Kde jen jsou? (diskuse)

[jozka]

Clovek vekem nemoudri. Jen vic vi

Poznamka pod carou: Do te doby, nez se prihlasi senilita a ten Nemec.. sakra jak se jenom jmenuje...

[rofl.rofl]

Fritzl?

[jozka]

To neni Nemec

[rofl.rofl]

To je fuk, kazdopadne zapomnel dceru ve sklepe...

[jozka]

Aha, to jsem neznal. Neco na tom bude...

[vencour]

Když se vezme, že člověk moudří z více informací (odvozovánim, porovnávánim a tak), tak rozhodující je to, dokud jich více získává nebo udrží než zapomene.

Všim jsem si, jak moc je potřebná tělesná aktivita pro kancelářské krysy (ajtíky), snad pro prokrvení mozku apod.

[jozka]

člověk moudří z více informací

Ne vzdy, bohuzel

jak moc je potřebná tělesná aktivita pro kancelářské krysy

To mi povidej, sotva jsem se vyhrabal z nasledku tradicni listopadove virozy, uz jsem zase lezel s tradicni unorovou virozou a z te jsem se nevyhrabal doted

[Martin Böhm]

To mi povidej, sotva jsem se vyhrabal z nasledku tradicni listopadove virozy, uz jsem zase lezel s tradicni unorovou virozou a z te jsem se nevyhrabal doted

No, je otázka, jestli to je opravdu fyzickou aktivitou. Já jsem byl zdravý a v izolaci domova, ve čtvrtek jsem vyšel mezi lidi, a... vysoké horečky celý víkend.

Pak že sociální interakce prospívají :o)

[Martin Böhm]

Alois? Už dávno jsem slyšel ten vtip a od té doby si to pamatuji... smutné.

[Milan Horák]

Největším úspěchem rakouské poválečné diplomacie bylo nechat celou Evropu při tom, že Hitler byl němec.

A vypadá to, že se jim to povedlo i s Alzheimerem

[podlesh]

A že Beethoven byl Rakušan

[=^..^= AmigaPower®]

Kde jen jsou?

...v prdeli Vencoure, v prdeli...

[vencour]

A) tohle vysvětlení neni tak jednoznačný, B) nic neni tak černobílý. Mimochodem čtu "Nemoc jako cesta", kde se o dvoubarevném vidění světa taky mluví. Podle toho, jak se do toho občas někdo trefuje, tak snad těch dvoubarevně vidících musí být víc než málo, pro mne překvapivě.

Vysvětlením by mohlo být více věcí. A) časem člověk méně mluví a více dělá, B) časemn člověk více myslí, C) časem člověk nemá chuť se mazat a nějak se projevovat, tolikrát se spálil a už to nechce znova zakusit. D) Jak člověk zraje, specializuje se nějak, profiluje, tak je možné, že s některými typy lidí se vůec nesetkám. E) Nemá člověk potřebu opakovat něco, co slyšel jinde, přičemž vlastními slovy to lépe neřekne. F) Nechce člověk vyčnívat, ukazovat, že vůbec žije, pro ochranu sebe nebo blízkých. G) Chyba je ve mně jako tazateli, stejně tak, jako jsou lidé dělící se o své zážitky a moudra, tak určitě budou i tací, co to tak dělat nechtějí.

[JS]

Vysvetleni je jednoduche. Lidske znalosti neumime uplne dobre uchovavat a zprostredkovat. Velka cast odbornych znalosti jsou prakticke odhady a pravidla zalozena na zkusenosti. A prave tyto znalosti je tezke nejak ziskat bez toho, aniz by si clovek ty zkusenosti znovu sam prozil. Nacist je je obtizne. Stejne tak je ovsem tezke tyto znalosti nekde ulozit, protoze experti ta pravidla presne neznaji.

Dalsi aspekt je, ze expert ma ta pravidla zazita. Toho je velmi tezke dosahnout bez opakovani.

Tak me v teto souvislosti napada, k jinemu vlaknu o vysoke skole. Idealne, vyuka by mela vypadat tak, ze zakovi zpristupnime problemy zvysujici se obtiznosti, ktere ho nauci ta pravidla a nechaji je zazit. Oproti tomu praxe je jina - clovek potkava problemy s urcitou prumernou obtiznosti, a ty velmi lehke a velmi tezke jsou vzacne.

Takze rychlost uceni (predavani odbornych znalosti) ve skole je vicemene linearni, protoze kurz je tomu prizpusoben - zacina se pomaleji, ale nakonec se resi jenom tezsi ulohy. Naproti tomu v praxi je rychlost uceni spise logaritmicka - na zacatku je to hodne tvrde, protoze se clovek musi naucit dost na to, aby zvladl problem prumerne obtiznosti. Ovsem pozdeji je uceni pomalejsi, protoze tezke problemy, ktere davaji cloveku mnoho novych zkusenosti, jsou vzacnejsi a vzacnejsi.