Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Už nějakou dobu přemýšlím o tom, že by bylo vhodné (pokud možno dokud to ještě není nelegální) vytvořit nebo najít nějakou sadu bezpečnostních nástrojů, která by se dala nosit neustále u sebe na flash disku. Tenhle koncept podle mého názoru vyžaduje, aby nástroje byly buď multiplatformní, nebo aby na disku byl separátní operační systém.Uz dlhsiu dobu planujem na toto napisat HOW TO ale prakticky ani netreba - staci na USB disk nakopirovat extrahovanu verziu Truecrypt (win) a konzolovu verziu Truecrypt pre Linux (%usbdisk/bin/windows, /bin/linux/32 a /bin/linux/64) a vytvorit si subory mount(32/64).sh/mount.bat a umount(32/64).sh/umount.bat podla toho v ktorom som prostredi a jeden kontajner napr. data.tc a prisposobit si tie skripty napr. takto:
/bin/windows/truecrypt /q /v data.tc
truecrypt /q /dxale musel by som nad tym sadnut a nahodit parametre pre linux aj windows skripty
Chtěla bych se zeptat jestli nevíte zda něco takového již neexistuje (při zběžném hledání jsem nic nenašla)TrueCrypt, ale vyžaduje to admina/roota. Zajímavější by bylo něco, co dokáže běžet i pod neprivilegovaným uživatelem a vyrobí to třeba WebDAV server. Technicky to možné je, ale nevím o tom, že by někdo něco takového vytvořil. Samozřejmě se jedná jenom o ochranu před ztrátou flashky a jejím náhodném nalezení cizím útočníkem na ulici - žádná vyšší bezpečnost takhle zajistit nejde, protože to budeš připojovat na nedůvěryhodných počítačích. Trochu by pomohlo nosit si vlastní systém (live distro), ale ne všude se dá nabootovat.
nebo co za progamy byste doporučili pro takový projekt a kde bych mohla začítGPG + cokoli, v čem půjde implementovat custom WebDAV.
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Pokud je to generický tábor, asi bych NEpopisoval, jak funguje RSA :). Nějaké vzdělání v této oblasti (z uživatelského hlediska) je ale samozřejmě více než záhodno. Akorát netuším, jestli budou dávat pozor, budou to chtít pochopit („jsme na táboře, ne ve škole“) a dokážou to v rozumném čase pochopit. (téměř určitě ne, alespoň co vidím u spolužáků)
Je trochu extrém jít až k tomu, že se jim rozdají nástroje, pomocí kterých si mohou zajistit jistou bezpečnost?Je, v době, kdy má snad každý přístup k Internetu, je nějaké rozdávání nesmysl.
26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Je to letní tábor, takže se účastníci nejspíš chtějí v první řadě bavit. Pokud to není tábor pro lidi s velkým zájmem o danou problematiku, tak bych to vůbec nezmiňoval, protože si k tomu tak maximálně vytvoří odpor, že je s tím někdo otravuje o prázdninách.
Důležité také je, že šifrování prakticky nic nestojí, výkon počítačů je víc než dostatečný*, všechen potřebný software je k dispozici zdarma a jako svobodný SW, používání je celkem jednoduché… jediné, co chybí, jsou znalosti – jednak vědět, co všechno se může stát a proti čemu se vlastně člověk chrání a jednak jak na to, včetně takových banalit, jako že druhé straně máš dát svůj veřejný nikoli soukromý klíč nebo že Base64 není šifra, přestože je na první pohled nečitelný. Proto je důležitá ta osvěta a vzdělávání.
Určitě je dobré dětem vysvětlit rozdíl mezi symetrickou a asymetrickou kryptografií, vysvětlit soukromé a veřejné klíče – z uživatelského hlediska, ne algoritmy. A věřím, že je to bude i bavit – jen je potřeba vysvětlit tu motivaci, proč to vlastně děláme (viz první odstavec) a ne jenom říct: budeme šifrovat, protože proto, a cpát do nich nějaké teorie a bloková schémata.
*) pokud tedy nepotřebuješ šifrovat gigabitovou nebo rychlejší linku s nepřetržitým provozem
podle mě BFU neví co je SSHTřeba nepoužívá příkazovou řádku, ale potřebuje kopírovat soubory. A jelikož FTP nedostane, použije SCP/SFTP – když si nainstaluje WinSCP, má to skoro stejné, jako FTP klient, na kterého byl zvyklý. A v Linuxu obvykle ani nic neinstaluje a jen zadá patřičné URL třeba do Konqueroru.
ale právě proto by bylo dobrý to učit už "mladý", kteří jsou zvídavý a "novým" věcem se tolik nebrání, resp. snáze si osvojí jiné návyky...Já ti nevím, ale vrstevníci umí používat fejbůčik a na mobilu Angry Birds a king je ten, kdo umí cracknout Office.
).
Jiné heslo do různých služeb je něco k čemu můžu v rámci vysvětlování jednoduchých šifer dojít těžko jinak než právě přes složitější šifry. I když přesně tohle je v podstatě minimum, které bych jim chtěla předat.
Tiskni
Sdílej: