Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Pokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodne
vi doporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.
Krom toho proc nekdy nano a jindy vi?
Protože může.Krom toho proc nekdy
nanoa jindyvi?
Jo. Mu, nikde neuvádím, že to má něco společného. Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkázPokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
dhcpcd, tak se připojíš k internetu. V případě, že nemáš kábl a musíš se připojit k wifině, použiješ wifi-menu, které už DHCP klienta spustí samo. Myslím, že to je vcelku jasné... :D
Jo. Přemýšlel jsem, že tam napíšu ten důvod, ale nakonec nenapsal. Vi v tomhle případě používám samozřejmě proto, že přesunout řádek je operace, která se rychleji provádí ve vi, než v nanu. Ještě to opravím ;)vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodnevidoporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.Krom toho proc nekdy
nanoa jindyvi?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.Uh... Coze co?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.
Hmmm, toto je ale velmi, velmi nepřesné. Jediné, co udělá dhcpd (nebo libovolný jiný DHCP klient, případně samotné jádro) je vyfasování IP adresy, nicméně zaprvé to nemusí znamenat, že se tím přípojí k internetu (např. nějakou dobu jsem používal lokální DHCP jen kvůli tomu, aby mohlo připojené zařízení z čeho bootovat přes TFTP a NFS), mimo toho ne všichni poskytovatelé používají DHCP (třeba ten můj to nedělá, každý vyfasuje vlastní neveřejnou IPv4 statickou adresu a basta). Je pravda, že většina lidí bude doma přípojená přes router s povoleným DHCP serverem (protože je většinou defaultně zapnutý), ale obecně to neplatí (viz můj příklad se statickou IP, nebo ADSL modemy, na které se připojuje přes PPoE).
Na Rootu se nedávno objevil seriál o Archu, kde v diskuzi někdo vyzdvihoval Arch Anywhere. Je to něco na způsob instalátoru z Debianu a funguje to krásně, navíc s každou verzí je vidět, že se na tom aktivně pracuje.
Jen se mi tedy nepovedlo nabootovat z flashky, takže jsem instaloval zvláštní oklikou - disk jsem připojil do USB rámečku, propojil s Virtualboxem a instaloval z ISO souboru přímo ve Virtualboxu 
Protože instaluji Archlinux docela běžně, tak jsem si kdysi udělal obdobný návod a snažím se jej pokud možno aktualizovat.
Tiskni
Sdílej: