Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
takže ačkoliv republikáni vesměs škodí většině lidí v USA přes zdravotnictví, daně a asi i další věci, tak takovýhle lidi dokážou to voličstvo zblbnout dost na to, aby je zase zvolili k vlastní škodě. (Ignoruju pro tuhle chvíli, co nabízí demokrati a jaký jsou s nima třeba takyproblémy, ale objektivně GOP prospívá jenom bohatý menšině a celý USA to IMHO musí hrozně poškozovat, teď hned i do budoucna).Až tak zle bych to neviděl. GOP určitě neprospívá chudině, ale neřekl bych, že škodí střední třídě. Nezapomínejme, že je to zpravidla střední třída, kdo nese největší břímě socialistických výdobytků.
Krátce řečeno: když bydlím u nás v ČR, tak vůbec nemám pocit, že by "kapitalismus" ve smyslu aktuální ho zřízení byl kategoricky špatně a měl by se nějak nahrazovat nebo hluboce reformovat. Jediný co je třeba, je mít nad ním sociální politiku a pořádný právní a antitrustový etc dohled a regulaci nad těmi firmami, aby se z nich nestaly šelmy a z toho státu jejich loviště.Souhlasím, i když bych dílčí změny udělal ve dvou oblastech. Určitě bych přidusil sociální systém v tom směru, že by pomocí triviálních fíglů nemělo být možné celoživotně čerpat dávky (např. příspěvek/doplatek na bydlení). Raději bych přispíval více, ale jen cíleně a dočasně. Druhá věc je zdravotní pojištění. Platím jak mourovatý (dělá to celkem snad 18 tisíc měsíčně?), ale kdykoliv něco potřebuju pro své zdraví, tak to není (plně) hrazené. Zubař, očkování proti klíšťové encefalitidě, test na protilátky proti spalničkám... Ten systém pro mě a mou rodinu prostě nefunguje. Mám pocit, že financuju hlavně internaci důchodců na LDN za účelem co nejdelšího utrpení.
Určitě bych přidusil [..] kdykoliv něco potřebuju pro své zdraví, tak to není (plně) hrazenéVzdyt sis odpovedel, lidi je potreba pridusit.
GOP určitě neprospívá chudině, ale neřekl bych, že škodí střední třídě.Studie ukazuji, ze socialni nerovnost skodi vsem, i bohatym.
Nezapomínejme, že je to zpravidla střední třída, kdo nese největší břímě socialistických výdobytků.Kdyby se efektivne vybiraly dane, tak by prece nemusela.
Až tak zle bych to neviděl. GOP určitě neprospívá chudině, ale neřekl bych, že škodí střední třídě. Nezapomínejme, že je to zpravidla střední třída, kdo nese největší břímě socialistických výdobytků.
Jenže USA právě dostává čočku i ta střední třída. Salónní libertariálni u nás si to IMHO ani neumí moc předsavit, proto maj občas tak srandovní názory. A je to celkem velkej problém, spousta lidí žije trvale na přečerpanejch kreditkách, mají dluhy a zároveň jsou stresovaný protože to považujou za ostudu a není to pro ně příjemný pořád to muset skrývat.
Navíc chuťovky jako zdravotní pojištění, který můžete mít často přes na zaměstnavatele (protože nechat se pojistit není jen tak a je to fakt záhul, viz "preexisting condition") a to v kombinaci s liberálním vyhazováním - takže žijete v tom, že vás mohou náhle propustit a ze dne na den jste (někdy i děti, když je máte pojištěné přes zaměstnání) najednou bez zdravotní péče. Jako to je napůl středověk (striktně vzato novověk, ale rozumíme si).
Ale ta daňová reforma střední třídě uškodila, abych neodbíhal. Tam je to snad úplně jasný. Chudým bral a bohatým dával, prostě.
Podle Vondrušky by se historik měl místo „ideologií“ přidržovat prostých a objektivních „fakt“. Jinými slovy odmítá teorii a interpretaci a rád by představoval jen nezvratná zjištění. Jenže i on interpretuje a jeho výklad je pevně ideologicky ukotven, jen to nepřiznává: jeho výpovědi vězí v pragmatismu a víře v selský rozum, historickém materialismu a představách o cyklickém a fázovém vývoji kultur, lidovém antiklerikalismu, sexismu a aplikaci přírodní logiky na dějiny.
Tak nějak to vypadá, když si jeden účelově vybírá fakta.A muzes uvest nejaky "protifakt"? Nechci nazor historika o 13. stoleti. To je spolecnost, ktera fungovala jinak a byla to uplne jina uroven civilizace. (Osobne si zivot ve 13. stoleti nedovedu predstavit - byl jsem v Indii a to mi stacilo.)
V našich zemepisných šírkach a dĺžkach to nikdy v tom 13. st. nevyzeralo ako dnes v Indii. Stredovek ma až do pokročilejšieho veku nebavil, ale v posledných rokoch zbieram knižky o stredoveku najmä v našom regióne. Majiteľ pôdy z nej nemal nič, keď tam nikto nežil, a aby prilákal osadníkov, musel sa s nimi dohodnúť na všelijakých výhodách a aj ich dodržiavať. Obe strany z toho museli profitovať. Mám dokonca dojem, že nie teraz, ale vtedy existovalo niečo ako "právny štát", lebo aj na majiteľovi pôdy sa dali vymáhať práva, ak ich nedodržal. Vždy sa našiel nejaký lúpežný rytier, ako tu u nás na neďalekom hrade, ale keď začal vykrádať kláštory (vtedajšie "banky") a zriadil si fabriku na falošné mince, cisár s ním raz-dva zatočil. Čím je spoločnosť zložitejšia a organizovanejšia, tým menej priestoru pre jednotlivca...stáva sa nezvládateľným monštrom, na ktoré už jednotlivci nemajú nijaký vplyv a kedykoľvek ich to môže rozdrviť.
nak fakt mně netrápí, že když sedím na zahradě, tak soused pálí cirkulárku, seká trávník, čí tam má brigádníky a staví.Tak cirkulárka, sekačka aspol. o víkendu na to nemusíš ani do Rakouska. To je docela průser i tady.
Je celkem běžné, že přes týden se chodí do práce a o víkendu maká doma, protože v týdnu to prostě dost často člověk nedává.Tam to zas tak běžné není. Ale to souvisí s tím že tam neměli 40 let socialismus jako tady. Takže si můžou dovolit za _běžnou_ práci i nějaké ty Gastarbeitery kteří jim udělají přes týden co je potřeba a o víkendu už můžou relaxovat. Prostě a jednoduše tam nejsou zvyklí makat od rána do večera na kolektivním majetku a o víkendu pak na svém. Ale to jednoho krásného dne vymizí i z naší kotlinky s tím jak bude růst kupní síla.
Problém je, že v Rakousku asi nebude problém sehnat rozumného dělníkaHa, ha. To určitě. Se zeptej libovolného Reinharda na názor na nějakého toho Srba, Bosňáka, Poláka a jinou slovanskou verbež. To je všude stejné. Ba co víc tam už dokonce na podobné fušery točí i zábavné pořady (vygoogli si "Fusch am Bau" – už nevím která televize).
Keď sa im nepáči prečo si to neurobia sami. Počkaj oni to už nevedia. Samozrejme chcú to mať perfektné ale za minimálnu cenu.
Už teď si dělnické profese, co podnikají a dělají kvalitně, mohou v klidu vydělat víc jak lidi v IT. Jenomže je pak téměř nemožné dělat až do důchodu.Tak s tím se dá počítat a nechávat si něco stranou na to překlenout těch ~15 let s menší výplatou. Odhadnul bych to, že i kdyby to mělo být 15 let s žádnou výplatou, tak v průměru to dá víc, než je medián mzdy.
takže po celým životě podnikání končíOMG, po celym zivote nepochopeni podnikani... Tvuj strejda nepodnikal, ale zivnostnicil, jinak by nemel zniceny kolena, ale za to by mel pobocky firmy v kazdym krajskym meste. Myslim si, ze za tohle pokroveny vnimani muze, jak Bolsevik tenkrat par let pred jeho padem na hubu povolil drobne zivnostniceni a mezi lidma se tomu honosne rikalo podnikani, protoze ani nic jinyho neznali a v ocich jim uz aj tak blikaly castky, co si neumi predstavit. Podnikani je ale uplne minimalne o rad, spis teda nejmin dva, nad zivnostnikama, co se tyce obratu - a hlavne je to o jinym mindsetu - i sluzbu zabalit jako produkt, ktery se da prodat seriove jak teply rohliky. Rozhodne to neni o tom, jit do duchodu se znicenym fyzickym zdravim... Strejda prodaval svuj cas tomu, kdo nabizel nejvic. Tedy byl zivnostnik. Ne podnikatel. Stejne, jako vsichni ostatni jmenovani...
Ano. Vymizne ale potom vymiznu aj ľudia,ktorí to budu vedieť a chcieť robiť. Nakoniec všetci budú chcieť aby to urobil niekto za nich.
Jedine čo bude a to bude extrémne množstvo odpadu. Pre niekoho raj pre niekoho dystopicky svet.
A podobnou shovívavost očekávám též.Myslíš takovou tu shovívavost kdy lítá přes plot hnůj (nebo smrdí močka), nadávky a na národní výbor/OÚ udání za udáním? Jak kdybych ten náš „domov líbezný“ neznal, že?
To je česká realita → To je česká mentalita!
Ať si říká kdo chce co chce, ČR je na tom ohledně žití velmi dobře.Jak pro koho. Jestli je tvou největší starostí to, zda si můžeš na víkend pozvat návštěvu, tak asi jo no.
Bída tu neníJen milion lidí v exekuci, odhad je, že celkově to postihuje 2.5M lidí. Teď se dokonce řeší absurdní případy exekucí na děti, za které jejich rodiče kdysi dávno, když jim bylo 6 let, nezaplatili lístek na autobus. To jsou asi ty dobré zákony.
Samozřejmě záleží na oblasti a člověk se přizpůsobí všemu, ale já jsem rád, že jsem se narodil v ČR a neměnil bych, né na celý život.Já taky ne. Jako není dobré zapomínat, že je tady 1M (2.5M) lidí v problémech, které si (většinou) nijak nezpůsobili sami ale dostali se do nekonečného soukolí úvěrovo realitko exekučních mafií a na které se stát docela vysral. A vždy se to řeší až když je studna vyčerpaná. Takže tisíce nesmyslných exekucí a zabavování nemovitostí na počátku. Potom tohle se vyčerpalo, tak i exekutoři prosadili, že náklady budou platit i věřitelé (tj budou sát z obou stran sporu). Tohle částečně taky vyschlo (a spousta věřitelů třeba z řad MHD už to k exekuci nedávají, což je dobře), takže teď je potřeba ještě vyždímat ty děti. Takže tu máme ne docela malou skupinku lidí, která si ne vždy může myslet, jak skvěle se tady žije a taky to může dát znát ve volbách. Ano, kdyby se tohle vyřešilo a z toho milionu lidí by se tohle břemeno sundalo, tak je to tady o poznání lepší. Jinak bych taky neměnil. Až tady běžně bude 40°C, tak emigruju nejlépe do Kanady, ale zatím je to tady OK.
Ty úvěry za ně někdo podepsal, nebo co?Jaké úvěry? Představa, že si ti lidé houfně berou peníze na dovolenou u moře je doufám už překonaná. Ano, jistě se to stát mohlo. Ty dluhy mají složitou strukturu a nebudu tady opakovat Hůleho, to si najdi sám. Jak jsem uvedl, ty exekuce jsou často i za jízdu v MHD. Nebo několik nezaplacených složenek (protože už prostě nejsou prachy - dokonce si pamatuju veřejnou debatu, kdy někdo doporučoval přednostně platit složenky a až potom kupovat jídlo dětem - hrozné).
Snad nejsou nesvéprávní.Ještě něco k tomuto. Babička v závěrečných letech života trpěla alzheimerem. Nevěděla kdo je, kde je, kdy je, prostě ztráta osobnosti. Podepsala ve dveřích několik "výhodných" energetických smluv. Prostě ji k tomu ti šmejdi nějak přinutili (v podstatě "tady mi to podepište babičko"). Tatík to všechno řešil. Chtěl ji nechat zbavit svéprávnosti, aby ty smlouvy byly automaticky neplatné. Nešlo to. Takže, ano, i nesvéprávní lidé podepisují věci. Taková smlouva je podle zákona automaticky neplatná (nesmí být nátlak, zneužití nouze apod.), ale žádný soudce v ČR ještě neměl odvahu to začít hromadně rušit. Jako ono je to hrozný, znal jsem člověka, který pro jednu úvěrovku psal software, který si každého žadatele proklepl a pokud se zjistilo, že má třeba dům nebo byt (jinými slovy nemovitost, která by mu šla sebrat), tak mu makléř nabídl "o to výhodnější" smlouvu. Několik lidí takto skutečně přišlo o střechu nad hlavou třeba kvůli 100tis úvěru. S "příslušenstvím" se z toho hravě udělá 300tis exekuce. Exekuční agentura dá byt (komerční hodnota tehdy cca 900tis) do dražby. Odhadní cena od "známého" odhadce je třeba 600tis. Do dražby to jde za půlku. Takže za 300tis. Tohle koupí nastrčená osoba a prodá to za 900tis. Takže na původním úvěru 100tis se vypralo 800tis do kapsy. Z původního dlužníka je bezdomovec s nulovou důvěrou v tento stát, protože všechno co jsem tady popsal, bylo zcela legální. Měl jsem známou v exekučce, i ta dražba, která má být veřejná se dala udělat legálně tak, aby o tom nikdo krom nastrčených osob nevěděl. Ostatně i bývalá prezidentka exekutorské komory měla podobný škraloup se svým manželem. Prostě si hezky přišli k bytu.
Kdyby si nesl 100% náklady na vymáhání každý věřitel sám a neměl za sebou tu polostátní mašinerii, tak by si to taky dvakrát rozmyslel, komu pujčit.Což není tak jednoduché, protože věřitel může být třeba SVJ a dlužník může být vlastník bytu, který neplatí za energie. A kdybych měl jako předseda SVJ na náklady SVJ vlastnoručně vymáhat dluh, tak jak by sis to představoval? Od vymáhání práva si platíme stát a je to dobře.
protože všechno co jsem tady popsal, bylo zcela legální.Tak to ani náhodou. Pro začátek ta odhadní cena nižší než reálná.
A kde jste byli vy, když byla babička s alzheimerem sama doma?V praci? Kola kapitalismu se prece nezastavi jen proto, ze ma nekdo alzheimera..
863 000 není milionHovorově ano.
Spíše existují případy, kdy k tomu přišli nevinně (ručili za dítě, bydleli se špatnou osobou), ale myslím si, že takových případů nebude procentuálně mnoho.Nedávno probleskla zpráva, že asi 200 tis. exekucí jsou neplatných. Dále zpráva, že je 21 tis. exekucí proti dětem. Tj 221 z 863 je 25% To není málo.
Rozhodně špatné praktiky neobhajuji, jen bych to neviděl tak černě, ře dlužníci jsou ti hodní nevinní a státá a exekutoři ti špatní.Jasně, ale napsal jsi komentář (s jehož jádrem souhlasím) o tom, jak dobře se tady žije. Já jsem jenom upozornil na problém, že "milionu" lidí se tady tak dobře nežije a odhadem minimálně 25% případů (ono je to složitější, protože je často víc exekucí na jednoho člověka) je podezřelých.
Nicméně to, že je proti nim vedena exekuce neznamená, že jsou na tom špatně.Jsem si vzpomněl na jednu absurdní exekuci na cca 12tis. (naštěstí se věřitel i exekučka drželi při zemi), problém je, že tam nebyla žádná upomínka, žádné varování prostě nic. Tj. exekuce jako první volba řešení problémů. To se mě osobně příliš nelíbí.
V Rakousku, co jsem slyšel, si člověk nemůže udělat ani přátelskou sešlost na zahradě, ani sekat trávník o víkendu a podobné zákony o nerušení, které znemožňují dost věcí.Proč by sis v Rakousech nemohl udělat sešlost na zahradě? Sekat trávník o víkendu zkusit můžeš. Ale počítej s tím že budeš nejspíš ukamenován a když to nepůjde tak u tebe bude zvonit Polizei aby si jim to vysvětlil. Přesně v duchu hesla „Ordnung muss sei“! Ale to je o všeobecné kultuře, ne o zákonech.
Já ti nevím, když slyším o tom, jak si i po krk utopení v hypotékách američané létají na kanáry na dovču a to i když ztratil práci, protože to má tak naplánováno, tak nevím, co si mysletHele, a neprislo ti vubec nic divneho na tom, ze Kanary jsou vylozene destinace pro evropany, uz jen z toho duvodu, ze je to pro americany trochu z ruky... a taky z trochu z toho duvodu, ze maji v ramci sve zeme i mnohem lepsi destinace (ktere jsou bliz)
Nemůže si dovoli zdravotní pojištění, to se opravdu nenajde pojišťovna, která by pojistila alespoň nějaký základ? Holt by nemohli žít tak pohodlým rozežraným životem a museli se kapku uskromnit a pak by na nějaké pojištění třeba i bylo. Ale nevim, v USA jsem nebyl. Mohu se mýlit.Libi se mi, ze tomu moc nerozumis, ale dokazes vynaset takove hezke moralni soudy. Nevim, jak to je aktualne s Obamacare (US zdravotni pojisteni jsem mel jeste pred touto vymozenosti), ale divas se na to moc evropskyma ocima. V momente, kdy mas pre-existing condition mas problem, bud te nepojisti, nebo ti tam do toho naflakaji tolik vyluk, ze to je jako kdybys pojisteni nemel. Dalsi vyborna vlastnost tohoto systemu je, ze ti k pojistce daji slusnou bichli, kde mas malym pismem v pravnictine presne vyjmenovane, co je hrazane, co vsechno je vyloucene z pojisteni, kolikrat muzes dane vysetreni absolvovat, jake jsou copayments. Takze i kdyz mas pojistku, tak ne vse, co by ti pomohlo, je pokryte, a spoluucast ve vysi nekolika set dolaru u neceho vaznejsiho dokaze v penezence hodne zamrzet.
Soucasti Obamacare bylo, ze se uz pojistovny nemohou vymlouvat na preexisting conditionsTusil jsem, ze se to zavedlo, ale nevedel jsem v jakem rozsahu a nemel jsem silu to hledat. Ten system je tak slozity, ze jsem ho stejne nikdy poradne nepobral ani v hrubych obrysech a vaznejsi veci (treba zuby) jsem resil radeji v CR.
a kdyz mas min, dostavas od ostatnich blbcu co plati dane dotaci...To je kouzelne, jak nekdo vec, ktera v civilizovane zapadni spolecnosti (s vyjimkou USA) patri mezi uplny a samozrejmy zaklad, dokaze popsat v tak negativnim svetle. Kudos! Ten predchozi system, kdy miliony lidi nemeli zdravotni pojisteni a presto jste vydavali na zdrovotnictvi 2x-4x vic nez ostatni zapadni zeme sveta, byl urcite lepsi. Aspon zbylo vic penez pro armadu, izrael a tak.
Pojistovny tem dotovanym nabidly drahe plany nahovno a a lekari a nemocni si uzivaji novych a bonitnich zakazniku a zvedli ceny...tak jak kdyz u nas stat plati prizpevek na bydleni a cikani bydli v ubytovne za 15,000 mesicne, i kdyz komercni najem ve stejne lokalite je 6,000...Zapomnel jsi zduraznit, ze je to vzdy chyba tech ciganu! Obchodnici s chudoubou delaji jen to, co umi.
Neucta k soukromemu vlastnictvi, snaha zniciit tradicni hodnoty a nabozenstviAle prosimtě, taková vznešené řeči, ale přitom základní práva lidí porušuješ taky a stejnětak si utíráš zadek i s hodnotami tradičního náboženství, když se ti to zrovna hodí. A pak tu hraješ distingovaného
tak by mi nevadilo jejich zvýšení, pokud by plátci těchto daní měli možnost přímo určovat jejich využitíZbytecna komplikace. Dane jsou spolecne penize, o jejich vyuziti se rozhoduje (nebo aspon teoreticky v demokracii) spolecne. To uz radsi bud pro to ty dane o ten stejny dil snizit. Ostatne castecne to uz muzes delat dnes - charitu si muzes odecist z danoveho zakladu, jak jiste vis. (Proto take tolik bohatych podvadi na danich a radeji dava na charitu - neni jen to zpusob, jak se predvest, ale i zpusob, jakym si podrzet kontrolu nad tim, kam penize jdou.)
Andrew YangMoc jeho nazory neznam (IMHO jestli nevyhraje Sanders, tak to myslim s USA pujde s kopce), ale nahodou jsem poslouchal tohle, a musim rict, ze me to docela odradilo. Nejsem uplne proti UBI, spis naopak, ale souhlasim s casti levicove kritiky. Obecne si myslim, ze na UBI je proste jeste spolecnost malo osvicena. Popravde receno nechapu co na nich vidis, Yang/Beto/Buttigieg mi prijdou vsichni takovi nemastni neslani - asi jako Clinton.
Ray DalioHm.. To je takova ta klasicka trvalka, miliardar chce zmenit svet. Ovsem pokud mozno tak, aby se nedotklo jeho miliard. Myslim, ze v tomhle ma pravdu Anand Giridharadas. Lidska spolecnost by nemela spolehat na nejakou filantropii.
IMHO jestli nevyhraje Sanders, tak to myslim s USA pujde s kopce
Pro našince hlavně: zahraniční politika
nahodou jsem poslouchal tohle
V tomhle kontextu není od věci cíleně poslouchat Brooksovy rozhovory o zahraniční politice.
Beto/Buttigieg mi prijdou vsichni takovi nemastni neslani
Korporátní establishment. Yang má aspoň zajímavý program: nastoluje mj. téma vztahu k práci. (Pakman má mimochodem slušný rozhovor s ním.)
Ale hlavně se s tím váže odpovídající zahraniční politika.
Neni mi uplne jasny kam ted miris, ale spis v domaci politice USA je to bez Sanderse slepa cesta - podle me to tam pomalu speje k situaci podobne Brazilii nebo Rusku, extremni socialni nerovnost, ktera se pak bude "resit" autoritarsky. Pritom by bylo potreba, aby v zahranicni politice bylo USA trochu "leader" (i kdyz je to klise), hlavne kvuli zmenam klimatu. Green New Deal mi pripada jako dost podstatna sance veci zmenit.IMHO jestli nevyhraje Sanders, tak to myslim s USA pujde s kopcePro našince hlavně: zahraniční politika
Nektere obcas posloucham, mas tip na nejaky konkretni dobry?V tomhle kontextu není od věci cíleně poslouchat Brooksovy rozhovory o zahraniční politice.
Korporátní establishment. Yang má aspoň zajímavý program: nastoluje mj. téma vztahu k práci. (Pakman má mimochodem slušný rozhovor s ním.)No jo no, na rozhovor se podivam.
To je asi duvod, proc jim to neverim. Souhlasim s tim, co rikal Bregman v Davosu, ze dane jsou hlavni problem, o kterem se nemluvi. V pripade USA je to pak videt na masivnich vojenskych vydajich (Trump snizil dane ale stat nezmensil - naopak navysil vojenske vydaje), takze pokud nezacnou mluvit o nejakem omezeni, je to jasne.Ale hlavně se s tím váže odpovídající zahraniční politika.
podle me to tam pomalu speje k situaci podobne Brazilii nebo RuskuAsi lepsi by to bylo - v teto fazi - prirovnat spis k Anglii.
Pro našince hlavně: zahraniční politikaNeni mi uplne jasny kam ted miris
Namátkou: mezinárodní smlouvy (pamatujeme ACTA?), intervence ať už v Latinské Americe nebo na Blízkém východě, podpora apartheidu v Izraeli, dodávky zbraní Saúdské Arábii, základny po světě, šmírovaní, drony,…
Neni mi uplne jasny kam ted mirisKlasický davkolův komentář. Větu (a teď čistě hádám / cucám z prstu) "Sanders je pro establishment USA nepřijatelný, a tedy nebude zvolen, protože nepodporuje jejich zahraniční politku" zredukuje na "zahraniční politka" a předpokládá, že ten zbytek vyvěštíš z křišťálové koule. Davkole, prosímtě, podstatná jména a pojmy jsou pravda důležité, ale ostatní členy větné skladby taky nejsou úplně totálně zbytečný.
IMHO jestli nevyhraje Sanders, tak to myslim s USA pujde s kopces výjimkou zahraniční politiky. Sanders (a v některých ohledech Gabbard) je prakticky jediný relevantní kandidát, který se v zahraniční politice odlišuje od zbytku. Jinými slovy, „jestli nevyhraje Sanders,“ tak to zvnějšku půjde z kopce plus minus furt stejně. Když tedy byť jen padne sousloví zahraniční politika, pak pokud to někdo do svých dosavadních úvah nezahrnul, je to nový vstup, a pokud ano, je to fuk.
Moc jeho nazory neznam (IMHO jestli nevyhraje Sanders, tak to myslim s USA pujde s kopce), ale nahodou jsem poslouchal tohle, a musim rict, ze me to docela odradilo.Pokud myslis argument, ze dan z pridane hodnoty (VAT) je regresivni: to se vykompenzuje zavedenim UBI v odpovidajici vysi. Nedavno jsem cetl Optimal Taxation in Theory and Practice, jedno z doporuceni je prave VAT ve stejne vysi pro vsechny typy produkty, USA je jedina OECD zeme, ktera VAT nema. Dalsi ze zaveru je, ze jednoduchy system rovne dane z prijmu s rovnomernym prerozdelenim muze byt blizky optimalite. Ten argument je zalozen na intuici regresivni = spatny. Stejne tak muze pusobit smysluplne myslenka, ze na potraviny by mela byt uplatnena nizsi sazba (tohle mimochodem Yang chce), ale podobneho efektu a bez pokriveni trhu lze dosahnout zvysenim UBI.
Popravde receno nechapu co na nich vidis, Yang/Beto/Buttigieg mi prijdou vsichni takovi nemastni neslani - asi jako Clinton.Jako Hillary? Ta byla... hrozne nesympaticka a neautenticka, tihle tri mi prijdou jako uplny opak. Oni tak mozna pusobi jenom na prvni pohled, u kazdeho z nich jsem nejdriv nechapal, co na nich lidi vidi, hlavne ten Yang. Beto me zaujal timle. Tady je dobry rozhovor s Buttigiegem. A Yang viz odkaz v blogu, bohuzel to je na dlouho, taky mel dobry a kratsi rozhovor u konzervativce Bena Shapira. Bernieho mam rad a s vetsinou jeho nazoru souhlasim, ale jsem spise stredovy nez levicovy - ani ne v mire prerozdelovani, myslim ze je priblizne ok cokoliv mezi Svycarskem a Svedskem - spis ve zpusobu premysleni o ekonomice. Priklad: stat je prebujely a mel by se zmensit a zefektivnit, a o usetrene penize zvysit UBI, lide je dokazi utratit efektivneji.
Zbytek uz jsem okomentoval vys - zvlast ale chci znova zduraznit to, ze stihly stat se neprojevuje tak vysokymi vydaji na zbrojeni.Souhlas, Yang chce oboje, snizit vydaje na obranu i pocet statnich zamestnancu.
Nedavno jsem cetl Optimal Taxation in Theory and Practice, jedno z doporuceni jeJen jsem to proletl, ale popravde, neoklasicke ekonomicke fantazirovani me uz dost nudi. Tady asi strucne, ja tedy nevidim moc realnych dokladu o tom, ze by vyssi dane zpusobovaly, ze se nekomu chce pracovat mene. Myslim psychologicky. Dokazu si predstavit, ze pokud nekdo dostane absolutne mene penez, tak bude chtit pracovat mene, nebo kdyz dostanou stejne dva lide za ruzne mnozstvi prace, pak ten co pracoval vic, bude nastvany. Ale jeste jsem nevidel cloveka, co by prestal pracovat jen proto, ze mu na danich nekdo sebere (procentualne) vic. A s tim cela ta myslenka pada, ne? Pokud nedokazes definovat tuhle uzitkovou funkci, muzou jich byt mraky, a cela slavna teorie "optimalnich dani" je k nicemu. Jinak cely ten pristup je dost podivny - opravdu chce na moralni otazky hledat objektivne utilitarni odpovedi? Ale to jsou holt neoklasici. Uvedom si, ze je duvod, proc se driv ekonomii rikalo "politicka ekonomie".
Ale je mozne, ze tenhle predpoklad je natolik nepresny, ze to uplne zmeni vysledek toho modelu - osobne bych si ale tipnul, ze ne.No prave, ze je. Ja nejsem vubec proti modelum, ale neoklasicke ekonomicke modely mivaji (nahodou) dost bizarni predpoklady a (nahodou) z toho vyjde vyjde, co se zrovna libi establishmentu. Na muj vkus je tech nahod trochu moc.
Progresivni zdaneni odradi od prace treba tak, ze se clovek neprestehuje za lepe placenou praci nebo ze bude pracovat jenom 4 dny v tydnu. Anebo si predstav, ze se snizi prumerny plat v nejake profesi o 10%, to prece dlouhodobe snizi zajem o tuhle profesi, ovlivni to napriklad vybery oboru na vysokych skolach. Podobnym mechanismem ovlivni pracovni trh i zavedeni progresivniho zdaneni.Takhle, ja chapu, co znamena "odradit nekoho od prace". Jenom to nejak nevidim v tom progresivnim zdaneni (pokud se bavime o marginalni dani). Pokud mi zamestnavatel prida 10%, ale diky progresivni dani to bude treba jen 8%, a pritom je to za podminky (kterou realne ma hodne zamestnavatelu) ze to bude prace na plny uvazek (jako predtim), tak mi ukaz, jak je racionalni to radeji neprijmout a rozhodnout se pracovat jen 4 dny jinde za 4/5 puvodni mzdy? A vyber profese na VS, to uz je uplna halucinace. Uplne se vidim, co jsem tehdy resil: "Z modelu mi vychazi, ze ve 40-ti budu mit o 30% nizsi plat, pokud nebudu delat Javu, takze bych asi mel zvysit pravdepodobnost, ze bych mel studovat IT misto matematiky o 3%..." Navic progresivni dan, jestli se nepletu, jde napric obory, takze proc by mela ovlivnit jejich volbu? Shrnuto, ten model potrebuje, aby se na nej nekdo podival selskym rozumem. Nicmene ani to neni garance spravnosti, a zejmena v ekonomii, jsem zastance empirie a nikoli racionality.
Jinak ten model take totalne ignoruje to, proc chceme progresivni dane z prijmu - predevsim kvuli zdaneni ohromnych rent a zisku z kapitaluTyto modely neresi kolik se ma vybrat na danich a prerozdelit, ale jak optimalne vybirat dane, pro danou social welfare funkci, ktera pro dane dva stavy spolecnosti rekne, ktery je lepsi. Pricemz zakladni social welfare funkce je soucet uzitku vsech lidi - ta ale resi nerovnost, protoze mezni uzitek klesa s rostoucim prijmem. Mimochodem, jedno z tech 8 doporuceni je, ze prima dan a rovnomerne prerozdeleni vybranych dani (aka UBI) muze byt blizko optimu. To znamena ze ve skutecnosti se jedna o progresivni dan.
existuje realna chudoba, kterou je potreba nejak resit a zatizit ji jeste dalsi dani proste nepomahaAle to se prece vykompenzuje tim UBI. Kazdym zvysenim te prime dane pomuzes nejchudsim lidem. Vysi te dane si nastavis jakou miru nerovnosti chces, nepotrebujes k tomu progresivni dan.
Lesson 4: The Optimal Extent Of Redistribution Rises With Wage Inequality
Economic inequality has risen substantially in recent years, especially in the United States. From the perspective of the theory of optimal taxation, this change can be seen as a widening in the distribution of ability. (Labor economists might say that what has changed is the economic return to ability, not the distribution of innate talent, but the distinction is not crucial for the matter at hand.) This fact raises an obvious question: How, according to optimal tax theory, should the social planner respond to such a shift in the economic environment?
social welfare funkce je soucet uzitku vsech lidi [..] protoze mezni uzitek klesa s rostoucim prijmemTady mas absurdni predpoklady primo cerne na bilem. Protoze z hlediska jednotlivce bych rozporoval, ze mezni uzitek (pro nej) klesa s rostoucim prijmem. Vic penez prinasi vic moci, moznosti se rozhodovat, a to neni mensi uzitek. Ale plati to z hlediska spolecnosti (to je vlastne to, co chceme dokazat). Z toho plyne, ze se to proste neda scitat. Pokud to scitas, predpokladas, ze cokoli udelame, bude to vzdy win-win. Je to absurdni redukce cele situace. Dale, z Wikipedie:
Necessary general conditions are that at the maximum value of the function:Z prvnich dvou predpokladu vyplyva, ze mas v ekonomice jednoho cloveka a jednu komoditu. Podobne to vyplyva i z klasickeho modelu poptavky a nabidky. Steve Keen o tomhle ma dve pekne kapitoly, kde kritizuje absurdity tohoto typu (a vubec cely makroekonomicky model poptavky a nabidky; myslim, ze ma pravdu, je to zoufale spatny model, ktery se buhviproc stale drzi).
- The marginal "dollar's worth" of welfare is equal for each individual and for each commodity
- The marginal "diswelfare" of each "dollar's worth" of labor is equal for each commodity produced of each labor supplier
- The marginal "dollar" cost of each unit of resources is equal to the marginal value productivity for each commodity.
Protoze z hlediska jednotlivce bych rozporoval, ze mezni uzitek (pro nej) klesa s rostoucim prijmem. Vic penez prinasi vic moci, moznosti se rozhodovat, a to neni mensi uzitek.Kdyz ma nekdo plat 10 tisic mesicne a pridas mu dalsich 10 tisic, vyrazne tim zlepsis jeho zivot. Kdyz ma nekdo 1 milion mesicne a pridas mu 10 tisic, mozna to ani nepozna.
V pripade spotreby to tak je, ale v pripade moci a statusu?Taky, kdyz se mi zvedne plat z 10 na 20 tisic, tak se mi status i moc znatelne zlepsi, kdyz bych byl miliardar, tak to nijak nepoznam.
Ale mit dohromady treba 1M, 10M nebo 100M to otevira zcela nove investicni moznosti, ktere do te chvile nemas (a taky to zvysuje tvuj osobni vliv na trh, ktery ovsem neoklasici take casto zanedbavaji).To mozna ano, ale nema to tak velky vliv, aby byl mezni uzitek rostouci. Taky trochu pochybuju o tech lepsich investicnich prilezitostech... investice do nizkonakladoveho akcioveho ETF ma lepsi vynos nez vetsina hedge fondu.
Zase se tim vracime k tomu, ze implicitne ignorujes boj o moc a status.V podstate ano, takhle nad tim popravde vubec nepremyslim... Uz jsem trochu zapomel jake je jadro diskuze, ale pokud jde o to, jestli ma byt zdaneni progresivni, tak kdyz vezmes jedno doporuceni toho paperu - rovna dan s uniformnim prerozdelenim - je to ve skutecnosti progresivni zdaneni, kde miru progresivity nastavis vysi dane a tedy i prerozdelene castky. Na ten druhy komentar mozna odpovim zitra.
Taky, kdyz se mi zvedne plat z 10 na 20 tisic, tak se mi status i moc znatelne zlepsi, kdyz bych byl miliardar, tak to nijak nepoznam.Protoze nespravne skalujes to, co s temi penezi muzes delat. Dam ti dal dva priklady.
To mozna ano, ale nema to tak velky vliv, aby byl mezni uzitek rostouci.100M muzeme investovat stejne, jako 100 lidi kazdy investuje 1M. Ale taky je muzeme pouzit jinak. Z toho vyplyva, ze mezni uzitek musi byt vyssi.
V podstate ano, takhle nad tim popravde vubec nepremyslim...No prave, to je to, na co navadi standardni ekonomicka teorie. A ja myslim, ze to je feature a ne bug.
pochybuju o tech lepsich investicnich prilezitostechNejde jen o investice, ale i o uspory. Uspory se v ekonomicke teorii ignoruji, ale to je nesmysl, prave kvuli tomu boji o moc. Dejme tomu, ze jsi kapitalista a mas tovarnu. A delnici zacnou stavkovat, ze by chteli pridat (= chteji vyssi podil z tveho zisku). Situace se da docela dobre popsat pomoci chicken game. Takze je otazka, kdo to vydrzi dyl? Delnici, co ziji ze dne na den, bez uspor, nebo ty, kapitalista, co ma znacne uspory, a muze stavku preckat v podstate libovolne dlouho? A kdyz dojde na nejhorsi, za co si koupis zbrane? No zase za uspory.. Tezko si je koupis za svoje investice (ktere se od uspor lisi nizsi likviditou, coz je jenom ekonomicka hantyrka pro to, co se ve fyzice nazyva vratnosti). Takze to je jeden priklad, proc jsou uspory dulezite. Uspory ti umoznuji flexibilne reagovat na situaci konfliktu. Samozrejme, v moderni kapitalisticke praxi se to malokdy takto vyhroti (ale ani to neni nerealne). Dnes se to dela jinymi metodami. (Jedna je treba investicni stavka, ale to se mi tu nechce popisovat.) Tim se dostavame k druhemu prikladu. Vezmi si, co treba dela Pavel Tykac, aby ochranil svoje investice do uhelneho prumyslu. Na tomhle priklade by bylo dobre si spocitat, jake jsou jeho naklady (uplatky) a vynosy (zachranene investice), a na zaklade toho spocitat mezni uzitek jeho prijmu. Hadam, ze to bude vic nez kolik ty si muzes koupit za dalsich 10K mesicne.
100M muzeme investovat stejne, jako 100 lidi kazdy investuje 1M. Ale taky je muzeme pouzit jinak. Z toho vyplyva, ze mezni uzitek musi byt vyssi.Dost pochybuju ze tam je rozdil, ktery neni zanedbatelny :) A trochu se ztracim v tom, o jakem meznim uzitku se presne bavime, puvodne jsem myslel mezni uzitek spotreby, jak se mi zlepsi zivot, kdyz utratim korunu navic. Pokud to definujes jako zlepseni zivota bez ohledu na to, jestli tu korunu utratis hned nebo investujes a utratis pozdeji, taky bude mezni uzitek klesat.
No prave, to je to, na co navadi standardni ekonomicka teorie. A ja myslim, ze to je feature a ne bug.Mozna, prijde mi, ze se pohybujeme jakoby na jine vlne :) Vzdycky mi prisel nejsmysluplnejsi ekonomicky mainstream, to jak vidi svet ekonomove jako Kruger nebo Mankiw.
Uspory se v ekonomicke teorii ignorujiNeignoruji, viz treba: https://www.investopedia.com/terms/s/savings.asp
Dejme tomu, ze jsi kapitalista a mas tovarnu. A delnici zacnou stavkovat, ze by chteli pridatNa tuhle situaci se divam takhle: velka vetsina pripadu, kdy by stat mel regulovat trh, je zpusobena tim, ze ten trh neni dostatecne konkurencni. V tomhle pripade ma ta firma monopol na praci. Proto by stat mel nejakym zpusobem zaridit, aby se chovala k delnikum ferove. V konkurencnim prostredi by ten delnik jednoduse presel k jinemu zamestnavateli. Ale jinak souhlas ze uspory jsou uzitecne, nikde neimplikuju opak.
A kdyz dojde na nejhorsi, za co si koupis zbrane?Doufam ze se nedostanu do situace, kdy budu potrebovat rychle koupit zbrane (lol), ale samozrejme nebudu mit vse v investicich, doporucuje se mit alespon 6 mesicu platu na ucte. Ony i ty uspory jsou de facto investice s nizsim urokem, rizikem a lepsi likviditou jak rikas. Ale i ty akcie jde prodat okamzite v pripade nouze.
Na tomhle priklade by bylo dobre si spocitat, jake jsou jeho naklady (uplatky) a vynosy (zachranene investice), a na zaklade toho spocitat mezni uzitek jeho prijmu.Tady je ale potreba odlisovat mezni uzitek a mezni navratnost investice. Ta je v prvni aproximaci stejne pro vsechny, realne asi trochu rostouci. Kdyz bys pred 10 lety investoval 1000 Kc do reinvestujiciho akcioveho indexu, ve kterem jsou vsechny velke firmy ve vyvinutych trzich, mel bys dnes 3000 Kc. I kdybys byl miliardar, tezko najdes vynosnejsi investici.
o jakem meznim uzitku se presne bavime, puvodne jsem myslel mezni uzitek spotreby, jak se mi zlepsi zivot, kdyz utratim korunu navicPokud mluvis o mezni spotrebe, nepotrebujes uzitek. Uzitek se do ekonomie zavadi IMHO proto, abychom mohli ekonomicky uvazovat veci, ktere normalne nejsou popsatelne spotrebou. Treba prave tu moznost neco odlozit na pozdeji. Ale to zase narazi na to, proc je uzitek tak nejak celkove spatny koncept.
Mozna, prijde mi, ze se pohybujeme jakoby na jine vlne :) Vzdycky mi prisel nejsmysluplnejsi ekonomicky mainstream, to jak vidi svet ekonomove jako Kruger nebo Mankiw.Jak rikam, existuje znacna kritika neoklasicke ekonomie (jak ty pises, mainstreamu, ale on je to mainstream hlavne proto, ze se to uci jako jedina pravda). Zrovna treba u te spotreby to vidis, pokud si definujes uzitek jako spotrebu, pak zcela evidentne tim predpokladem vyrazujes nektere fenomeny (napr. klasicky marxismus, ktery popisuje akumulaci kapitalu za ucelem akumulace kapitalu). A to je celkem prave v neoklasicke ekonomii bezne, ze se pomoci nejakeho predpokladu opomine nejaka zasadni komplikace. Nemluve o tom, zda vubec neco jako pozitivisticka ekonomie muze existovat.
NeignorujiZnovu opakuji - ignoruji v tom smyslu, ze se teoretizuje, ze v optimalnim pripade (rovnovaha) by nemely existovat. Ale tim se implicitne z te teorie vyrazuji situace konfliktu.
velka vetsina pripadu, kdy by stat mel regulovat trh, je zpusobena tim, ze ten trh neni dostatecne konkurencniPotiz je, ze lide (zamestnanci ani podnikatele) ve skutecnosti nechteji konkurencni trh. Vezmi si, co znamena konkurencni trh pro zamestnance - subsistencni mzdu. A pro podnikatele znamena nulovy zisk. Nikdo soudny nechce konkurencni trh.
Ony i ty uspory jsou de facto investice s nizsim urokem, rizikem a lepsi likviditou jak rikas.V moji definici jsou tyhle "investice", co provadi bezny Franta spotrebitel, prave temi usporami. Investice se z toho stane, pokud se nejak nevratne rozhodnes, treba koupit si nejaky stroj.
I kdybys byl miliardar, tezko najdes vynosnejsi investici.To nesouhlasim, jako miliardar mas prave mnohem vetsi moc nad jinymi lidmi, muzes treba situaci lokalne destabilizovat za ucelem zisku. A co se tyce navratnosti investic, k tomu by bylo dobre vzit do uvahy prave ty postkeynesiance (nebo puvodniho Keynese), kteri pochopili, ze se to taky neda takto merit.
To nesouhlasim, jako miliardar mas prave mnohem vetsi moc nad jinymi lidmi, muzes treba situaci lokalne destabilizovat za ucelem zisku.
Mimochodem tu odložím odkaz, jak Gatesovi svými „filantropickými“ experimenty dokurvili americký vzdělávací systém. Začít lze tady: Madeline Will. 'An Expensive Experiment': Gates Teacher-Effectiveness Program Shows No Gains for Students. Education Week.
protoze to neni z hlediska zakonu uplne koser
Není? Proč?
Uvedený příklad je vlastnost systému, který zcela legálně umožňuje centralizaci moci v soukromých rukou a vytváří prostor pro její uplatnění.
Zrovna treba u te spotreby to vidis, pokud si definujes uzitek jako spotrebuSpotreba je neco uplne jineho nez uzitek. Spotreba je kolik jsem utratil za zbozi a uzitek je, jak mi to zbozi zlepsilo zivot, jaky jsem mel z te spotreby uzitek. Napriklad si muzu koupit nejakou exotickou delikatesu za 1000 Kc, ale pak zjistim, ze mi vubec nechutna... uzitek bude v tomhle pripade priblizne nulovy.
Potiz je, ze lide (zamestnanci ani podnikatele) ve skutecnosti nechteji konkurencni trh. Vezmi si, co znamena konkurencni trh pro zamestnance - subsistencni mzdu.Ano, lide samozrejme nechteji konkurencni trh, pokud na nem neco nabizeji. U vsech ostatnich trhu konkurenci chteji.
kteri pochopili, ze se to taky neda takto meritCo se neda takto merit?
Spotreba je neco uplne jineho nez uzitek.Myslel jsem to tak, ze kdyz to definujes jako operaci spotreby a ne jako velicinu.
Spotreba je kolik jsem utratil za zbozi a uzitek je, jak mi to zbozi zlepsilo zivot, jaky jsem mel z te spotreby uzitek.Nicmene, jaky to ma smysl rozlisovat, kdyz beztak nakonec uvazujes jen jeden typ osoby? Jelikoz je to additivni (v utilitarismu), muzes to klidne secist a dostanes stejne nakonec jedno cislo, ktere odpovida celkove spotrebe. Uzitek je proste jeden z nejmene uzitecnych konceptu v ekonomii.
velka vetsina pripadu, kdy by stat mel regulovat trh, je zpusobena tim, ze ten trh neni dostatecne konkurencni
Ano, lide samozrejme nechteji konkurencni trh, pokud na nem neco nabizeji. U vsech ostatnich trhu konkurenci chteji.Tedy, chapu to spravne tak, ze stat by podle tebe mel regulovat vsechny trhy? Mne prijde, ze statni regulace za ucelem vzniku konkurencniho trhu tak nejak popira ten benefit (je-li nejaky) toho trhu samotneho. Je to proste jako drbat se pravou rukou za levym uchem. Tim se zase vracime k tomu standupu, co jsem tu posilal - ten toho Mankiwa interpretoval zcela spravne - je potreba vlada, aby to nedopadlo spatne, protoze trh nemusi dopadnout vzdycky dobre.
co se zrovna libi establishmentu. Na muj vkus je tech nahod trochu moc.Hmm... no nemyslim si, ze by existovala nejaka mezinarodni konspirace mezi ekonomickymi vedci
Steve Keen (Debunking Economics) a Yanis Varoufakis (Economic Indeterminacy).Mozna na to kouknu, me se celkem libi jak se diva na ekonomiku Ray Dalio, viz video tady: http://economicprinciples.org
A vyber profese na VS, to uz je uplna halucinace.Napriklad to ovlivni rozhodovani jestli jit studovat tezsi vysokou skolu a navic obor, ktery toho cloveka uplne nelaka, ale lze po jeho absolvovani ocekavat vyssi plat, dejme tomu chemie. S progresivnim zdaneni se platovy rozdil oproti lehcimu oboru zmensi. Nebo tady nekdo zminoval, ze nektere delnicke profese si mohou vydelat vice nez v IT. Diky tomu se spousta lidi v IT (nebo obecne v jakekoliv jine profesi) rozhodne zmenit praci. Dalsi priklad je drivejsi odchod do duchodu. To mam mimochodem v planu, resp. bych se chtel dostat do stavu, kdy mam takovou moznost a muzu pracovat jenom cast roku, viz https://www.reddit.com/r/financialindependence, https://en.wikipedia.org/wiki/FIRE_movement. Spousta lidi si neuvedomuje, jak vynosne jsou dlouhodobe investice do akciovych indexu. Podle me podcenujes, jak dynamicky ekonomika reaguje na zmeny cen prace. Divas se na to z pohledu jednotlivce, kde zmena nejakeho platu o 2% tvoje rozhodnuti neovlivni - kdyz se ale podivas na vsechny lidi v ekonomice, tak bude urcite mnozstvi lidi, kteri jsou na hrane a jejich rozhodnuti ovlivnis i malou zmenou.
no nemyslim si, ze by existovala nejaka mezinarodni konspirace mezi ekonomickymi vedciNeexistuje, stejne jako neexistuje mezinarodni konspirace mezi krestany, novinari nebo doktory. Presto cela rada z nich hlasa nesmysly. Jde o system incentiv. Proste lide, kteri jsou u moci, i institucionalne, treba MMF, si proste vybiraji spis ekonomy, co podporuji agendu a zajmy byznysu. Nezalezi na tom, jestli tomu ti lide, co to tvrdi, veri nebo ne (vetsina neoklasiku asi tem jejich teoriim opravdu veri). Potiz je, ze se proste netestuji proti realite, coz je, zase, jistym zpusobem vyvinuty mechanismus na zaklade ktereho jsou ty teorie pak uspesne (nikoli ve smyslu, ze by lepe popisovaly realny svet, ale ve smyslu, ze se lepe hodi jako vysvetleni lidem u moci). Pred Internetem to bylo podstatne horsi, dnes diky Internetu si lide mohou vybirat. Ale i tak tim trpi hlavne studenti, kterym neoklasicky pristup zbytecne mate hlavu.
Mozna na to kouknu, me se celkem libi jak se diva na ekonomiku Ray DalioJo, to je dobry zaklad, prinejmensim narozdil od neoklasiku uznava, ze existuji hospodarske cykly a dluhova deflace.
Napriklad to ovlivni rozhodovaniPorad si asi nerozumime. Ja chapu, ze muzes modelovat veci statisticky, jak rikas, ze to kazdeho trochu nakopne nejakym smerem. Jen mam za to, ze pokud ten model neodpovida na te individualni urovni (a to je to co rozporuji), tak tim, ze to pak sectes, jsi tenhle problem (toho modelu) neopravil. Neverim tomu, ze lide se rozhoduji podle mezniho uzitku. Jistym zpusobem vyse platu (nebo socialni status) do rozhodovani asi vstupuje, ale je to mnohem mene na to, aby se na zaklade toho daly delat takove kalkulace.
Dalsi priklad je drivejsi odchod do duchodu. To mam mimochodem v planuTo ti fandim, ale kdyz se podivam na svoje (pomerne slusne placene) kolegy, malokdo odchazi do duchodu driv, ackoli by mohl. Jednak hraje roli hedonisticka adaptace (taky je to casto dane rodinou), a druhak lidem se do duchodu casto ani nechce, protoze to znamena zpretrhani socialnich vazeb (co maji z prace). Dalsi duvody, proc je mezni uzitek zjednodusujici pohled.
Jde o system incentiv. Proste lide, kteri jsou u moci, i institucionalne, treba MMF, si proste vybiraji spis ekonomy, co podporuji agendu a zajmy byznysu.Hm, to si nemyslim, neco podobneho rikaji popiraci lidskeho vlivu globalniho oteplovani na argument, ze existuje vedecka shoda tvrdici opak. Jsi si opravdu jisty, ze se mainstreamovi ekonomove fundamentalne pletou? To je dost odvazne tvrzeni. Co kdyz se plete Keen? Co jsem googlil, neni malo lidi, kteri si to mysli. Pokud je ten argument, ze modely jsou vzdalenejsi od reality nez si mainstreamovi ekonomove mysli... ok, to muze byt pravda. V pripade teorie optimalniho zdaneni bych vzal teoreticke zavery (napr. ze DPH je lepsi nez sales tax a ze by mela by uniformni) jako zaklad a na tom dal stavel. Pristup, ze by se mel slepe implementovat teoreticke zavery je stejne chybny, jako ho ignorovat. Idealne by tyto modely mely zahrnovat nejakou analyzu citlivosti vysledku na chyby ve vstupnich predpokladech.
Ja chapu, ze muzes modelovat veci statisticky, jak rikas, ze to kazdeho trochu nakopne nejakym smerem. Jen mam za to, ze pokud ten model neodpovida na te individualni urovni (a to je to co rozporuji), tak tim, ze to pak sectes, jsi tenhle problem (toho modelu) neopravil.Pokud je zaver toho modelu (coz je typicky soucet, prumer, nebo tak neco) robustni proti variabilite na urovni jednotlivce, mel by byt blizky realite.
a druhak lidem se do duchodu casto ani nechce, protoze to znamena zpretrhani socialnich vazebVidim to stejne, ale je lepsi chodit do prace a zaroven na te praci nebyt financne zavisly... ma to stejne vyhody jako zakladni prijem.
Hm, to si nemyslim, neco podobneho rikaji popiraci lidskeho vlivu globalniho oteplovani na argument, ze existuje vedecka shoda tvrdici opak. Jsi si opravdu jisty, ze se mainstreamovi ekonomove fundamentalne pletou? To je dost odvazne tvrzeni. Co kdyz se plete Keen? Co jsem googlil, neni malo lidi, kteri si to mysli.Musis porozumet jedne veci. Situace v ekonomii je fundamentalne odlisna od klimatologie. V klimatologii je jeden smer, jeden konsensus asi 99% lidi, co to delaji. A predevsim, existuje konsensus ohledne metody. V ekonomii nic takoveho neni. Existuji ruzne smery, ktere maji zcela rozdilna vychodiska a uznavaji ruzne metody. Nektere (rakouska skola) ani neuznavaji empiricismus. Pak je tady Varoufakisuv argument, coz je paradoxne ve skutecnosti dost podobne tomu, co tvrdi nekteri neoklasici. Obavam se, ze zatim nevime, jak tyhle problemy dobre uchopit (to diskutuje prave Varoufakis v Economic Indeterminacy, ackoli to je dost tezke cteni). Steve Keen neni v tomhle tak radikalni jako Varoufakis, spis kritizuje konkretni metodologicke problemy, napr. predpoklad rovnovahy. A asi to v Debunking Economics vysvetluje lepe nez ti to vysvetlim ja. (Ta kniha by mela byt dostupna v kazde ekonomicke knihovne..) Muzu ti ale popsat svoji zkusenost. Ja jsem se ke Keenovi (lepe receno postkeynesianstvi, coz je asi z hlediska vedecke metody nejprogresivnejsi smer v makroekonomii) dostal prave tim, ze jsem hledal matematicky lepsi popis ekonomiky. Jeden z problemu, co jsem mel, bylo to, ze v ekonomickych ucebnicich se mluvilo o agregatech poptavky a nabidky, ale mne nebylo jasne, jak tyto funkce vytvorit jen pro dva lidi nebo dva produkty, a to tak, aby sedela rovnovaha (to jsem jeste nevedel, ze to obecne nejde, existuji SMD podminky, jak popisuje Keen). (To je mimochodem Feynmanova metoda: Zkus si to na jednoduchem priklade a uvidis, jestli to dava smysl. Ty bys mel zkusit to same u te teorie optimalnich dani, podivat se, jaky vysledek to dava treba pro dva nebo tri ruzne lidi.) A tohle vidim jako problem. Studenti se na zacatku uci neoklasicke modely, jako kdyby to byl vseobecny konsensus. Jenze ty modely maji spousta na prvni pohled nijak zvlast zrejmych predpokladu (napr. koncept uzitku nebo koncept nabidky a poptavky), a kdyz se pak tedy (nekde ve 4. rocniku) dozvi, ze existuji i jine smery, malokdo se vraci zpet do 1. rocniku, aby si ty predpoklady prehodnotil. Trochu jiny pohled od unlearning economics (jehoz nejlepsi stranky uz bohuzel zmizely..).
V pripade teorie optimalniho zdaneni bych vzal teoreticke zavery (napr. ze DPH je lepsi nez sales tax a ze by mela by uniformni) jako zaklad a na tom dal stavel.No, ja nejsem proti tomu to overit v realnem svete. Teorii optimalniho zdaneni neznam (a ani nechci znat
Pokud je zaver toho modelu (coz je typicky soucet, prumer, nebo tak neco) robustni proti variabilite na urovni jednotlivce, mel by byt blizky realite.No, to mi prijde dost odvazne. Trochu mi trochu pripomina slavne Friedmanovo tvrzeni, ze nevadi, ze predpoklady jsou nesmyslne, hlavni je, pokud je spravny vysledek (predpoved).
je lepsi chodit do prace a zaroven na te praci nebyt financne zavislyPrijde mi, ze tohle uvazovani take vede na (prinejmensim) konstantni mezni uzitek prijmu. Muzes vzdycky rict, pomaha to, protoze to snizuje riziko, ze se budu mit v budoucnosti hur.
Situace v ekonomii je fundamentalne odlisna od klimatologie. V klimatologii je jeden smer, jeden konsensus asi 99% lidi, co to delaji.Dobre, to je pravda, ale i ekonomie je veda a myslim ze mira shody mezi ekonomy s graduate vzdelanim - respektive vsemi, kteri ekonomii opravdu rozumi na graduate urovni - je mnohem vetsi nez si lide mysli.
Obavam se, ze je trochu problem s "uzitkem", ze muzes kouknout na libovolnou situaci a rict, no asi to tak lide chteji, jinak by to tak nebylo. Uzitek je proste sveho druhu pseudovedecke vysvetleni, ktere lze ex post facto aplikovat na cokoli. (A ja ti muzu dat jednoduchy protipriklad, proc neverim, ze neco jako uzitek vubec existuje.)Uzitek, aspon jak ho chapu je, je v podstate formalizace neceho jako "stesti" nebo "blahobyt". Je to postavene na hypoteze, ze kazdy clovek ma interni stav ktery indikuje, jak dobre se v danou chvili ma. Nelze ho zmerit, pouze odhadnout, napriklad nejakym dotaznikem nebo jednoduse empatii, na zaklade osobni situace toho cloveka. Druha hypoteza je, ze priblizne plati: ekonomicke rozhodovani je motivovano snahou o maximalizaci uzitku. Napriklad lide plati za bydleni, protoze se budou mit lip nez kdyby zili na ulici.
Trochu mi trochu pripomina slavne Friedmanovo tvrzeni, ze nevadi, ze predpoklady jsou nesmyslne, hlavni je, pokud je spravny vysledek (predpoved).Ten clanek jsem necetl ale s timhle tvrzenim souhlasim.
Prijde mi, ze tohle uvazovani take vede na (prinejmensim) konstantni mezni uzitek prijmu. Muzes vzdycky rict, pomaha to, protoze to snizuje riziko, ze se budu mit v budoucnosti hur.To nechapu... Nicmene, jeste jedna myslenka k meznimu uzitku, pokud by byl konstantni, s kazdou tisicovkou prijmu navic se mi zlepsi zivot konstantni inkrement. To je samozrejme nesmysl... mozek ma urcite limity, nejde ho donutit, aby za kazdou tisicovku produkoval o X endorfinu vic. Dejme tomu ze mas splnene vsechno z Maslowovy pyramidy potreb, jak zuzitkujes penize navic? Nebo se podivej na Warrena Buffeta, kdyby chtel, myslis ze $10000 mesicne navic mu zlepsi zivot stejne jako v pripade, kdy by mel nulovy prijem?
ekonomie je veda a myslim ze mira shody mezi ekonomy s graduate vzdelanim - respektive vsemi, kteri ekonomii opravdu rozumi na graduate urovni - je mnohem vetsi nez si lide mysliNo ja nevim, z moji zkusenosti ta sirsi shoda skutecne existuje, nicmene spociva v tom, ze povazuji neoklasickou ekonomii (uzitek, poptavku a nabidku, rovnovahu) za nerealisticke blbosti. (Nedavno jsem videl hezky priklad, nekdo posilal jak Alan Greenspan v podstate priznal, ze realne makroekonomika funguje podle MMT.) Jenze pak to stejne zase ty studenty uci jako neco relevantniho... To je proste pokrytectvi, ackoli se to lidsky da chapat. (Neco podobneho vidime i u nabozenskych studii, lide co skutecne studuji nejake nabozenstvi casto prochazeji vnitrnim konfliktem, protoze vidi, ze je to cele postavene na pochybnych zakladech.) Prave proto je vhodne si precist lidi jako Keen nebo Varoufakis, kteri se k tomu svemu kacirstvi otevrene postavili.
Uzitek, aspon jak ho chapu je, je v podstate formalizace neceho jako "stesti" nebo "blahobyt".Rozumim tem hypotezam, ale nepovazuji je za prilis realne a uzitecne z hlediska praktickeho popisu sveta.
Ten clanek jsem necetl ale s timhle tvrzenim souhlasim.Tak to se asi filozoficky dost neshodnem, no.
Nicmene, jeste jedna myslenka k meznimu uzitku, pokud by byl konstantni, s kazdou tisicovkou prijmu navic se mi zlepsi zivot konstantni inkrement.Zase, tohle narazi na problem s uzitkem jako konceptem, konkretne na to, ze lidskou spokojenost nejde popsat navzajem smenitelnou "menou" (je to neco podobneho jako Cambridge Capital Controversy). Napriklad, neexistuje zadne realisticke mnozstvi utracenych penez, ktere by me ucinilo stejne spokojenym, kdyz mi umrela babicka, jako je treba spokojeny nekdo, komu babicka neumrela a nic si koupit nemuze.
ze lidskou spokojenost nejde popsat navzajem smenitelnou "menou"Ze je uzitek smenitelny nikde netvrdim.
Napriklad, neexistuje zadne realisticke mnozstvi utracenych penez, ktere by me ucinilo stejne spokojenym, kdyz mi umrela babicka, jako je treba spokojeny nekdo, komu babicka neumrela a nic si koupit nemuze.Ano, tahle situace muze nastat.
Ze je uzitek smenitelny nikde netvrdim.Predpokladas to, protoze je pak scitas jako agregatni uzitek! Pokud chapes, ze uzitek neni smenitelny, pak ti musi i byt jasne, ze je proste nejde scitat. Proto jsem te odkazoval na to CCC.
tak mi ukaz, jak je racionalni to radeji neprijmout a rozhodnout se pracovat jen 4 dny jinde za 4/5 puvodni mzdy?Protože jeden další volný den pro mě má užitek 29 % původní mzdy? (původní = 100, alternativní 4/5úvazek = 80, nová = 110, nová po zdanění = 108, threshold = 109) Přičemž já neříkám že je pracovat 4/5 špatně, naopak nechápu, jak je možné, že po 100 letech technologického pokroku pořád pracujeme skoro stejně dlouho.
A vyber profese na VS, to uz je uplna halucinace.Na Albeři (2013, informatika) mě zarazilo, že při besedě s děkanem několikrát padla otázka kolik tak bere absolvent matfyzu. (ne že by to nebyla víc korelace než kauzalita)
Nekde to ovsem hraje znacnou roli, treba v Ha-Joon Changovi jsem cetl, ze v Koreji se jeden cas hlasilo 80% vsech studentu na lekarske fakulty, protoze doktori byli opravdu dobre placeni.Nepsal jsi před chvílí, že se tohle rozhodování na VŠ neděje?
Z toho vypoctu vubec nijak nevyplyva, proc bych se tak mel rozhodnout zrovna na zaklade dani. Nevysvetluje, proc by mi melo zalezet na tom, jake dane za me plati muj zamestnavatel.Rozhoduješ se primárně na základě toho, kolik ti zůstane (mluvím o té části finanční, pak se samozřejmě rozhoduješ podle toho co tě baví, co ti jde, …). Jestli ti zaměstnavatel dá 30 a 70 za tebe musí zaplatit, nebo ti dá 100 a 70 musíš zaplatit sám, je snad jedno, ne?
Nepsal jsi před chvílí, že se tohle rozhodování na VŠ neděje?Deje, ale ne hledanim optima konvexni funkce. Steve Keen ma i jine dobre protipriklady, proc je rozhodovani podle marginalu (treba podle marginalniho zisku z kapitalu) zjevne nesmyslne. Zvlast komicke je to pak v kombinaci s rizikem nebo dokonce nejistotou. Co se tyce lidskeho rozhodovani, nejvic se mi asi libil nasledujici model (z knizky Butterfly Economics od Paula Ormeroda) - lide maji v zasade tri moznosti - postupovat jako doted, rozhodnout se tim, ze okopiruji chovani nekoho jineho, nebo trochu riskovat a zkusit neco trochu jineho. Ve vyse uvedenem priklade, je ti asi jasne, ze zadny stat nepotrebuje, aby 80% vysokoskolaku bylo doktory. V tomhle pripade jde o artefakt kopirovani uspesneho chovani nekoho jineho.
Rozhoduješ se primárně na základě toho, kolik ti zůstaneJa souhlasim s tim, ze je racionalni se tak rozhodovat. Ale spousta libertarianu (a dalsich lidi) se tak nerozhoduje, protoze pokud ano, tak by jim vyse dani mohla byt zcela ukradena. Jenze jsme jen lidi a podlehame endowment efektu.
naopak nechápu, jak je možné, že po 100 letech technologického pokroku pořád pracujeme skoro stejně dlouhoProtoze jsme prijali (normativni) tezi, ze kdo nepracuje, ten se nezaslouzil. A na zaklade toho strukturujeme socialni hierarchii (alespon na oko).