Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Napadla mě taková myšlenka. Co je vlastně pro provoz serveru, za předpokladu že chceme mít aspoň trochu aktuální SW, lepší / bezpečnější?
A) dist-ugrade jednou za 6-12 měsíců? (většina distribucí včetně Debianu stable jehož cyklus je ale delší)
B) roll-up updates prakticky pořád po kouskách? (například debian, pokud uvedeme místo skutečného jména verze kód "testing")
Mezi mnoha uživateli je rozšířen názor, že rolling updates z praktického hlediska výsadou pouze jediné distribuce. Asi ji nebudu pro jistotu ani jmenovat, nebo mě zas nějaký zdejší vymaštěný ichtyl bude popichovat, že porušuju slib. Jak jsem ovšem zjistil, není to tak úplně pravda. Stejně jako jsou neustále slyšet kecy o nadřazenosti DEB nad RPM podkládané jakými hrozbami dependecy-hellu, který nikdo už řadu let nepotkal, tak i tohle je pěkný nesmysl. Jak jsem si vyzkoušel, upgradovat distribuci zvládá také Opensuse. A rozhodně nebude podle dostupných informací samotné. Podobně lze údajně upgradovat i Mandrivu. V případě opensuse, jediné co k tomu stačí je Zypper...
Jednoduchá anketní otázka: Který "bezplatný" systém by jste nasadili na svůj server nebo server, který máte spravovat?
Packagekit je poměrně zajímavý projekt, který má za cíl sjednocení package managementu napříč distribucemi. Jelikož jako front-end ma obě hlavní rozhraní - GUI (Qt + GTK) a CLI, existuje reálná šance že se tento systém prosadí. Ve Fedoře je již defaultním frontendem balíčkovače, v SUSE zdá se je už využíván při updatech jako backend suse updateru, a konečně je velká šance, že se objeví i v Ubuntu. Obrovskou výhodou tohoto systému je, že všechny aplikace mohou používat Packagekit, jako backend. Všechny instalace kodeků, jak je známe z ubuntu, všechny ty aktualizace, to vše může být napsaáno, a v mnoha distribucích už je napsaáno pro Packagekit. A co je hlavní. Packagekit, jakožto multiplatformí systém podporuje řadu backendů. Člověk si tedy může ve své disribuci zvolit kterýkoli podporovaný package manager, a jelikož systém používá Package-kit, nepředstavuje to pro něj žádný problém.
Tak dost. Dnes můj pohár trpělivosti s Debilianem přetekl. Z testovaného serveru jej okamžitě vykopnu. Jsem vlastně rád, protože aspoň bezpečně vím, že Debian, ani jeho deriváty na svých strojích už nechci vidět. O debilitě jeho package managementu jsem zde napsal dost. A 4 z 5 zubních lékařů, pardon čtenářů Abclinuxu, se mnou nesouhlasí. Na závěr snad zhrnutí, všeho možného, co mě tak z použití Debianu napadlo, že nefunguje, funguje blbě, či naprosto nelogicky - ovšem podle uživatel a vývojářů je to prý nejlepší způsob....Původně jsem měl v plánu monstrozní shrnutí, ale protože mě někdo již předběhnul s důkladným popisem, tak nebudu plýtvat elánem, sám bych to lépe nenapsal: Why Debian Is Not My Favourite Operating System
Než půjdete příště volit vemte rozum do hrsti. Další oranžádovou tsunami už prosím ne!!!
wire64@ubuntu-desktop:~$ sudo aptitude install xterm [sudo] password for wire64: Čtu seznamy balíků... Hotovo Vytvářím strom závislostí Čtu stavové informace... Hotovo Čtu rozšířené stavové informace Inicializuji stavy balíků... Hotovo Zapisuji rozšířené stavové informace... Hotovo Následující balíky budou ODSTRANĚNY: aumix{u} libtagc0{u} thunar-data{u} xfdesktop4-data{u} 0 balíků aktualizováno, 0 nově instalováno, 4 k odstranění a 2 neaktualizováno. Potřebuji stáhnout 0B archivů. Po rozbalení bude uvolněno 15,3MB. Chcete pokračovat? [Y/n/?] y Zapisuji rozšířené stavové informace... Hotovo (Čtu databázi ... nyní je nainstalováno 165107 souborů a adresářů.) Odinstalování balíku aumix ... Odinstalování balíku libtagc0 ... Odinstalování balíku thunar-data ... Odinstalování balíku xfdesktop4-data ... Zpracování spouštěčů pro balík man-db ... Zpracování spouštěčů pro balík libc6 ... ldconfig deferred processing now taking place Čtu seznamy balíků... Hotovo Vytvářím strom závislostí Čtu stavové informace... Hotovo Čtu rozšířené stavové informace Inicializuji stavy balíků... Hotovo Zapisuji rozšířené stavové informace... Hotovo wire64@ubuntu-desktop:~$
čím déle používám desktopová prostředí, tím více začínám být alergický na různé kýčovité cipoviny v kolotočářském stylu. Hopsající kurzory, lesklá tlačítka, milion widgetů, to všechno je perfektní halo na efekt, ale prakticky to člověk neužije. Dnes jsem se omylem zalogval do Gnome a jsem zděšen. Až teď zjišťuju, jak je moje KDE 4.1.3 pomalé, přičemž KDE 4.2 je u mě pořád bugovité, a rychlost stejné jako u KDE 4.1.3.
O nechutném bugu v Opensuse, způsobující nemožnost vypalovat a mnoho dalších problémů se tu již napsalo dost. Kdo si pamatuje slavný výrok Aničky o neblahé kvalitě Opensuse 11.1 a přechodu na Debian, tak tento výrok zazněl právě v diskuzi pod timto tématem. Na internetu existuje bezpočet "udělej si sám" návodů, jak tento problém opravit. Od nepřiřazení uživatele do příslušné skupiny, přes změnu přístupových práv k /dev/sr0, až po editaci /usr/share/PolicyKit/policy/org.freedesktop.hal.device-access.policy. Co se tak matně vzpomínám, z návodů mi nepomohl žádný, ale vypalování jsem "nějak" neidetifikovatelnou alchymií pokus omyl zprovoznil. Mezi tím vyšly záplaty hal a automountfs. Zá se že všechno je OK. Pak odešel HDD...
Hledám a hledám a stále nenacházím. Dpkg/deb má jednu nepříjemnou vlastnost. Na rozdíl od rpm/rpm není neinteraktivní. člověk spustí instalaci nějaké hromady balíků, a pak aby čekal, a pořád na něco odpovídal. Nějak pořád nemůžu pochopit na co mám milión stavů balíčků. Balíček je nenainstalován. Balíček je stažen ale nenainstalován. Balíček je stažen nainstalován ale nezkonfigurován. Balíček je nainstalován a zkonfigurován. Balíček buď instaluji a nebo neinstaluji. Zbytek je sebemrskačství. A proč ho sakra musím konfigurovat při instalaci? --asume=yes pořádně nefunguje, ostatně už z principu se nedá na všecho odpovědět ano/ne :-) člověk aby ten systém pořád vodil za ručičku... :-(
Nějaké tipy na plně automatizovanou instalaci DEB balíků?
Celý flame byl zbytečný. Nakonec jsem se odpovědi nedobral ani od mantainerů Debianu, přesto odpověď existuje a nakonec jsem ji po dlouhém hledání našel sám. I když jste mi tady vynadali do spousty škaredých věcí, přesto vám sem přidám rozřešení našeho sporu. Né proto, že jsem měl skutečně pravdu. Ale čistě proto, kdyby náhodou některého uživatele Debian/Ubuntu zajímalo, jak to stím Aptem, Aptitude a pokročilými Solvery do budoucna vypadá. Nemusíte tento zápisek číst, a nadávky si odpusťte. Není nad čím flamovat. Funkcionalita dependency solveru, který mi v Debianu chybí skutečně bude přidána. Asi to nebude tak růžově úžasné, ani totálně nepotřebné, jak mě zde mnozí s blbouni křikem přesvědčovali... Jako kdybych kritizoval je a né APT.
Nedalo mi to. Po několika předešlých zápiscích, kdy hromada Debianistů a Ubuntáků řvala jako smyslů zbavená jsem konečně našel konkrétní podklady pro to, co jsem si jako laik již všiml dávno. Pokud například do Ubuntu nainstaluju KDE 4.1.3 a následně upgraduju na KDE 4.2, tak po odstranění experimental repozitáře s KDE 4.2 a nějakého balíku od KDE 4.2 zkončil APT s neřešitelným problémem - doslova dependecy hellem. Takovou situaci prostě vyřešit neumí. Přitom řešení jen tak trapně jednoduché, že ho vymyslím i sám. Problém nastává v situaci, kdy né každé řešení je takto jednoduché a smyslem správce balíků by mělo být zejména to, vyřešit systém závislostí. Že to není jen můj "dojem" ukazuje i názorný test schopností vyřešit nějaký model závislostí. Jen tak mimochodem, Smart, který je v ubuntu dostupný, problém vyřešil.