Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Nebo uděláš drawing area a nakreslíš to.
... k ní pak GTK/Qt/Athena/Web frontendy ... proč mi dáváte tu ošklivou bílou košili s rukávy dozadu ?!?!?
Textově orientovanou utilitku ti můžu nabídnout, tančící propoje si ale už budeš muset implementovat sám... 
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat. Podívejte se třeba na ASM demo scénu - existují 3D FPS kvality Dooma 3, které mají 100kB, ale vývoj něčeho takovýho pro reálný použití by byl strašně neefektivní.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia... Kdybych chtěl program urychlit, tak před spuštěním backtracingu provedu možné "logické" dopočítání matice, což IMHO urychlí řešení úplně nejvíc...
Problém je spíš v tom, že tyhle "pokročilý" techniky jsou většinou poměrně složitý na pochopení a implementaci a ne všude se vyplatí se s tim babrat.Jasně, pro takovouhle hříčku je to pochopitelně overkill, ale taky skvělá příležitost se něco naučit. Záleží, proč to píšete.
Proto sem se například netrápil s nějakými "tančícímy propoji" a použil "obyčejný" backtracing. Sudoku je NP problém, takže přesto, že ten Knuthův algoritmus bude asi efektivnější, rozhodně s ním nezískám oproti mému backtracingu tolik, co bych musel vynaložit do jeho studia...Algoritmus X se taky implementuje backtrackingem (protože je nedeterministický), zfetované spoje jsou jenom způsob, jak o řád snížit jeho složitost (pokud dobře cituju). Ono by to asi mělo smysl pro řešení Sudoku ne 9x9, ale 9e9x9e9 :) A ačkoliv zrovna tohle je nesmysl, leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
...leckdy musí člověk řešit problémy netriviálních rozměrů, kde jsou tyhle pokročilé techniky potřeba. A pak dost chybí byť povědomí, že existují.
Pokuď má někdo řešit takové úlohy, tak se snad předpokládá, že má nějaké vzdělání v oboru a minimálně ví, že existuje něco jako "The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible".
Dokuď tihle "odborníci" zůstanou u webů a firemních sítí, a nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblasti tak je to čistě problém jejich zaměstnavatelů. Pokuď jim stačí děravá síť a IE-only web tak ať si zaměstnávaj pojídače koláčků. A pak - co já bych mohl asi tak dělat, kdyby všude brali jenom "opravdové programátory" a skutečné IT odborníky?! 
nevrhnou se na řízení jaderného zbrojního arzenálu, medicínskou techniku či jiné skutečně kritické oblastiLidé v těchto kritických oblastech nejsou v ničem jiní, než ti od webů a sítí. Zapomínají, dělají chyby, prostě nejsou dokonalí.
(Tedy, ne, že by to vyloženě zakazovala, ale ten disclaimer je takový varující…
) Je pravda, že tu medicínu jsem opomněl.
"The Art of Computer Programming", "Introduction to Algorithms" a podobné programátorské "bible"Ale jistě... ovšem proč bych měl v Introduction to Algorithms hledat něco takovéhohle? A taky to tam, pokud můžu soudit podle obsahu a rejstříku, není. V TAOCP taktéž. O red-black stromech, B stromech, hashování a podobných záležitostech se dozvíte nejpozději ve druháku na vysoké škole. Ale máte snad sledovat ACM sborníky, abyste se dozvěděl o něčem vychytanějším (pochopitelně pro mnohem užší skupinu problémů, což je důvod, proč je zbytečné je hledat v běžných programátorských biblích)? Jasně, zveličuju a dá se říct, že vytvářím umělý problém, protože přinejmenším na webu se toho dá najít strašné množství. Mně by se holt líbila ta knížka; když si představím titul Hardcore programovací techniky a datové struktury, vyloženě se mi sbíhají sliny :)
A dovedete si představit, jak by ta knížka byla obsáhlá, když už zmiňované TAOCP neni zrovna žádnej rodokaps? To by byla celá knihovna... Obávám se, že google je mnohem flexibilnější řešení 
A já jsem si je musel poctivě vymyslet sám!
Až pak sjem je našel ve Wikipedii…
http://www.hackersdelight.org
Tiskni
Sdílej: