Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Primární důvod, že už nevím, co na které flash je a když se strkám do USB třetí flash a dávám reboot, abych spustil to distro které chci, tak si připadám jako pitomec.A co si je prostě a jednoduše popsat? Když už né tužkou fyzicky, tak aspoň LABELy na rootu. Já naopak oceňuju fakt, že můžu mít několik fyzických disků a nabootuju si co potřebuju tak že to zasunu do slotu a nemusím šíbovat s velikostí partišen atd.
Mělo by to mít možnost jednotlivé distribuce nezávisle aktualizovatNa tohle je nejlepší když budeš používat flash disk jako normální disk, rozpartišnuješ si ho a výběr předáš GRUBu. Akorát se to pak bude naprd updejtovat. Každé distro se musí zvlášť. Já to původně použil jako nouzovku, protože hlavní distro na disku je ve stavu kdy je lepší ho nebootovat, ale nakonec se mi to docela zalíbilo a uvažuju že to udělám nastálo. Všechna data na pevném disku (možná půjde ještě dál a konečně je překopu na nějaký síťový disk), kompilovat taky tam a pouze když něco potřebuju tak si to šoupnu na flashku, jednou se to zapíše a čtení už je pak v pohodě. Systém jede z flash disku. V současné verzi mám několik flash disků, jeden s MATE, některé s KDE a GNOME3, pak verzi pro x86 a a86-64 a nakonec ještě jeden (neupdatovaný) Rawhide a jen to přehazuju podle toho jak který potřebuju. Akorát říkám, že je docela naprd že updatovat musím každý zvlášť.
Tiskni
Sdílej: