PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Python je fajn. update: Až doteraz... :) Ešte stále! :)
Začnem rovno kódom... (niečo ako in medias res v programovaní)
Kód:
#!/usr/bin/python
# -*- coding: utf-8 -*-
class class1():
foo = []
bar = ''
def addBar(self):
self.foo.append('bar')
def printFoo(self):
print self.foo
def changeBar(self):
self.bar = 'hello'
def printBar(self):
print self.bar
class class2(class1):
pass
if __name__ == '__main__':
c1 = class1()
c1.addBar()
c1.printFoo()
c1.printBar()
c1.changeBar()
c1.printBar()
c2 = class2()
c2.printFoo()
c2.printBar()
Vysvetlenie kódu:
foo (list) aj bar (string) sú prázdne statické premenné v class1. class2 je potomok class1.
Vytvorím inštanciu class1 s menom c1, pridám do statickej premennej foo další prvok, vypíšem.
Vypíšem statickú premennú bar, zmením jej hodnotu a opäť ju vypíšem.
Vytvorím inštanciu triedy class2 s menom c2, vypíšem statické premenné foo a aj bar.
Keďže sa jedná o statické premenné, ich zmena by sa mala prejaviť v oboch inštanciách c1 a c2, avšak nie je tomu tak. foo sa správa ako statická, t.j. c1.printFoo() a c2.printFoo() vypíšu to isté, no pri bar to tak nie je.
Na začiatku je bar prázdne, zmeníme ho, vidíme zmenenú hodnotu. Ale po vypísaní z c2 je už prázdne.
Ako je teda možné, že pri foo to funguje a pri bar nie? Je to správne správanie sa Pythonu, či som niečo opäť nepochopil?
Tiskni
Sdílej:
stringy jsou immutable, kazdym prirazenim vytvaris novou instanci, zatimco list je objekt, kde jen modifikujes vnitrni stav
jinak ani u foo by nefungovalo
self.foo = ['novy', 'list']
kdyz prirazujes na objekt, priradi se to na objekt, a prekryje to tedy ten atribut na tride.
stringy jsou immutable, ..., zatimco list je objekt,A pak me presvedcujte o tom, ze Python (a dalsi podobne jazyky ala Java, C++, vcetne meho oblibeneho Perlu) jsou objektove orientovane jazyky. Smalltalk na vas. Pricemz me opravdu vytaci, kdyz vidim u lakadla na jazyk Python neco ve smyslu "objektově-orientovaný programovací jazyk" (viz. www.py.cz), a pak to nadherne popiraji pouzivanim prikazu (if, for, while...) nebo pouzivanim prasaren jako
re.search("c", "abcdef")Z toho se zacatecnik akorat nauci, ze ma delat vlastni tridu, kterou bude jenom zastresovat nejaky vetsi akce, pak vytvori jenom jeden objekt tehle tridy a tam bude volat tyhle svoje metody vzdy s parametrama, misto aby vytvoril vlastni tridu, kterou vytvori rozsirenim nejaky originalni tridy a do ty pak prida vlastni metody a ty bude pak volat na ten konkretni objekt, napr. ten regular vyse by mel byt spravne
"abcdef".search("c")Proste na objektu typu (ze tridy) string by mela byt metoda search s jednim parametrem udavajicim regexp, kterej se ma hledat v tom objektu string. Ono sice jde pomoci compile vytvorit objekt RegExp a na ten pak volat match jenom s parametrem stringu, ale bohuzel umoznuje i tu prvni prasarnu, takze se to tak zacatecnici nauci, protoze to odpovida klasickymu programovani (IMHO klasicky programovani je trosku pochopitelnejsi nez OOP). proste v tomhle me Python znechucuje a pak jeste oddelovani prikazu odsazovanim - perl, awk, sed pouzivam v cmdline. Python mi tohle nedovoli (nebo jo?), takze s nim nemuzu zacit ani na jednoduchych vecech.
>>> "string".find('t')
1
Ale s regexpama už to takhle nepůjde...
Perl je multiparadigmický jazyk, ne pouze oběktový. Díky tomu je implementace oběktů, bloků atd.. jako ve smalltalku triviální, zkuste si ale ve smalltalku implementovat perl
Implementovat regexp jako obekt (a ne metodu stringu) ma take svoje vyhody - sestrojeni automatu z regexpu neni zadarmo a je dost pravdepodobne, ze jeden vyraz pouzijete vickrat nez jen jednou.
string.match(RETEZEC,REGEXP)protoze podle me by to melo byt spravne bud
RETEZEC.match(REGEXP)nebo v pripade pouziti stejnyho regularu vickrat
REGEXPO.match(RETEZEC)Proste metody, ktery pracujou s konkretnim objektem, volat primo na objekt. Ne volat metodu na tridu a nacpat ji parametry, se kteryma ma pracovat - jasne, existujou tridni metody a promenne, ktere by ale mely pracovat spis jako globalne se tridou a ne s jednotlivyma instancema. Potom si zacatecnik mysli, ze objektovy programovani je jenom o tom vytvorit tridu, do ni da vlastni funkce a pak tyhle funkce volat pres tu tridu. Proste nepochopeni OOP.
Myslim, ze tohle je zrovna typicka ukazka nepochopeni OOP. Z hlediska OOP je uplne jedno jaky je kolem toho syntakticky cukr, zda se to vola jako match(RETEZEC,REGEXP), RETEZEC.match(REGEXP) nebo REGEXPO.match(RETEZEC). Dulezite je, kde je pozdni vazba a jak se dela dispatch podle typu. Napriklad v takovem CLOS by se to psalo match(RETEZEC, REGEXP) (nebo presneji receno (match RETEZEC REGEXP) ) a pritom je pozdni vazba a moznosti pretizeni a polymorfismu v obou argumentech.
Krom toho chapat funkci match jako metodu objektu string je IMHO dost zcestne. Ta funkce nepotrebuje zadnou interni znalost stringu krom nejakeho jeho obecneho rozhrani a nema k nemu nijak blizsi vztah nez k druhemu argumentu. V takovem pripade (kdy druhy argument je take string a ne specielni objekt typu REGEXP) je IMHO vhodnejsi pohlizet na ni jako na nezavislou funkci.
Python neznam, ale tipuji, 'string.match' je spis namespace issue, nez ze by to melo nejakou souvislost s OOP.
Proste metody, ktery pracujou s konkretnim objektem, volat primo na objekt.A se kterým konkrétním objektem tato metoda pracuje?
A neni to jedno? Ja treba tenhle Smalltalkovsky fundamentalismus (tj. misto len(a) musi byt a.len()) moc nechapu. Na druhou stranu, chapu Lispovy fundamentalismus - tam to ma aspon duvod (makra a genericke funkce).
misto len(a) musi byt a.len()tak toto povazuju za jednu z nejvetsich demenci v pythonu... (a ze by se jich jeste par naslo) ;-] knihovny jsou napsane tak, ze nejde urcit jestli danou funkcionalitu nabizi ,,funkce'' nebo ,,metoda'' a pokud v tom clovek nedela dnes a denne tak to musi resit pokus omyl nebo dohledavani v dokumentaci.
Hm, ja tedy ne, len(a) proste povazuji za syntakticky cukr pro volani a.__len__(), stejne jako treba a+b je syntakticky cukr pro a.__plus__(b). Nepripada mi na tom nic prilis kontroverzniho, proste len je jen jakysi dalsi operator.
Obecne nemam rad OO fundamentalisty; trochu mi pripadaji jako lide, kteri vynalezli novy zapis a domnivaji se, ze tim spasi programatorsky svet.
A naprosto souhlasim s Ondrejovym prispevkem.
Jen pro poradek - nikdy jsem si nemyslel, ze jste OOP fundamentalista, to byla obecna poznamka. V tomto se ovsem neshodneme - me fakt, ze knihovny Pythonu nejsou vzdy plne objektove (nebo plne neobjektove) prilis nevadi (stejne musim koukat do manualu, jak se veci jmenuji a jake maji parametry, tak uz je to pak jedno).
U Smalltalku v tomto případě nejde o žádný fungamentalismus, je to otázka syntaxe. Ve Smalltalku se objektům posílají zprávy, žádné len(a) tedy nelze napsat (tj. klasické volání funkce), jen a len, tj. objektu a posílám zprávu len.
len
objektu a
nemohlo zapsat len(a)
. V Pythonu je len(x) syntaktická zkratka pro x.__len__(). Protestovat proti tomu lze z hlediska zanášení jmenného prostoru, ale ne proto, že by to nebylo OO.
Pricemz me opravdu vytaci, kdyz vidim u lakadla na jazyk Python neco ve smyslu "objektově-orientovaný programovací jazyk" (viz. www.py.cz), a pak to nadherne popiraji pouzivanim prikazu (if, for, while...)Z toho jsem volaký zmetený. Jak se tedy mají v objektovém nefunkcionálním jazyce realizovat řídíci struktury když ne pomocí
if
, for
a while
?
Např jako poslání zprávy if, for, while ... objektu Boolean. http://www.friendofthepigeon.co.uk/wordpress/?page_id=45
if
i tak dost "ifózně":
'podmínka' ifTrue:[ 'kód vykonaný pokud splněno' ] ifFalse:[ 'kód vykonaný pokud nesplněno' ]
Všechno ne. Např. příkaz "return" :)
A pak me presvedcujte o tom, ze Python (a dalsi podobne jazyky ala Java, C++, vcetne meho oblibeneho Perlu) jsou objektove orientovane jazyky. Smalltalk na vas.No ta odpověď byla zavádějící, protože v Pythonu jsou řetězce i seznamy objekty (jako prakticky všechno, co tam je). Rozdílem je, že změna immutable objektu vytvoří jeho novou instanci, kdežto změna seznamu ne.
pouzivanim prasaren jakoNení hezké kritizovat Python, pokud o něm nic nevímre.search("c", "abcdef")Z toho se zacatecnik akorat nauci, ze ma delat vlastni tridu, kterou bude jenom zastresovat nejaky vetsi akce, pak vytvori jenom jeden objekt tehle tridy a tam bude volat tyhle svoje metody vzdy s parametrama, misto aby vytvoril vlastni tridu, kterou vytvori rozsirenim nejaky originalni tridy a do ty pak prida vlastni metody a ty bude pak volat na ten konkretni objekt, napr. ten regular vyse by mel byt spravne"abcdef".search("c")
re
není instance třídy, nýbrž modul, který poskytuje funkci search
. Ten modul dokonce poskytuje funkce pro vytvoření pattern objektu, takže se dá napsat i tento kód
pat = re.compile("c") pat.search("abcdef")Potom je pochopitelně otázka, zda nemá každá instance třídy string poskytovat i podporu pro regulární výrazy, ale Python obecně inklinuje k malým třídám a implementaci pomocí skládání, nikoli dědičnosti, takže v něm neexistují košaté rodiny různých tříd jako to má Smalltalk, Java, nebo Ruby.