Jak dobře plánovat? (diskuse)

[Jakub Lucký]

Zásadní otázka zní: Co plánujete? (aspoň rámcově: tábor pro děti, startup, velkou jednorázovou akci)

Zkušenosti z různých napříč republikou roztříštěných týmů mám, ale ono dost záleží, jakým způsobem se ty věci řeší a tak. Obvykle se ta věc rozdělí na subtýmy a ty se nechají pracovat. Jednou za pravidelný čas se sjedou šéfové subtýmů aby se vyřešili věci naživo. Subtýmy si to řeší podle svého zadání a možností, pokud je na to prostor, pak osobně, pokud není, pak maily, GoogleDoc, TeamSpeak... Ale nejčastěji emaily + GoogleDoc (potažmo wiki, v některých týmech).

Celková porada velkého týmu jak kde, v jednom projektu v podstatě zbytečná (dobře se pracuje s emaily, existuje jeden člověk, který ví všechno a pravidelně posílá stručné digesty ze zápisů jednotlivých subtýmových rad (ale to funguje v přiměřeně velkém a sehraném týmu a je to slušná zátěž na dotyčného)), v jiných týmech se pravidelně celý tým sjíždí nad předem známým programem porady a mezi poradami jsou úkoly (jak individuální, tak subtýmové...)

[vencour]

V jistém ohledu chceme jít tam, kam se ještě nikdo nevydal. Nebo vydal a dopadlo to tak, že na to lidi zapomněli?

Má se jednat o velkou jednorázovou akci, na které budou jádrem ti, co se něčeho takového v drobet menším už účastnili. A když odpovim, že se to bude týkat velkých dětí, několikadenního putovního tábora, obrazně, tak to bude taky správná odpověď.

Ti z nás se zkušenostmi nám říkají, že až takhle se nevyplatí rozšiřovat záběr účastníků, že se nám nepodaří udržet vedení a řád.

U minulé akce nám pomohl web, maily, TeamSpeak, osobní setkání.

Nějaké úkolování taky vedeme, vyloženě pasivní není z organizátorů.

[Jakub Lucký]

Tak tady bych podle programu buď ustavil subtýmy po dnech, nebo po tématech, podle toho, jak to bude koncipované. Ve větších týmech je to dvoustupňové vedení docela rozumné...

Harmonogram na nějaké sdílecí věci (GDoc,Wiki), úkoly do nějakého smysluplného úkolovacího mechanismu (osvědčil se nám celkem ManyMoon, ale kompletně jsem ho obhospodařoval já (lidé jen vyplňovali, že něco splnili)). Emailová konference je asi nutnost.

Víc mě asi teď při noci nenapadá...

[vencour]

Dělení řízení do vertikály i horizontály máme.

Za tip na ManyMoon dík, proklepnu, jakož i za další příspěvky.

Mailová konference de facto maká.

[Jakub Lucký]

Akorát mě napadá, že ManyMoon bohužel není česky... To by mohl být trochu problém...

[Josef Kufner]

Nic opravdu velkého jsem neplánoval, ale mám dobré zkušenosti s používáním wiki. Jakmile josu informace na jedné hromadě a je lehké je aktualizovat či doplňovat, jde to už samo.

[Jakub Lucký]

U každé wiki musí ale být přesné guidelines k tomu, jak se mají používat, co jak kategorizovat/prefixovat apod.

Máme v jednom velkém projektu Wiki a teď je tam po třech letech takový bordel (stovky nekategorizovaných článků, několik různých způsobů pojmenovávání článků), že jsme udělali speciální tým na to, co s tou wiki uděláme...

[MaFy]

To asi kazda wiki, ale na tymovou praci, ci tvorbu dokumentace je upa nejlepsi

[Jakub Lucký]

Na realtime je lepší GoogleDoc (teď dokonce zvýrazňuje na jakém řádku kdo je)... Ale obecně je wiki super, když se k ní udělá guideline...

[Josef Kufner]

Jo, má to drobné nedostatky, ale vlastně ten nedostatek je současně i její výhodou. Inu blíží se jaro, je čas na jarní úklid

[vencour]

Z jiné stránky: u wiki je největším plusem možná přehlednost a dostupnost všeho na jednom místě? A záporem to, že kvalita wiki vypovídá o člověku, kdo se o ní stará?

U skupinových hovorů chybí zápis, "log" z hovoru, nedá se v něm hledat, zážitek z komunikace je možná větší. Tož ogaři, zasejc jsme u toho, že moravštinu rád slyšim, i proto, že ji tak často neslyšim, však?

U osobního setkání neni prostor na operativní změny plánů, když nejsou připravené podklady, musí se dost improvizovat.

Mail je fajn, ale musí se čekat na odpověď a neni hned zpětná vazba o tom, jak bylo co podáno.

[Jakub Lucký]

Jo, ten popis wiki je vcelku přesný... Ještě snad dodat, že záleží i na důslednosti lidí, zda tam píšou opravdu vše co mají...

U skupinových hovorů musí stejně jako u osobních porad být zápis, bez zápisu to prostě nejde...

U porady je dobré mít osobu, která ji řídí, předem pošle program a ten na místě "vymáhá"

[Vlastimil Ott]

To je dnes moderní facilitátor.

Každopádně musí být zapisovatel a někdo, kdo definuje povinnosti. Moje zkušenosti jsou, že každá taková skupina musí mít jasně definovanou strukturu a role. Jinak je to jen žvatlání.

[Dag]

To je dnes moderní facilitátor. Osobně hrozná zkušenost, ten team musí vědět co od něj chce. Jinak je to drahá služba na nic, Kolik projektů utratí všecno za facilitátory, supervize...

[vencour]

Ad wiki a důslednost, pokud je odpovědná osoba za ni a průběžná namátková kontrola, tak by se nemělo nic zvrhnout.

Zápisy se dělají, i proto, že nemají vždy všichni čas nebo možnost být k dispozici a u toho.

Porady jsou organizovány ve chvíli, kdy je co probrat.

[Honz]

V hospodě? Kdo začíná v hospodě, tak tam taky skončí...

[Aleš Kapica]

S tím se nedá než souhlasit. Protože se věcná diskuze stejně dřív nebo později zvrtne v tlachání a popíjení. O tom že by pak zůstalo v hlavě něco užitečného lze s úspěchem pochybovat.

[jozka]

Jesteze historie tuhle teorii vyvraci. Spousta veci se v hospode zalozila a trvaji leta.

[melkors]

U kastanu ...

[dad]

+1 , super

[jozka]

Ano, i tohle mne napadlo

[Dalibor Smolík]

Hodně se toho založilo i v různých bavorských pivnicích.

[vencour]

Kdo chce, potlachá, až je probráno. Kdo musí, odchází a pověřená osoba dělá zápis.

Takhle to zatim šlape, hledam a sonduju po případném zlepšení.

[Jakub Lucký]

To já bych s tím nesouhlasil...

To hodně záleží na důslednosti všech zúčastněných, zejména pak toho, kdo řídí tu poradu, ale porada do délky dvou hodin se dá ukočírovat i v hospodě...

[vencour]

Tolik zase jiných možností zase neni, salónky, u někoho v bytě ...

Děti už spí, když ještě drbem, obvykle se zažíná v 19h nebo pozdějš. Proto radši mimo domov.

[vulgární Nick]

Vyřizovat složitější věci telefonicky je obvykle nic moc (zejména tehdy, jedná-li se o hromadný hovor), protože hned vedle telefonu má většina lidí i počítač, takže při hovoru řeší i další věci a nesoustředí se na původní téma.

Nejlepší je podle mě osobní schůzka minimálního možného počtu lidí trvající minimální možnou dobu.

Hraní si na demokracii v pracovních skupinách vede k anarchii a výmluvám typu "Já jsem myslel, že...". Nejlepší je demokracii, když už (tj. neexistuje-li přirozená autorita), provozovat v podobě nějaké volby jednoznačného vedení, které bude jasně rozhodovat a ne kecat.

[Dag]

Hraní si na demokracii v pracovních skupinách vede k anarchii a výmluvám typu "Já jsem myslel, že...". Přesně! S tím že to nemusí být výmluva. My si myslíme, že něco je samozřejmé a že tuto samozřejmost sdílí i zbytek lidstva. O ono ne.

[vulgární Nick]

Výmluva to je bez ohledu na další okolnosti.

[Dag]

Dovolím si oponovat. Vedu na příklad respitní víkend pro postižené děti a tam přijde nový asistent. "Všichni" ví, že D. vyleje vodu z každé nádoby co uvidí, K. se vrhá do všech odpadních košů... to je tak známé, že to jde neříct. A také, ten nový člověk musí vědět jak má hlídat oblékání, hygienu. Ten člověk může být vychovaný tak, že umývá nádobí, nebo to na něm nikdy nikdo nechtěl a jeho to prostě nenapadne. Ale jde to i dál, ten nový člověk nezasáhne, protože ctí autoritu vedoucícho a čeká na pokyn. Problém že lidé nesdílí stejné hodnoty, zvyky, zásady... jéje...

[dad]

..."Všichni" ví, že D. vyleje vodu z každé nádoby co uvidí, ...

JJ neustale neco zaskliva ...

RG porad vari gulas ...

Co je to respitní víkend ?

[Dag]

Všichni máme své rituály.

Respitní víkend... to není na gooogle? No dobrá, to je víkend, kdy pár lidí převezme do své péče hóóóódně náročné děti, Na ten výkend, Aby si rodiče odpočinuli. Pro organiozaátora to znamená zajistit finance, lidi, děti, místo k pobytu, jídlo, program... a pak to ukočírovat. Přiznívám že doby, kdy jsem zvládl čyyři za měsíc jsou pryč... Njetěžší je, po nějaké době praxe, právě zvládnout ten team.

[vencour]

Že lidé nesdílí stejné hodnoty, zvyky, zásady... ?

Otázkou je i to, kam ještě zavádět pravidla a co nechat na dohodě nějakých menších celků. Mám za to, že se snažíme udržovat kompetence v rozumných mezích, nesvazovat dění pravidly na všechno. Sám chápu odpovědnost nižšího řízení za své podřízené a naštěstí jsem nemusel něco souvisejícího řešit.

Zažil jsem jedinou situaci, kdy se někdo zachoval dětinsky, po upozornění se omluvil. Tak mam pocit, že se pohybuji mezi rozumnými a zralými lidmi.

Rozumim popsané situaci nevyjasněných očekávání a mylných předpokladů.

[Dag]

Vycházím jen z velmi bohatých zkušeností. Právě nevyjasněnost kompetencí, očekávaní co kdo sám od sebe udělá "protože je to přeci jasný!" je zdrojen snad nejčastějších průšvihů.

Plus komunikace, kdo komu co řekl, kdo to zaznamenal. Za ty (minimálně stovky) akcí co jsem organozoval, tohle je takový stálý problém. Jen proto to sem píšu, fakt o tomhle něco vim.

Menší celky musí mít janě vymezené jak informují větší a naopak. Opět klasika. Jinak jednu věc rozhodují dva lidé najednou se vším co to obnáší - průůůů....

Pravidla nejsou ke svazování, ale k vymezení. Dospělost s tím nesouvidí. Každý jsme jinak dospěl.

Sorry, ale fakt o tom něco vím, z posledních deset let nebylo snad měsíce. kdy bych nevydupal ze země nějakou akci, která potřebovala celá zmanžírovat, včetně lidí. Někdy i víc za měsíc.

Takže jsem odporně cynický praktik.

[Dag]

Použití slova zmanžírovat byl nechutný vtip. To jen pro jasno.

[vencour]

Ohledně pravidel mi přijde nejlepší nebát se mluvit a ozvat se, vyžadovat po ostatních, aby i nejmenší související blbosti vynesli ven a nenechávali je pro sebe.

[vencour]

Máme jasně stanovené odpovědnosti, přesto vítáme návrhy ke zlepšení, takže demokracie snad je.

[vulgární Nick]

Bohužel patříte ke skupině lidí, o níž jsem zde již mluvil, a sice k těm, kteří vidí demokracii ve všem. Vítání návrhů s ní nutně nemá nic společného.

[vencour]

No, je anarchie, demokracie a nějaká autokracie, snažim se požadovat po ostatních aby se ozvali, když mají něco, co by chtěli změnit. Ve smyslu "aspoň to vyslovit a probrat za to stojí". Pokud toho neni moc.

[Josef Kufner]

Naslouchající diktátor?

[vencour]

Pokud je to otázka k tématu, tak je u nás cílem, aby se mohl Autor nějak prezentovat, takže mám za to, že chce mít čím, chce vědět, zda vše šlape a zda se nedá ještě něco zlepšit.

S tím, že v tomto případě nejsem Autorem, jen takovým šťourou snažícím se přispět ke zdaru. Členům organizačního výboru jsem poslal link na zdejší diskusi, ať posoudí sami, zda a kde máme nebo můžeme co zlepšit.

[Dag]

Má odpověď bude strašně rozmazaná. Organizujete kolik lidí, jakých lidí? Je cílem jedna akce či to má vest k vytvoření nějaké skupiny? Je to homogení skupina, nebo se účasníci liší věkem, zkušenostmí, vzděláním? Jedná se o akci, kdy půjde o život, nebo kdy se dá přepokládat nutnost improvizace během akce?

To všechno, dle mých zkušenoastí, výrazně mění vhodnost a nevhodnost postupu. Na výlet kámošů na Kokořín je dost dobrý chat nebo se setkání v hospodě. To ale nestačí na plánování a přípravu zimního přechodu nějakých hor. Organizujete letní tábor pro děti, případně děti nějak "problematické"? Jedna osobní schůzka je málo.

Má zkušenost je zatím taková, že se často volí nevhodné metody. Zimní přechod hor se domluví bez osobního setkání po chatu, nebo v hospodě po mnoha pivech. Výlet na Kokořín se řeší na schůzích.

Na akcích, kde se může stát malér se mi velmi osvědčilo předem vybrat člověka, který má právo "vyhlásit výjimečný stav", omezit demokracii a velet. A krizové scénáře. Jinak skupina horolezců umrzne během mnohahodinové debaty a pak hádky jestli jít teď tam nebo onam nebo kopat záhrab. Nevidomé děti se vám ztratí v lese a asistenti se rozběhnou zmatečně je hledat, aniž by si alespoň vyměnili čísla mobilů... Což je u sehraného teamu zbytečné předem řešit, protož ty situace znají a každý dělá co má a ví kdo je vhodný na rozhodování.

Takže jak co, jak s kým, jak kde...

[Dalibor Smolík]

Na akcích, kde se může stát malér se mi velmi osvědčilo předem vybrat člověka, který má právo "vyhlásit výjimečný stav", omezit demokracii a velet. A krizové scénáře.
Ano, i to je součástí demokracie. Mít možnost v případě ohrožení dočasně omezit demokratické instituce a jakmile pomine ohrožení, neprodleně tyto instituce obnovit. Určitý režim existoval např. v Anglii za války apod.

[Kvakor]

Ten neznámnější příklad dočasného omezení demkoracie pochází už ze Sarého Říma, odkud pochází termín diktátor, který minimálně zezačátku neměl onen negativní nádech, který má dnes.

[vencour]

U nás má hlavní slovo onen duchovní autor, ten, kdo se k takové roli přihlásí. Ten si určí tým a lidi v něm se snaží dodržovat autorovu vizi.

[vencour]

Cílem je akce delšího trvání, bude ji předcházet nějaké nacvičování. Lidí bude, jak to vidíme, od 100 výš, horním limitem je podle našich předpokladů a horoucích přání číslo "kolem 500". Počet organizátorů by měl být přiměřený, teoreticky to vidím na cca 20 (a víc?) lidí.

Očekáváme ne zrovna homogenní spektrum účastníků. Předpokládáme, že danou akci budou mnozí lidé brát hodně "na kost", už pro očekávaný a uvažovaný rozsah.

I kvůli použitým metodám sonduji, co kdo kdy použil a co se mu osvědčilo.

Nějaké krizové scénáře jsou v uvažování, víme o nich. I při přípravě se spousta věcí probere co do eventualit.

[Dag]

Když neřeknete o co jde, tak jde těžko radit. Na akci 500 lidí může stačit domluva po telefonu, nebo štáb a zasedání mnoha hodin.

[vencour]

Zatim se hledá a formuje realizační tým, prozkoumávají se meze, ve kterých se budeme pohybovat a v nichž poté ještě dobereme nějaká přesnější ustanovení pravidel. Zjišťuje se schůdnost a realizovatelnost celého námětu. Podle všeho jsem já ten nejdrzejší nebo nejpodnikavější z lidí okolo Autora, přičemž jsem se k dané problematice dostal teprve nedávno a proto vzhledem k ní vystupuju tak trochu opatrně a uctivě.

[Magog]

Jsem součástí skupiny lidí organizujících letní tábor pro děti. Pro představu velikosti akce řeknu asi tolik, že v létě 2010 jsme měli 66 dětí a kapacita tábořiště nebyla naplněna.

Dost lidí v naší skupině si myslí, že všichni musí rozhodovat o všem. Problém je v tom, že slovo 'všichni' v našem případě znamená více jak 30 lidí. To je dlouhodobě neudržitelný postup. Resp. ani ne tak neudržitelný, jako spíš neefektivní. Vzhledem k tomu, že tábor je dvoutýdenní, stihneme spoustu druhů činností. A ne každého zajímají všechny činnosti.

Tedy můj názor zní: sejít se všichni, rozdělit se do menších týmů a v těchto menších týmech řešit dílčí věci. A je na organizačním výboru dané akce (resp. v našem případě na výkonném výboru občanského sdružení) aby všechny týmy koordinoval a doháněl k dodržování termínů.

[qiRzT]

Tohle asi budu linkovat, až se tu zas rozjede flame o mocenské rovnosti.

[vencour]

Kdo má odpovědnost by měl mít aspoň díl moci. Souhlasí?

[Dalibor Smolík]

Jaký podíl moci má pokladní, která má hmotnou zodpovědnost?

[dad]

ja te nepoznavam, to je super pripominka. Sice je to trochu rejpanec, ale podle me se to rict musi.

[Dalibor Smolík]

Není to ani tak rejpanec, jako spíš povzdech. Ne vždycky jde zodpovědnost s postavením a příslušnou pozicí ve firmě. Někdy ti nejníž postavení ručí svoji hlavou. Je to tak i u podnikatelů. Živnostník ručí celým svým majetkem, člen správní rady nějaké akciovky nebo s.r.o. může být vysmátý, udělá škodu a odejde jinam.

[vencour]

Tam nevidim osobní vazbu k oněm penězům. Někomu jsou bližší, stejně jako ve školce jsou učitelce děti blízké, ale rodičům jsou bližší.

[Jakub Lucký]

Nevím jak je to u pokladní, ale třeba na skautských táborech je podobná následující situace:

Zdravotník má povinnost starat se o zdraví svých svěřenců a nemá žádné povinnosti, co se týče programu tábora. Ale má právo veta na jakoukoliv aktivitu, kterou označí za zdraví nebezpečnou...

[qiRzT]

Ano.

[vencour]

Pokud mám reagovat, z mého pohledu je nejdůležitější, aby se lidi nebáli mluvit. A aby byla jasná přidělená odpovědnost a kompetence. Lze je v čase rotovat, střídat, ale musí být jasno. Stejně tak je dost dobré, když je přehledný a jasný stav, ať jsou ti, co rozhodují, v obraze.

[Dag]

Jak chcete zajistit, aby se lidé nebáli mluvit? A proč, vlastně se bojíte, že se budou bát?

[Magog]

Proč by se lidi měli bát mluvit? Protože když já něco řeknu, vyskytne se nějaký jedinec, který mě seřve, protože je to strašně blbej nápad a proč s ním vlastně zdržuju. Čím větší skupina lidí, tím větší šance, že se někdo takovej najde.

[Dag]

Ta moje otázka byla takhle míněná. Pokud se vyskytuje obava, že lidé nebudou moci mluvit, je, pokud to nemá být řízené direktivně, něco v nepořádku. To ovšem je problém skupiny a ne tolik organizační. Problém toho, že místo hledání řešení se prezentují ega.

Opět se to těžko hodnotí, když nevíme o co jde a o koho jde, ale zarazilo mne, že hned takhle na úvod se ta obava ze strachu mluvit objevila.

[vencour]

Pokud je dlouhodobě neřešený problém, tak to v něčem být musí, viz zmiňovaný příklad, 30 lidí se nějak pohybuje ve vakuu a bez vztahu k okolí, chaoticky. Pokud dělaj něco zbytečnýho nebo něco nepříjemnýho, přijde mi rozumný, že se ozvou a něco s tim budou chtít dělat?

Nebo je to spíš tak, že jsou naučeni "přetrpět si svých x hodin a mít odpoledne klid"? Jde o to, že lidi takhle bez zájmu asi moc nepříspívaj společným cílům?

[Dag]

Jakmile lidé "mlčí a drží krok" tak je to pro práci, kde je žádoucí nadšení a iniciativa prů... Jistě, pokud velim jednotce vojáků určených nechat se zabít v první linii, tak je to z hlediska praktičnosti ideální - ještě aby mysleli a remcali.

Pokud se v normální, nevojenský skupině utvořený na to, aby něco kreativně tvořila, lidé bojí projevit, tak je v ní něco špatně.

Ale bývá to časté, bohužel.

[vencour]

Nebát se mluvit chápu jako stav, kdy maj lidi zájem řešit svoje okolí, nejsou otráveni a snaží se to měnit k lepšímu.

[Dag]

Na jednotlivé úseky má být jeden člověk. Malé týmy je poslední, zoufalé řešení. Koordinovat je znamná další team.

Jde o to zajistit, aby každý měl možnost se vyjádřit, měl svoji část moci i zodpovědnosti. Oboje!

[dad]

no ja si myslim, ze se jeste porad nereklo to prave. (asi take proto, ze vencour se jeste nevyzvejk, vo co konkretne jde)

Ale nemohu se ubranit dojmu, ze Ty kdyz neco organizujes, tak ze to prave TY proste organizujes. Mas to v hlave a ja si predstavuji , ze vlastne tem jednotlivym 'podvedoucim' pridelis jasny ukol (Franta stoji pod skalou a kontroluje kazdy dite co poleze nahoru, jestli ma uplnou vystroj ..). Ten podvedouci ma jasnny kompetence (dite nepusti nahoru) a taky jasny ukol a popis cinnosti (vi, co znamena uplna vystroj, kam poslat dite bez vybaveni apod). Je to proste jak na vojne.

Naproti tomu je to co popisuje vencour. Lidi se nak tak sejdou a diskutujou a vedou o tom protokol a nekdo protokol rozesila majlem a vsechno je to takove vstricne a kazdej ma pravo na svuj nazor a ten je treba prodiskutovat ...

[Dag]

No... je to tak. Já rozdám úkoly a je je to jasný. Zkušený řídějí důležitý věci, ty co neznám kraviny. Roshoduji já. Málo rozhoduji, jen když je třeba, každý se může ozvat a večer mi vynadat. Ale během akce musí poslouchat - protože chcem přežít. zatím s tím nikdo něměl problém.

A jistě pokud jde o lezení, tak dva( dva! ne jeden) musí kontrolat zda nedošlo k nějakýmu omylu v navázázní ( pokud jde o lezení). jeden je málo, prostě zjištěný fakt.

A tak dál. Musim vědět co hrozí, co je potřeba. a demokracie je na večer.

[vencour]

V jistém počtu se nám už podobná akce povedla, dílem proto, že byli v akci staří mazáci a dílem díky improvizaci. Tak to teď vidim. Nerad bych stejné improvizování v ještě větším počtu absolvoval i na podzim 2011.

Jinak souhlasim s tim, že formální zařazení, nějaké dělení na logické celky, které spolupracují ve 2D řízení, toto urychlí a zjednoduší, včetně vyjasněných vazeb a kompetencí.

[Dag]

Nojo, tohle si já představuji jako iniciování a konkretizování akce. Kdy se hledá, diskutuje a vymýšlí co vlastně chceme. Plánování, pod tim už si představuji, že už víme co chceme, a hledáme cestu jak. Pak je třetí fáze - samotná organizace.

Až do doby samotného propuknutí akce je dobře, když do toho všichni mluví a mají své nápady. Když se už má nastopit do vlaku, tak to někdo musí řídit (pokud teda nejedou dva :))

[Magog]

Ano, jeden člověk může být zodpovědný za jednu konkrétní věc. Pokud jde o organizaci něčeho rozsáhlejšího, měl by mít k dispozici několik dalších lidí. Těžko jeden člověk sám zvládne aktivitu pro 60 lidí.

[Dag]

Tak to určitě, Naprostý souhlas.

[Jakub Lucký]

Dost lidí v naší skupině si myslí, že všichni musí rozhodovat o všem. Problém je v tom, že slovo 'všichni' v našem případě znamená více jak 30 lidí. To je dlouhodobě neudržitelný postup. Resp. ani ne tak neudržitelný, jako spíš neefektivní. Vzhledem k tomu, že tábor je dvoutýdenní, stihneme spoustu druhů činností. A ne každého zajímají všechny činnosti.

Tohle je jedna z věcí, které jsem se naučil na skautském vůdcovském kurzu. Postavili nás pětadvacet (podobný věk, všichni zhruba stejné vzdělání v oblasti, každý z jiného konce republiky) před úkol vymyslet a zorganizovat tři dny programu pro neorganizovanou mládež. Po asi třech hodinách diskutování jsme pochopili, že bez nějakého víceúrovňového řízení to nepůjde. A tak je to každý rok (pokaždé s jinými lidmi)

[Bedňa]

Prečo šmejd TS? Keď je tu lepší Open Source Mumble? Ja na MM vysím každý deň a môžem povedať, že problémy sa cezeň určite dajú riešiť, dá sa spolupracovať, atď. Je to otázka zvyknúť si na to, riešiť to po dráte. Potom nejaký dohovor, že po 20:00 tam budeme vysieť. To hlasovanie je úplne metúce, pretože viem z vlastnej skúsenosti, že 50% ľudí ako by sa nejak hanbilo kecať a riešiť niečo cez MM, pritom telefónujú bežne. Poďalšie, ľudia si na to ešte nejak nezvykli a zbytočne utrácajú peniaze za mobil, alebo naftu. Osobne z ľudí čo poznám, tak 5% rieši veci skupinovým chatom, takže keby si dal medzi nami anketu, tak dáme 100%.

[vencour]

Byli jsme na dalším kole plánování. Na mou námitku, že nechci sedět 3 hoďky v hospodě, mi bylo odpovězeno, že v Čechách to jinak nejde. Domlouvat se mailama nebo audio konferencí neni tak efektivní.

Snad se dožiju dne, kdy taky budu pořádat vlastní Akci. Tak zjistim, jak je to těžké organizovat všechny přípravy. Koncem dubna chceme mít hotové hrubé plány a jít s nima ven.

[vencour]

V rámci příprav rozhodnuto otestovat uvažované postupy při takové malé generálce, tj. v akci Libye-podzim 1942.