Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Povedlo-li se nekomu z vas zkompilovat kernel na AI a nabootovat ho i s vyberem OS, nebo nainstalovat Debian, pochlubte se prosim v diskusi.No, párkrát jsem si s tím hrál (a rozběhal jsem na tom i .35 vanilku - ale vyžádalo si to dost nervů a pak se to nějak potento... Asi nejjednodušší bude vzít opatchované zdrojáky, vyhodit z nich ten jejich pochybný initramfs, zakompilovat potřebné věci do jádra a bootovat čistě z toho. V dohledné době tam chci zkusit nacpat něco lehčího (Qt Antico se mi docela zamlouvá) a zmáčknout to do 256MB NAND (kterážto by přece jen mohla být rychlejší než ta SD karta). Myslím, že když použiješ funkční jádro, neměl by problém tam nacpat armel port Debianu (ale sám jsem to nezkoušel).
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mmcblk0p3 bs=4M; }; 10+0 records in 10+0 records out real 0m13.060s user 0m0.000s sys 0m0.875s root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mtdblock4 bs=4M; }; 10+0 records in 10+0 records out real 0m22.782s user 0m0.000s sys 0m0.789sSkoro polovicni rychlost... :(
A není ta NAND k něčemu (mám pocit při upgradu) dobrá?Nevím, neřeším, výhledově stejně půjde oficiální distro pryč.
Já osobně bych si do ní stejně nedovolil zapisovat, protože je natvrdo připájený k desce a až padne její zapisovací cyklus, tak už ji těžko vyměním.Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.
Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.Jasně. Jen bude zbytečně vyset jeden mrtvý brouk na desce. Kua, to měli začít dávat do patice (bo stejně jediný přístup k tomu je skrz CPU a nebo skrz JTAG a ani jedno z toho není moc pohodlné).
Problém je v tom, že patice pro SOT nebo ještě lépe BGA moc nejsouJasně. Což je druhá věc co mě štve. Trefovat se do jednotlivých pinů jinak než pomocí JTAGu je většinou o nervy.
Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SDTo zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.
To zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.Já bych zase bral SD kartu (JTAG bych pak vůbec nepotřeboval, prostě bych strčil do čtečky). Jinak u BGA ti bude naprd i vlákno a u SOT bys zase potřeboval třeba 60 drátků (32 datovejch a něco adresní). U SPI to není přes drátky problém, ale zase rychlost je slabá a tuším, že se nedělaj moc velký.
Já bych zase bral SD kartuVšak tak to u TB je a IMHO je to paráda. Akorát dost pochybuju, že k tomu má přístup i bootloader. Což je asi ten hlavní problém.
NN já to myslel tak, že by bootloader byl v SD kartěNo to by bylo ještě lepší. Otázka je jak by se k tomu procesor inicializačním mikrokódem dohrabával?
Tiskni
Sdílej: