Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Tiskni
Sdílej:
nemůže žádná soukromá organizace přežít.... pokud by se nejmenovala třeba General Motors. ;)
+1
>>>tak rozsáhlé plýtvání, rozhazování peněz a špatné hospodaření obecně nemůže žádná soukromá organizace přežít.
Ale muze. Jednu takovou znam na vlastni kuzi.
Kdyby stát byla firmaPokud se kdy jaký stát firmě přiblížil, tak to byl stát totalitní, u nás tzv. "reálně socialistický". Je až dojemné, jak si bolševici dneška nalepí pravicovou nálepku a blábolí cosi o státu jako firmě. Přičemž se jedním dechem distancují od toho, že by jakákoliv firma měla být řízena demokraticky... holt dnešní generace evidentně vyrůstají do stavu, kdy si nedokážou dát správně dohromady ani 1+1, tedy se blíží ideálu pravicového voličstva. To aby se kvůli přeměně státu na firmu (=bolševizace) nemusela dělat převratem, ale pěkně legálně, "vůlí lidu".
Myslím, že každý soudný člověk si uvědomujeMně se zdá, že to "soudný" patří k nedostatkovému zboží.
Jakékoli srovnání je spíš (více či méně) zajímavý podnět k zamyšlení.Ale některé srovnání kulhá méně a některé je úplně mimo. Stát se srovnává s firmou zpravidla tehdy, když se chce poukázat na nutnost vyrovnané účetní bilanci nákladů a výnosů (a to si ještě někteří fantasmagoři snad představují i generování zisků). Je zajímavé, že firmy se ale především díky svému poslání snaží především zvyšovat své výnosy a až na druhém místě je snižování nákladů, které jsou k těmto výnosům třeba, neboť posláním firmy není šetřit náklady, ale vytvářet pro majitele zisk, jinými slovy pro podnik není varianta nulové náklady (ergo nulový výnos) žádnou reálnou alternativou, v tom případě firma zaniká. Naopak uživatelé srovnání firmy se státem mají na mysli zároveň snižování nákladů (škrtání výdajů) i snižování výnosů (škrtání příjmů = daní) a snaží se tak o dosažení nulové varianty, která znamená zánik firmy. Jinými slovy, kdyby stát měl být skutečně řízený jako podnik, tak se bude snažit maximalizovat své výnosy (daně) a zároveň snižovat náklady (výdaje), aby mu co nejvíc volných prostředků zbylo na kontě k tomu, aby jimi uspokojoval potřeby těch, kteří těmito prostředky vládnou. Což evidentně nejsou ti, jejichž uspokojování potřeb je bráno jako nepříjemný (a snižováníhodný) náklad. Takhle přesně fungoval stát socialistický neblahé paměti: dřel z lidí kůži (jako jediný velký kapitalista shromažďoval nejen zisky z veškeré práce, ale navíc i daně), ale díky tomu si mohl financovat různé obrovské projekty, které by žádná demokracie neunesla (masovou armádu, zbrojní program, kosmický program, megalomanské stavby atd. atd.). A to nemluvím o tom, jak se podniká na dluh (stejně jako státní dluh se splácení dluhu nehodlá v budoucnosti dosáhnout šetřením, ale zvýšením výnosů). Zkrátka, připadá mi paradoxní, že ti srovnavatelé státu s podnikem zároveň kritizují především to, v čem se stát jako podnik skutečně chová, a na druhou stranu úplně vypouštějí to, že posláním takového "státního" podniku by bylo především vytvářet zisk pro své majitele (= občany), pakliže by to měl zůstat stát demokratický. Takže buď nemají všech pět pohromadě (nejsou až tak "soudní"), anebo si představují jako majitele tohoto státního podniku někoho jiného než všechny občany státu, pravděpodobně sebe a své kamarády. Rozhodněte si sami, která varianta je horší.
Jednou za rok bychom mohli zvolit nove vedeni, pripadne svolat mimoradnou valnou hromadu a odvolat to soucasne.Autentická zkušenost menšinového akcionáře?