Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
První pokus je z balíkem multibootusb. což je ne velký script v pythonu. Nicméně instalace noarch baliku pro suse sice proběhla bez chyby i stáhla si utilitní závislost, ale program neběží. První problém byl, že rpm si nainstalovalo některé skripty do /usr/local/lib/python2.7/dist-packages a neuměl je najít. Jak s pythonem nepracuji tak mi chvíli trvalo, než jsem našel, že se rozběhne, když přejmenuji adresář z dist-packages na site-packages. Nicméně skript nenašel a neincioval flash disk a tím u mne skončil.
Druhý pokus jsem provedl s balíkem multisystem. Vzhledem k tomu, že jsou brutálně zaměřeni na Ubuntu, tak jsem nechtěl riskovat ohýbání na své distro a potěšilo mne, že v procesu instalace mají i možnost stáhnout LIVE DVD. To je fakticky 701MB instalace ubuntu s spuštěným multibootem. Distro jsem pustil pod VirtualBoxem s 8 GB diskem. Generování multibbotu funguje i pod VirtualBoxem. Program multiboot nabízí grafické rozhraní s drop polem na které se hodí iso obraz a on jej zpracuje do bootovací položky menu.
Je zajímavé, že program se k různým iso chová velmi různě. partedmagic a F4UBCD (FalconFour's Ultimate Boot CD pro windowsí opravu) nechal na disku jako jednotlivé iso. Jiné rozebral do adresářů. instalační DVD openSUSE hodně podrobně.
Jeho grub zařadil do celkového menu i podpoložky které vznikly v jedntlivých distrech. např systemrescuecd a partedmagic má 64bit a 32bit volbu. Kali a Tails mají každá 4 možnosti. Objevily se možnosti gfxpayload, grub4dos, boot.kernel.org o kterých zatím nevím odkud přišly.
Nicméně ve výsledku mít jednu bootovací flash se vším, co potřebuji, je velmi příjemné. A stejně tak, že činnost, kterou potřebuji jen občas, je uzavřená ve virtuálu.
Druhý pokus je částečně nefunkční. Bootuje clonezilla, kali linux, nebootuje partedmagic (ani 32 ani 64) a žádná s nainstalovaných verzí openSUSE (rescue, live KDE a install) pouze 64.
Tiskni
Sdílej:
Primární důvod, že už nevím, co na které flash je a když se strkám do USB třetí flash a dávám reboot, abych spustil to distro které chci, tak si připadám jako pitomec.A co si je prostě a jednoduše popsat? Když už né tužkou fyzicky, tak aspoň LABELy na rootu. Já naopak oceňuju fakt, že můžu mít několik fyzických disků a nabootuju si co potřebuju tak že to zasunu do slotu a nemusím šíbovat s velikostí partišen atd.
Mělo by to mít možnost jednotlivé distribuce nezávisle aktualizovatNa tohle je nejlepší když budeš používat flash disk jako normální disk, rozpartišnuješ si ho a výběr předáš GRUBu. Akorát se to pak bude naprd updejtovat. Každé distro se musí zvlášť. Já to původně použil jako nouzovku, protože hlavní distro na disku je ve stavu kdy je lepší ho nebootovat, ale nakonec se mi to docela zalíbilo a uvažuju že to udělám nastálo. Všechna data na pevném disku (možná půjde ještě dál a konečně je překopu na nějaký síťový disk), kompilovat taky tam a pouze když něco potřebuju tak si to šoupnu na flashku, jednou se to zapíše a čtení už je pak v pohodě. Systém jede z flash disku. V současné verzi mám několik flash disků, jeden s MATE, některé s KDE a GNOME3, pak verzi pro x86 a a86-64 a nakonec ještě jeden (neupdatovaný) Rawhide a jen to přehazuju podle toho jak který potřebuju. Akorát říkám, že je docela naprd že updatovat musím každý zvlášť.