Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Dneska mi provider poněkud zkur*vil DNSku pod nohama, a jak se říká, nouze naučila Dalibora housti...
Po nemilém zjištění, že /etc/resolv.conf je již dnes považován za passé (toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jim), jsem prskaje nechutí nastudoval něco málo ze systemd-resolved a se štěstím se mi podařilo nakonfigurovat ho tak, aby používal DNS servery nic.cz a zároveň s DNSSEC a DNS-over-TLS. Nejsem si jist, jak moc je to nové nebo užitečné, ale když už jsem to zjistil, tak to dávám k dispozici.
Stačí oeditovat /etc/systemd/resolved.conf a změnit tyto čtyři řádky:
DNS=193.17.47.1#odvr.nic.cz FallbackDNS=185.43.135.1#odvr.nic.cz DNSSEC=yes DNSOverTLS=yes
Po restartování systemctl restart systemd-resolved by se už měl stroj ptát na DNS dotazy NICu a jako drobný bonus bude to spojení šifrované. Není to žádná výhra samo o sobě, ale každá kapka šifrování se hodí.
EDIT: DNSOverTLS=yes může způsobit problém, pokud je potřeba občas dynamicky přidat další DNS, třeba pro VPNku - pokud to další DNSko nepodporuje TLS, nebude vůbec fungovat; v takovém případě nezbývá než nastavit DNSOverTLS=opportunistic, s tím, že TLS se použije jen tehdy, pokud to jde - samozřejmě to otvírá dveře možnosti downgrade útoku
Děkuji za pozornost.
Tiskni
Sdílej:
toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jimA jak to teda funguje v jiných distribucích? Já myslel, že program (resp. jeho glibc) se podívá do /etc/nsswitch.conf a /etc/resolv.conf a pak se zeptá DNS serveru, který takto najde. Fungovalo to takhle dříve a co se teď změnilo? Jediné, co je poslední dobou populární je, že si spustíš nějakou službu, která /etc/resolv.conf spravuje - to vždycky dělal DHCP klient (dává to smysl, pokud chceš používat DNS servery sítě kterou konfiguruješ přes DHCP, a jde to vypnout), pak existoval resolvconf (jehož důvod defaultní přítomnosti na různých Raspbianech jsem nepochopil) a teď se občas dělá to, že se spustí lokální DNS server a do /etc/resolv.conf se zapíše ten. To má spoustu výhod (DNSSEC, možnost použití „soukromých“ TLD a split-horizon DNS třeba ve VPN, cachování) i nevýhod (je to komplikovanější). Uživatelská aplikace ale stále používá ten původní mechanismus dotazování serveru, který si přečetla v /etc/resolv.conf. No a Debian s tím souvisí jenom tak, že defaultně tyhle věci neinstaluje/nezapíná.