Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Problém je ten, že aplikace, který na linuxu chybí, nebo jsou nepoužitelný nejsou z kategorie "naprogramuju za víkend". Většinou to jsou projekty takovýho rozsahu, že i velké firmy tenhle SW vyvíjí několik let a do vývoje "nacpou" neskutečný množství prostředků.
nutím tě k něčemu?
))
já jenom přemejšlím, navrhuju a defakto si zjištuju jestli je to dobrý nápad nebo uplná blbost!
)) ale spíš bych byl rádši kdyby se toho chtěl někdo kdo je zavedenej(ABCLinux třebas...), páč já mám už starostí nad hlavu.
)
..atd... Kdyz maji lide rozhodujici o nasazeni softu treba vymytou hlavu Microsoft propagandou, tak je to pak tezky.... a ten soft co neni, tak neni proto, ze ho nechcete. A nebo chcete, ale nekricite dost hlasite.....!
PS titulek zapisu je trapna a lacina provokaceale zafungovala
... bohužel
btw, kam se poděl nápad sbírek na podporu vybraného projektu? nebo jsem zas něco prospal?
díííky!
Inu řikal jsem sim že to zprovoznim pod linuxem. jediná použitelná aplikace se jevil KBARCODE uměl skoro všechno co jsem potřeboval až na to že když jsem chtěl použít databázi, protože máme mnoho druhů zboží a pokaždý potřebuju vytisknout X set štítků jednoho druhu, tak z databáze uměl tisknou jenom posloubnosti a ne si vybrat jednu položku z databáze a tu pak namnožit.GUI okénko - Blaženka zadá počet a druh kódů - selekt do DB - výpis - tisk. Řešení hotové za pár hodin. Více níže. ad použitelnost a přítulnost debilům: předpokládejme, že je každý program určen nějaké, ehm, cílové skupině. Člen skupiny jiné (příklad si vem ze mne) bude pochopitelně hulákat, jak je např. program pro střih videa nepoužitelný, ale většinou jen proto, že se nedokáže zorientovat. Viz cinerella vs. avidemux vs. kdenlive. Jenže když mi začne nějaký trouba nadávat, že je ve Scribusu exportní dialog do PDF nepoužitelnej, protože obsahuje hromadu zbytečnejch voleb, a že jeho Distiller je mnohem jednodušší, tak co mu mám odpovědět? Snad že by, jak bu řekl vláďa suxlinux, "si s nim vytřely v tiskárnu anál", protože je to PDFko nepoužitelný? Kdo rozhodne kde leží přesná hranice použitelnosti? Nějaká metrika Naprosto Nezávislého Centra Pro Uživatelskou Přítulnost? Nehledě na to, kdo to centrum financuje ;)) Takže se teď oslím můstkem vrátím k hypotetickému skriptu - empiricky, muhehe, mám zjištěno, že nejlepší řešení je to, které je nejjednodušší. A Blaženka s Corelem bude dělat chyby. A spolupráce pár jednoduchých nástrojů bude ve výsledku mnohem použitelnější. A dokonce se to dá zařídit, aby vypadaly k světu (a ne jako ten smradlavej avidemux :)) Tímhle nechci říct, že nemáte pravdu (i když f.u.c.k.ova pravda se v tom zmatku děsivě čte). Hromada SW je prostě kupka GUI hnoje. Ale osobně nevisím rozdíl mefi OSS a CSS. A rozhodně bych s tím nebyl tak rychle hotovej jako vy. Tož tak.
Tiskni
Sdílej: