Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Tiskni
Sdílej:
Už nějakou dobu přemýšlím o tom, že by bylo vhodné (pokud možno dokud to ještě není nelegální) vytvořit nebo najít nějakou sadu bezpečnostních nástrojů, která by se dala nosit neustále u sebe na flash disku. Tenhle koncept podle mého názoru vyžaduje, aby nástroje byly buď multiplatformní, nebo aby na disku byl separátní operační systém.Uz dlhsiu dobu planujem na toto napisat HOW TO ale prakticky ani netreba - staci na USB disk nakopirovat extrahovanu verziu Truecrypt (win) a konzolovu verziu Truecrypt pre Linux (%usbdisk/bin/windows, /bin/linux/32 a /bin/linux/64) a vytvorit si subory mount(32/64).sh/mount.bat a umount(32/64).sh/umount.bat podla toho v ktorom som prostredi a jeden kontajner napr. data.tc a prisposobit si tie skripty napr. takto:
/bin/windows/truecrypt /q /v data.tc
truecrypt /q /dxale musel by som nad tym sadnut a nahodit parametre pre linux aj windows skripty
Chtěla bych se zeptat jestli nevíte zda něco takového již neexistuje (při zběžném hledání jsem nic nenašla)TrueCrypt, ale vyžaduje to admina/roota. Zajímavější by bylo něco, co dokáže běžet i pod neprivilegovaným uživatelem a vyrobí to třeba WebDAV server. Technicky to možné je, ale nevím o tom, že by někdo něco takového vytvořil. Samozřejmě se jedná jenom o ochranu před ztrátou flashky a jejím náhodném nalezení cizím útočníkem na ulici - žádná vyšší bezpečnost takhle zajistit nejde, protože to budeš připojovat na nedůvěryhodných počítačích. Trochu by pomohlo nosit si vlastní systém (live distro), ale ne všude se dá nabootovat.
nebo co za progamy byste doporučili pro takový projekt a kde bych mohla začítGPG + cokoli, v čem půjde implementovat custom WebDAV.
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Pokud je to generický tábor, asi bych NEpopisoval, jak funguje RSA :). Nějaké vzdělání v této oblasti (z uživatelského hlediska) je ale samozřejmě více než záhodno. Akorát netuším, jestli budou dávat pozor, budou to chtít pochopit („jsme na táboře, ne ve škole“) a dokážou to v rozumném čase pochopit. (téměř určitě ne, alespoň co vidím u spolužáků)
Je trochu extrém jít až k tomu, že se jim rozdají nástroje, pomocí kterých si mohou zajistit jistou bezpečnost?Je, v době, kdy má snad každý přístup k Internetu, je nějaké rozdávání nesmysl.
26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Je to letní tábor, takže se účastníci nejspíš chtějí v první řadě bavit. Pokud to není tábor pro lidi s velkým zájmem o danou problematiku, tak bych to vůbec nezmiňoval, protože si k tomu tak maximálně vytvoří odpor, že je s tím někdo otravuje o prázdninách.
Důležité také je, že šifrování prakticky nic nestojí, výkon počítačů je víc než dostatečný*, všechen potřebný software je k dispozici zdarma a jako svobodný SW, používání je celkem jednoduché… jediné, co chybí, jsou znalosti – jednak vědět, co všechno se může stát a proti čemu se vlastně člověk chrání a jednak jak na to, včetně takových banalit, jako že druhé straně máš dát svůj veřejný nikoli soukromý klíč nebo že Base64 není šifra, přestože je na první pohled nečitelný. Proto je důležitá ta osvěta a vzdělávání.
Určitě je dobré dětem vysvětlit rozdíl mezi symetrickou a asymetrickou kryptografií, vysvětlit soukromé a veřejné klíče – z uživatelského hlediska, ne algoritmy. A věřím, že je to bude i bavit – jen je potřeba vysvětlit tu motivaci, proč to vlastně děláme (viz první odstavec) a ne jenom říct: budeme šifrovat, protože proto, a cpát do nich nějaké teorie a bloková schémata.
*) pokud tedy nepotřebuješ šifrovat gigabitovou nebo rychlejší linku s nepřetržitým provozem
podle mě BFU neví co je SSHTřeba nepoužívá příkazovou řádku, ale potřebuje kopírovat soubory. A jelikož FTP nedostane, použije SCP/SFTP – když si nainstaluje WinSCP, má to skoro stejné, jako FTP klient, na kterého byl zvyklý. A v Linuxu obvykle ani nic neinstaluje a jen zadá patřičné URL třeba do Konqueroru.
ale právě proto by bylo dobrý to učit už "mladý", kteří jsou zvídavý a "novým" věcem se tolik nebrání, resp. snáze si osvojí jiné návyky...Já ti nevím, ale vrstevníci umí používat fejbůčik a na mobilu Angry Birds a king je ten, kdo umí cracknout Office.
).
Jiné heslo do různých služeb je něco k čemu můžu v rámci vysvětlování jednoduchých šifer dojít těžko jinak než právě přes složitější šifry. I když přesně tohle je v podstatě minimum, které bych jim chtěla předat.