Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »
K čemu je to dobrý? Dá se s tím něco simulovat, testovat? U té diskuze o nekonečnosti životního prostoru mě napadlo ho umístit na kouli (sféru), ta je konečná, ale nic z ní neuteče. Nebo třeba taky toroid...
Jo, o tom se na wiki píše - že hned druhý nápad po omezení prostoru (s tím, že cokoliv je "za hranicí", je mrtvá buňka), je umístit to na toroid (to se dělá jednodušeji než ta koule, prostě ztotožníš levý a pravý okraj pole a horní a dolní).
Co se aplikace týče se tím prý zabývají biologové, ale nevím, jak moc slavné to je. Spíš jde asi o to, že se s GoL (a ještě více potom v souvislosti s prací Stephena Wolframa a "A new kind of science", na kterou se v blízké době chystám)prolomily ledy co se buněčných automatů týče a nějaké specifické se v biologii a fyzice vážně používají. Co se fyziky týče by mohl zaujmout třeba Voxelstein - buněčný model je 3D voxelizace prostoru a stavy buněk jsou jejich fyzikální veličiny (teplota, tlak a podobně - nejsem fyzik, tak to nebudu moc rozebírat), IMHO docela zajímavý přístup.
Popravdě jsem chtěl tohle připsat do toho dokumentu (a asi tak ještě někdy později učiním), protože jednou z nevýhod hashlife je právě to, že není úplně zobecnitelný - hashlife moc často nedoběhne v rekurzi až ke čtverci 4x4, protože jich není tolik a rychle si je všechny předpočítá. Zkuste si ale představit počet nějakých minimálních případů ve 3D...tam už začíná být s pamětí docela velký problém.
Implementace existuje, je zmíněna, je to Golly. Je fakt skvělý, běhá rychle, obsahuje Quicklife (optimalizovaný normální algoritmus) i Hashlife a taky podporu pro jiná pravidla (Life je S23/B3, můžeš si vymyslet svoje, nebo i úplně jiné automaty a v rámci nějakého formátu to umí Golly odsimulovat). BTW taky jsem ten zápočťák dělal u MJ :)
S crashnutím filesystému mám jen zkušenost, že kdysi (když jsem byl mladý a nezkušený, ehem...) mi rozjetý torrent zaplnil (kořenový) reiser4 oddíl a ten to úplně nerozdejchal (kernel panic, nutný rebuild superblocku). Takže někdy ani není potřeba ten filesystém umountovat a dělat do něj díry ručně ;)
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.
Ještě bys mohl do toho filesystému střílet zaživaJo, to je zajímyvý nápad, díky, asi to hodím to planned nebo wished features...
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.Stoprocentně, jen co to bude aspoň trochu použitelný.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.1.2010 22:28