Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
..a je jejich povinností zařídit to tak..Tak to asi nebude, protože vysílání může kdokoli nahrát a pak s ním nakládat libovolně. A to jak terestrické tak snad i kódované satelitní vysílání. Opatřením stejné síly je např. to, co píše Luboš - ověřovat ip adresu. DRM omezuje to, jak s obsahem můžu nakládat.
Technologie a technická výbava, která by umožnila dokonalou ochranu proti kopírování, neexistuje a nebude existovat ani v budoucnosti, prostě to není možné - stejně jako není možné postavit perpetuum mobile. Obchodní model postavený na něčem takovém nebude nikdy fungovat, nemůže.Hlavně protože dokonalá ochrana proti kopírování by v principu zničila samotný předmět obchodu, jak už výše psáno, když si to nebude nikdo kopírovat/půjčovat, nebude o té sračce nikdo nic vědět a ani to málo lidí, co živí tento průmysl dneska, nenapadne, že by si to měli kupovat. Což by zpětně ničilo i tzv. "hudebníky", kterým by tolik lidí nechodilo na koncerty... Hudební konzervy taky nejsou "dílo", ale řekněme reklamní upoutávka na vlastní živý koncert (jako taková by vlastně měla být zadarmo). Bohužel co se týče filmů, tohle šidítko se ujalo jako "řemeslo"... Hudební i filmový záznam jsou vlastně samy o sobě kopií reality, a ještě k tomu většinou zfalšovanou mixem, střihem apod. Už ve své podstatě tedy mají zabudovanou možnost dalšího, dokonce falšovaného kopírování a je z principu nemožné se tomu bránit. Jediné, co tomu trochu bránilo, bylo materiální omezení - to ovšem s nástupem prakticky bezztrátových kopií díky digitalizaci dat padlo. Ale proč dál neoblbovat lidi (spousta jich dokonce ochotně žere i to, že kopírování = krádež), když se na tom dá vydělávat. Jak obchodně (čím víc "nelegálních" kopií, tím větší reklama a nakonec i platících zákazníků), tak mocensky (možnost perzekuce exemplárních případů ve vhodný okamžik, zákony na omezování osobních svobod, vymáhání "výpalného" garantované zákonem).
Druhá věc je, zda je svět OSS schopen vyvinout vlastní přehrávače podporující DRM a zabránit tomu, aby se v nich DRM část masivně obcházela. Pokud ne, je to bohužel náš problém – internetová videopůjčovna je zatím nadstandard, takže je to na uživatelých: buď si opatří potřebné technologie, nebo budou fungovat postaru a digitální videopůjčovna jako by nebyla.Nikoliv, je to problém toho, že DRM má umět něco, co z principu není možné. Totiž zařídit, aby uživatel data současně měl a neměl
Zdá se mi, že DRM má pouze dva evidentní důsledky: jednak dává vydavatelům pochybnou iluzi bezpečnosti (stranou nechávám otázku, proč této iluzi ještě někdo věří...), druhak způsobuje problémy legálním uživatelům, například tím, že daný formát přehrají pouze za bezměsíčné noci, pokud se předtím třikrát upíší čertu (nebo Microsoftu či jiné takové entitě).
Leda že by se nějak podařilo lidem vštípit, že nechávat si kopie filmů z půjčoven se nedělá.Podle mě by úplně stačilo spolehnout se na slušnost, lenost a neschopnost nebo neznalost. Na začátek a na konec videa bych přidal informaci, do kdy si ho může člověk přehrávat. Případně i jeho jméno. Např.: "Tento film jste si pane Vomáčka vypůjčil dne 31. října, přehrávat ho můžete do 3. listopadu, pak ho prosím smažte z disku." A do filmu dát logo půjčovny (stejně jako je to v televizním vysílání). Podobně funguje např. Magnatune.com, na konec skladeb přidávají nějaké hlášení. To lze samozřejmě snadno odstranit.
Podobně si ti majetnější mohou rovnou koupit své DVD, a nebudou mít problémy s DRM. Pokud si chce někdo levně něco jen půjčit, je potřeba tam udělat nějaké umělé technické omezení, které nezanedbatelnému množství lidí zabrání si to půjčení „překlopit“ do trvalého vlastnictví.To je jenom teorie. Praxe je taková, že legální uživatelé jsou pruzeni (DRM, reklamy a podobným bastlem), kdežto ti, co to mají smahnuté, nebo stažené z p2p sítě se jenom chechtají. Za málo dostali daleko kvalitnější produkt, než "majetnější" a legální uživatel.
Ona je spousta takových omezení v ekonomice „umělá“ – dělá se to kvůli segmentaci trhu, někdy z různých sociálních ohledů (a někdy obojí). Když vám telekomunikační operátor účtuje mimo špičku levnější volání, děti platí poloviční vstupné nebo jízdné, jsou to všechno jen umělá omezení. Dělá se to proto, že poskytovatel služby takhle může na těch majetnějších (kteří jsou ochotni zaplatit víc) vydělat víc, a přesto nabídne své služby i těm méně majetným.Co to, to ze všech stran slyším, že nižší ceny za volání mimo špičku jsou dobrodiním volného trhu (protože ve špičce nejsou kapacity vytíženy, a tak se vyplatí navnadit na levnější volání i zákazníky, kteří by jinak nevolali anebo nevolali tak dlouho, děti by za plné vstupné nebo jízdné prostě tolik nevstupovaly anebo nejezdily) - a ono ne, ono je to "umělé"... Slevy se dělají proto, protože bez slevy není možné produkt jinak prodat. Kdyby neexistovalo "nelegální" kopírování (nebo spíše nelegální nabídka kopírování), paradoxně by musela drasticky zlevnit média, aby se ta obrovská převaha nabídky nad poptávkou vůbec nějak dostala mezi lidi. O to více by stouply i náklady na reklamu a na vytváření módních trendů (lidi totiž bez módy tyhle zbytečnosti nekupují). Znemožněte kopírování a padne globální showbusiness, tak jak se dnes vyvinul, a tím padnou pohádkové zisky těm největším hráčům (můžete do toho zahrnout i Microsoft
). Stejně postupně přicházejí na to, že se jim vyplácí dávat "konzervy" i zadarmo a jak přestanou lidi čím dál víc setrvačně lpět na tradičních materiálních nosičích dat, bude se to vyplácet čím dál tím víc. To je asi ten hlavní důvod, proč na skutečně účinné ochraně zrovna tihle zájem nemají a nikdy mít nebudou.
Co to, to ze všech stran slyším, že nižší ceny za volání mimo špičku jsou dobrodiním volného trhu (protože ve špičce nejsou kapacity vytíženy, a tak se vyplatí navnadit na levnější volání i zákazníky, kteří by jinak nevolali anebo nevolali tak dlouho, děti by za plné vstupné nebo jízdné prostě tolik nevstupovaly anebo nejezdily) - a ono ne, ono je to "umělé"... Slevy se dělají proto, protože bez slevy není možné produkt jinak prodat.Nižší ceny mimo špičku nebo slevy pro nějaké skupiny jsou způsoby, jak „navrátit“ některé principy trhu do obchodů, kde je velké množství anonymních zákazníků, a kde se tedy o cenách nesmlouvá, ale nabízející nějakou cenu nabídne a kupující ji buď přijme nebo odmítne. „Čistý“ trh funguje tak, že nabízející a poptávající dohodnou na ceně – ta může být pro každou dvojici nabízející+poptávající různá i pro stejné zboží. Jenže tenhle princip těžko bude fungovat tam, kde je velké množství zákazníků (zkuste smlouvat s pokladní v hypermarketu). Segmentace trhu slouží k tomu, že trh uměle rozdělím na několik skupin, přičemž očekávám, že jedna skupina bude ochotná zaplatit víc a druhá méně. Kdyby nasadil stejnou cenu pro všechny, přijdu o tu skupinu ochotných platit nižší částku (pokud bude cena nižší) nebo zbytečně dostanu méně peněz od té skupiny ochotné platit víc (protože jim prodám výrobek či službu za nižší cenu, a oni by byly ochotni zaplatit i víc). Ta segmentace samozřejmě musí být taková, aby přechod z jedné skupiny do druhé nebyl úplně jednoduchý (a také aby nebyl „společensky citlivý“ – účtovat jiné ceny „chudým místním“ a jiné ceny „bohatým cizincům“ je přesně tenhle princip, ale takováhle implementace je považována za neslušnou, někdy i protizákonnou). Proto třeba je volání mimo špičku levnější – kdo potřebuje volat nutně (a je tedy ochoten za to zaplatit víc), neohlíží se na špičku. Kdo chce ušetřit, počká s voláním na čas mimo špičku.
Tiskni
Sdílej: