Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Tiskni
Sdílej:
Strašně se snaží o to vytvořit iluzi že je to opravdu reálné, ale už jenom ty obrázky a spousta dalších blbostí a nesmyslností zcela jasně ukazuje že jde o fake
Snaží se vytvořit iluzi o tom, že jde o holografickou paměť. Což není žádný nereálný výmysl, na vývoji holografických pamětí se pracuje už tak 15 let. Kdyby s tim přišla nějaká uznávaná firma, tak bych si jen řekl "no konečně sem se dočkal a je to tady!", ale bohužel
.
Je to úsměvné
Ale tak třeba někdo jim i skočí na špek
Už v roce myslím že 1998 sem četl články o tom jak nás zanedlouho holografické paměti zaplaví a nahradí současnou technologii. Jenže zatím kde nic tu nic, bohužel se objevila spousta technických problémů...
No ale snad to brzy vyřeší
Každopádně tohle je tak jako tak na 101% fake
Ale taková mechanika co na to umí zapisovat a číst to je mnooohem rozměrnější, je tam potřeba přesná optická soustava laserů. Úžasné ale u holografických médií je, že i při velkém poškození média lze získat všechna data (právě díky holografickému principu) a navíc čtení dat je nesmírně rychlé (najednou v jediném "osvitu" lze přečíst obrovské množství dat... firmy co to vyvíjejí říkají že se dá jít až na 30GB za vteřinu... to by mě zajímalo jaký počítač by to dokázal tak rychle zpracovávat
).
Koukni třeba na tohle video, je to prezentace plně funkčního prototypu holografického záznamového zařízení od společnosti InPhase (mají v plánu uvésto ho na trh snad už koncem roku 2005). Tam sice ty parametry ještě nejsou tak úchvatné (na to médium o velikosti CD se vejde jak sem někde četl "jen" 200GB a rychlost čtení je jen 20MB/s), ale na to že to je uplně první funkční vlaštovka je to slušné.