Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Problém je ten, že aplikace, který na linuxu chybí, nebo jsou nepoužitelný nejsou z kategorie "naprogramuju za víkend". Většinou to jsou projekty takovýho rozsahu, že i velké firmy tenhle SW vyvíjí několik let a do vývoje "nacpou" neskutečný množství prostředků.
nutím tě k něčemu?
))
já jenom přemejšlím, navrhuju a defakto si zjištuju jestli je to dobrý nápad nebo uplná blbost!
)) ale spíš bych byl rádši kdyby se toho chtěl někdo kdo je zavedenej(ABCLinux třebas...), páč já mám už starostí nad hlavu.
)
..atd... Kdyz maji lide rozhodujici o nasazeni softu treba vymytou hlavu Microsoft propagandou, tak je to pak tezky.... a ten soft co neni, tak neni proto, ze ho nechcete. A nebo chcete, ale nekricite dost hlasite.....!
PS titulek zapisu je trapna a lacina provokaceale zafungovala
... bohužel
btw, kam se poděl nápad sbírek na podporu vybraného projektu? nebo jsem zas něco prospal?
díííky!
Inu řikal jsem sim že to zprovoznim pod linuxem. jediná použitelná aplikace se jevil KBARCODE uměl skoro všechno co jsem potřeboval až na to že když jsem chtěl použít databázi, protože máme mnoho druhů zboží a pokaždý potřebuju vytisknout X set štítků jednoho druhu, tak z databáze uměl tisknou jenom posloubnosti a ne si vybrat jednu položku z databáze a tu pak namnožit.GUI okénko - Blaženka zadá počet a druh kódů - selekt do DB - výpis - tisk. Řešení hotové za pár hodin. Více níže. ad použitelnost a přítulnost debilům: předpokládejme, že je každý program určen nějaké, ehm, cílové skupině. Člen skupiny jiné (příklad si vem ze mne) bude pochopitelně hulákat, jak je např. program pro střih videa nepoužitelný, ale většinou jen proto, že se nedokáže zorientovat. Viz cinerella vs. avidemux vs. kdenlive. Jenže když mi začne nějaký trouba nadávat, že je ve Scribusu exportní dialog do PDF nepoužitelnej, protože obsahuje hromadu zbytečnejch voleb, a že jeho Distiller je mnohem jednodušší, tak co mu mám odpovědět? Snad že by, jak bu řekl vláďa suxlinux, "si s nim vytřely v tiskárnu anál", protože je to PDFko nepoužitelný? Kdo rozhodne kde leží přesná hranice použitelnosti? Nějaká metrika Naprosto Nezávislého Centra Pro Uživatelskou Přítulnost? Nehledě na to, kdo to centrum financuje ;)) Takže se teď oslím můstkem vrátím k hypotetickému skriptu - empiricky, muhehe, mám zjištěno, že nejlepší řešení je to, které je nejjednodušší. A Blaženka s Corelem bude dělat chyby. A spolupráce pár jednoduchých nástrojů bude ve výsledku mnohem použitelnější. A dokonce se to dá zařídit, aby vypadaly k světu (a ne jako ten smradlavej avidemux :)) Tímhle nechci říct, že nemáte pravdu (i když f.u.c.k.ova pravda se v tom zmatku děsivě čte). Hromada SW je prostě kupka GUI hnoje. Ale osobně nevisím rozdíl mefi OSS a CSS. A rozhodně bych s tím nebyl tak rychle hotovej jako vy. Tož tak.
Tiskni
Sdílej: