Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Problém je ten, že aplikace, který na linuxu chybí, nebo jsou nepoužitelný nejsou z kategorie "naprogramuju za víkend". Většinou to jsou projekty takovýho rozsahu, že i velké firmy tenhle SW vyvíjí několik let a do vývoje "nacpou" neskutečný množství prostředků.
PS titulek zapisu je trapna a lacina provokaceale zafungovala
Inu řikal jsem sim že to zprovoznim pod linuxem. jediná použitelná aplikace se jevil KBARCODE uměl skoro všechno co jsem potřeboval až na to že když jsem chtěl použít databázi, protože máme mnoho druhů zboží a pokaždý potřebuju vytisknout X set štítků jednoho druhu, tak z databáze uměl tisknou jenom posloubnosti a ne si vybrat jednu položku z databáze a tu pak namnožit.GUI okénko - Blaženka zadá počet a druh kódů - selekt do DB - výpis - tisk. Řešení hotové za pár hodin. Více níže. ad použitelnost a přítulnost debilům: předpokládejme, že je každý program určen nějaké, ehm, cílové skupině. Člen skupiny jiné (příklad si vem ze mne) bude pochopitelně hulákat, jak je např. program pro střih videa nepoužitelný, ale většinou jen proto, že se nedokáže zorientovat. Viz cinerella vs. avidemux vs. kdenlive. Jenže když mi začne nějaký trouba nadávat, že je ve Scribusu exportní dialog do PDF nepoužitelnej, protože obsahuje hromadu zbytečnejch voleb, a že jeho Distiller je mnohem jednodušší, tak co mu mám odpovědět? Snad že by, jak bu řekl vláďa suxlinux, "si s nim vytřely v tiskárnu anál", protože je to PDFko nepoužitelný? Kdo rozhodne kde leží přesná hranice použitelnosti? Nějaká metrika Naprosto Nezávislého Centra Pro Uživatelskou Přítulnost? Nehledě na to, kdo to centrum financuje ;)) Takže se teď oslím můstkem vrátím k hypotetickému skriptu - empiricky, muhehe, mám zjištěno, že nejlepší řešení je to, které je nejjednodušší. A Blaženka s Corelem bude dělat chyby. A spolupráce pár jednoduchých nástrojů bude ve výsledku mnohem použitelnější. A dokonce se to dá zařídit, aby vypadaly k světu (a ne jako ten smradlavej avidemux :)) Tímhle nechci říct, že nemáte pravdu (i když f.u.c.k.ova pravda se v tom zmatku děsivě čte). Hromada SW je prostě kupka GUI hnoje. Ale osobně nevisím rozdíl mefi OSS a CSS. A rozhodně bych s tím nebyl tak rychle hotovej jako vy. Tož tak.
Tiskni
Sdílej: