Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Je to již nějaký ten pátek, kdy jsem poprvé narazil na problematiku Tusted Computingu, TCPA/TCG a podobně. Už v této době mě zarazilo, jak se nad tím v našich končinách téměř nikdo nepozastavil. V zahraničí toho času bujela ogranizace Against-TCPA, bohužel to vypadá že už to také není co bývalo (soudě dle jejich WWW, rád bych se mýlil).
Osobně jsem si také myslel, že se jedná o nafouknutou bublinu. Že něco takového by si lidi přece nenechali líbit. A v tom si dnes tak mimochodem čtu zprávu o tom, jak nám IBM přináší ten skvělí Trusted Computing na Linux. A ono to začíná vypadat, že nejenže si to necháme líbit, ale ještě z toho budeme mít radost...
Nevím jak vám, ale mě osobně myšlanka Trusted Computingu nahání husí kúži. Myšlenka JEDINÉ organizace, která bude schvalovat co je správné, co se smí, a co nikoliv. Jediného čipu, který by měl být v každé spotřební elektronice.
Kdo odmítne, nebude existovat... To dle mého názoru nevěstí nic dobrého.
PS: K problematice TC je k dispozici hezke video, kdo nevidel, tak http://www.lafkon.net/tc/ :)
Tiskni
Sdílej:
), a BIOS umožní spustit jen jím podepsaný operační systém, ten operační systém zase jen podepsané programy atd., tak to bude znamenat totální likvidaci trhu v oblasti softwaru, protože nadále bude o tom, jaký program může být spuštěn, rozhodovat nějaký ouřada (ať už ve státní správě nebo v nějaké firmě).
Ale pevně doufám, že k tomu horšímu scénáři nedojde, už z technických důvodů. Takový řetěz softwaru, kdy každý článek je ověřován tím předchozím a ten další zase ověřuje všechny další, totiž IMHO může fungovat jen v mysli manažera, ale ne v reálném světě. Každý, kdo trochu přičuchl ke statistice, ví, že takový systém funguje jen tehdy, dokud fungují všechny jeho články. Jakmile se jeden z nich poruší, všechny další se zhroutí. A že k poruše dojde, je nabíledni - programátoři prostě chyby dělají jako všichni lidé.
Vyřešilo by to problém s tím, že fyzický přístup == root.Kde jsi na tuto rovnost přišel? Šifrovaný root to řeší... Nehledě na to, že rovnost to není ani bez šifrování, možná tak implikace
Na začátku musí být vždycky alespoň kód, který klíč přijme.
|
V
kromě /boot šifrovaný
Pozměním obsah bootu (v tom mi nic nebrání) tak, aby tebou vložený klíč někam uložil. Pak už si ho pouze vyzvednu a mám přístup ke všemu.
Ale na úrovni "Co to meleš?" se nehodlám bavit, i kdybych neměl vůbec pravdu 
A nemusela by být po celou dobu provozu počítače ta karta vložena? To by ale znamenalo, že nemáme ani ten fyzický přístup k počítači, protože kde je karta, tam je i její vlastník
Tak to dopadá, když se člověk přepíná mezi tím, co myslí on a jak to interpretují ti druzí (M.S.).
Protože pokud na počítači není žádný kód běžící s maximálními právy v čitelné podobě, pak musí být nějaká dodatečná hw podpora. A to že tam být takový kód být nesmí je zřejmé, jinak bych ho opět mohl změnit a celé šifrování zrušit a na disk ukládat data v nezabezpečené podobě.