Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Tak se na "stará kolena" vracím k webařině. Dostal jsem ve firmě za úkol udělat jeden takový webík. Za těch pár let, co jsem se ničemu takovému moc nevěnoval se událo pár věci. Tak předně, frameworky máme na všechno - na weby jako takové, na CSS a samozřejmě na JavaScript.
V JavaScriptu jsem se dost zmýlil, svého času jsem ho nesnášel, hlavně proto, že jsem se bál nutnosti ladit vše pro několik prohlížečů. Preferoval jsem dělat všechnu práci na serveru a posílat spíš čisté HTML.
Ale chyba lávky, JavaScriptové (nebo spíš Ajaxové) aplikace jsou všude kolem nás. Jako uživatel jsem si na ně zvykl, nevím jestli bych s Gmailem pracoval i kdyby po každém kliku reloadoval celou stránku. Asi těžko. Implementacím JS v prohlížečích se věnuje velká pozornost. Máme také frameworky, které odlišnosti mezi prohlížeči skrývají
Asi jeden z nejznámějších je jQuery. Piš méně, udělej více, zní jeho heslo. Narazil jsem na pár videí, které sice z nikoho jQuery hackera neudělají, ale zato si každý může udělat docela dobrou představu, k čemu je tahle nahypovaná knihovna vlastně dobrá. Jsou docela krátká, takže si to můžete pouštět v práci třeba ke svačině.
Tiskni
Sdílej:
bych rad vedel, ale co pak? Je skutecne mozno dnes prijit s normalnim HTML k zakaznikovi a nebo vas vyhodi voknem, kdyz se prekresluji cele stranky? Existuji jine technologie?
Bohužel je stále ještě mnoho průkopníků slepé uličky AJAXu, kteří stále ještě neobjevili, že „tudy ne, přátelé“.
A kde tedy vlastne vidite budoucnost webu? V rozdeleni na aplikace (applety, SilverLight) a suchy obsah (ciste HTML, CSS)? Nemyslite, ze muze byt nekdy i neco mezi?
Souhlasím s tím, že celý Ajax je v podstatě hack.
Jenže podle metody "worse is better", to vypadá, že tenhle hack bude i nadále životaschopný. Vývoj na straně prohlížečů a především implementací JavaScriptu tomu napovídá.
http://zdrojak.root.cz/zpravicky/webove-aplikace-aneb-nemozne-na-pockani/
Podle tohoto bych řekl, že pořádný javascriptový multitásking je hudbou velmi blízké budoucnosti.
Ajax sice je hack, ale je mi sympatický tím, že je otevřený. Flash ani Sirvelight nejsou tolik otevřené a je to ve stránce "cizí element". No a Java applety pohřbilo hrozně pomalé natahování a start.
Technicky není takový problém vložit zobrazovací jádro do desktopové aplikace ...
Mene pekna vec je ta, ze takove aplikace jsou typicky zavisle na operacnim systemu/vykreslovacim jadre - tedy je nutne udrzovat verze pro ruzne platformy, klientsky pocitac musi mit tyto knihovny ... server musi pocitat s tim, ze se k nemu muzou pripojovat klienti ruznych verzi apod. Technicky je to celkove docela dost narocne. Pro provoz AJAXu staci pouze prohlizec.
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...
co potřebují webdesignéři pro pouhou prezentaci informací.
Pro mou informaci - co ti chybi?
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná. AJAX stačí na věci typu našeptávač, ale i tam je dost neefektivní…
Pro mou informaci - co ti chybi?Vícesloupcová sazba, závislosti rozměrů, vůbec možnost přirozeně nadefinovat layout, který se běžně na webu používá – tj. rámce vedle sebe a pod sebou – to, co už tisková sazba používá stovky let. Klasické třísloupcové layouty se dělají přes různé plovoucí rámy a záporná odsazení – přitom webdesigner chce „tři sloupce, prostřední minimálně 40 a maximálně 80 znaků, krajní 20 znaků a celé ať se to pokud možno vejde do šířky okna, pokud se vejde, prostřední sloupec udělej dvousloupcový“. Pro vykreslovací jádro by nebyl problém něco takového spočítat, ale ve skutečnosti je potřeba dělat různé opičárny, pro prohlížeč je daleko náročnější to spočítat a celé je to náchylné samovolně se rozpadnout.
Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná.
No, nevim, co si predstavujes pod pojmem aplikace ... mozna mas specialni potreby - me by webovou aplikaci klavesnici ovladat nenapadlo.
Jinak gmail, facebook, adminy ruznych CMS jsou dukazem, ze AJAX staci i na jine veci nez naseptavac.
Ctrl+N
, označit e-maily Insert
em – to tam nezařídíte.
GMail zrovna nějaké ovládání klávesnicí má, ale vytvořit nový e-mail pomocí Ctrl+N
, označit e-maily Insert
em – to tam nezařídíte.
Jiste, to je uz dano onou webovou povahou, gmail neni nic jineho nez HTML s JavaScriptem (s trochou XML v pozadi). Jeste stesti, ze pokud to nekomu nevyhovuje, muze pouzit klasicky mailovy klient jako Thunderbird nebo Outlook (nevim, jak u gmailu funguje IMAP).
K tem klavesovym zkratkam - tam se to hodne pere s prohlizecem samotnym. Jinak by ale chovani insertu naimplementovat jit melo ...
To jo, ja se zas snazim rict, ze webova povaha ma zas na druhou stranu i hodne vyhod :)