Na WhatsAppu budou postupně v průběhu následujících měsíců zavedena uživatelská jména. Telefonní čísla tak mohou zůstat soukromá. Aktuálně si lze uživatelské jméno rezervovat.
Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovací jazyk Rust se poprvé dostal do první desítky tohoto žebříčku popularity programovacích jazyků. Vede Python následovaný C, C++, Java, C#, …
Proton (Wikipedie), tj. fork Wine integrovaný ve Steamu umožňující na Linuxu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 11.0-1. Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled všech podporovaných her na stránkách ProtonDB
Byly publikovány zdrojové kódy počítačové hry Unturned. Pro nekomerční účely. V plánu je přelicencování pod MIT. Hra Unturned je postavena nad multiplatformním herním enginem Unity.
První česká družice navržená a sestavená výhradně studenty se dostala na oběžnou dráhu Země. Družice KOSTKA, kterou vyvinul studentský tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně (VUT), dnes odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX v rámci mise Transporter-17 z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base.
Po nákresech ovladače Steam Controller a puku společnost Valve na svém GitLabu publikovala projekt Inkterface, tj. podrobný návod (PDF, video v mp4) na sestavení předního panelu s e-papírovým displejem pro Steam Machine pro zobrazování systémových informací. Použity jsou součástky od společnosti Adafruit.
V jádře Linux byla nalezena a v dubnu letošního roku v upstreamu opravena kritická zranitelnost Bad Epoll aneb CVE-2026-46242. Jedná se o zranitelnost typu "race-condition use-after-free", která běžnému uživateli umožňuje získat práva roota. Na distribucích Linuxu i na Androidu. Dokonce i zevnitř sandboxu prohlížeče Chrome. Chyba byla do Linuxu zavedena v dubnu 2023, tj. Linux 6.4.
Byla vydána nová verze 10.4 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Vyzkoušet lze experimentální podporu postkvantového algoritmu mldsa44-ed25519.
Open Printer je otevřená kompaktní tiskárna od Open Tools. Brzy by měla být spuštěna kampaň na její podporu na Crowd Supply. Současně by měly být uvolněny zdrojové kódy. Postavena je na Raspberry Pi Zero W a STM32. Používá inkoustové kazety HP 302.
Byla vydána nová verze 3.28.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 8 zranitelností.
Tiskni
Sdílej:
Povedlo-li se nekomu z vas zkompilovat kernel na AI a nabootovat ho i s vyberem OS, nebo nainstalovat Debian, pochlubte se prosim v diskusi.No, párkrát jsem si s tím hrál (a rozběhal jsem na tom i .35 vanilku - ale vyžádalo si to dost nervů a pak se to nějak potento... Asi nejjednodušší bude vzít opatchované zdrojáky, vyhodit z nich ten jejich pochybný initramfs, zakompilovat potřebné věci do jádra a bootovat čistě z toho. V dohledné době tam chci zkusit nacpat něco lehčího (Qt Antico se mi docela zamlouvá) a zmáčknout to do 256MB NAND (kterážto by přece jen mohla být rychlejší než ta SD karta). Myslím, že když použiješ funkční jádro, neměl by problém tam nacpat armel port Debianu (ale sám jsem to nezkoušel).
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mmcblk0p3 bs=4M; };
10+0 records in
10+0 records out
real 0m13.060s
user 0m0.000s
sys 0m0.875s
root@TouchBook:/media/ram# time { dd if=rand of=/dev/mtdblock4 bs=4M; };
10+0 records in
10+0 records out
real 0m22.782s
user 0m0.000s
sys 0m0.789s
Skoro polovicni rychlost... :(
A není ta NAND k něčemu (mám pocit při upgradu) dobrá?Nevím, neřeším, výhledově stejně půjde oficiální distro pryč.
Já osobně bych si do ní stejně nedovolil zapisovat, protože je natvrdo připájený k desce a až padne její zapisovací cyklus, tak už ji těžko vyměním.Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.
Tak ono když odejde, tak se dohromady nic nestane - mám pocit, že to je schopné nabootovat i čistě z SD karty, bez čehokoliv na NAND.Jasně. Jen bude zbytečně vyset jeden mrtvý brouk na desce. Kua, to měli začít dávat do patice (bo stejně jediný přístup k tomu je skrz CPU a nebo skrz JTAG a ani jedno z toho není moc pohodlné).
. Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SD, tak by to bylo dobrý. Jediná výhoda paralelní NAND je v tom, že je rychlejší a přímo adresovatelná z CPU (i když to není úplně pravda, SPI flash (ale ne SD) jsou taky sériový a imho adresovaný přímo). Každopádně by neměl být problém mapování ošetřit v řadiči.
Problém je v tom, že patice pro SOT nebo ještě lépe BGA moc nejsouJasně. Což je druhá věc co mě štve. Trefovat se do jednotlivých pinů jinak než pomocí JTAGu je většinou o nervy.
Ale jinak souhlasím, kdyby to hodili přímo řadiči SDTo zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.
To zas ne. Možnost kontroly wear-levelingu se mi docela líbí. Nějaký jiný přístup k pinům jinak než pomocí vlákna tenkého jako lidský vlas by mi bohatě stačil.Já bych zase bral SD kartu (JTAG bych pak vůbec nepotřeboval, prostě bych strčil do čtečky). Jinak u BGA ti bude naprd i vlákno a u SOT bys zase potřeboval třeba 60 drátků (32 datovejch a něco adresní). U SPI to není přes drátky problém, ale zase rychlost je slabá a tuším, že se nedělaj moc velký.
Já bych zase bral SD kartuVšak tak to u TB je a IMHO je to paráda. Akorát dost pochybuju, že k tomu má přístup i bootloader. Což je asi ten hlavní problém.
.
NN já to myslel tak, že by bootloader byl v SD kartěNo to by bylo ještě lepší. Otázka je jak by se k tomu procesor inicializačním mikrokódem dohrabával?
. Pokud procesor zažádá o nějakou adresu řadič, tak řadič může být vždycky postaven tak, aby to četlo z SD. Pokud je řadič přímo v CPU, tak je to to samý, jinak přesně takhle funguje čtení ze SPI (sériové) flashky. Rozdíl od SD je akorát v tom, že SD má i blbosti jako CRC a adresování spíš jako disk než sériová adresa buňky.