86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Přestože snad všichni vysokou školou povinní už musejí mít zkouškové, a tedy většinu zápočtů za sebou, objevuje se tady podezřele málo zmínek o zápočtových projektech a podobně. Tak to zkusím napravit se svou zápočtovou prací do Algoritmů a datových struktur 2, kterou jsem psal o velmi zajímavém algoritmu Hashlife.
Dokument se mi poněkud rozrostl, ale pro ty, kteří ví, co je Game of Life a mají trochu ponětí o tom, jak funguje, bude snadné přeskočit pár stránek a začít číst to opravdu zajímavé. Snad se vám to bude líbit, jsem zvědavý na vaše poznámky a připomínky :)
Takže ... "Jak rychle na Game of Life". Než začnete křičet, že linkovat ven je ošklivé, dejte mi příležitost podat vysvětlení. Zaprvé - ta práce je fakt hodně velká a nechci tady dávat ohavné nudle, které lidi odradí hned na začátku, místo toho, aby třeba z plodné diskuze získali motivaci se na to podívat (si fandím, co ;) ? Ale samotnému se mi to občas stává - je tu dlouhý post, ten přescrolluju, diskuse vypadá zajímavě a třeba si i něco z toho textu pak přečtu). Zadruhé to není link na žádný můj výdělečný web s reklamami - je to čistý výstup z "rst2html.py", nic víc za tím nehledejte. Tak. A už vás nebudu rušit ;).
Tiskni
Sdílej:
K čemu je to dobrý? Dá se s tím něco simulovat, testovat? U té diskuze o nekonečnosti životního prostoru mě napadlo ho umístit na kouli (sféru), ta je konečná, ale nic z ní neuteče. Nebo třeba taky toroid...
Jo, o tom se na wiki píše - že hned druhý nápad po omezení prostoru (s tím, že cokoliv je "za hranicí", je mrtvá buňka), je umístit to na toroid (to se dělá jednodušeji než ta koule, prostě ztotožníš levý a pravý okraj pole a horní a dolní).
Co se aplikace týče se tím prý zabývají biologové, ale nevím, jak moc slavné to je. Spíš jde asi o to, že se s GoL (a ještě více potom v souvislosti s prací Stephena Wolframa a "A new kind of science", na kterou se v blízké době chystám)prolomily ledy co se buněčných automatů týče a nějaké specifické se v biologii a fyzice vážně používají. Co se fyziky týče by mohl zaujmout třeba Voxelstein - buněčný model je 3D voxelizace prostoru a stavy buněk jsou jejich fyzikální veličiny (teplota, tlak a podobně - nejsem fyzik, tak to nebudu moc rozebírat), IMHO docela zajímavý přístup.
Popravdě jsem chtěl tohle připsat do toho dokumentu (a asi tak ještě někdy později učiním), protože jednou z nevýhod hashlife je právě to, že není úplně zobecnitelný - hashlife moc často nedoběhne v rekurzi až ke čtverci 4x4, protože jich není tolik a rychle si je všechny předpočítá. Zkuste si ale představit počet nějakých minimálních případů ve 3D...tam už začíná být s pamětí docela velký problém.
Implementace existuje, je zmíněna, je to Golly. Je fakt skvělý, běhá rychle, obsahuje Quicklife (optimalizovaný normální algoritmus) i Hashlife a taky podporu pro jiná pravidla (Life je S23/B3, můžeš si vymyslet svoje, nebo i úplně jiné automaty a v rámci nějakého formátu to umí Golly odsimulovat). BTW taky jsem ten zápočťák dělal u MJ :)
S crashnutím filesystému mám jen zkušenost, že kdysi (když jsem byl mladý a nezkušený, ehem...) mi rozjetý torrent zaplnil (kořenový) reiser4 oddíl a ten to úplně nerozdejchal (kernel panic, nutný rebuild superblocku). Takže někdy ani není potřeba ten filesystém umountovat a dělat do něj díry ručně ;)
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.
Ještě bys mohl do toho filesystému střílet zaživaJo, to je zajímyvý nápad, díky, asi to hodím to planned nebo wished features...
Hlavně pak ubal balíčky a zveřejni výsledky testů.Stoprocentně, jen co to bude aspoň trochu použitelný.