Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Je to již nějaký ten pátek, kdy jsem poprvé narazil na problematiku Tusted Computingu, TCPA/TCG a podobně. Už v této době mě zarazilo, jak se nad tím v našich končinách téměř nikdo nepozastavil. V zahraničí toho času bujela ogranizace Against-TCPA, bohužel to vypadá že už to také není co bývalo (soudě dle jejich WWW, rád bych se mýlil).
Osobně jsem si také myslel, že se jedná o nafouknutou bublinu. Že něco takového by si lidi přece nenechali líbit. A v tom si dnes tak mimochodem čtu zprávu o tom, jak nám IBM přináší ten skvělí Trusted Computing na Linux. A ono to začíná vypadat, že nejenže si to necháme líbit, ale ještě z toho budeme mít radost...
Nevím jak vám, ale mě osobně myšlanka Trusted Computingu nahání husí kúži. Myšlenka JEDINÉ organizace, která bude schvalovat co je správné, co se smí, a co nikoliv. Jediného čipu, který by měl být v každé spotřební elektronice.
Kdo odmítne, nebude existovat... To dle mého názoru nevěstí nic dobrého.
PS: K problematice TC je k dispozici hezke video, kdo nevidel, tak http://www.lafkon.net/tc/ :)
Tiskni
Sdílej:
), a BIOS umožní spustit jen jím podepsaný operační systém, ten operační systém zase jen podepsané programy atd., tak to bude znamenat totální likvidaci trhu v oblasti softwaru, protože nadále bude o tom, jaký program může být spuštěn, rozhodovat nějaký ouřada (ať už ve státní správě nebo v nějaké firmě).
Ale pevně doufám, že k tomu horšímu scénáři nedojde, už z technických důvodů. Takový řetěz softwaru, kdy každý článek je ověřován tím předchozím a ten další zase ověřuje všechny další, totiž IMHO může fungovat jen v mysli manažera, ale ne v reálném světě. Každý, kdo trochu přičuchl ke statistice, ví, že takový systém funguje jen tehdy, dokud fungují všechny jeho články. Jakmile se jeden z nich poruší, všechny další se zhroutí. A že k poruše dojde, je nabíledni - programátoři prostě chyby dělají jako všichni lidé.
Vyřešilo by to problém s tím, že fyzický přístup == root.Kde jsi na tuto rovnost přišel? Šifrovaný root to řeší... Nehledě na to, že rovnost to není ani bez šifrování, možná tak implikace
Na začátku musí být vždycky alespoň kód, který klíč přijme.
|
V
kromě /boot šifrovaný
Pozměním obsah bootu (v tom mi nic nebrání) tak, aby tebou vložený klíč někam uložil. Pak už si ho pouze vyzvednu a mám přístup ke všemu.
Ale na úrovni "Co to meleš?" se nehodlám bavit, i kdybych neměl vůbec pravdu 
A nemusela by být po celou dobu provozu počítače ta karta vložena? To by ale znamenalo, že nemáme ani ten fyzický přístup k počítači, protože kde je karta, tam je i její vlastník
Tak to dopadá, když se člověk přepíná mezi tím, co myslí on a jak to interpretují ti druzí (M.S.).
Protože pokud na počítači není žádný kód běžící s maximálními právy v čitelné podobě, pak musí být nějaká dodatečná hw podpora. A to že tam být takový kód být nesmí je zřejmé, jinak bych ho opět mohl změnit a celé šifrování zrušit a na disk ukládat data v nezabezpečené podobě.