Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
nemůže žádná soukromá organizace přežít.... pokud by se nejmenovala třeba General Motors. ;)
+1
>>>tak rozsáhlé plýtvání, rozhazování peněz a špatné hospodaření obecně nemůže žádná soukromá organizace přežít.
Ale muze. Jednu takovou znam na vlastni kuzi.
Kdyby stát byla firmaPokud se kdy jaký stát firmě přiblížil, tak to byl stát totalitní, u nás tzv. "reálně socialistický". Je až dojemné, jak si bolševici dneška nalepí pravicovou nálepku a blábolí cosi o státu jako firmě. Přičemž se jedním dechem distancují od toho, že by jakákoliv firma měla být řízena demokraticky... holt dnešní generace evidentně vyrůstají do stavu, kdy si nedokážou dát správně dohromady ani 1+1, tedy se blíží ideálu pravicového voličstva. To aby se kvůli přeměně státu na firmu (=bolševizace) nemusela dělat převratem, ale pěkně legálně, "vůlí lidu".
Myslím, že každý soudný člověk si uvědomujeMně se zdá, že to "soudný" patří k nedostatkovému zboží.
Jakékoli srovnání je spíš (více či méně) zajímavý podnět k zamyšlení.Ale některé srovnání kulhá méně a některé je úplně mimo. Stát se srovnává s firmou zpravidla tehdy, když se chce poukázat na nutnost vyrovnané účetní bilanci nákladů a výnosů (a to si ještě někteří fantasmagoři snad představují i generování zisků). Je zajímavé, že firmy se ale především díky svému poslání snaží především zvyšovat své výnosy a až na druhém místě je snižování nákladů, které jsou k těmto výnosům třeba, neboť posláním firmy není šetřit náklady, ale vytvářet pro majitele zisk, jinými slovy pro podnik není varianta nulové náklady (ergo nulový výnos) žádnou reálnou alternativou, v tom případě firma zaniká. Naopak uživatelé srovnání firmy se státem mají na mysli zároveň snižování nákladů (škrtání výdajů) i snižování výnosů (škrtání příjmů = daní) a snaží se tak o dosažení nulové varianty, která znamená zánik firmy. Jinými slovy, kdyby stát měl být skutečně řízený jako podnik, tak se bude snažit maximalizovat své výnosy (daně) a zároveň snižovat náklady (výdaje), aby mu co nejvíc volných prostředků zbylo na kontě k tomu, aby jimi uspokojoval potřeby těch, kteří těmito prostředky vládnou. Což evidentně nejsou ti, jejichž uspokojování potřeb je bráno jako nepříjemný (a snižováníhodný) náklad. Takhle přesně fungoval stát socialistický neblahé paměti: dřel z lidí kůži (jako jediný velký kapitalista shromažďoval nejen zisky z veškeré práce, ale navíc i daně), ale díky tomu si mohl financovat různé obrovské projekty, které by žádná demokracie neunesla (masovou armádu, zbrojní program, kosmický program, megalomanské stavby atd. atd.). A to nemluvím o tom, jak se podniká na dluh (stejně jako státní dluh se splácení dluhu nehodlá v budoucnosti dosáhnout šetřením, ale zvýšením výnosů). Zkrátka, připadá mi paradoxní, že ti srovnavatelé státu s podnikem zároveň kritizují především to, v čem se stát jako podnik skutečně chová, a na druhou stranu úplně vypouštějí to, že posláním takového "státního" podniku by bylo především vytvářet zisk pro své majitele (= občany), pakliže by to měl zůstat stát demokratický. Takže buď nemají všech pět pohromadě (nejsou až tak "soudní"), anebo si představují jako majitele tohoto státního podniku někoho jiného než všechny občany státu, pravděpodobně sebe a své kamarády. Rozhodněte si sami, která varianta je horší.
Jednou za rok bychom mohli zvolit nove vedeni, pripadne svolat mimoradnou valnou hromadu a odvolat to soucasne.Autentická zkušenost menšinového akcionáře?
Tiskni
Sdílej: