Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Pokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodne
vi
doporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.
Krom toho proc nekdy nano
a jindy vi
?
Protože může.Krom toho proc nekdy
nano
a jindyvi
?
Jo. Mu, nikde neuvádím, že to má něco společného. Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkázPokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
dhcpcd
, tak se připojíš k internetu. V případě, že nemáš kábl a musíš se připojit k wifině, použiješ wifi-menu
, které už DHCP klienta spustí samo. Myslím, že to je vcelku jasné... :D
Jo. Přemýšlel jsem, že tam napíšu ten důvod, ale nakonec nenapsal. Vi v tomhle případě používám samozřejmě proto, že přesunout řádek je operace, která se rychleji provádí ve vi, než v nanu. Ještě to opravím ;)vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodnevi
doporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.Krom toho proc nekdy
nano
a jindyvi
?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.Uh... Coze co?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd
, tak se připojíš k internetu.
Hmmm, toto je ale velmi, velmi nepřesné. Jediné, co udělá dhcpd
(nebo libovolný jiný DHCP klient, případně samotné jádro) je vyfasování IP adresy, nicméně zaprvé to nemusí znamenat, že se tím přípojí k internetu (např. nějakou dobu jsem používal lokální DHCP jen kvůli tomu, aby mohlo připojené zařízení z čeho bootovat přes TFTP a NFS), mimo toho ne všichni poskytovatelé používají DHCP (třeba ten můj to nedělá, každý vyfasuje vlastní neveřejnou IPv4 statickou adresu a basta). Je pravda, že většina lidí bude doma přípojená přes router s povoleným DHCP serverem (protože je většinou defaultně zapnutý), ale obecně to neplatí (viz můj příklad se statickou IP, nebo ADSL modemy, na které se připojuje přes PPoE).
Na Rootu se nedávno objevil seriál o Archu, kde v diskuzi někdo vyzdvihoval Arch Anywhere. Je to něco na způsob instalátoru z Debianu a funguje to krásně, navíc s každou verzí je vidět, že se na tom aktivně pracuje.
Jen se mi tedy nepovedlo nabootovat z flashky, takže jsem instaloval zvláštní oklikou - disk jsem připojil do USB rámečku, propojil s Virtualboxem a instaloval z ISO souboru přímo ve Virtualboxu
Tiskni
Sdílej: