O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
[citation needed]
moc toho typka nepoznam... je z ruska ale co mi povedal ze to pisal sam. co mu zase ja moc neverim,.. je take porekadlo, ze sa hovory : "to si az priam pyta aby niekto za tym bol" takze tak... urcite za tym je niekto z MS
existuje určitá množina úkonů, která na Windows dělat nejde, nebo se na nich dělá mnohem hůře, je nepopiratelný fakt. Samozřejmě to platí i opačně, existují věci, které nejdou na Linuxu - zejména co se týče specializovaného SW/HWJenomže s tím, jak rychle se vyvíjí i naprosto nespecializovaný SW v nelinuxovém světě a ten linuxový za tím klopýtá, nejdou najednou na Linuxu ani úplně triviální věci, jako např. vytisknout text k události z kalendáře v prostředí KDE v plném rozsahu, tady je prostě systém chytřejší a text po první stránce pro tisk prostě neexistuje a víc než jednu stránku nevytiskne - možná prkotina, na kterou jsem narazil zrovna teď, ale tyhle a podobné věci popírají tolik proklamovanou svobodu uživatelů linuxových OS, a to bych se vsadil, že to je jen proto, že se při vývoji nemyslelo na to, že by tohle (plánovací kalendář) mohl chtít někdo vážně používat. “Linux should not go to schools because most of its applications look like as if schoolboys created them.” Sometimes it seems that Linux developers simply humiliate users because this huge amount of mistakes and faults cannot be explained in other reasonable ways. Něco na tom bude.
ale tyhle a podobné věci popírají tolik proklamovanou svobodu uživatelů linuxových OS “Linux should not go to schools because most of its applications look like as if schoolboys created them.” Sometimes it seems that Linux developers simply humiliate users because this huge amount of mistakes and faults cannot be explained in other reasonable ways.Mně se zdá, že obrovské množství takovýchto nedomyšleností je všude. Nemyslím si, že by na tom např. SW od MS byl nějak výrazně lépe.
Nemyslím si, že by na tom např. SW od MS byl nějak výrazně lépe.Ale je. Jde o to, že skutečně při vývoji open source je zájem vývojáře tím určujícím pro funkčnost programů: co používám já, to bude funkční, co nepoužívám já, s tím se nebudu mazat. Určitě legitimní přístup, o to se hádat nechci. Řekl bych, že se MS určitě více řídí tím, co bude používat většina uživatelů SW (tím sice znechutí určitý malý okruh specialistů, kteří mají svérázné potřeby v jedné speciální oblasti SW a vůbec žádné potřeby v oblasti všeobecného SW; ale to nemůže vadit, ani z logiky přístupu k vývoji ani z logiky udržení tržního podílu).
Nemyslím si, že by na tom např. SW od MS byl nějak výrazně lépe.Třeba takové MS Office, ať už si o nich myslí kdo chce co chce, jsou podle mě v tomto směru fakt dobrý SW. Ve směru dotaženosti, komplexnosti funkcí, a přítomností "chyb blokujících práci" - jako že třeba nejde něco vytisknout, protože se s tím nepočítalo. Používám MS Office z roku 2003 bez jakéhokoliv service packu, jen s konvertorem pro ten jejich OOXML nebo jak se ty něcoX formáty jmenují. Občas člověk narazí na nelogičnost v chování, ale přestože používám v takovém Wordu většinu funkcí, nikdy jsem nenarazil na evidentní bug. Poslední OpenOffice už se tomu začínají funkčně přibližovat, bohudík. Přeci jen je na tom viděl, že je to dělané stylem: vývoj funkcí - testování - opravy - testování - release. A ne jako u většiny OSS, kde jsou fáze vývoje/testování/release prolnuté, a radši než precizní oprava známých chyb se pořád pracuje na vylepšování, čímž se zase nové chyby vytvoří.
eh to vyzera na to iste :) mozno to je jeho stranka.....
Ale osobně mně nevíc dostalo toto (dovolím si volný překlad z anglické verze):
"Další zajímavá věc je statitika ukazující že procento uživatelů Linuxu je téměř identické s procentem duševně chorých lidí."Že by i v Rusku znali našeho BLEKa?
). Navíc se vysoká inteligence často vyskytuje u různých psychických poruch a poruch osobnosti. Mozek je velmi složitý orgán a při jeho vývoji se může stát, že některá centra se rozvinou na úkor jiných, takže dotčený jedinec může být v některých ohledech géniální, ale v jiném naprostý idiot - jen si vzpoměňte na autisty, kteří dokáží z hlavy fasktorizovat mnohamístná čísla, ale se kterými může být horší domluva než s delfínem.
Mimo toho si ještě vzpomínám na jednu teorii (bohužel jsem zcela zapoměl, odkud si jí pamatuju), která tvrdí, že všichni máme v mozku jakýsi filtr (něco na zplůsob "filtru normálnosti"), který do našeho vědomí propouší jen část toho, co se zpracovává na nevědomé úrovni. Ti, kdo mají tento filtr oslabený, mohou zpracovávat informace v mnohem větsí míře a dokáží díky tomu spojovat skutečnosti, které připadají těm s normálním filtrem nespojitelné.
Když si to porovnéme s genialitou, tak je tu vidět souvislost - jedna z základních vlastnosí géniů, schopnost přemýšlet nad skutečnostmi, které by "negénie" nikdy nenapadly, se tím dá vysvětlit tak, že géniové v důsledku slabších "filtrů normálnosti" dokáží na vědomé úrovni uchopit myšlenky, které "negéniové" zahodí ještě na nevědomé úrovni. Když potom "negéniové" říkají "Hmmm, tak tohle by mně nikdy nenapadlo", tak vlastně říkají "Mně to sice nejspíš také napadlo, ale můj mozek to zavrhl ještě na nevědomé úrovni". Bohužel důsledek oněch slabších filtrů má i nevýhodu - to, co ostaní "prostě neřeší", géniové bohužel řešit musí, no a důsledky hlubokého zabývání se životem, vesmírem a vůbec jsem už uvedl.
A z praxe vím, že zatímco normální lidé mají většinou i normální zájmy a obecně se chovají normálně (což je vlastně jen důsledek toho, jak definujeme normálnost), tak vysoce inteligentní lidé a géniové obzvlášť bývají často excentičtí a pokud už se chovají normálně (nebo to alespoň úspěšně předstírají), tak mají minimálně podivné zájmy a koníčky, které mohou připadat ostatním jako šílené. A archetyp "šílenmý vědec" je sám o sobě ještě starší než věda v našem slova smyslu ...
Podobně je to i s názory na život, vesmír a vůbec, zatímco většinová populace málokdy řeší zkutečnosti, které se jí přímo netýkají nebo jí alespoň nedávají zapomenou na nudu každodeního života (většina se vejde do kategorií politika (resp. nadávání na ni), ekonomika (jako předchozí), sport, život celebrit, co dáváji-dávali v kině/TV, osobní život a drby), inteligenti jsou schopní často diskutovat o všech možném, od silně odborné debaty mezi lidmi v oboru až po debaty obecně filosofického rázu. Pamatuju, jak se tvářili spolucestující, když jsme jednou při cestě vlakem probírali téma "Mezihvězdné válčení a jaké zbraně při něm použít".
Takže ano, korelace je tu určitě, ale dost záleží na definici - to, co je pro jednoho šílené, bude pro druhého naprosto normální, naopak věci, která většinová populace bere jako zcela normální, mohou být nezaujatým pohledem naproto šílené ...
Pamatuju, jak se tvářili spolucestující, když jsme jednou při cestě vlakem probírali téma "Mezihvězdné válčení a jaké zbraně při něm použít".A toto plané fantazírování řadíš mezi odborné debaty nebo ty filozofické?
No, byla to obdoba "uvadění románových příběhů na pravou míru", takže spíš odborná, tedy alespoň tak odborná, jak může být odborná debata vedená amatéry. Nakonec jsme došli v debatě k tomu, že kosmická válka ve stylu toho, co se vyskytuje ve filech a seriálech, by nejspíš vůbec nefungovala, jenže na druhou stranu válčení, které by bylo realistické, by bylo z diváckého pohledu nezajímavé.Pamatuju, jak se tvářili spolucestující, když jsme jednou při cestě vlakem probírali téma "Mezihvězdné válčení a jaké zbraně při něm použít".A toto plané fantazírování řadíš mezi odborné debaty nebo ty filozofické?
Otázka na Rádio Jerevan: „Je pravda, že kosmonaut Gagarin vyhrál v loterii automobil?” Odpověď: „Ano, máte naprosto pravdu. Nebyl to však kosmonaut Gagarin, nýbrž učitel Afanasij Krivošejov, a nevyhrál automobil, ale ukradli mu bicykl.”
http://en.wikipedia.org/wiki/Illumination_Software_Creator) video záznam je uveřejněný na youtube
prezentace v roce 2009: http://www.youtube.com/watch?v=YoYL4R3Te2s
v roce 2010: http://www.youtube.com/watch?v=xkgahANeq14
PS: Tenhle týpek dělá na youtube už nějakou dobu pořad Linux action show, takže bych to bral jako celkem objektivní pohled :)
Tiskni
Sdílej: