Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
Tiskni
Sdílej:
Už nějakou dobu přemýšlím o tom, že by bylo vhodné (pokud možno dokud to ještě není nelegální) vytvořit nebo najít nějakou sadu bezpečnostních nástrojů, která by se dala nosit neustále u sebe na flash disku. Tenhle koncept podle mého názoru vyžaduje, aby nástroje byly buď multiplatformní, nebo aby na disku byl separátní operační systém.Uz dlhsiu dobu planujem na toto napisat HOW TO ale prakticky ani netreba - staci na USB disk nakopirovat extrahovanu verziu Truecrypt (win) a konzolovu verziu Truecrypt pre Linux (%usbdisk/bin/windows, /bin/linux/32 a /bin/linux/64) a vytvorit si subory mount(32/64).sh/mount.bat a umount(32/64).sh/umount.bat podla toho v ktorom som prostredi a jeden kontajner napr. data.tc a prisposobit si tie skripty napr. takto:
/bin/windows/truecrypt /q /v data.tc
truecrypt /q /dxale musel by som nad tym sadnut a nahodit parametre pre linux aj windows skripty
Chtěla bych se zeptat jestli nevíte zda něco takového již neexistuje (při zběžném hledání jsem nic nenašla)TrueCrypt, ale vyžaduje to admina/roota. Zajímavější by bylo něco, co dokáže běžet i pod neprivilegovaným uživatelem a vyrobí to třeba WebDAV server. Technicky to možné je, ale nevím o tom, že by někdo něco takového vytvořil. Samozřejmě se jedná jenom o ochranu před ztrátou flashky a jejím náhodném nalezení cizím útočníkem na ulici - žádná vyšší bezpečnost takhle zajistit nejde, protože to budeš připojovat na nedůvěryhodných počítačích. Trochu by pomohlo nosit si vlastní systém (live distro), ale ne všude se dá nabootovat.
nebo co za progamy byste doporučili pro takový projekt a kde bych mohla začítGPG + cokoli, v čem půjde implementovat custom WebDAV.
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Pokud je to generický tábor, asi bych NEpopisoval, jak funguje RSA :). Nějaké vzdělání v této oblasti (z uživatelského hlediska) je ale samozřejmě více než záhodno. Akorát netuším, jestli budou dávat pozor, budou to chtít pochopit („jsme na táboře, ne ve škole“) a dokážou to v rozumném čase pochopit. (téměř určitě ne, alespoň co vidím u spolužáků)
Je trochu extrém jít až k tomu, že se jim rozdají nástroje, pomocí kterých si mohou zajistit jistou bezpečnost?Je, v době, kdy má snad každý přístup k Internetu, je nějaké rozdávání nesmysl.
26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4
Nakolik je vhodné mluvit o složitějším šifrování s dětmi ve věku 11 - 18 let na letním táboře.Je to letní tábor, takže se účastníci nejspíš chtějí v první řadě bavit. Pokud to není tábor pro lidi s velkým zájmem o danou problematiku, tak bych to vůbec nezmiňoval, protože si k tomu tak maximálně vytvoří odpor, že je s tím někdo otravuje o prázdninách.
Důležité také je, že šifrování prakticky nic nestojí, výkon počítačů je víc než dostatečný*, všechen potřebný software je k dispozici zdarma a jako svobodný SW, používání je celkem jednoduché… jediné, co chybí, jsou znalosti – jednak vědět, co všechno se může stát a proti čemu se vlastně člověk chrání a jednak jak na to, včetně takových banalit, jako že druhé straně máš dát svůj veřejný nikoli soukromý klíč nebo že Base64 není šifra, přestože je na první pohled nečitelný. Proto je důležitá ta osvěta a vzdělávání.
Určitě je dobré dětem vysvětlit rozdíl mezi symetrickou a asymetrickou kryptografií, vysvětlit soukromé a veřejné klíče – z uživatelského hlediska, ne algoritmy. A věřím, že je to bude i bavit – jen je potřeba vysvětlit tu motivaci, proč to vlastně děláme (viz první odstavec) a ne jenom říct: budeme šifrovat, protože proto, a cpát do nich nějaké teorie a bloková schémata.
*) pokud tedy nepotřebuješ šifrovat gigabitovou nebo rychlejší linku s nepřetržitým provozem
podle mě BFU neví co je SSHTřeba nepoužívá příkazovou řádku, ale potřebuje kopírovat soubory. A jelikož FTP nedostane, použije SCP/SFTP – když si nainstaluje WinSCP, má to skoro stejné, jako FTP klient, na kterého byl zvyklý. A v Linuxu obvykle ani nic neinstaluje a jen zadá patřičné URL třeba do Konqueroru.
ale právě proto by bylo dobrý to učit už "mladý", kteří jsou zvídavý a "novým" věcem se tolik nebrání, resp. snáze si osvojí jiné návyky...Já ti nevím, ale vrstevníci umí používat fejbůčik a na mobilu Angry Birds a king je ten, kdo umí cracknout Office.
).
Jiné heslo do různých služeb je něco k čemu můžu v rámci vysvětlování jednoduchých šifer dojít těžko jinak než právě přes složitější šifry. I když přesně tohle je v podstatě minimum, které bych jim chtěla předat.