Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Pekna blbost, takovejch distribuci je mnohem vic.
IMHO to dneska zvládá každá druhá.Ale když se člověk zaptá Debianisty, je to jeden z jeho prvních argumentů.
me se treba vybavi arch :)
(ackoliv bych si urcite jeste na par vzpomel)
druhá z těch dvou bude Gentoo
a třetí z těch dvou bude Debian, pokud ho nemáš označenej jménem (například Lenny), ale označením (například unstable)
mám pokračovat dalšími dostribucemi nebo přednáškou jak napočítat více než do dvou? ?
Co to jsou ty verze distribuci? My, co pouzivame testing nic jako verze distribuci vubec neresime. Neni nahodou TOHLE tzv. rolling updates?
pacman
zhruba každou hodinu...
aj ja urpmi (predtym yum), ale len prve tri hodiny
potom ma uz nenapada nic, co by som si mohol nainstalovat A aj skutocne potreboval
Souhlasím, že na Desktopu je to mnohem více aktuální, ale jinak mi není jasné, co je na tom k nepochopení. Kdybych používal Debian nebo Blbuntu, kde seženu Software, který potřebuji v aktuální verzi? Řekněme Openoffice 3.0.1 nebo Wine 1.1.15? Seženu Wine, a to jen proto, že tento projekt provozuje Debianí repozitář. S Openoffice můžu jít do prdele, protože Blbuntu nabízí 2.4 a Debian ani nevím. Opensuse má spoustu "oficiálních" repozitářů pro jednotlivé důležité projekty. Proto je fajn, když lze pracovat s repozitáři a mít možnost sehnat aktuální SW.
VUbuntu nic takového nemám, tam mám jen ppa.launchpad.net, kde je docela chlívek, a možná že tam požadovaný balíček je, ale sbalený od Pepy jouzy z dolní horní, Oficiálně a tedy s jistou mírou garance funčknosti, tam člověk nedostane nic. S upgradem musí počkat nadalší vezi Ubuntu.
Aha. Takže rolling upates se pozná podle toho, že místo změny čísla, používá stejné číslo / stejné jméno ale prakticky dělá totéž co první případ?
pre mna osobne je upgrade a rolling update tento rozdiel:
upgrade: distribucia pouziva vo verzii 1 balicek A vo verzii 1.0 a riesia sa max. bezpecnostne veci a minority updaty (na verziu balicka A 1.x) s tym, ze ak vyjde verzia distribucie 2 a balicek A uz ma tiez verziu 2.x, tak ta sa pouzije (prejde sa na nu).
rolling update: balicek A je vo verzii 1.0 a pri kazdej zmene sa po urcitom case (danom stupnom "stablovitosti" napr. stable/testing/unstable) zmeni nielen na 1.x, ale aj na 2.0 bez toho, aby sa cakalo na datum vydania (ktory je stanoveny napr. na datum, ked je predpoklad, ze sa podari dostat do distribucie vsetko naplanovane).
okrem ineho, ved aj arch linux ma (mal?) repozitar s release vetvou (nieco ako stable, aj ked netusim, ako to bolo potom s bezpecnostnymi aktualizaciami) a napr. mandriva vie byt tiez rolling update (cooker - samozrejme na ukor stability)
opravte ma, ak sa mylim, pisal som z hlavy bez overenia faktov.
To je právě problém. Tahle teorie bere do úvahy jen existenci Debianu. Jenže v jiných distribucích máš nové verze balíčků (ne jen security updaty) i během jednoho čísla distribuce. Kde potom narýsuješ tu čáru co je a co není rolling update?
no prave, ze debian system je taky, ze ak sa v debiane balicek vyda vo verzii 1.0, tak v nej aj ostane (samozrejme bavime sa o stable) a najdene chyby sa opravuju backportovanim zo starej verzie a nie updatom na novu verziu.
mandriva zasa napr. updatuje v ramci verzie vacsinou len minor updaty aplikacii (aj ked su vynimky) a major updaty az v dalsej verzii. suse podobne. fedora je trosku extrem, tam napr. F9 mala KDE 4.0.x, 4.1.x a bude mat aj 4.2.x, takze aj v ramci jedneho vydania distribucie to bude dost rolling
Na třeba to Suse to má tak, že důležité projekty mají své vlastní repozitáře v buildservice a upgradují se zcela nezávisle na distrubuci. Takže i ve 2 roky starém SUSE máš KDE 4.2. Prostě máš už 2 roky starý a zdá se zcela opúravený a odladěný systém, a můžeš v něm mít aktuální SW.
kolik z tech aplikaci třetích tran je pro Debian? 99% jsou pro RHEL a SLES.
ajak to souvisí s rollin updates?
To ovšem znamená, že na sevreru nesmíš mít živý Debian - tedy nic novějšího než Stable! V Testingu se to mění pořád a nikdy to nezkončí. A Stable je vydáván tak zřídka, že nemáš podporu HW.
Zrovna teď je fajn nainstalovat Stable. Jenže za rok a půl to bude mít obsolete kernel, a na aktuální HW to nepůjde nainstalovat. A co pak? To je největší slabina Debianu. Se stavbou serveru, jako bys měl počkat na okénko jednou za 2-3 roky.
jo. pak je tu ještě možnost nainstalovat testing, repozitáře vést pod jeho jménem nikoli pomocí "testing", a modlit se, že dokud to nezmrzne, nic se neposere.
Přiklad z minulosti:
Protože například Linux 2.6.18 nepodporoval IH10, SB700 a tak podobně?
ach jo. Asi jsme u blbejch. Nejdříve tady šermujeme "bezplatným" systémem, který corporate sféra v podstatě nepoužívá, a hodí se spíše na komunitní projekty, a teď bereme jako argument drahý serverový HW?
Na komunitních serverech nebudu mít drahý Hw, ale koupím něco z běžného levného. A když budu mít 100 000 na pořádný server, nebudu se srát skomunitním Debianem ty Ynteligente.
Asi jsme u blbejchano, jsme v tvem blogu
corporate sféra v podstatě nepoužíváJak to ty sakra muzes vedet? zatim jsi nepredvedl nic, co me vedlo k tomu, abych bral tohle tve prohlaseni vazne.
Taky by mne to zajímalo. Kolik serveru spravuje ? Ale podle toho, že se tu pořád mele hlavně o balíčkovacích systémech, tak asi moc ne. Protože zrovna tohle správce moc zajímat nemusí.
Když u nás ve firmě kupujeme nový server, tak si zkontrolujeme, zda vyhovuje předpokládanému systému. I pokud má na něm běžet Windows Server. Nějaký ten HCL list se dá sehnat snad pro každý systém. Jenom fakt "zkušený" admin si nasbírá levné železo po eshopech a podobně a potom žehrá nad ovladači a podobně. Tohle nejsou kompy na hry do obýváku. U serverů se přece postupuje úplně jinak.
I to je řešení, ovšem né vždy možné. Pokaždé mašina s certifikací nevyhovuje požadavkům nebo cenovému "stropu" zákazníka. Ale bylo by to krásnější, kdyby to vždy šlo. Nebo když dokupuješ nějaký HW do serveru, tak si holt vybereš takový, se kterým na daném serverovém OS nebudeš muset bojovat. Né že vypláznu pár tisícovek za řadič a potom zjišťuju, co vlastně s ním
A co třeba Seznam.cz ? U toho se roční obrat pohybuje v daleko větších číslech, než je nějakých 100 000 za server. A přesto na opravdu mnoha svých serverech provozuje Debian. Přitom by si taky určitě mohl platit support nějaké komerční distribuce. Asi by si to chtělo nejdříve ověřit fakta, než něco takového napíšu. Mám o tom Seznamu někde přednášku v divx, můžu poslat třeba na CD. To jen kdybys nevěřil, že někdo velký a poměrně úspěšný může tak hrozný systém používat...
což asi neřeší to, že jsem již 2x v minulosti chtěl instalovat Debian na server, a jeho kenel byl natolik pozadu, že si neporadil s chipsetem.
Debian mezi nejčastěji volená distra pro tohle použití
E? Mluvíme o nějaké blíže nekonkretizované skupině, ve které ma Debian navrch, nebo mi tady tvrdíš, že Debian je na největším počtu všech existujících serverů? Pokud jis myslel "komunitní" oblast, pak nechápu co do toho taháš "profesionální" HW?
Sex? Ty víš co to je, nebo sis to někde přečetl a teď děláš chytrýho?
A teď už smrtelně vážně. Kdo tě platí? Abíčko, Novell, Microsoft, Ilumináti, Socialisti? Přiznej barvu.
Tiskni
Sdílej: