Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ak niečo z toho nezanedbáš, výsledok bude (potenciálne) značne komplikovaný, vo všeobecnosti analyticky neriešiteľný a jediný rozumný spôsob riešenia je numerická simulácia.
. Ale skládání sil, výpočet gravitace, atd... mám snad podle dobře implementovaných vzorečků
. Ale jestli je dobře myšlenka nevím.
celkem rád bych to viděl.
.
.
Tak za prvé: treba si uvedomiť rozdiel medzi realitou a numerikou. Dôvod, prečo sa ti to rozpadá, môže byť celkom proste zlým algoritmom. Ak používaš obyčajnú Eulerovu integráciu (tj. naivnú lineárnu interpoláciu), ktorá je buď extrémne nestabilná, alebo neefektívna (podľa veľkosti kroku), tak odporúčam naštudovať si niečo o Runge-Kutta metóde.
Za druhé si treba uvedomiť, že počiatočné rýchlosti a polohy, ktoré nastavuješ, sú už doladené (fine-tuned) parametre systému, ktorý sa v skutočnosti vyvíjal miliardy rokov, ale ty začínaš vývoj niekde v prostriedku života sústavy. Keby si mal skutočne poriadny simulátor, ktorý by ti zvládol nasimulovať aj vznik slnečnej sústavy, tak by si tie parametre dostal časovým vývojom už pomerne malého počtu vcelku ľubovoľných parametrov (napr. systém prachu s danou hustotou a daným momentom hybnosti). Tj., tvoja poznámka o stabilite sústav je vcelku nezmyselná. Slnečná sústava nevznikla tak, že sa nám tu objavila s presne definovanými parametrami pred 6000 rokmi. Hoci niektorí ľudia sa to snažia tvrdiť 
Nechci aby som začal prednášku o Occamovej britve :-P
To s tým chaosom nie je úplne pravda. Dôležité je to len tam, kde majú tie telesá v podstate rovnakú hmotnosť. V prípade slnečnej sústavy sa dá na systém pozerať ako slnko + nezávislé planéty a dodatočné efekty planét na seba navzájom (hoci chaotické) sú len malé poruchy, ktoré so stabilitou systému nemôžu nič spraviť.
A dôsledok samozrejme je, že skôr než simulovať slnečnú sústavu (kde pri presných výpočtoch bude veľká akumulácia chyby, takže dlhšie obdobia sa aj tak nebudú dať odsimulovať) by bolo asi výhodnejšie numericky riešiť tie perturbácie okolo kužeľosečiek. Výhodou by bolo, že pomerne jednoducho by sa dali zapracovať aj ďalšie perturbácie (multipólové rozloženia hmoty slnka a planét, poruchovo započítať opravu od OTR pre precesiu Merkúru, etc...). To len tak poznámka na okraj 
Jo a taky se vyplatí používat rozumný jednotky. Pokud počítáš v SI (tj. metry, sekundy) zkus jednotky který líp odpovídaj velikosti té soustavy např. AU a roky.
Pokud chceš být opravdu přesný, obyčejné sčítání příspěvků přestane stačit a budeš muset přejít k řešení soustavy diferenciálních rovnic. Tak jsem to kdysi psal já jako zápočťák v prváku
Za určitý časový okamžik se vždycky vypočítají všechny síly které na objekt působí, můj model počítá pouze s gravitačními silami od ostatních objektů působící na objekt, sečtou se dohromady s jeho hybností a podle výslednice se upraví směr, rychlost a souřadnice.Já myslím že z hlediska fyziky by to mělo být dostatečné (alespoň pro začátek), ale matematicky je tam problém. Celé je to vlastně řešení soustavy diferenciálních rovnic jednoduchým způsobem - převodem na diferenční rovnice. Chyba se dá zmenšit použitím menšího kroku, ale pořád tam bude a navíc se s časem kumuluje. Asi by stálo za to vzít nějakou literaturu o numerickém řešení diferenciálních rovnic a najít lepší metodu.
Presne tak. Obecnejšie povedané, oba tie problémy majú symetriu (prvý translačnú, druhý rotačnú), takže človek dostane integrál pohybu (v prvom prípade hybnosť, v druhom prípade moment hybnosti) a druhý integrál pohybu je energia. Keďže sú oba problémy rovinné, tak nie je čo riešiť...
Tiskni
Sdílej: