86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
První pokus je z balíkem multibootusb. což je ne velký script v pythonu. Nicméně instalace noarch baliku pro suse sice proběhla bez chyby i stáhla si utilitní závislost, ale program neběží. První problém byl, že rpm si nainstalovalo některé skripty do /usr/local/lib/python2.7/dist-packages a neuměl je najít. Jak s pythonem nepracuji tak mi chvíli trvalo, než jsem našel, že se rozběhne, když přejmenuji adresář z dist-packages na site-packages. Nicméně skript nenašel a neincioval flash disk a tím u mne skončil.
Druhý pokus jsem provedl s balíkem multisystem. Vzhledem k tomu, že jsou brutálně zaměřeni na Ubuntu, tak jsem nechtěl riskovat ohýbání na své distro a potěšilo mne, že v procesu instalace mají i možnost stáhnout LIVE DVD. To je fakticky 701MB instalace ubuntu s spuštěným multibootem. Distro jsem pustil pod VirtualBoxem s 8 GB diskem. Generování multibbotu funguje i pod VirtualBoxem. Program multiboot nabízí grafické rozhraní s drop polem na které se hodí iso obraz a on jej zpracuje do bootovací položky menu.
Je zajímavé, že program se k různým iso chová velmi různě. partedmagic a F4UBCD (FalconFour's Ultimate Boot CD pro windowsí opravu) nechal na disku jako jednotlivé iso. Jiné rozebral do adresářů. instalační DVD openSUSE hodně podrobně.
Jeho grub zařadil do celkového menu i podpoložky které vznikly v jedntlivých distrech. např systemrescuecd a partedmagic má 64bit a 32bit volbu. Kali a Tails mají každá 4 možnosti. Objevily se možnosti gfxpayload, grub4dos, boot.kernel.org o kterých zatím nevím odkud přišly.
Nicméně ve výsledku mít jednu bootovací flash se vším, co potřebuji, je velmi příjemné. A stejně tak, že činnost, kterou potřebuji jen občas, je uzavřená ve virtuálu.
Druhý pokus je částečně nefunkční. Bootuje clonezilla, kali linux, nebootuje partedmagic (ani 32 ani 64) a žádná s nainstalovaných verzí openSUSE (rescue, live KDE a install) pouze 64.
Tiskni
Sdílej:
Primární důvod, že už nevím, co na které flash je a když se strkám do USB třetí flash a dávám reboot, abych spustil to distro které chci, tak si připadám jako pitomec.A co si je prostě a jednoduše popsat? Když už né tužkou fyzicky, tak aspoň LABELy na rootu. Já naopak oceňuju fakt, že můžu mít několik fyzických disků a nabootuju si co potřebuju tak že to zasunu do slotu a nemusím šíbovat s velikostí partišen atd.
Mělo by to mít možnost jednotlivé distribuce nezávisle aktualizovatNa tohle je nejlepší když budeš používat flash disk jako normální disk, rozpartišnuješ si ho a výběr předáš GRUBu. Akorát se to pak bude naprd updejtovat. Každé distro se musí zvlášť. Já to původně použil jako nouzovku, protože hlavní distro na disku je ve stavu kdy je lepší ho nebootovat, ale nakonec se mi to docela zalíbilo a uvažuju že to udělám nastálo. Všechna data na pevném disku (možná půjde ještě dál a konečně je překopu na nějaký síťový disk), kompilovat taky tam a pouze když něco potřebuju tak si to šoupnu na flashku, jednou se to zapíše a čtení už je pak v pohodě. Systém jede z flash disku. V současné verzi mám několik flash disků, jeden s MATE, některé s KDE a GNOME3, pak verzi pro x86 a a86-64 a nakonec ještě jeden (neupdatovaný) Rawhide a jen to přehazuju podle toho jak který potřebuju. Akorát říkám, že je docela naprd že updatovat musím každý zvlášť.