Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
Tiskni
Sdílej:
Na tomto pozadí stojí i současný požadavek na německé odškodné ze strany současných Namibijců, potomků kočovných kmenů Hererů a Namů, na kterých Německo spáchalo na začátku 20. století genocidu, jednu z prvních ve 20. století. Jakýkoli Herero pohybující se na německém (tedy Německem okupovaném) území, ať se zbraní, nebo bez, měl být zastřelen. Ti, kteří nebyli zastřeleni, byli nuceni pochodovat pouští Omaheke, přičemž příslušníci německých vojsk a státní správy zabili kohokoli, kdo chtěl utéct. Navíc otrávili vodu ve studních, což jednak připomíná převážení otroků za oceán a způsoby, jakými se vláda Spojených států chovala k indiánům, jednak tragikomicky převrací pomluvy, které byly po staletí šířeny o Židech. Přeživší byli odvezeni do koncentračních táborů. Byli nuceni pracovat pro blahobyt a prosperitu svých zotročitelů. Kromě obvyklé práce museli navíc očišťovat lebky mrtvých, které se následně posílaly do Evropy do muzeí nebo pro eugenický „výzkum“. Takové propojení vědy a nejkrutějších praktik bylo dost běžné, koneckonců Mengele je toho asi nejznámějším, ale bohužel zdaleka ne jediným příkladem. Historicky vznikla Německá jihozápadní Afrika (nyní od roku 1990 oficiálně samostatná Namibie) na konci 19. století odkoupením pozemku od místního vůdce a založením obchodní stanice. To by samo o sobě nemusel být takový problém, ovšem záhy bylo vše zaštítěno armádou a velkokapitálem. Imperialisté začali okupovat rozsáhlá území a vnucovat jejich obyvatelům své vlastní právní systémy, které byly původním obyvatelům jednak cizí, jednak byly pro ně nastaveny extrémně nevýhodně. Šíření moci šlo jako obvykle ruku v ruce s nedodržováním smluv a znásilňováním místních žen. Příslušníci kmenů začali brzy organizovat velké povstání, kterému se nejdříve dařilo, dokud nepřijely tisíce dalších vojáků a zbraní z Evropy. Konflikt trval několik desetiletí a až v letech 1907—1908 dokázala německá okupační moc zdolat a zničit místní odpor. Neví se přesně, kolik Hererů a Namů bylo zabito, ale předpokládá se, že zemřelo až 80 procent obyvatelstva.Dokonce to reaguje na nynější podivení se vencoura, jež je ryzím obrazem koloniálního myšlení…
Tato situace je strukturována právě několika paradoxy, které znemožňují oficiálně na situaci reagovat, i kdyby tu vůle byla. S přetrvávajícím sebeobrazem morální nadřazenosti (ať už konzervativců, ekonomické pravice, liberálů či většiny levice) si nemůžeme přiznat, že masové násilí je integrální součástí konstituce bohatých států a modernity obecně. Kdybychom to totiž uznali, ztratili bychom morální legitimitu a zůstala by nám jen ekonomická moc. To by mohlo vést k restrukturaci světa a genocidní dějiny by alespoň do jisté míry ztratily moc nad současností. Nebo by veřejná moc, a tedy i korporace a celý ekonomický systém mohly usilovat o ekonomickou restrukturaci, čímž by si současní mocní světa uchovali tvář, ale ztratili extrémní privilegia. Poslední variantou, kterou volí vlády a obecná veřejnost ve všech západních zemích, je samozřejmě zachování současného statu quo: budeme pokračovat ve lžích a v ignoraci. Historická násilí a mrtví se budou nadále vytěsňovat, dokud to vše nepraskne. Koneckonců, přiznání historické viny a z toho vyplývajících současných výhod v tomto konkrétním případě by mohlo vést k tomu, že by se musela uznat i v dalších historických kontextech, a to i vnitroevropských. Proto se všichni bojí narušit tuto iluzi: bublina by mohla prasknout na vícero místech a celý náš ekonomický, ale i morální systém by se zhroutil.
Pokud bychom je odmitli na zaklade toho, ze ti potomci uz v nespravedlivem rezimu neziji, pak se nabizi otazka, proc potomci vlastniku tech otroku maji pravo ponechat si majetek, ktery ziskali jako dedictvi a vznikl diky tem otrokum.To, že ti potomci otroků díky tomu majetku a těm otrokářským předkům dnes nežijí jak dobytek a mají nějaká práva, tě očividně nenapadlo. Podívej se laskavě na Afriku.
Už jen svou přítomností Albert II. připomíná, že v letech 1885 až 1908 byla země osobní kolonií jeho předka Leopolda II. Obchodoval se slonovinou a gumou. Na kaučukových plantážích museli pracovat všichni jako otroci a tresty za neplnění kvót byly kruté – vraždy nebo "jen" useknuté ruce. Během těch 23 let bylo zabito pět až dvacet milionů lidí.O Indii žádná zmínka, v 19. století dodávali obilí do Anglie a sami měli hladomor (link/en).
… výjimečně talentovaný člověk může žít někde v Horní Dolní a bez přístupu ke vzdělání, kontaktům či publikačním možnostem nikdy nedostane příležitost svůj talent naplnitA co? Takových bylo a bude mraky. Fakt nechápu jak si někdo může naivně myslet že každý talentovaný člověk ve svém životě vykoná něco přínosného. Ve skutečnosti většina takových lidí zařve aniž by to stihla.
Stačilo by tak málo: více si vážit práci druhých , být ohleduplnější k jejim zájmům a nedávat tak brutálně najevo opovržení jedinci, co nepatří do mého kruhu.I tohle k tomu patří.
Ale u obyvatelstva v pohranici je problem, ze mnohdy ziji jeste puvodni obyvatele, kteri vidi sve nasilim odebrane rodne domy.Nic proti, ale to se netýká jen pohraničí. Také občas jezdím v Praze kolem baráku, kde sídlí Veracomp. Kdyby nebyla nejstarší sestra naší babi s odpuštěním kráva, tak by dnes znovu patřil rodině mé ženy.