Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
Povedlo-li se nekomu z vas zkompilovat kernel na AI a nabootovat ho i s vyberem OS, nebo nainstalovat Debian, pochlubte se prosim v diskusi.No, párkrát jsem si s tím hrál (a rozběhal jsem na tom i .35 vanilku - ale vyžádalo si to dost nervů a pak se to nějak potento... Asi nejjednodušší bude vzít opatchované zdrojáky, vyhodit z nich ten jejich pochybný initramfs, zakompilovat potřebné věci do jádra a bootovat čistě z toho. V dohledné době tam chci zkusit nacpat něco lehčího (Qt Antico se mi docela zamlouvá) a zmáčknout to do 256MB NAND (kterážto by přece jen mohla být rychlejší než ta SD karta). Myslím, že když použiješ funkční jádro, neměl by problém tam nacpat armel port Debianu (ale sám jsem to nezkoušel).
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mmcblk0p3 bs=4M; };
10+0 records in
10+0 records out
real 0m13.060s
user 0m0.000s
sys 0m0.875s
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mtdblock4 bs=4M; };
10+0 records in
10+0 records out
real 0m22.782s
user 0m0.000s
sys 0m0.789s
Skoro polovicni rychlost... :(
A není ta NAND k něčemu (mám pocit při upgradu) dobrá?Nevím, neřeším, výhledově stejně půjde oficiální distro pryč.
Já osobně bych si do ní stejně nedovolil zapisovat, protože je natvrdo připájený k desce a až padne její zapisovací cyklus, tak už ji těžko vyměním.Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.
Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.Jasně. Jen bude zbytečně vyset jeden mrtvý brouk na desce. Kua, to měli začít dávat do patice (bo stejně jediný přístup k tomu je skrz CPU a nebo skrz JTAG a ani jedno z toho není moc pohodlné).
. Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SD, tak by to bylo dobrý. Jediná výhoda paralelní NAND je v tom, že je rychlejší a přímo adresovatelná z CPU (i když to není úplně pravda, SPI flash (ale ne SD) jsou taky sériový a imho adresovaný přímo). Každopádně by neměl být problém mapování ošetřit v řadiči.
Problém je v tom, že patice pro SOT nebo ještě lépe BGA moc nejsouJasně. Což je druhá věc co mě štve. Trefovat se do jednotlivých pinů jinak než pomocí JTAGu je většinou o nervy.
Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SDTo zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.
To zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.Já bych zase bral SD kartu (JTAG bych pak vůbec nepotřeboval, prostě bych strčil do čtečky). Jinak u BGA ti bude naprd i vlákno a u SOT bys zase potřeboval třeba 60 drátků (32 datovejch a něco adresní). U SPI to není přes drátky problém, ale zase rychlost je slabá a tuším, že se nedělaj moc velký.
Já bych zase bral SD kartuVšak tak to u TB je a IMHO je to paráda. Akorát dost pochybuju, že k tomu má přístup i bootloader. Což je asi ten hlavní problém.
.
NN já to myslel tak, že by bootloader byl v SD kartěNo to by bylo ještě lepší. Otázka je jak by se k tomu procesor inicializačním mikrokódem dohrabával?
. Pokud procesor zažádá o nějakou adresu řadič, tak řadič může být vždycky postaven tak, aby to četlo z SD. Pokud je řadič přímo v CPU, tak je to to samý, jinak přesně takhle funguje čtení ze SPI (sériové) flashky. Rozdíl od SD je akorát v tom, že SD má i blbosti jako CRC a adresování spíš jako disk než sériová adresa buňky.