Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jimA jak to teda funguje v jiných distribucích? Já myslel, že program (resp. jeho glibc) se podívá do /etc/nsswitch.conf a /etc/resolv.conf a pak se zeptá DNS serveru, který takto najde. Fungovalo to takhle dříve a co se teď změnilo? Jediné, co je poslední dobou populární je, že si spustíš nějakou službu, která /etc/resolv.conf spravuje - to vždycky dělal DHCP klient (dává to smysl, pokud chceš používat DNS servery sítě kterou konfiguruješ přes DHCP, a jde to vypnout), pak existoval resolvconf (jehož důvod defaultní přítomnosti na různých Raspbianech jsem nepochopil) a teď se občas dělá to, že se spustí lokální DNS server a do /etc/resolv.conf se zapíše ten. To má spoustu výhod (DNSSEC, možnost použití „soukromých“ TLD a split-horizon DNS třeba ve VPN, cachování) i nevýhod (je to komplikovanější). Uživatelská aplikace ale stále používá ten původní mechanismus dotazování serveru, který si přečetla v /etc/resolv.conf. No a Debian s tím souvisí jenom tak, že defaultně tyhle věci neinstaluje/nezapíná.
Tiskni
Sdílej: