Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Existuje tady téměř kompletní použitelný software, aniž by bylo nutno za něj platit.Jiste ze je nutne za nej platit, jen neplatite vy, ale Intel, IBM, Siemens, Novell, etc etc..... Vazne si myslite, ze by Linux, Apache, MySQL a podobne projekty byly tam kde jsou kdyby je nikdo neplatil?
V každém případě však konečný uživatel za tyto programy platit nemusí - a to je na tom to nové a pro uživatele podstatné.No ja si prave myslim, ze uzivatel za ten SW plati tak jako tak. Budte si jisty, ze nejaka cast z toho co utratime za HW se k linuxovemu kernelu a podobnym vecem dostane. Slo mi jen o to, aby tu nevznikaly snahy vylicit open-source/free SW jako neco, co ke sve existenci nepotrebuje finance a tudiz se vymyka tem nejzakladnejsim ekonomickym zakonitostem. Jde jen o to uvedomit si, ze penize proste tecou jinymi cestami.
), ale to jde do jiných kapes. Nebo si může zaplatit podporu, komerční produkt na bázi OSS, atd. Poprvé v historii (a o to mi v blogu šlo, abych to uvedl) je možné mít něco zadarmo a v dobré kvalitě. I to se dříve v jiných oborech stávalo, ale nyní je to hromadný, celospolečenský jev. A to je pro ekonoma podstatné. Pokud někdo namítne, že uživatel zaplatí část nákladů v ceně hw, má pravdu. Ale to zaplatí i tehdy, když si koupí klasický close source software.
Ono prachy jsou potřeba to nepopírám ale s nápadem něco vytvořit někdo musel přijít a to většinou byli nadšenci které to bavilo, a když firma viděla že si na tom muže přihřát polívčičku tak hodila do ohýnku polínko. Ale myslím že kdyby chtěli tyto firmy udělat pro GNU hnutí více tak by měli investovat hlavně do vytváření uživatelských aplikací a ne do co rok nová verze distribuce aby se vařily prachy... Ale myslím že jedničkou bych asi udělil firmě SUN za uvolnění Javy.
Tiskni
Sdílej: