Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Dneska mi provider poněkud zkur*vil DNSku pod nohama, a jak se říká, nouze naučila Dalibora housti...
Po nemilém zjištění, že /etc/resolv.conf je již dnes považován za passé (toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jim), jsem prskaje nechutí nastudoval něco málo ze systemd-resolved a se štěstím se mi podařilo nakonfigurovat ho tak, aby používal DNS servery nic.cz a zároveň s DNSSEC a DNS-over-TLS. Nejsem si jist, jak moc je to nové nebo užitečné, ale když už jsem to zjistil, tak to dávám k dispozici.
Stačí oeditovat /etc/systemd/resolved.conf a změnit tyto čtyři řádky:
DNS=193.17.47.1#odvr.nic.cz FallbackDNS=185.43.135.1#odvr.nic.cz DNSSEC=yes DNSOverTLS=yes
Po restartování systemctl restart systemd-resolved by se už měl stroj ptát na DNS dotazy NICu a jako drobný bonus bude to spojení šifrované. Není to žádná výhra samo o sobě, ale každá kapka šifrování se hodí.
EDIT: DNSOverTLS=yes může způsobit problém, pokud je potřeba občas dynamicky přidat další DNS, třeba pro VPNku - pokud to další DNSko nepodporuje TLS, nebude vůbec fungovat; v takovém případě nezbývá než nastavit DNSOverTLS=opportunistic, s tím, že TLS se použije jen tehdy, pokud to jde - samozřejmě to otvírá dveře možnosti downgrade útoku
Děkuji za pozornost.
Tiskni
Sdílej:
toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jimA jak to teda funguje v jiných distribucích? Já myslel, že program (resp. jeho glibc) se podívá do /etc/nsswitch.conf a /etc/resolv.conf a pak se zeptá DNS serveru, který takto najde. Fungovalo to takhle dříve a co se teď změnilo? Jediné, co je poslední dobou populární je, že si spustíš nějakou službu, která /etc/resolv.conf spravuje - to vždycky dělal DHCP klient (dává to smysl, pokud chceš používat DNS servery sítě kterou konfiguruješ přes DHCP, a jde to vypnout), pak existoval resolvconf (jehož důvod defaultní přítomnosti na různých Raspbianech jsem nepochopil) a teď se občas dělá to, že se spustí lokální DNS server a do /etc/resolv.conf se zapíše ten. To má spoustu výhod (DNSSEC, možnost použití „soukromých“ TLD a split-horizon DNS třeba ve VPN, cachování) i nevýhod (je to komplikovanější). Uživatelská aplikace ale stále používá ten původní mechanismus dotazování serveru, který si přečetla v /etc/resolv.conf. No a Debian s tím souvisí jenom tak, že defaultně tyhle věci neinstaluje/nezapíná.