plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Asi od července máme net přes wifinu. Instaloval to kamarád a kolega z práce, jelikož s tim měl praxi, tak si na to trouf. Spojení bylo tehdy nic moc, jeli jsme tak do 2Mbps a na 61-64% signálu. Připojení jsme byli přes panelovou anténu - jednou ji dokonce dali "parťáci" na hromosvod, za to bych jim fakt něco udělal, kdybych byl nervák.
Jsme totiž tři z baráku připojení přes wifi, na AP mame zaplý QOS na portech i ip, od té doby, co to tak máme, tak je net výrazně stabilnější - co máme nejen QOS podle ajpin, ale i podle portů. Bohužel těch portů jich tam moc nandat nejde.
Od toho července to tak nějak jelo, někdy kolem září byl asi týden výpadek, kdy jsme se za Boha nemohli připojit. Tj. v seznamu AP v okolí pořád těch aspoň 10, na našem AP ani ťuk. Tak jsem chodil na střechu štelovat anténu - asi od půlky července, měli jsme 6.5dBi yaginu.
Od asi půlky prosince jsme zase měli "mrtvo" na wifině, koupil jsem laserový ukazovátko (výkon do 5mW, 630-680nm, třída IIIA), zaměřil na protější anténu, zjistil jsem, že za dne mi je celej slavnej laser na prd, jelikož moc do dálky vidět neni. V noci je to mnohem lepší. Tak jsem se vydal na zvědavou, položil jsem pár otázek na živěCz, czFreeNet, zašel k servisní firmě našeho providera, dal tam řeč, nejdřív jsem koupil silnější anténu (17dBi yaginu - má asi 80cm ) a když už jsem skoro nevěděl, kudy dál, chtěl jsem ještě zkusit anténu na svislo - na vertikální polarizaci. Přišlo mi to "skoro jedno", když už to přes léto jelo, tak jsem si řikal, že v tom nemůže být přece problém? No a dostal jsem tip na netu, abych tam dal tu vertikální polarizaci, že tak prej skoro všichni fungují. Tak ráno po noční jsem mazal hned na střechu a zdá se, že od té doby máme konečně vyřešeno, zda je wifi použitelné i pro nás.
Čili myslel jsem si ještě třeba před dvěma měsícema, že nám wifina maká, z AVC SH jsem stáh dost giga přednášek. A teď když máme vertikální polarizaci na anténě, tak to bude asi ještě lepší - čili máme skoro stabilně 11Mbps a 70-74% signál.
A bez čeho jsme mohli žít? No přece bez té správně nastavené polarizace, prý lze tak i nemít útlum signálu až 20dB (v jednotkách si teď nejsem jistý).
Ještě uvidíme, jak se bude chovat příjem při zasněžené anténě - jak mi tvrdila jedna osoba, oni přestali yaginy pro povětrnostní vlivy a související spolehlivost používat.
P.S. netstumblera ani další vymyšlenosti jsem bohužel zatím nemoh v životě použít, nebylo na čem, když máme hw AP. Teďka máme při tý 17dBi a 3m kabelu nastavenou uroven 0 dBm na Alfě (umí -16 až +16). Čili měli bychom mít ještě rezervu.
P.P.S. píšu tohle i jako shrnutí, jelikož doufam, že timto naše trable s wifi končí
Tiskni
Sdílej:
Obrácená polarizace je skutečně zisk -20dB. V realu ale dostáváš signál i s odrazy a ty můžou mít polarizaci pootočenou, tudíž ten útlum nemusí být takový.
Yaginá má své mouchy: Je háklivá na přesnou konstrukci, sestavení a seřízení (tedy pokud z ní chceš dostat maximum), ale těžko najdeš anténu stejně ziskovou a směrovou. Pár jich je, ale s těmi jsou ještě větší potíže...
Panelku jsme měli - o jaké mluvíš Ty? Obecně má přece 180 stupňů rozsah = chytá rušení odevšad, ne? Podle parametrů je to zřejmě jedno - síto, parabola, yagi - úhel pod 10 stupňů (u těch s větším ziskem) a směrové = ideální pro klienta. Tj. panelku už ani omylem.
Teďka máme 48Mbps a 76% - to jsem u sbe ještě v životě neviděl jako bychom už "jeli" i po "g"?