Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Pokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodne
vi doporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.
Krom toho proc nekdy nano a jindy vi?
Protože může.Krom toho proc nekdy
nanoa jindyvi?
Jo. Mu, nikde neuvádím, že to má něco společného. Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkázPokud máme kabel, stačí nám jednoduchý příkaz dhcpcdTo jako fakt? Kabel ma neco spolecneho s DHCP?
dhcpcd, tak se připojíš k internetu. V případě, že nemáš kábl a musíš se připojit k wifině, použiješ wifi-menu, které už DHCP klienta spustí samo. Myslím, že to je vcelku jasné... :D
Jo. Přemýšlel jsem, že tam napíšu ten důvod, ale nakonec nenapsal. Vi v tomhle případě používám samozřejmě proto, že přesunout řádek je operace, která se rychleji provádí ve vi, než v nanu. Ještě to opravím ;)vi /etc/pacman.d/mirrorlistNavod sice asi neni urcen uplnym zacatecnikum, presto nepovazuji za vhodnevidoporucovat bez sebemensiho upozorneni na jeho ovladani.Krom toho proc nekdy
nanoa jindyvi?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.Uh... Coze co?
Pokud strčíš do komplu UTPčko s internetem a zadáš příkáz dhcpcd, tak se připojíš k internetu.
Hmmm, toto je ale velmi, velmi nepřesné. Jediné, co udělá dhcpd (nebo libovolný jiný DHCP klient, případně samotné jádro) je vyfasování IP adresy, nicméně zaprvé to nemusí znamenat, že se tím přípojí k internetu (např. nějakou dobu jsem používal lokální DHCP jen kvůli tomu, aby mohlo připojené zařízení z čeho bootovat přes TFTP a NFS), mimo toho ne všichni poskytovatelé používají DHCP (třeba ten můj to nedělá, každý vyfasuje vlastní neveřejnou IPv4 statickou adresu a basta). Je pravda, že většina lidí bude doma přípojená přes router s povoleným DHCP serverem (protože je většinou defaultně zapnutý), ale obecně to neplatí (viz můj příklad se statickou IP, nebo ADSL modemy, na které se připojuje přes PPoE).
Na Rootu se nedávno objevil seriál o Archu, kde v diskuzi někdo vyzdvihoval Arch Anywhere. Je to něco na způsob instalátoru z Debianu a funguje to krásně, navíc s každou verzí je vidět, že se na tom aktivně pracuje.
Jen se mi tedy nepovedlo nabootovat z flashky, takže jsem instaloval zvláštní oklikou - disk jsem připojil do USB rámečku, propojil s Virtualboxem a instaloval z ISO souboru přímo ve Virtualboxu 
Protože instaluji Archlinux docela běžně, tak jsem si kdysi udělal obdobný návod a snažím se jej pokud možno aktualizovat.
Tiskni
Sdílej: