Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
…oédeslání… …nění… …měžení… …perzisteně… …že z jakýmkoliv delay…Jinak já jsem rád, že ntp alespoň nějak funguje. Bohužel v některých případech ani ntp nepomůže. Třeba když zapnu počítač po delší době a mezitím došlo k posunu času na letní/zimní. Ntp v tomto případě nezafunguje - že prý to je moc velký posun - a musím to řešit ručně. Je to sice jen dvakrát ročně, ale uvítal bych, pokud bych ani tohle řešit nemusel.
hwclock -systohc, které zapíše systémový čas do hw hodin a pak při dalším startu to není nijak moc daleko.
V mnoha současných distribucích je jako základ pro NTP použitá varianta daemona chrony. Ten používá následující konfigurační soubor /etc/chrony/chrony.conf. V něm je možné povolit, že je na začátku přípustné provést korekci mimo běžné limity.
makestep 1 -1
První hodnota říká, při jak velkém rozdílu již nedojíždět k správnému času plynule, u nás, jakmile je rozdíl větší než 1 sekunda. Druhý parametr pak omezuje do kolika výměn po startu je ještě přechod na srovnání času skokem přípustný. U studentských stanic v lokální síti to moc neřešíme a záporná hodnota (-1) pak specifikuje, že kdykoliv dojde k velkému odstupu od serveru, tak se natvrdo stanice sesynchronizují. Pro server nebo prostředí s certifikáty a bezpečností to asi není ideální, ale i když bootujeme naše prostředí v laboratořích, kde jiné katedry používají Windows, tak je od problémů s časem pokoj.
Volby rtconutc a rtcsync máme zakomentované, aby nebyly při nutnosti soužití s jinými systémy potíže a GNU/Linux pak na stanicích RTC ignoruje.
Více ke zkušenostem může říct správce naší infrastruktury - Aleš Kapica.
Není zde žádný algoritmus, kdy klient by se blížil k nejakému váženému průměru času serverů, které byly kvalifikovány jako s OK časem.Takový algoritmus v
ntpd je, dokonce je i ve specifikaci NTP jako "combining algorithm". Offsety serverů, které ve výpisu ntpq -pn mají značku + jsou zkombinovány s tím co má *. Jako váha se bere "root distance".
Appendix F describes an optional algorithm to improve accuracy by combining the time offsets of a number of clocks.Takže díky "optional" netuším, jak to je u konkrétních daemonů. U standardního
ntpd jsem nenašel žádnou volbu, kterou bych tento volitelný algoritmus zapnul nebo vypnul. A osobní pocit z pozorování chování hodin bylo: "Přibližuji se k sys-peer serveru (s hvězdičkou v ntpq -p)." Ne že se přibližuje k nějakému váženému průměru.
tos minclock a tos maxclock.
Když si vypíšete asociace přes ntpq -c as a pak proměnné všech serverů přes ntpq -c 'rv $ID', jakou root dispersion a delay má ten server s hvězdičkou oproti těm s pluskem? Možná je mnohem blíž a tak má jeho offset mnohem větší váhu.
Tiskni
Sdílej: