Malé jazykové okénko (diskuse)

[Zdeněk Burda]

newspeak

[Fluttershy, yay!]

Orwell zahrnoval esej o tom ve formě slepého střeva po konci románu, ve kterém základní principy jazyka jsou vysvětleny.

Ale jinak bytí vysokým nepovažuji za kladnou, nýbrž neutrální vlastnost...

[Stevko]

Strojový preklad?

[Václav HFechs Švirga]

Tak to je snad jasné ;). Nechápu, jak to někdo může využívat :).

[Zdeněk Burda]

Já to také nechápu, ale líbilo se mi to tak jsem to sem pastnul. Věřím tomu, že polovina lidí, co si to přečetla to nepoznala a řela si, že autor byl tatar. Nevidím moc velký rozdíl mezi tím odkazem a zápiskem v blogu...

[miro]

Náhodou s tím občas bývá sranda. Kdysi měli strojový překlad článku z anglické wikipedie o Beethovenovi. Byl to "Ludwig dodávka Beethoven". Teď jsem na to koukal znovu, už to bohužel spravili (odkaz), ale aspoň jedna "dodávka" tam pořád ještě zůstala (téměř na konci v části "Knihy o Beethoven"). Taky tu někdo míval v patičce pěknou citaci z článku o kyselina hydrochloric.

[petr_p]

Přídavná jména záporných vlastností (zlý, ošklivý) mají svůj protiklad o vlastní základu (hodný, pěkný), protože jsou to pojmy velmi důležité a často používané na rozdíl od slov s ne-zápory. Prostě jsou slova, jejichž protiklad má jiný základ.

Ovšem pozor, i k takovým slovům lze přidávat negující předponu. Výsledné slovo ale nemá (jazykově) opačný význam, protože k tomu již máme jiné slovo. Význam pak obvykle není protiklad, ale doplněk (i když čistě technicky se jedná logickou negaci).

Například nevelký neznamená malý, ale že není velký, například má střední (běžnou) velikost nebo dokonce je i malý.

Když si ukážeme uspořádání podle velikosti:

         velký
           |      \
nemalý  střední  nevelký
     \     |
         malý

Tak je vidět, že nevelký je menší než velký, ale není možné vyvodit, že to automaticky znamená malý (nebo střední).

[pedro]

Pekny vyklad, takrka akademicky. Akorat s tou negaci vyroku to nemate dobre. Negaci vyroku "Petr je velky" je "Petr neni velky", pripadne "Petr je nevelky", cili muze byt bud maly nebo stredni podle vyse uvedeneho grafu. Takze je to naopak velmi logicke. Nevelky proste znamena maly nebo stredni.

[pedro]

Jeste bych dodal, ze vice takovych ne-slov se pouziva u vytvareni negace pozitivni vlastnosti (jak pise zapisek) prave z tohoto duvodu. Proste je lepsi/slusnejsi oznacit cloveka za nevelkeho, nez za prcka

[Liborek]

Pokud se výše operuje s logikou, pak negací výroku "Petr je velký" je jen a pouze "Není pravda, že Petr je velký".

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Pokud mam predikat VELKY(x) a zadefinuju predikat NEVELKY(x) jako NEVELKY(x) <-> not VELKY(x)

Pak negaci vyroku "Petr je velky" ( VELKY(Petr) ) je vyrok ( not VELKY(Petr) ), coz podle definice je NEVELKY(Petr).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Význam pak obvykle není protiklad, ale doplněk (i když čistě technicky se jedná logickou negaci)

Pokud unarni predikat modeluju pomoci podmnoziny objektu z nejakeho univerza, pak predikat definovany jako ciste logicka negace tohoto predikatu bude modelovany pomoci doplnku te podmnoziny (v danem univerzu). Takze doplnek a negace maji mnoho spolecneho.

[iMHO]

A co teprv "stvůra" a "nestvůra"!

[Gilhad]

to prece vi kazdy tvor i netvor :)

[Amarok]

Jeste by se mohla pridat teorie o dvojitych zaporech. Nektere jazyky je maji ("nic nevim"), vedle cestiny me napada jeste francouzstina. Ostatni jazyky (ktere znam) dvoji zapor berou jako hrubou gramatickou chybu. Je to taky zajimava vec.

[Fluttershy, yay!]

Ostatni jazyky (ktere znam) dvoji zapor berou jako hrubou gramatickou chybu.

Mno...

[miro]

V této souvislosti možná není nezajímavé, že existují také podstatná a přídavná jména, která se tvoří pouze s předponou ne- a bez ní nikoli. Těžko někdo označí nějakou poznámku za japnou, či o někom prohlásí, že je rudný nebo tečný. Rovněž říci o někom, že je to nechavec, zvedenec, lida, motora, šika či kňuba, dost dobře nejde.