Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Problém je ten, že aplikace, který na linuxu chybí, nebo jsou nepoužitelný nejsou z kategorie "naprogramuju za víkend". Většinou to jsou projekty takovýho rozsahu, že i velké firmy tenhle SW vyvíjí několik let a do vývoje "nacpou" neskutečný množství prostředků.
nutím tě k něčemu?
))
já jenom přemejšlím, navrhuju a defakto si zjištuju jestli je to dobrý nápad nebo uplná blbost!
)) ale spíš bych byl rádši kdyby se toho chtěl někdo kdo je zavedenej(ABCLinux třebas...), páč já mám už starostí nad hlavu.
)
..atd... Kdyz maji lide rozhodujici o nasazeni softu treba vymytou hlavu Microsoft propagandou, tak je to pak tezky.... a ten soft co neni, tak neni proto, ze ho nechcete. A nebo chcete, ale nekricite dost hlasite.....!
PS titulek zapisu je trapna a lacina provokaceale zafungovala
... bohužel
btw, kam se poděl nápad sbírek na podporu vybraného projektu? nebo jsem zas něco prospal?
díííky!
Inu řikal jsem sim že to zprovoznim pod linuxem. jediná použitelná aplikace se jevil KBARCODE uměl skoro všechno co jsem potřeboval až na to že když jsem chtěl použít databázi, protože máme mnoho druhů zboží a pokaždý potřebuju vytisknout X set štítků jednoho druhu, tak z databáze uměl tisknou jenom posloubnosti a ne si vybrat jednu položku z databáze a tu pak namnožit.GUI okénko - Blaženka zadá počet a druh kódů - selekt do DB - výpis - tisk. Řešení hotové za pár hodin. Více níže. ad použitelnost a přítulnost debilům: předpokládejme, že je každý program určen nějaké, ehm, cílové skupině. Člen skupiny jiné (příklad si vem ze mne) bude pochopitelně hulákat, jak je např. program pro střih videa nepoužitelný, ale většinou jen proto, že se nedokáže zorientovat. Viz cinerella vs. avidemux vs. kdenlive. Jenže když mi začne nějaký trouba nadávat, že je ve Scribusu exportní dialog do PDF nepoužitelnej, protože obsahuje hromadu zbytečnejch voleb, a že jeho Distiller je mnohem jednodušší, tak co mu mám odpovědět? Snad že by, jak bu řekl vláďa suxlinux, "si s nim vytřely v tiskárnu anál", protože je to PDFko nepoužitelný? Kdo rozhodne kde leží přesná hranice použitelnosti? Nějaká metrika Naprosto Nezávislého Centra Pro Uživatelskou Přítulnost? Nehledě na to, kdo to centrum financuje ;)) Takže se teď oslím můstkem vrátím k hypotetickému skriptu - empiricky, muhehe, mám zjištěno, že nejlepší řešení je to, které je nejjednodušší. A Blaženka s Corelem bude dělat chyby. A spolupráce pár jednoduchých nástrojů bude ve výsledku mnohem použitelnější. A dokonce se to dá zařídit, aby vypadaly k světu (a ne jako ten smradlavej avidemux :)) Tímhle nechci říct, že nemáte pravdu (i když f.u.c.k.ova pravda se v tom zmatku děsivě čte). Hromada SW je prostě kupka GUI hnoje. Ale osobně nevisím rozdíl mefi OSS a CSS. A rozhodně bych s tím nebyl tak rychle hotovej jako vy. Tož tak.
Tiskni
Sdílej: