Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Tiskni
Sdílej:
nemůže žádná soukromá organizace přežít.... pokud by se nejmenovala třeba General Motors. ;)
+1
>>>tak rozsáhlé plýtvání, rozhazování peněz a špatné hospodaření obecně nemůže žádná soukromá organizace přežít.
Ale muze. Jednu takovou znam na vlastni kuzi.
Kdyby stát byla firmaPokud se kdy jaký stát firmě přiblížil, tak to byl stát totalitní, u nás tzv. "reálně socialistický". Je až dojemné, jak si bolševici dneška nalepí pravicovou nálepku a blábolí cosi o státu jako firmě. Přičemž se jedním dechem distancují od toho, že by jakákoliv firma měla být řízena demokraticky... holt dnešní generace evidentně vyrůstají do stavu, kdy si nedokážou dát správně dohromady ani 1+1, tedy se blíží ideálu pravicového voličstva. To aby se kvůli přeměně státu na firmu (=bolševizace) nemusela dělat převratem, ale pěkně legálně, "vůlí lidu".
Myslím, že každý soudný člověk si uvědomujeMně se zdá, že to "soudný" patří k nedostatkovému zboží.
Jakékoli srovnání je spíš (více či méně) zajímavý podnět k zamyšlení.Ale některé srovnání kulhá méně a některé je úplně mimo. Stát se srovnává s firmou zpravidla tehdy, když se chce poukázat na nutnost vyrovnané účetní bilanci nákladů a výnosů (a to si ještě někteří fantasmagoři snad představují i generování zisků). Je zajímavé, že firmy se ale především díky svému poslání snaží především zvyšovat své výnosy a až na druhém místě je snižování nákladů, které jsou k těmto výnosům třeba, neboť posláním firmy není šetřit náklady, ale vytvářet pro majitele zisk, jinými slovy pro podnik není varianta nulové náklady (ergo nulový výnos) žádnou reálnou alternativou, v tom případě firma zaniká. Naopak uživatelé srovnání firmy se státem mají na mysli zároveň snižování nákladů (škrtání výdajů) i snižování výnosů (škrtání příjmů = daní) a snaží se tak o dosažení nulové varianty, která znamená zánik firmy. Jinými slovy, kdyby stát měl být skutečně řízený jako podnik, tak se bude snažit maximalizovat své výnosy (daně) a zároveň snižovat náklady (výdaje), aby mu co nejvíc volných prostředků zbylo na kontě k tomu, aby jimi uspokojoval potřeby těch, kteří těmito prostředky vládnou. Což evidentně nejsou ti, jejichž uspokojování potřeb je bráno jako nepříjemný (a snižováníhodný) náklad. Takhle přesně fungoval stát socialistický neblahé paměti: dřel z lidí kůži (jako jediný velký kapitalista shromažďoval nejen zisky z veškeré práce, ale navíc i daně), ale díky tomu si mohl financovat různé obrovské projekty, které by žádná demokracie neunesla (masovou armádu, zbrojní program, kosmický program, megalomanské stavby atd. atd.). A to nemluvím o tom, jak se podniká na dluh (stejně jako státní dluh se splácení dluhu nehodlá v budoucnosti dosáhnout šetřením, ale zvýšením výnosů). Zkrátka, připadá mi paradoxní, že ti srovnavatelé státu s podnikem zároveň kritizují především to, v čem se stát jako podnik skutečně chová, a na druhou stranu úplně vypouštějí to, že posláním takového "státního" podniku by bylo především vytvářet zisk pro své majitele (= občany), pakliže by to měl zůstat stát demokratický. Takže buď nemají všech pět pohromadě (nejsou až tak "soudní"), anebo si představují jako majitele tohoto státního podniku někoho jiného než všechny občany státu, pravděpodobně sebe a své kamarády. Rozhodněte si sami, která varianta je horší.
Jednou za rok bychom mohli zvolit nove vedeni, pripadne svolat mimoradnou valnou hromadu a odvolat to soucasne.Autentická zkušenost menšinového akcionáře?