BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
První pokus je z balíkem multibootusb. což je ne velký script v pythonu. Nicméně instalace noarch baliku pro suse sice proběhla bez chyby i stáhla si utilitní závislost, ale program neběží. První problém byl, že rpm si nainstalovalo některé skripty do /usr/local/lib/python2.7/dist-packages a neuměl je najít. Jak s pythonem nepracuji tak mi chvíli trvalo, než jsem našel, že se rozběhne, když přejmenuji adresář z dist-packages na site-packages. Nicméně skript nenašel a neincioval flash disk a tím u mne skončil.
Druhý pokus jsem provedl s balíkem multisystem. Vzhledem k tomu, že jsou brutálně zaměřeni na Ubuntu, tak jsem nechtěl riskovat ohýbání na své distro a potěšilo mne, že v procesu instalace mají i možnost stáhnout LIVE DVD. To je fakticky 701MB instalace ubuntu s spuštěným multibootem. Distro jsem pustil pod VirtualBoxem s 8 GB diskem. Generování multibbotu funguje i pod VirtualBoxem. Program multiboot nabízí grafické rozhraní s drop polem na které se hodí iso obraz a on jej zpracuje do bootovací položky menu.
Je zajímavé, že program se k různým iso chová velmi různě. partedmagic a F4UBCD (FalconFour's Ultimate Boot CD pro windowsí opravu) nechal na disku jako jednotlivé iso. Jiné rozebral do adresářů. instalační DVD openSUSE hodně podrobně.
Jeho grub zařadil do celkového menu i podpoložky které vznikly v jedntlivých distrech. např systemrescuecd a partedmagic má 64bit a 32bit volbu. Kali a Tails mají každá 4 možnosti. Objevily se možnosti gfxpayload, grub4dos, boot.kernel.org o kterých zatím nevím odkud přišly.
Nicméně ve výsledku mít jednu bootovací flash se vším, co potřebuji, je velmi příjemné. A stejně tak, že činnost, kterou potřebuji jen občas, je uzavřená ve virtuálu.
Druhý pokus je částečně nefunkční. Bootuje clonezilla, kali linux, nebootuje partedmagic (ani 32 ani 64) a žádná s nainstalovaných verzí openSUSE (rescue, live KDE a install) pouze 64.
Tiskni
Sdílej:
Primární důvod, že už nevím, co na které flash je a když se strkám do USB třetí flash a dávám reboot, abych spustil to distro které chci, tak si připadám jako pitomec.A co si je prostě a jednoduše popsat? Když už né tužkou fyzicky, tak aspoň LABELy na rootu. Já naopak oceňuju fakt, že můžu mít několik fyzických disků a nabootuju si co potřebuju tak že to zasunu do slotu a nemusím šíbovat s velikostí partišen atd.
Mělo by to mít možnost jednotlivé distribuce nezávisle aktualizovatNa tohle je nejlepší když budeš používat flash disk jako normální disk, rozpartišnuješ si ho a výběr předáš GRUBu. Akorát se to pak bude naprd updejtovat. Každé distro se musí zvlášť. Já to původně použil jako nouzovku, protože hlavní distro na disku je ve stavu kdy je lepší ho nebootovat, ale nakonec se mi to docela zalíbilo a uvažuju že to udělám nastálo. Všechna data na pevném disku (možná půjde ještě dál a konečně je překopu na nějaký síťový disk), kompilovat taky tam a pouze když něco potřebuju tak si to šoupnu na flashku, jednou se to zapíše a čtení už je pak v pohodě. Systém jede z flash disku. V současné verzi mám několik flash disků, jeden s MATE, některé s KDE a GNOME3, pak verzi pro x86 a a86-64 a nakonec ještě jeden (neupdatovaný) Rawhide a jen to přehazuju podle toho jak který potřebuju. Akorát říkám, že je docela naprd že updatovat musím každý zvlášť.