Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nechci být za kazišuka ale jestli sis to zvetsoval tak musis videt ze to neni focene zadnym "poradnym fotakem"...a nestačilo by si prostě prvně přečíst ten text nad těmi obrázky?
.
Mimochodem, pokud se chce někdo potěšit mými experimenty s kompaktem za 2k (nejen makro), tak tady.
Ještě tam pořád funguje hospoda Na půl cesty?
Nebo cestou z práce. To když jsem potřeboval do Bauhausu. Občas jsem to vzal přes park a dal si jedno.
Vůbec to tam bylo pěkný. Jak na vesnici. A přitom kousek do centra.
Já tam byl ještě v době, kdy tam žádný BuziCentrum nebylo; jen skeleton bývalýho Rozhlasu.
Poté, co jsem tam zůstal sám s Angreštem, tak se celá ta dynamika přesunula do trošku jiné úrovně. Když už jsem šel na jedno, tak zpravidla Na Pekařku, na kterou jsem koukal z okna.
Tenkrát to byla vůbec zajímavá doba. První dva měsíce roku 2007 jsem strávil na Slovensku, pak na Poláčkově. To je snad jediná budova, která ti na fotkách chybí. Poláčkova 1. Cihlová budova s jednou stranou prosklenou. Česká Spořitelna.
Rok 2007 byl hlavně o práci. Hodně náročný to tenkrát bylo. Angrešt by vyprávěl.
Rok 2008 byl o poznání jiný. Hlavně o letních akcích a nočních seánsích.
Pak jsem byl asi dva nebo tři měsíce v Hradci Králové… Velice pěkné město. Jen co je pravda. Za barákem jsem měl benzínku, což se ukázalo jako centrum nočního dění.
Proč o tom píšu? Než jsem vůbec otevřel internetový prohlížeč, pustil jsem si jednu záležitost, kterou jsem před odjezdem do Hradce dokončil v jednom baru v Karlíně. Je to kompilace všech těch věcí, na kterých jsem po nocích pracoval právě na Pankráci.
Pak jsem o bejvák na Pankráci přišel, tak jsem se odstěhoval úplně pryč.
Přišla nabídka, já měl ještě nějaký problémy na vyřešení — tak jsem to vzal a zmizel. Změna prostředí — nejlepší lék na všechny potíže.
A kde skončil můj život na Pankráci? Ve skladu. Viz foto.
Kdyby měl někdo zájem o kompletní červenou řadu A-Radia do roku 2008 (ani nevím), můžeme se dohodnout.
Tak pozdravuj Pankrác a hasičskou stanici České Televize.
(*) Bohatě stačí pravidla zlatého řezu a diagonály. S kompozičními pravidly se to ve fotografii má následovně: zásada 1. - když váháš, jak danou scénu komponovat, drž se pravidel; zásada 2. - když dobře víš, proč chceš některé pravidlo porušit, tak ho klidně poruš.
(**) Ani nemusí být moc drahá. Double-zoom power kit E-420 (tělo + základní zoom + tele-zoom + druhá baterka) stojí pod 10t a Zuiko 35 mm Macro asi 6t. A na takovýhle focení to je sestava přinejmenším dostatečná.
makro sice nefotím, ale myslím že i tady by měl být objekt zájmu ostrý, alespoň jeho část.No tak to zkus a pochlub se ostrým výsledkem
Jedinný, co je na tý fotce jakš takš ostrý je spodní hrana toho červenýho listu vprostřed snímku.Mohl bys zkusit tím makrem případně zabrat větší detail? Jen kvůli srovnání - v mých fotkách jsem obvykle zabíral větší dětail...
Obávám se že nemohl, souvisí to s tím, co jsem psal nahoře. Podle EXIFu je to foceno 17-85 f/4-5.6, což není makroobjektiv; jeho poměr zvětšení je 1:5, takže na APS-C bude minimální velikost záběru asi 113x75 mm. V tom jsou prostě kompakty s malým senzorem ve výhodě, neznamená to ale nutně, že jsou schopny zobrazit jemnější detaily.
To chce klid. Za ty necelé dva roky, co se focení věnuji trochu vážněji, jsem pochopil, že zatímco u většiny koníčků platí, že společný zájem lidi sbližuje, u focení to funguje spíš obráceně. Jakmile ukážete svou fotku někde, kde ji neuvidí jen laické publikum, buďte připraven na lavinu komentářů typu "naprostý cvak", "fotka o ničem", "klasická košovka" apod. Ona totiž "umělecká" hodnota fotky je hodně subjektivní záležitostí, takže kdo má ostřejší lokty a dokáže "soupeře" drsněji a rychleji strhat, je vítěz.
Ještě zábavnější je hodnocení technické kvality. Fotíte-li na digitál a nemáte-li jméno, je jakákoli neostrost, šum, kousek přepalu nebo nedokonalost vyvážení barev terčem zdrcující kritiky. Jedná-li se ale o fotku uznávaného Mistra (nebo prostě kamaráda hodnotitele), a zejména fotí-li Mistr na film, nemusí být ostré vůbec nic (pochválí se "soft feeling"), fotka může být totálně zašuměná (zrno je přece krásné), barvy mohou být totálně ujeté (pochválí se "chromatičnost") a souvislé bílé a černé plochy patří u černobílé fotografie k bontonu (čím víc kontrastu, tím víc Adidas).
Takže nezbývá než se obrnit trpělivostí, ignorovat urážlivé výpady a vzít si z komentářů to podstatné. Třeba v tomto případě je vidět, že některé z těch fotek jsou opravdu špatně zaostřené a že u některých není zrovna ideální kompozice (většinou by tomu ale hodně pomohl vhodně zvolený ořez).
...u některých není zrovna ideální kompoziceTo je docela eufemismus, často ta kompozice byla něco jako "Hej počkej, nelez do tý trávy, chci si tě vyfotit"
No, ona každá fotka (kromě opravdu nepovedených) vypadá na papíře lépe a na velkém papíře dvojnásob. Třeba tahle fotka nevypadá nic moc, ale na papíře 30x20 nebo 45x30 je to najednou o něčem jiném.
S tou kompozicí často pomůže ořez, pokud je co řezat. To je třeba můj chronický problém, že často fotím moc natěsno; nejspíš je to zlozvyk z C-4000, která zabírala snad 20 procent za hledáček.
spíš jen prostě se podělit o ty fotky, páč když je budu mít u sebe na disku, tak šance, že z nich bude mít radost ještě někdo jinej = 0, kdežto když takhle je ta šance ≥ 0
kompakty bývá někdy problém přinutit ostřit tam kam je žádoucí.Přesně, přesně... to je právě případ tech malin, mravenců v trávě a dalších...
snad jen té housenky je škodaJá myslim, že to je píďalka (je to maličký, průměr asi 1mm), ale nevim.
Růži, včelu a čmeláka ještě poznám, ale různý ty brouci a kytky vůbec nevim, takže jestli je tu někdo znalý biolog, může mě osvítit...
[…] takže jestli je tu někdo znalý biolog, může mě osvítit…To víš, že je. Vysvětlí ti, že jsou to vlastně všechno takoví malí lidé, protože sobecký gen. No a ta píďalka na tebe zrovna mluvila, jestli jsi to nepoznal. A černí labuťáci. A nechtěj slyšet, jak by tě otituloval, kdybys tenhle komentář náhodou nepochopil
No a trochu k věci – fajn fotky, škoda jen zmiňované slabší kvality. Taky barvy mi přijdou trochu „šedší“.
kompakty bývá někdy problém přinutit ostřit tam kam je žádoucí. Právě u makra kde se asi nejvíc pracuje právě s hloubkou ostrosti to asi vadí nejvíc.
Ono je to spíš tak, že autofocus kompaktů je navržen s ohledem na to, že přesně ostřit není potřeba, protože hloubka ostrosti je tak velká, že na nějakém tom metru nesejde. Jestliže u běžného kompaktu otevřu clonu na f/2.8 (a ne každý má takovou světelnost), odpovídá to z hlediska hloubky ostrosti zhruba cloně f/11 na APS-C a f/17 na fullframe. V podstatě jediná situace, kdy může na kompaktu vzniknout malá hloubka ostrosti, je právě makro, a tam může k problémům s ostřením dojít.
Ostření může navíc komplikovat pohyb objektu (zejména rostliny ve větru) a dojem neostrosti může vyvolávat i pohybové rozostření (ať už pohybem objektu nebo foťáku) a nedostatečná kresba objektivu (rozlišení senzorů dnešních kompaktů několikanásobně převyšují možnosti jejich optiky).
.
Tiskni
Sdílej: