Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
K čemu je to dobrý? Dá se s tím něco simulovat, testovat? U té diskuze o nekonečnosti životního prostoru mě napadlo ho umístit na kouli (sféru), ta je konečná, ale nic z ní neuteče. Nebo třeba taky toroid...
Jo, o tom se na wiki píše - že hned druhý nápad po omezení prostoru (s tím, že cokoliv je "za hranicí", je mrtvá buňka), je umístit to na toroid (to se dělá jednodušeji než ta koule, prostě ztotožníš levý a pravý okraj pole a horní a dolní).
Co se aplikace týče se tím prý zabývají biologové, ale nevím, jak moc slavné to je. Spíš jde asi o to, že se s GoL (a ještě více potom v souvislosti s prací Stephena Wolframa a "A new kind of science", na kterou se v blízké době chystám)prolomily ledy co se buněčných automatů týče a nějaké specifické se v biologii a fyzice vážně používají. Co se fyziky týče by mohl zaujmout třeba Voxelstein - buněčný model je 3D voxelizace prostoru a stavy buněk jsou jejich fyzikální veličiny (teplota, tlak a podobně - nejsem fyzik, tak to nebudu moc rozebírat), IMHO docela zajímavý přístup.
Popravdě jsem chtěl tohle připsat do toho dokumentu (a asi tak ještě někdy později učiním), protože jednou z nevýhod hashlife je právě to, že není úplně zobecnitelný - hashlife moc často nedoběhne v rekurzi až ke čtverci 4x4, protože jich není tolik a rychle si je všechny předpočítá. Zkuste si ale představit počet nějakých minimálních případů ve 3D...tam už začíná být s pamětí docela velký problém.
Implementace existuje, je zmíněna, je to Golly. Je fakt skvělý, běhá rychle, obsahuje Quicklife (optimalizovaný normální algoritmus) i Hashlife a taky podporu pro jiná pravidla (Life je S23/B3, můžeš si vymyslet svoje, nebo i úplně jiné automaty a v rámci nějakého formátu to umí Golly odsimulovat). BTW taky jsem ten zápočťák dělal u MJ :)
S crashnutím filesystému mám jen zkušenost, že kdysi (když jsem byl mladý a nezkušený, ehem...) mi rozjetý torrent zaplnil (kořenový) reiser4 oddíl a ten to úplně nerozdejchal (kernel panic, nutný rebuild superblocku). Takže někdy ani není potřeba ten filesystém umountovat a dělat do něj díry ručně ;)
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.
Ještě bys mohl do toho filesystému střílet zaživaJo, to je zajímyvý nápad, díky, asi to hodím to planned nebo wished features...
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.Stoprocentně, jen co to bude aspoň trochu použitelný.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.1.2010 22:28