FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Už nějakou dobu přemýšlím o tom, že by bylo vhodné (pokud možno dokud to ještě není nelegální) vytvořit nebo najít nějakou sadu bezpečnostních nástrojů, která by se dala nosit neustále u sebe na flash disku. Tenhle koncept podle mého názoru vyžaduje, aby nástroje byly buď multiplatformní, nebo aby na disku byl separátní operační systém.Uz dlhsiu dobu planujem na toto napisat HOW TO ale prakticky ani netreba - staci na USB disk nakopirovat extrahovanu verziu Truecrypt (win) a konzolovu verziu Truecrypt pre Linux (%usbdisk/bin/windows, /bin/linux/32 a /bin/linux/64) a vytvorit si subory mount(32/64).sh/mount.bat a umount(32/64).sh/umount.bat podla toho v ktorom som prostredi a jeden kontajner napr. data.tc a prisposobit si tie skripty napr. takto:
/bin/windows/truecrypt /q /v data.tc
truecrypt /q /dxale musel by som nad tym sadnut a nahodit parametre pre linux aj windows skripty
Chtěla bych se zeptat jestli nevíte zda něco takového již neexistuje (při zběžném hledání jsem nic nenašla)TrueCrypt, ale vyžaduje to admina/roota. Zajímavější by bylo něco, co dokáže běžet i pod neprivilegovaným uživatelem a vyrobí to třeba WebDAV server. Technicky to možné je, ale nevím o tom, že by někdo něco takového vytvořil. Samozřejmě se jedná jenom o ochranu před ztrátou flashky a jejím náhodném nalezení cizím útočníkem na ulici - žádná vyšší bezpečnost takhle zajistit nejde, protože to budeš připojovat na nedůvěryhodných počítačích. Trochu by pomohlo nosit si vlastní systém (live distro), ale ne všude se dá nabootovat.
nebo co za progamy byste doporučili pro takový projekt a kde bych mohla začítGPG + cokoli, v čem půjde implementovat custom WebDAV.
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Pokud je to generický tábor, asi bych NEpopisoval, jak funguje RSA :). Nějaké vzdělání v této oblasti (z uživatelského hlediska) je ale samozřejmě více než záhodno. Akorát netuším, jestli budou dávat pozor, budou to chtít pochopit („jsme na táboře, ne ve škole“) a dokážou to v rozumném čase pochopit. (téměř určitě ne, alespoň co vidím u spolužáků)
Je trochu extrém jít až k tomu, že se jim rozdají nástroje, pomocí kterých si mohou zajistit jistou bezpečnost?Je, v době, kdy má snad každý přístup k Internetu, je nějaké rozdávání nesmysl.
26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Je to letní tábor, takže se účastníci nejspíš chtějí v první řadě bavit. Pokud to není tábor pro lidi s velkým zájmem o danou problematiku, tak bych to vůbec nezmiňoval, protože si k tomu tak maximálně vytvoří odpor, že je s tím někdo otravuje o prázdninách.
Důležité také je, že šifrování prakticky nic nestojí, výkon počítačů je víc než dostatečný*, všechen potřebný software je k dispozici zdarma a jako svobodný SW, používání je celkem jednoduché… jediné, co chybí, jsou znalosti – jednak vědět, co všechno se může stát a proti čemu se vlastně člověk chrání a jednak jak na to, včetně takových banalit, jako že druhé straně máš dát svůj veřejný nikoli soukromý klíč nebo že Base64 není šifra, přestože je na první pohled nečitelný. Proto je důležitá ta osvěta a vzdělávání.
Určitě je dobré dětem vysvětlit rozdíl mezi symetrickou a asymetrickou kryptografií, vysvětlit soukromé a veřejné klíče – z uživatelského hlediska, ne algoritmy. A věřím, že je to bude i bavit – jen je potřeba vysvětlit tu motivaci, proč to vlastně děláme (viz první odstavec) a ne jenom říct: budeme šifrovat, protože proto, a cpát do nich nějaké teorie a bloková schémata.
*) pokud tedy nepotřebuješ šifrovat gigabitovou nebo rychlejší linku s nepřetržitým provozem
podle mě BFU neví co je SSHTřeba nepoužívá příkazovou řádku, ale potřebuje kopírovat soubory. A jelikož FTP nedostane, použije SCP/SFTP – když si nainstaluje WinSCP, má to skoro stejné, jako FTP klient, na kterého byl zvyklý. A v Linuxu obvykle ani nic neinstaluje a jen zadá patřičné URL třeba do Konqueroru.
ale právě proto by bylo dobrý to učit už "mladý", kteří jsou zvídavý a "novým" věcem se tolik nebrání, resp. snáze si osvojí jiné návyky...Já ti nevím, ale vrstevníci umí používat fejbůčik a na mobilu Angry Birds a king je ten, kdo umí cracknout Office.
).
Jiné heslo do různých služeb je něco k čemu můžu v rámci vysvětlování jednoduchých šifer dojít těžko jinak než právě přes složitější šifry. I když přesně tohle je v podstatě minimum, které bych jim chtěla předat.
Tiskni
Sdílej: