Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Problém je ten, že aplikace, který na linuxu chybí, nebo jsou nepoužitelný nejsou z kategorie "naprogramuju za víkend". Většinou to jsou projekty takovýho rozsahu, že i velké firmy tenhle SW vyvíjí několik let a do vývoje "nacpou" neskutečný množství prostředků.
PS titulek zapisu je trapna a lacina provokaceale zafungovala ... bohužel btw, kam se poděl nápad sbírek na podporu vybraného projektu? nebo jsem zas něco prospal?
Inu řikal jsem sim že to zprovoznim pod linuxem. jediná použitelná aplikace se jevil KBARCODE uměl skoro všechno co jsem potřeboval až na to že když jsem chtěl použít databázi, protože máme mnoho druhů zboží a pokaždý potřebuju vytisknout X set štítků jednoho druhu, tak z databáze uměl tisknou jenom posloubnosti a ne si vybrat jednu položku z databáze a tu pak namnožit.GUI okénko - Blaženka zadá počet a druh kódů - selekt do DB - výpis - tisk. Řešení hotové za pár hodin. Více níže. ad použitelnost a přítulnost debilům: předpokládejme, že je každý program určen nějaké, ehm, cílové skupině. Člen skupiny jiné (příklad si vem ze mne) bude pochopitelně hulákat, jak je např. program pro střih videa nepoužitelný, ale většinou jen proto, že se nedokáže zorientovat. Viz cinerella vs. avidemux vs. kdenlive. Jenže když mi začne nějaký trouba nadávat, že je ve Scribusu exportní dialog do PDF nepoužitelnej, protože obsahuje hromadu zbytečnejch voleb, a že jeho Distiller je mnohem jednodušší, tak co mu mám odpovědět? Snad že by, jak bu řekl vláďa suxlinux, "si s nim vytřely v tiskárnu anál", protože je to PDFko nepoužitelný? Kdo rozhodne kde leží přesná hranice použitelnosti? Nějaká metrika Naprosto Nezávislého Centra Pro Uživatelskou Přítulnost? Nehledě na to, kdo to centrum financuje ;)) Takže se teď oslím můstkem vrátím k hypotetickému skriptu - empiricky, muhehe, mám zjištěno, že nejlepší řešení je to, které je nejjednodušší. A Blaženka s Corelem bude dělat chyby. A spolupráce pár jednoduchých nástrojů bude ve výsledku mnohem použitelnější. A dokonce se to dá zařídit, aby vypadaly k světu (a ne jako ten smradlavej avidemux :)) Tímhle nechci říct, že nemáte pravdu (i když f.u.c.k.ova pravda se v tom zmatku děsivě čte). Hromada SW je prostě kupka GUI hnoje. Ale osobně nevisím rozdíl mefi OSS a CSS. A rozhodně bych s tím nebyl tak rychle hotovej jako vy. Tož tak.
Tiskni Sdílej: