Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Jak může někdo v obecném případě dokázat, že něco nedělá?Tezko, a to je prave ten problem. Prave proto je FUD strategie tak zakerna a tezko se proti ni brani.
"...Linux comes from the community -- the fact that that product uses our patented intellectual property..."Viz tenhle článek.
Dodal bych 2 věci:
Taktika je zcela jasná a není to nic nového. Pokud je soupeř silný, nelze na něj útočit přímo, nejprve je potřeba svého soupeře řádně oslabit.Pokud to chápu správně, že za onoho "silného soupeře" považujete GNU/Linux, pak jsem v podstatě velmi rád. Ono to vůbec přechází do stavu otevřeného boje MS s GNU/Linuxem, což je krásným indikátorem toho, že už jsme něčeho dosáhli. Minimálně již nejsme ignorováni. Jak že to říkal Mahatma Gandhi?
First they ignore you, then they laugh at you, then they fight you, then you win.
V úvahu přichází i nátlak na vývojáře. MS snad nebude dělat bububu na vývojáře Novellu (díky oné smlouvě), ale co vývojáři FOSS, kteří pro Novell nepracují? Tady naštěstí působí decentralizace GNU/Linuxu jako účinný obranný mechanismus.Tohle se bohužel může stát velmi rychle faktem - Jeremy Allison (člověk stojící za Sambou a bývalý zaměstnanec Novellu - podal výpověď jako protest proti oné dohodě) potvrdil, že Microsoft opravdu tlačí na konkrétní lidi a společnosti (viz rozhovor s Jeremy Allisonem, doporučuji přečíst, je to zajímavé):
I have had people come up to me and essentially off the record admit that they had been threatened by Microsoft and had got patent cross license and had essentially taken out a license for Microsoft patents on the free software that they were using, which they then cannot redistribute. I think that would be the restriction. I would have to look quite carefully. So, essentially that’s not allowed. But they’re not telling anyone about it. They’re completely doing it off the record.Myslím že tohle se týkalo především některých korporátních uživatelů, ale stejně tak můžou působit i na vývojáře...
Pragmatically, individual users, developers, and small businesses have relatively little risk -- it's expensive to initiate patent infringement proceedings. Suing someone with few assets (compared to a large company with a large portfolio of offensive patents) is likely a bad investment.Na tom jsem založil i svou rétoriku k tomuto potenciálnímu útoku MS:
Tady naštěstí působí decentralizace GNU/Linuxu jako účinný obranný mechanismus.Obecně, cross licensing je možný, pokud má daný subjekt nějaký patent. Ale bude mít jednotlivec - vývojář vůbec nějaké osobní patentové portfolio? Z tohoto hlediska bude lepší cíl nějaká korporace, ještě lépe velká. Ale zase ne moc velká. Tuším, že to byl stejný pan Jeremy Allison, který na smlouvu MS s Novellem nahlíží dokonce jako na něco velmi podobného "cross licensing" (viz ten celý rozhovor). Ovšem s tím, že toto něco je sestaveno tak, aby neporušovalo příslušnou sekci GPLv2, kde skutečný "cross licensing" by nejspíše zabránil možnosti distribuovat takto dotčený software. GPL je de facto postavena na strategii "liberty or death", tedy buď svoboda (a když svoboda, tak pro _všechny_), nebo nic. Na to se pak váže adekvátní úprava GPLv3, aby už nadále nebylo možné podobně obcházet "ducha GPL". Ale to jsem odbočil. Jiná možnost je žalovat individuální vývojáře kvůli tomu, že implementují "patentově chráněnou technologii" v nějakém open source projektu. Jenomže pak je otázkou, jestli je daný vývojář vůbec občanem USA (kde se to snad žalovat dá) a jestli se MS vyplatí žalovat vývojáře individuálně. Také je otázkou, co je vlastně v případě nekomerčního FOSS vývojáře žalovatelné. Postup v případě žalob by pak nejspíše byl takový, že by danou funkcionalitu implementoval někdo jiný. MS by ale v takovém případě riskoval, že se za vývojáře postaví nějaká větší společnost nebo nadace, která je FOSS nakloněna a která by třeba platnost daného patentu u soudu napadla. No, prostě a jednoduše, bylo by to složité a kdo ví, jestli by to proti FOSS mělo vůbec nějaký výrazný účinek.
Tiskni
Sdílej: