Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
A aky je Vas nazor a pripadne skusenosti (rychlost, spravanie sa pri havarii a pod.) pri pouziti LVM nad RAID polom?
Hezke cteni. Docela by mne zajimalo, zda ma nejkdo nejaky ten tip ohledne kopirovani souboru. Kdyz uz se stane, ze pole odejde a je potreba zavest nove a na nej nakopirovat data ze zalohy.
Pokud se jedna napriklad o 300GB dat a casto v malych souborech, tak to i mezi dvema SATA disky trva asi 5 hodin s tim, ze na tech malych souborech je hrozny zasek a kopirovani jde opravdu pomalu.
Je nejaka moznost kopirovat to cele jako nejaky blok? Vim, ze jde napriklad duplikovat cela partition na jiny disk, coz je urcite rychlejsi, nez to kopirovat na urovni filesystemu, ale pokud jsou parition na obou discich jine, tak jak toto resit?
Zkusenost je s ext3...
resize. U ext3 se to dělá třeba takto.
Mno, ten odkazovaný článek je takový ... až zbytečně moc složitý.
Zvětšení ext3 je triviální. Stačí zvětšit oddíl pod ní a pak už je pustit resize2fs oddíl. Netřeba umount, netřeba reboot, netřeba live distra a už vůbec není potřeba z ext3 dělat ext2 (odebráním žurnálu). Lze to dělat za běhu systému a s připojeným systémem souborů. Více třeba tady.
Nebo použít nástroj typu xfsdump a xfsrestore – tím se dají soubory přenést dost efektivně (lépe než cp i dd).
Pokud se jedna napriklad o 300GB dat a casto v malych souborech, tak to i mezi dvema SATA disky trva asi 5 hodin s tim, ze na tech malych souborech je hrozny zasek a kopirovani jde opravdu pomalu.Nepomohlo by posílat to rourou a na jedné straně dělat tar c a na druhé tar x?
Dodal bych pár postřehů:
Pole je možné kontrolovat (echo check >/sys/block/mdX/md/resync_action). Dokonce jsem koukal, že nová Fedora 11 to už dělá každý týden z cronu. Samozřejmě se tím zvyšuje pravděpodobnost, že nějaký disk selže, ale o to přeci jde. Jakmile je jakýkoliv disk tak špatný, že není 100% schopný plnit svojí funkci, tak se musí vyměnit. A u té výměny bych nedoporučoval čekat, až dorazí disk opravený, ale mít po ruce disk nový a rekonstrukci udělat co nejdříve. S tím je taky spojené to, že je dobré mít odzkoušené, zda systém nový disk umí bez restartu najít.
/sys/block/mdX/md/sync_action, soubor resync_action jsem v příslušném adresáři neobjevil. Každopádně díky moc za tip.
BTW, ono je také možné do pole přidat nějaký spare disk (třeba i více než jeden), takže hned po případném selhání dojde automaticky k zahájení rekonstrukce pole.
Jo, je to sync_action. Já to vždycky tabkuju a byl jsem línej to dohledávat
A pletu si to se souborem v adrsáři pro scsi řadič, kterým se řekne řadiči, ať si rescanuje porty...
Spare disk je zajímavá možnost, ale zase žere slot na disk. A pokud chci mít jeden disk jako spare pro víc polí, tak to "nativně" nejde, ale musí se nakonfigurovat mdadm jako démon a ten ho v případě výpadku připojí. Abych se přiznal, to jsem ještě nezkoušel. A další zajímavost je vzdálený disk připojenž pžes iSCSI v raidu s lokálním, ale to už je zase trochu k něcěmu jinému....
Docela hloupé je, že v takovém případě člověka nemusí zachránit ani ty zálohy – na chybu nepřijdu hned a mezitím zálohy přepíši novějšími (ale zmršenými) daty. Tak snad leda zálohovat přes rsync a na zálohovacím médiu dělat snapshoty po každé záloze → a mít tak všechny verze – ale v praxi to vyzkoušené nemám, jen mě to tak teď napadlo 
rdiff-backup je vyborny,ma vsak jednu pro mne dost podstatnou nevyhodu - je desne pomaly, chapu ,ze dekomprimace neco stoji ,ale i tak ...
dik
Právě. Po zkušenostech s rdiff-backupem přecházíme na nilfs. Zdá se to být elegantním řešení problému.
Tiskni
Sdílej: