O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodne
vi doporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.
Krom toho proc nekdy nano a jindy vi?
Protože může.Krom toho proc nekdy
nanoa jindyvi?
Jo. Mu, nikde neuvádím, že to má něco společného. Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkázPokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
dhcpcd, tak se připojíš k internetu. V případě, že nemáš kábl a musíš se připojit k wifině, použiješ wifi-menu, které už DHCP klienta spustí samo. Myslím, že to je vcelku jasné... :D
Jo. Přemýšlel jsem, že tam napíšu ten důvod, ale nakonec nenapsal. Vi v tomhle případě používám samozřejmě proto, že přesunout řádek je operace, která se rychleji provádí ve vi, než v nanu. Ještě to opravím ;)vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodnevidoporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.Krom toho proc nekdy
nanoa jindyvi?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.Uh... Coze co?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.
Hmmm, toto je ale velmi, velmi nepřesné. Jediné, co udělá dhcpd (nebo libovolný jiný DHCP klient, případně samotné jádro) je vyfasování IP adresy, nicméně zaprvé to nemusí znamenat, že se tím přípojí k internetu (např. nějakou dobu jsem používal lokální DHCP jen kvůli tomu, aby mohlo připojené zařízení z čeho bootovat přes TFTP a NFS), mimo toho ne všichni poskytovatelé používají DHCP (třeba ten můj to nedělá, každý vyfasuje vlastní neveřejnou IPv4 statickou adresu a basta). Je pravda, že většina lidí bude doma přípojená přes router s povoleným DHCP serverem (protože je většinou defaultně zapnutý), ale obecně to neplatí (viz můj příklad se statickou IP, nebo ADSL modemy, na které se připojuje přes PPoE).
Na Rootu se nedávno objevil seriál o Archu, kde v diskuzi někdo vyzdvihoval Arch Anywhere. Je to něco na způsob instalátoru z Debianu a funguje to krásně, navíc s každou verzí je vidět, že se na tom aktivně pracuje.
Jen se mi tedy nepovedlo nabootovat z flashky, takže jsem instaloval zvláštní oklikou - disk jsem připojil do USB rámečku, propojil s Virtualboxem a instaloval z ISO souboru přímo ve Virtualboxu 
Protože instaluji Archlinux docela běžně, tak jsem si kdysi udělal obdobný návod a snažím se jej pokud možno aktualizovat.
Tiskni
Sdílej: