Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Přestože snad všichni vysokou školou povinní už musejí mít zkouškové, a tedy většinu zápočtů za sebou, objevuje se tady podezřele málo zmínek o zápočtových projektech a podobně. Tak to zkusím napravit se svou zápočtovou prací do Algoritmů a datových struktur 2, kterou jsem psal o velmi zajímavém algoritmu Hashlife.
Dokument se mi poněkud rozrostl, ale pro ty, kteří ví, co je Game of Life a mají trochu ponětí o tom, jak funguje, bude snadné přeskočit pár stránek a začít číst to opravdu zajímavé. Snad se vám to bude líbit, jsem zvědavý na vaše poznámky a připomínky :)
Takže ... "Jak rychle na Game of Life". Než začnete křičet, že linkovat ven je ošklivé, dejte mi příležitost podat vysvětlení. Zaprvé - ta práce je fakt hodně velká a nechci tady dávat ohavné nudle, které lidi odradí hned na začátku, místo toho, aby třeba z plodné diskuze získali motivaci se na to podívat (si fandím, co ;) ? Ale samotnému se mi to občas stává - je tu dlouhý post, ten přescrolluju, diskuse vypadá zajímavě a třeba si i něco z toho textu pak přečtu). Zadruhé to není link na žádný můj výdělečný web s reklamami - je to čistý výstup z "rst2html.py", nic víc za tím nehledejte. Tak. A už vás nebudu rušit ;).
Tiskni
Sdílej:
K čemu je to dobrý? Dá se s tím něco simulovat, testovat? U té diskuze o nekonečnosti životního prostoru mě napadlo ho umístit na kouli (sféru), ta je konečná, ale nic z ní neuteče. Nebo třeba taky toroid...
Jo, o tom se na wiki píše - že hned druhý nápad po omezení prostoru (s tím, že cokoliv je "za hranicí", je mrtvá buňka), je umístit to na toroid (to se dělá jednodušeji než ta koule, prostě ztotožníš levý a pravý okraj pole a horní a dolní).
Co se aplikace týče se tím prý zabývají biologové, ale nevím, jak moc slavné to je. Spíš jde asi o to, že se s GoL (a ještě více potom v souvislosti s prací Stephena Wolframa a "A new kind of science", na kterou se v blízké době chystám)prolomily ledy co se buněčných automatů týče a nějaké specifické se v biologii a fyzice vážně používají. Co se fyziky týče by mohl zaujmout třeba Voxelstein - buněčný model je 3D voxelizace prostoru a stavy buněk jsou jejich fyzikální veličiny (teplota, tlak a podobně - nejsem fyzik, tak to nebudu moc rozebírat), IMHO docela zajímavý přístup.
Popravdě jsem chtěl tohle připsat do toho dokumentu (a asi tak ještě někdy později učiním), protože jednou z nevýhod hashlife je právě to, že není úplně zobecnitelný - hashlife moc často nedoběhne v rekurzi až ke čtverci 4x4, protože jich není tolik a rychle si je všechny předpočítá. Zkuste si ale představit počet nějakých minimálních případů ve 3D...tam už začíná být s pamětí docela velký problém.
Implementace existuje, je zmíněna, je to Golly. Je fakt skvělý, běhá rychle, obsahuje Quicklife (optimalizovaný normální algoritmus) i Hashlife a taky podporu pro jiná pravidla (Life je S23/B3, můžeš si vymyslet svoje, nebo i úplně jiné automaty a v rámci nějakého formátu to umí Golly odsimulovat). BTW taky jsem ten zápočťák dělal u MJ :)
S crashnutím filesystému mám jen zkušenost, že kdysi (když jsem byl mladý a nezkušený, ehem...) mi rozjetý torrent zaplnil (kořenový) reiser4 oddíl a ten to úplně nerozdejchal (kernel panic, nutný rebuild superblocku). Takže někdy ani není potřeba ten filesystém umountovat a dělat do něj díry ručně ;)
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.
Ještě bys mohl do toho filesystému střílet zaživaJo, to je zajímyvý nápad, díky, asi to hodím to planned nebo wished features...
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.Stoprocentně, jen co to bude aspoň trochu použitelný.