky vychazely xeony... jejich pristup k pameti ucinne zabiji skalovatelnost programu.
Pochopitelně že v desktopech. Na serverech je výhoda Opteronů zřejmá. Ovšem není to dáno slepeností nebo neslepeností, ale integravaným memmory controlerem.
Jenže způsob propojení jádry přes FSB JE hlavní brzda škálovatelnosti C2Q.
Původní CD a C2D byly navrženy tak, aby byla L2 cache sdílená a tím nepřímo umožňovala lepší přesun dat mezi CPU (přímé přesuny jedou po FSB tak jako tak, to je stejné, akorát si pak procesor může rovnou sáhnout pro data do cache). Ale o tuhle výhodu C2Q přichází - a všechny testy se shodují v tom, že při vytížení škáluje špatně (Phenom x4 ve srovnání s C2Q škáluje nádherně - jenže náskok architektury Core 2 je v praxi takový, že je z toho maximálně tak plichta a dost často ani ta ne - ale i toto pravidlo má své výjimky).
Jinak souhlasím, že v (desktopové) praxi horší škálovatelnost až tak nevadí (protože je většinou systém omezován někde jinde, typicky diskovým subsystémem) a pokud se dívám na data uvedení C2Q a Phenomů x4 na trh, tak nelze poznamenat nic jiného, než upřímnou soustrast... ono je občas vhodné obětovat "žánrovou čistotu" na úkor dostupnosti na trhu, což ostatně neplatí zdaleka jen u CPU.
při vytížení škáluje špatně
Tohle snad platí pouze v případě, že ty thready pracují nad společnou pamětí, ne? Když tam pojedou 4 nezávislé procesy, tak to jede v podstatě 4x rychleji.
Viz příloha.
TrueCrypt Benchmark s nastavením různé afinity:
1 vlákno: 90MB/s 2 vlákna: 178MB/s (1.98 x 1vlákno) 3 : 237MB/s (2.63 x 1) 4 : 356MB/s (3.95 x 1)
Na ty tři je to pravda trochu mimo (možná ten alg. má rád mocniny 2, to přenechám ke zkoumání), ale jinak výkon stoupá téměř lineárně.
Ano, tady se přesně projevuje ta "podvojnost" způsobu propojení CPU v C2Q - a taky se IMHO projevuje kvalitní optimalizace šitá na míru C2Q (což je s ohledem na jeho pozici na trhu poměrně logické - viděl jsem pár testů věcí, které na C2Q optimalizované nebyly a tam naopak nastal relativní pokles u čtvrtého jádra, myslím že by se dalo něco vykřesat z online databází CineBenche).
Podmínky tohoto simple testu:
HW: Intel Core2 Quadro 9300 na Gigabyte P35DQ6
OS: Windows XP 64b.
TrueCrypt 6.1
Tak samozřejmě, ovšem to pouze za přepokladu, že se ty vlákna CPU se vším všady vejdou do cache, (která je u současných C2Q obrovská, o tom žádná) ale jakmile je zapotřebí něco dalšího, začnou problémy... a nedejbože, když se OS rozhodne párkrát poslat nějaký thread tam a zpátky přes několik CPU (a to se občas stavá, třeba proto, že další spuštěný program pochází "z doby krále klacka" a jinde než na CPU 0 neběží).
Jenže to je pro tuto diskuzi nepodstatné. Byly kritizovány slepence, nikoli FSB. Když udělám slepenec dvou dvoujader AMD, tak budou spojeny pomocí HT, tedy naprosto stejně, jako kdyby byly všechny 4 na jednom kusu. A je úplně jedno jestli je to slepenec nebo nativní 4 jádro, protože jsou spojeny HT v obou případech. Takže nativnost nebo nenativnost X jádra je úplně zcestný parametr.
Jenže to je pro tuto diskuzi nepodstatné. Byly kritizovány slepence, nikoli FSB.A to je přesně to podstatné. Propojení přes FSB znamená pomalu, přenos dat blokuje ostatní přenosy po FSB. (A nemusí se náhodou data zkopírovat z jednoho čipu na druhý přes paměť?)
Když udělám slepenec dvou dvoujader AMD, tak budou spojeny pomocí HT, tedy naprosto stejně, jako kdyby byly všechny 4 na jednom kusu. A je úplně jedno jestli je to slepenec nebo nativní 4 jádro, protože jsou spojeny HT v obou případech.Omyl. Jednotlivá jádra mají společnou L3 cache, takže si data mohou vyměnit přes ní. Podstatně rychleji, než to umí C2Q (a přitom je stále možné přistupovat do paměti.) Benchmark, který by zjistil, jestli se slepenec vyrovná nativnímu vícejádru, vyžaduje relativně specifické podmínky, ale jde ho udělat. Stačí vzít takové čtyřjádrové Intel a AMD procesory, aby výkon jednoho jádra byl stejný. Tomu potom naložit práci buď takovou, že čtyři vlákna budou pracovat se stejnými daty (lépe se stejnými řádky v cache, aby se nemuselo zamykat), nebo jedno vlákno, které bude se bude v pravidelných intervalech stěhovat z jádra na jádro.
Bavimli jsme se pokud vím o slepenosti, nikoli o sběrnici, takže nechápu proč přebíháš od tématu k tématu. Pentium D byl slepenec dvou Pentií, spojených FSB. Fanoušci AMD celou dobuspamovali internet, že je to blbý slepenec, kdežto AMD má nativní X2. A co byla X2? Dvě jádra na jednom chipu, spojená čím? No hypertransportem, tedy stejně jako v případě intelu sběrnicí.
Dnešní AMD Quadcore mají po vzoru Core2 sdílenou cache, ale to nemění nic na tom, že slepenost nebo neslepenost absolutně nesouvisí s typem sběrnice, jak tady pořád blábolíš. ANO koncept FSB je pro multicore pomalý. Ale to není dáno rychlostí FSB (ta je rychlá dost), ale memory controlerem v NB, místo v CPU. A to je něco co vůbec nesouvisí s faktem jestli procesor na jednom křemíku, nebo ze dvou křemíků pod jedním heatspreaderem, a kolika kabely jsou tyto dva křemíky spojeny. To je zcela jiný technologický aspekt než slepenost. AMD může klidně udělat Quad-core ze 4 kusů křemíku (tedy slepenec) a všechny jádra spojit pomocí HT. Vliv na výkon to mít nebude, jen to bude příšerně topit a žrát.
Dvě jádra na jednom chipu, spojená čím? No hypertransportem, tedy stejně jako v případě intelu sběrnicí.Až na rozdíl v principu fungování HT a FSB, který už tady byl jednou popsán - přes FSB může probíhat jenom jeden přenos odněkud někam a ostatní čekají, než se dokončí; HT umožňuje komunikaci více koncových bodů zároveň (tedy např. dvě jádra mezi sebou a zároveň třetí jádro s pamětí)
to nemění nic na tom, že slepenost nebo neslepenost absolutně nesouvisí s typem sběrnice, jak tady pořád blábolíš.Uznávám, že to je blábol, nicméně jediný, kdo něco takového tvrdí, jsi ty.
ANO koncept FSB je pro multicore pomalý. Ale to není dáno rychlostí FSB (ta je rychlá dost), ale memory controlerem v NB, místo v CPU.Spíš je to dáno tím, co jsem napsal výše.
A to je něco co vůbec nesouvisí s faktem jestli procesor na jednom křemíku, nebo ze dvou křemíků pod jedním heatspreaderem, a kolika kabely jsou tyto dva křemíky spojeny. To je zcela jiný technologický aspekt než slepenost.Jenže tenhle aspekt má dopad na výkon. Když spojíš dvě jádra přes FSB (Pentium D), tak v případě, že potřebují stejná data (ale stačí i když to budou data ve stejné cache line), výkon utrpí, protože když bude mít jedno jádro něco v cache, bude to muset zapsat do paměti předtím, než to druhé jádro bude moci použít. Core 2 Duo má sdílenou L2 cache, takže když jedno jádro potřebuje pracovat s daty, se kterými pracovalo druhé, nemusí se komunikací s pamětí vůbec zatěžovat. Shrnuto: i kdyby tohle byl jediný rozdíl mezi Core 2 Duo a Pentiem D, bude tam nárůst výkonu. A to samé platí pro slepenec dvoujader. Ve chvíli, kdy jedna půlka slepence potřebuje data, která jsou někde v cache v druhé půlce, tak se opět musí zapsat do paměti a přečíst.
A když spojíš stejná jádra pomocí HT?
Kritizoval jsi slepenec, a pořád mluvíš o sběrnici
Kritizoval jsi slepenec, a pořád mluvíš o sběrniciNo jistě, protože pomalá sběrnice u tohoto konkrétního výrobce je důvod, proč ten slepenec funguje hůř.
Vďaka za odkaz na video.
Radeon HD4760? Nemá to být spíš HD4670?
S tím AMD - jak se to vezme. Pokud pomineme různé Atomy, tak výkon běžného CPU okolo 2000Kč už dnes celkem stačí i pařanovi. Já osobně mám Athlon 3000+ do socketu 939 a protože je podpořený (toho času) dobrou grafikou, zahraju si ještě dnes v podstatě cokoliv. (No, dnes už ne - posledního půl roku už mi pár her nejede úplně podle představ, ale přestože deska a procesor byly ve své době v podstatě low-end a stály dohromady 3000 včetně daně, sloužil tento "herní stroj" neuvěřitelné tři roky i pro všechny "moderní" tituly - HL2, EP1, EP2, NFS, Bioshock...) Výkonný procesor (tj. různé i7 nebo podobné šílenosti) využijí dnes v podstatě jenom dvě skupiny lidí - pár šílenců okolo Gentoo a enkódovači videa, přitom ta druhá skupina se během pár let stejně přesune na grafiku. AMD tedy prohrává spíš marketingově, než technologicky, kdyby víc tlačili svou "smarter choice" a podpořili svoje grafiky různým bundlováním s procesory, určitě by svůj výkonový handicap rychle dohnali - měli by prostě vytvořit dojem, že dnes už je procesor pro grafiku asi něco jako chipset pro procesor - tedy součástka sice potřebná, ale v celkovém výkonu sestavy nic neznamená. Třeba konkrétně Puma je výborná platforma (cena/výkon/spotřeba), ale zkus si najít takový notebook - nikde žádné logo, v popisku nic, hledáš v podstatě jenom podle grafiky "HD 3200".
No, je fakt, že LCD považuju pro hraní za krok zcela stranou a nechci si s ním kazit požitek, takže moje požadavky na rozlišení jsou buď 1280x960 (CRT) nebo 1024x768 (projektor), tady mi moje vykopávky plně stačí...
Tiskni
Sdílej: