Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
bych rad vedel, ale co pak? Je skutecne mozno dnes prijit s normalnim HTML k zakaznikovi a nebo vas vyhodi voknem, kdyz se prekresluji cele stranky? Existuji jine technologie?
Bohužel je stále ještě mnoho průkopníků slepé uličky AJAXu, kteří stále ještě neobjevili, že „tudy ne, přátelé“.
A kde tedy vlastne vidite budoucnost webu? V rozdeleni na aplikace (applety, SilverLight) a suchy obsah (ciste HTML, CSS)? Nemyslite, ze muze byt nekdy i neco mezi?
Souhlasím s tím, že celý Ajax je v podstatě hack.
Jenže podle metody "worse is better", to vypadá, že tenhle hack bude i nadále životaschopný. Vývoj na straně prohlížečů a především implementací JavaScriptu tomu napovídá.
http://zdrojak.root.cz/zpravicky/webove-aplikace-aneb-nemozne-na-pockani/
Podle tohoto bych řekl, že pořádný javascriptový multitásking je hudbou velmi blízké budoucnosti.
Ajax sice je hack, ale je mi sympatický tím, že je otevřený. Flash ani Sirvelight nejsou tolik otevřené a je to ve stránce "cizí element". No a Java applety pohřbilo hrozně pomalé natahování a start.
Technicky není takový problém vložit zobrazovací jádro do desktopové aplikace ...
Mene pekna vec je ta, ze takove aplikace jsou typicky zavisle na operacnim systemu/vykreslovacim jadre - tedy je nutne udrzovat verze pro ruzne platformy, klientsky pocitac musi mit tyto knihovny ... server musi pocitat s tim, ze se k nemu muzou pripojovat klienti ruznych verzi apod. Technicky je to celkove docela dost narocne. Pro provoz AJAXu staci pouze prohlizec.
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...
co potřebují webdesignéři pro pouhou prezentaci informací.
Pro mou informaci - co ti chybi?
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná. AJAX stačí na věci typu našeptávač, ale i tam je dost neefektivní…
Pro mou informaci - co ti chybi?Vícesloupcová sazba, závislosti rozměrů, vůbec možnost přirozeně nadefinovat layout, který se běžně na webu používá – tj. rámce vedle sebe a pod sebou – to, co už tisková sazba používá stovky let. Klasické třísloupcové layouty se dělají přes různé plovoucí rámy a záporná odsazení – přitom webdesigner chce „tři sloupce, prostřední minimálně 40 a maximálně 80 znaků, krajní 20 znaků a celé ať se to pokud možno vejde do šířky okna, pokud se vejde, prostřední sloupec udělej dvousloupcový“. Pro vykreslovací jádro by nebyl problém něco takového spočítat, ale ve skutečnosti je potřeba dělat různé opičárny, pro prohlížeč je daleko náročnější to spočítat a celé je to náchylné samovolně se rozpadnout.
Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná.
No, nevim, co si predstavujes pod pojmem aplikace ... mozna mas specialni potreby - me by webovou aplikaci klavesnici ovladat nenapadlo.
Jinak gmail, facebook, adminy ruznych CMS jsou dukazem, ze AJAX staci i na jine veci nez naseptavac.
Ctrl+N, označit e-maily Insertem – to tam nezařídíte.
GMail zrovna nějaké ovládání klávesnicí má, ale vytvořit nový e-mail pomocí Ctrl+N, označit e-maily Insertem – to tam nezařídíte.
Jiste, to je uz dano onou webovou povahou, gmail neni nic jineho nez HTML s JavaScriptem (s trochou XML v pozadi). Jeste stesti, ze pokud to nekomu nevyhovuje, muze pouzit klasicky mailovy klient jako Thunderbird nebo Outlook (nevim, jak u gmailu funguje IMAP).
K tem klavesovym zkratkam - tam se to hodne pere s prohlizecem samotnym. Jinak by ale chovani insertu naimplementovat jit melo ...
To jo, ja se zas snazim rict, ze webova povaha ma zas na druhou stranu i hodne vyhod :)
Tiskni
Sdílej: