Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
22.12.2008 10:54
| Přečteno: 1869×
| Ani zbla
| 
Tak se na "stará kolena" vracím k webařině. Dostal jsem ve firmě za úkol udělat jeden takový webík. Za těch pár let, co jsem se ničemu takovému moc nevěnoval se událo pár věci. Tak předně, frameworky máme na všechno - na weby jako takové, na CSS a samozřejmě na JavaScript.
V JavaScriptu jsem se dost zmýlil, svého času jsem ho nesnášel, hlavně proto, že jsem se bál nutnosti ladit vše pro několik prohlížečů. Preferoval jsem dělat všechnu práci na serveru a posílat spíš čisté HTML.
Ale chyba lávky, JavaScriptové (nebo spíš Ajaxové) aplikace jsou všude kolem nás. Jako uživatel jsem si na ně zvykl, nevím jestli bych s Gmailem pracoval i kdyby po každém kliku reloadoval celou stránku. Asi těžko. Implementacím JS v prohlížečích se věnuje velká pozornost. Máme také frameworky, které odlišnosti mezi prohlížeči skrývají
Asi jeden z nejznámějších je jQuery. Piš méně, udělej více, zní jeho heslo. Narazil jsem na pár videí, které sice z nikoho jQuery hackera neudělají, ale zato si každý může udělat docela dobrou představu, k čemu je tahle nahypovaná knihovna vlastně dobrá. Jsou docela krátká, takže si to můžete pouštět v práci třeba ke svačině.
Tiskni
Sdílej:
bych rad vedel, ale co pak? Je skutecne mozno dnes prijit s normalnim HTML k zakaznikovi a nebo vas vyhodi voknem, kdyz se prekresluji cele stranky? Existuji jine technologie?
Bohužel je stále ještě mnoho průkopníků slepé uličky AJAXu, kteří stále ještě neobjevili, že „tudy ne, přátelé“.
A kde tedy vlastne vidite budoucnost webu? V rozdeleni na aplikace (applety, SilverLight) a suchy obsah (ciste HTML, CSS)? Nemyslite, ze muze byt nekdy i neco mezi?
Souhlasím s tím, že celý Ajax je v podstatě hack.
Jenže podle metody "worse is better", to vypadá, že tenhle hack bude i nadále životaschopný. Vývoj na straně prohlížečů a především implementací JavaScriptu tomu napovídá.
http://zdrojak.root.cz/zpravicky/webove-aplikace-aneb-nemozne-na-pockani/
Podle tohoto bych řekl, že pořádný javascriptový multitásking je hudbou velmi blízké budoucnosti.
Ajax sice je hack, ale je mi sympatický tím, že je otevřený. Flash ani Sirvelight nejsou tolik otevřené a je to ve stránce "cizí element". No a Java applety pohřbilo hrozně pomalé natahování a start.
Technicky není takový problém vložit zobrazovací jádro do desktopové aplikace ...
Mene pekna vec je ta, ze takove aplikace jsou typicky zavisle na operacnim systemu/vykreslovacim jadre - tedy je nutne udrzovat verze pro ruzne platformy, klientsky pocitac musi mit tyto knihovny ... server musi pocitat s tim, ze se k nemu muzou pripojovat klienti ruznych verzi apod. Technicky je to celkove docela dost narocne. Pro provoz AJAXu staci pouze prohlizec.
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...
co potřebují webdesignéři pro pouhou prezentaci informací.
Pro mou informaci - co ti chybi?
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná. AJAX stačí na věci typu našeptávač, ale i tam je dost neefektivní…
Pro mou informaci - co ti chybi?Vícesloupcová sazba, závislosti rozměrů, vůbec možnost přirozeně nadefinovat layout, který se běžně na webu používá – tj. rámce vedle sebe a pod sebou – to, co už tisková sazba používá stovky let. Klasické třísloupcové layouty se dělají přes různé plovoucí rámy a záporná odsazení – přitom webdesigner chce „tři sloupce, prostřední minimálně 40 a maximálně 80 znaků, krajní 20 znaků a celé ať se to pokud možno vejde do šířky okna, pokud se vejde, prostřední sloupec udělej dvousloupcový“. Pro vykreslovací jádro by nebyl problém něco takového spočítat, ale ve skutečnosti je potřeba dělat různé opičárny, pro prohlížeč je daleko náročnější to spočítat a celé je to náchylné samovolně se rozpadnout.
Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná.
No, nevim, co si predstavujes pod pojmem aplikace ... mozna mas specialni potreby - me by webovou aplikaci klavesnici ovladat nenapadlo.
Jinak gmail, facebook, adminy ruznych CMS jsou dukazem, ze AJAX staci i na jine veci nez naseptavac.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.12.2008 18:32
Ctrl+N, označit e-maily Insertem – to tam nezařídíte.
GMail zrovna nějaké ovládání klávesnicí má, ale vytvořit nový e-mail pomocí Ctrl+N, označit e-maily Insertem – to tam nezařídíte.
Jiste, to je uz dano onou webovou povahou, gmail neni nic jineho nez HTML s JavaScriptem (s trochou XML v pozadi). Jeste stesti, ze pokud to nekomu nevyhovuje, muze pouzit klasicky mailovy klient jako Thunderbird nebo Outlook (nevim, jak u gmailu funguje IMAP).
K tem klavesovym zkratkam - tam se to hodne pere s prohlizecem samotnym. Jinak by ale chovani insertu naimplementovat jit melo ...
To jo, ja se zas snazim rict, ze webova povaha ma zas na druhou stranu i hodne vyhod :)
27.12.2008 02:51