Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
První pokus je z balíkem multibootusb. což je ne velký script v pythonu. Nicméně instalace noarch baliku pro suse sice proběhla bez chyby i stáhla si utilitní závislost, ale program neběží. První problém byl, že rpm si nainstalovalo některé skripty do /usr/local/lib/python2.7/dist-packages a neuměl je najít. Jak s pythonem nepracuji tak mi chvíli trvalo, než jsem našel, že se rozběhne, když přejmenuji adresář z dist-packages na site-packages. Nicméně skript nenašel a neincioval flash disk a tím u mne skončil.
Druhý pokus jsem provedl s balíkem multisystem. Vzhledem k tomu, že jsou brutálně zaměřeni na Ubuntu, tak jsem nechtěl riskovat ohýbání na své distro a potěšilo mne, že v procesu instalace mají i možnost stáhnout LIVE DVD. To je fakticky 701MB instalace ubuntu s spuštěným multibootem. Distro jsem pustil pod VirtualBoxem s 8 GB diskem. Generování multibbotu funguje i pod VirtualBoxem. Program multiboot nabízí grafické rozhraní s drop polem na které se hodí iso obraz a on jej zpracuje do bootovací položky menu.
Je zajímavé, že program se k různým iso chová velmi různě. partedmagic a F4UBCD (FalconFour's Ultimate Boot CD pro windowsí opravu) nechal na disku jako jednotlivé iso. Jiné rozebral do adresářů. instalační DVD openSUSE hodně podrobně.
Jeho grub zařadil do celkového menu i podpoložky které vznikly v jedntlivých distrech. např systemrescuecd a partedmagic má 64bit a 32bit volbu. Kali a Tails mají každá 4 možnosti. Objevily se možnosti gfxpayload, grub4dos, boot.kernel.org o kterých zatím nevím odkud přišly.
Nicméně ve výsledku mít jednu bootovací flash se vším, co potřebuji, je velmi příjemné. A stejně tak, že činnost, kterou potřebuji jen občas, je uzavřená ve virtuálu.
Druhý pokus je částečně nefunkční. Bootuje clonezilla, kali linux, nebootuje partedmagic (ani 32 ani 64) a žádná s nainstalovaných verzí openSUSE (rescue, live KDE a install) pouze 64.
Tiskni
Sdílej:
Primární důvod, že už nevím, co na které flash je a když se strkám do USB třetí flash a dávám reboot, abych spustil to distro které chci, tak si připadám jako pitomec.A co si je prostě a jednoduše popsat? Když už né tužkou fyzicky, tak aspoň LABELy na rootu. Já naopak oceňuju fakt, že můžu mít několik fyzických disků a nabootuju si co potřebuju tak že to zasunu do slotu a nemusím šíbovat s velikostí partišen atd.
Mělo by to mít možnost jednotlivé distribuce nezávisle aktualizovatNa tohle je nejlepší když budeš používat flash disk jako normální disk, rozpartišnuješ si ho a výběr předáš GRUBu. Akorát se to pak bude naprd updejtovat. Každé distro se musí zvlášť. Já to původně použil jako nouzovku, protože hlavní distro na disku je ve stavu kdy je lepší ho nebootovat, ale nakonec se mi to docela zalíbilo a uvažuju že to udělám nastálo. Všechna data na pevném disku (možná půjde ještě dál a konečně je překopu na nějaký síťový disk), kompilovat taky tam a pouze když něco potřebuju tak si to šoupnu na flashku, jednou se to zapíše a čtení už je pak v pohodě. Systém jede z flash disku. V současné verzi mám několik flash disků, jeden s MATE, některé s KDE a GNOME3, pak verzi pro x86 a a86-64 a nakonec ještě jeden (neupdatovaný) Rawhide a jen to přehazuju podle toho jak který potřebuju. Akorát říkám, že je docela naprd že updatovat musím každý zvlášť.