V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
**
pro počítání mocnin, (2) while cyklus lze nahradit n.times do x *= zaklad end
, (3) jaký smysl má metoda swap
, když stačí napsat a, b = b, a
?, (4) místo word = word.chomp
lze psát word.chomp!
akorát nevidím žádnou podmínkuNa co podmínku?
Vím, že vykřičník se dává, protože se mění příjemce metodyPříjemce metody je pokaždé
word
.
chomp
bez vykřičníku nemění obsah proměnné word
, chomp!
mění obsah proměnné word
.
Na co podmínku?Už jsem to pochopil, mazané.
chomp bez vykřičníku nemění obsah proměnné wordMyslel jsem to takhle:
No to bych zrovna netvrdil.Proc ? Kvuli Unicode ? Ano, ruby 1.8 + unicode je tragedie. Nicmene regexpy v ruby sou vykradnute z Perlu, a na rozdil od C, pythonu a dalsich X jazyku, je radost s nimi pracovat.
Dříve to byla třeba co se týče Unicode v Ruby tragédie, ale to snad už doufám napravili?Jo, v 1.9.x
A pak také Ruby si podle mě z Perlu občas vzalo až moc syntaktického bordelu (a nejsem jediný kdo si to myslí - jestli se nepletu, tak i Matz, autor Ruby, se tak jednou vyjádřil).Nemylite se. AFAIK v novych verzich (1.9.x) jsou ty divne dolarove promenne deprecated (maji citelnejsi ekvivalenty).
This is because the regular acquire() method on a basic lock cannot be interrupted. That's unlikely to go away, so you'll just have to live with this.A WTF veci jsou napriklad proc len() neni metoda, sort()/sorted() prasarna atd.
Jestli to chapu spravne, tak 1167930 neni race condition, ale nejaky kompromis, ktery vyplyva ze situace (konkretne tady z navrhu acquire() v knihovneNejedna se o kompromis ale o chybu, ktera se pak projevi na mnoha dalsich mistech. Jako priklad uvedu pouziti asynchroniho IO, ktere pouziva signal SIGPOLL (na linuxu synonymum k SIGIO) k oznameni udalosti na deskriptoru. To je misto, kde jsem se s tim setkal ja. Perl je na tom v tomdle smeru mnohem lip, obcas narazite na memleak ale ne na problem, ktery by Vas zasadne omezil v praci a o kterem vyvojari reknou, ze ho neopravi.
Nevíte, jak si rozumí třeba s GTK nebo Qt?Já bych v této diskusi doporučil na tomto místě mírný boční pohled na perl/TK. Samozřejmě nevím, co s tím plánuješ dělat, ale já osobně se při programování v perl/TK pořád usmívám, protože mi svět připadá takový strašně jednoduchý. Úplně jsem si připomněl, jaký jsem měl před patnácti lety pocit ovládnutí internetu, když jsem stvořil první cgi skript v shellu a podíval se na výsledky z Netscape.
Jo, četl jsem, že Ruby je docela pomalé, ale že až tak katastrofálně, to jsem nečekal. Nevíte, jak si rozumí třeba s GTK nebo Qt?No, um, katastrofalne :) Pokud se nepletu, ruby 1.8 je "AST-walking" interpreter (asi jako perl 5.x), kdezto 1.9.x je bytecode-compiled interpreter (jako python 2.x / 3.x). 1.9.x je 2-10x rychlejsi nez 1.8.x; JRuby je zhruba stejne rychle jako ruby 1.9.x, nicmene pouziva o dost vic pameti. Je jasne ze jazyky jako python a ruby nejsou na psani quake enginu ;) nicmene casto pohodlnost a rychlost vyvoje je dulezitejsi. GTK bindingy mi prijdou ze jsou v lepsim stavu nez QT, ale uz dlouho sem se nedival.
replicate
vytvoříme seznam obsahující n
-krát základ a pomocí funkce product
základy vynásobíme:
mocnina0 zaklad n = product (replicate n zaklad)Pomocí operátoru dolar odstraníme závorky, kód je pak přehlednější:
mocnina1 zaklad n = product $ replicate n zakladFunkce
flip
prohodí parametry funkce replicate
– to je zatím k ničemu, ale později to využijeme:
mocnina2 zaklad n = product $ flip replicate zaklad nOperátor tečka skládá funkce – jako v matematice:
mocnina3 zaklad n = (product . flip replicate zaklad) nParametr
n
pokrátíme:
mocnina4 zaklad = product . flip replicate zakladOperátor tečka může skládat jakékoliv funkce – třeba i tečky. Rovnou také pokrátíme parametr
zaklad
:
mocnina5 = ((.).(.)) product (flip replicate)Operátory lze aplikovat jen částečně, například
(/2)
je funkce, jenž vrátí půlku daného čísla. Naopak (2/)
je funkce, jenž vydělí dvojku daným číslem. Tohle lze to provést i se skládáním funkcí:
mocnina6 = (product .) . flip replicateA na závěr je tu zápis pro znalce:
mocnina7 = (^)
Učím se Céčko, myslím, že je to takový základ programování, a hlavně je rychlé, možná i nejrychlejší?Tohle je dáno současným stavem kompilátorů a runtimů vyšších programovacích jazyků a faktem, že specializovaný kód pro danou úlohu může být rychlejší než kód obecný (například správa paměti). Jenže vyšší programovací jazyky se v tomto postupně zlepšují a je jen otázkou času, než programy ve vyšších programovacích jazycích dosáhnou srovnatelných rychlostí s Céčkovskými programy, jenž byly napsány průměrnými programátory. IMO pokud nepotřebujete z HW vyždímat úplné maximum, tak Vám bude stačit jazyk typu C# nebo OCaml, program bude cca 2-3 krát pomalejší než v Céčku a kód bude kratší.
a je jen otázkou času, než programy ve vyšších programovacích jazycích dosáhnou srovnatelných rychlostí s Céčkovskými programy, jenž byly napsány průměrnými programátory.tak nevim jestli je to vtip, nebo pesimisticky pohled na vyvoj "prumernyho programatora"...
iterate (*zaklad) 1
vytvoříme seznam všech mocnin (tj. [z^0, z^1, ..]) a pomocí operátoru indexace seznamu !!
vybereme potřebnou mocninu:
mocnina6' zaklad n = iterate (*zaklad) 1 !! n
n
můžeme pokrátit, to už umíme:
mocnina6'' zaklad = (iterate (*zaklad) 1 !!)A pro jistotu ještě ve variantě pointfree tj. bez parametrů:
mocnina6''' = (!!) . (flip iterate 1 . (*))
mocnina x n
| n == 0 = 1
| otherwise = square (mocnina x $ n `div` 2) * if odd n then x else 1
where square a = a * a
mc z 0 = 1 mc z n = z * (mc z (n - 1))Nebo, touzime-li po tail-recursive variante (coz u normal-order jazyku jako Haskell nehraje moc roli), tak:
mc z n = mc2 z n 1 mc2 z 0 ac = ac mc2 z n ac = mc2 z (n - 1) (z * ac)
n
.
Tohle je tail rekurzivní:
mc z n = mc2 z n 1 mc2 z 0 ac = ac mc2 z n ac = let newAc = z * ac in newAc `seq` mc2 z (n - 1) newAcnebo tohle:
import Data.List product' = foldl' (*) 1 mocnina0 zaklad n = product' $ replicate n zaklad
To druhé také není tail rekurzivníMyslim, ze je (alespon podle mne znamych definic tail-rekurzivnosti). Ze to kvuli lazy evaluation nema ty same dusledky jako u jazyku se striktnim vyhodnocovanim a ze spotreba pameti bude kvuli ukladani odlozenych vypoctu stejne umerna n, je jina vec.
sub mc{eval"$_[0]*"x$_[1].1}
promenna = nejakaMetoda
a někde dál by se pak normálně zavolala promenna(argumenty, ...)
. Použití takové konstrukce není žádný akademický výmysl, používá se docela běžně.
m = [5,4,3].method(:sort)
m.call
nebo
c = proc {"Ahoj svete"}
print c.call
// vybiram metodu ktera bude neco zpracovavat nejakou logikou. public interface Zpracovavadlo { public void zpracuj(NejakaVec nejakaVec); } public class XMLZpracovavadlo implements Zpracovavadlo { public void zpracuj(NejakaVec nejakaVec) { ... } } public class YAMLZpracovavadlo implements Zpracovavadlo { public void zpracuj(NejakaVec nejakaVec) { ... } } // nekde v kodu Zpracovavadlo zp; if(blabla) zp = new XMLZpracovavadlo(); else zp = new YAMLZpracovavadlo(); return zp.zpracuj(nejakaVec);Jak rikam, je to nepohodlny ale jde to. Na druhou stranu, ono to moc nesedi k Javovemu paradigmatu (kde by clovek mel cpat struktury reprezentujici data a metody ktere s nimi neco delaji na jednu hromadu do jedne tridy) takze to asi moc nevadi.
MethodHandle
a spol. Pokud k tomu chcete hezčí syntaxi, počkejte si na Javu 8 irb(main):015:0> a = [5,4,3] => [5, 4, 3] irb(main):016:0> b = [5,4,3] => [5, 4, 3] irb(main):017:0> m1 = a.method(:sort) => #Method: Array#sort irb(main):018:0> m2 = a.method(:sort) => #Method: Array#sort irb(main):019:0> m3 = b.method(:sort) => #Method: Array#sort irb(main):020:0> m1 == m2 => true irb(main):021:0> m2 == m3 => false
[1,2,3].sort {|a,b| a <=> b}A v kódu te metody by bylo něco typu
def sort #... bigger = yield a,b; #... endA tohle se dá použít skoro na cokoliv. Myslím, že mnohem elegantější způsob než předávání ukazatele na funkci / metodu.
class Trieda def metoda2 puts metoda1 end end objekt = Trieda.new def objekt.metoda1 "abc" end objekt.metoda2
>>> class Trida: ... def metoda2(self): ... print self.metoda2 ... >>> objekt = Trida() >>> objekt.metoda2() # doufam ze ten ruby kod taky vypisuje adresu instance <bound method Trida.metoda2 of <__main__.Trida instance at 0xb74389ac>> >>> objekt.metoda1() # metoda1 tam neni Traceback (most recent call last): File "<stdin>", line 1, in <module> AttributeError: Trida instance has no attribute 'metoda1' # ted prijde to co neni tak elegantni, nvm jak priradit novou metodu primo >>> def metoda1(self): # vytvorim metodu ocekavajici automaticky predavany parametr self (neco jako this vsude jinde) ... print "abc" ... >>> objekt.metoda1 = metoda1 # priradim ji existujicimu objektu >>> objekt.metoda1() # neni to metoda, ale prirazena funkce, takze to failne na predani self Traceback (most recent call last): File "<stdin>", line 1, in <module> TypeError: metoda1() takes exactly 1 argument (0 given) >>> objekt.metoda1(None) # pokud ji zavolam s prazdnym parametrem, tak funguje abc # bonus >>> objekt2 = Trida() >>> objekt2.metoda1() Traceback (most recent call last): File "<stdin>", line 1, in <module> AttributeError: Trida instance has no attribute 'metoda1' >>> Trida.metoda1 = metoda1 # tride priradim novou metodu >>> objekt2.metoda1() # vsechny v tu chvili existujici instance ji automaticky preberou abc
>>> class Trida: ... def metoda2(self): ... print self.metoda1() ... >>> objekt = Trida() >>> def metoda1(self): ... return "abc" ... >>> Trida.metoda1 = metoda1 >>> objekt.metoda2() abc
class Trida: premenna = "premenna triedy" def metoda2(self): print self.metoda1() premenna = "globalna premenna" objekt = Trida() def metoda1(self): return premenna Trida.metoda1 = metoda1 objekt.metoda2()
import new objekt.metoda1 = new.instancemethod(lambda self : premenna, objekt)akurát self stále neukazuje na objekt ale na globálny objekt, takže nemôžem pristupovať k členom objektu cez self.
import types objekt.metoda1 = types.MethodType(lambda self : self.premenna, objekt)tento spôsob funguje aj so selfom
Každopádně když to porovnám, ruby má jen ošklivější a ukecanější syntaxi, jinak je skoro ekvivalentní.Osklivejsi ? Jakoze tam chybi dvacet podtrzitek a tri selfy na radek ? To ano, chybi. Nicmene zustanu u te "osklivejsi" syntaxe :)
Tiskni
Sdílej: