Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
Monado, tj. multiplatformní open source implementace standardu OpenXR specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR), bylo vydáno ve verzi 25.1.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
Povedlo-li se nekomu z vas zkompilovat kernel na AI a nabootovat ho i s vyberem OS, nebo nainstalovat Debian, pochlubte se prosim v diskusi.No, párkrát jsem si s tím hrál (a rozběhal jsem na tom i .35 vanilku - ale vyžádalo si to dost nervů a pak se to nějak potento... Asi nejjednodušší bude vzít opatchované zdrojáky, vyhodit z nich ten jejich pochybný initramfs, zakompilovat potřebné věci do jádra a bootovat čistě z toho. V dohledné době tam chci zkusit nacpat něco lehčího (Qt Antico se mi docela zamlouvá) a zmáčknout to do 256MB NAND (kterážto by přece jen mohla být rychlejší než ta SD karta). Myslím, že když použiješ funkční jádro, neměl by problém tam nacpat armel port Debianu (ale sám jsem to nezkoušel).
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mmcblk0p3 bs=4M; };
10+0 records in
10+0 records out
real 0m13.060s
user 0m0.000s
sys 0m0.875s
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mtdblock4 bs=4M; };
10+0 records in
10+0 records out
real 0m22.782s
user 0m0.000s
sys 0m0.789s
Skoro polovicni rychlost... :(
A není ta NAND k něčemu (mám pocit při upgradu) dobrá?Nevím, neřeším, výhledově stejně půjde oficiální distro pryč.
Já osobně bych si do ní stejně nedovolil zapisovat, protože je natvrdo připájený k desce a až padne její zapisovací cyklus, tak už ji těžko vyměním.Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.
Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.Jasně. Jen bude zbytečně vyset jeden mrtvý brouk na desce. Kua, to měli začít dávat do patice (bo stejně jediný přístup k tomu je skrz CPU a nebo skrz JTAG a ani jedno z toho není moc pohodlné).
. Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SD, tak by to bylo dobrý. Jediná výhoda paralelní NAND je v tom, že je rychlejší a přímo adresovatelná z CPU (i když to není úplně pravda, SPI flash (ale ne SD) jsou taky sériový a imho adresovaný přímo). Každopádně by neměl být problém mapování ošetřit v řadiči.
Problém je v tom, že patice pro SOT nebo ještě lépe BGA moc nejsouJasně. Což je druhá věc co mě štve. Trefovat se do jednotlivých pinů jinak než pomocí JTAGu je většinou o nervy.
Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SDTo zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.
To zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.Já bych zase bral SD kartu (JTAG bych pak vůbec nepotřeboval, prostě bych strčil do čtečky). Jinak u BGA ti bude naprd i vlákno a u SOT bys zase potřeboval třeba 60 drátků (32 datovejch a něco adresní). U SPI to není přes drátky problém, ale zase rychlost je slabá a tuším, že se nedělaj moc velký.
Já bych zase bral SD kartuVšak tak to u TB je a IMHO je to paráda. Akorát dost pochybuju, že k tomu má přístup i bootloader. Což je asi ten hlavní problém.
.
NN já to myslel tak, že by bootloader byl v SD kartěNo to by bylo ještě lepší. Otázka je jak by se k tomu procesor inicializačním mikrokódem dohrabával?
. Pokud procesor zažádá o nějakou adresu řadič, tak řadič může být vždycky postaven tak, aby to četlo z SD. Pokud je řadič přímo v CPU, tak je to to samý, jinak přesně takhle funguje čtení ze SPI (sériové) flashky. Rozdíl od SD je akorát v tom, že SD má i blbosti jako CRC a adresování spíš jako disk než sériová adresa buňky.