Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
A aky je Vas nazor a pripadne skusenosti (rychlost, spravanie sa pri havarii a pod.) pri pouziti LVM nad RAID polom?
Hezke cteni. Docela by mne zajimalo, zda ma nejkdo nejaky ten tip ohledne kopirovani souboru. Kdyz uz se stane, ze pole odejde a je potreba zavest nove a na nej nakopirovat data ze zalohy.
Pokud se jedna napriklad o 300GB dat a casto v malych souborech, tak to i mezi dvema SATA disky trva asi 5 hodin s tim, ze na tech malych souborech je hrozny zasek a kopirovani jde opravdu pomalu.
Je nejaka moznost kopirovat to cele jako nejaky blok? Vim, ze jde napriklad duplikovat cela partition na jiny disk, coz je urcite rychlejsi, nez to kopirovat na urovni filesystemu, ale pokud jsou parition na obou discich jine, tak jak toto resit?
Zkusenost je s ext3...
resize. U ext3 se to dělá třeba takto.
Mno, ten odkazovaný článek je takový ... až zbytečně moc složitý.
Zvětšení ext3 je triviální. Stačí zvětšit oddíl pod ní a pak už je pustit resize2fs oddíl. Netřeba umount, netřeba reboot, netřeba live distra a už vůbec není potřeba z ext3 dělat ext2 (odebráním žurnálu). Lze to dělat za běhu systému a s připojeným systémem souborů. Více třeba tady.
Nebo použít nástroj typu xfsdump a xfsrestore – tím se dají soubory přenést dost efektivně (lépe než cp i dd).
Pokud se jedna napriklad o 300GB dat a casto v malych souborech, tak to i mezi dvema SATA disky trva asi 5 hodin s tim, ze na tech malych souborech je hrozny zasek a kopirovani jde opravdu pomalu.Nepomohlo by posílat to rourou a na jedné straně dělat tar c a na druhé tar x?
Dodal bych pár postřehů:
Pole je možné kontrolovat (echo check >/sys/block/mdX/md/resync_action). Dokonce jsem koukal, že nová Fedora 11 to už dělá každý týden z cronu. Samozřejmě se tím zvyšuje pravděpodobnost, že nějaký disk selže, ale o to přeci jde. Jakmile je jakýkoliv disk tak špatný, že není 100% schopný plnit svojí funkci, tak se musí vyměnit. A u té výměny bych nedoporučoval čekat, až dorazí disk opravený, ale mít po ruce disk nový a rekonstrukci udělat co nejdříve. S tím je taky spojené to, že je dobré mít odzkoušené, zda systém nový disk umí bez restartu najít.
/sys/block/mdX/md/sync_action, soubor resync_action jsem v příslušném adresáři neobjevil. Každopádně díky moc za tip.
BTW, ono je také možné do pole přidat nějaký spare disk (třeba i více než jeden), takže hned po případném selhání dojde automaticky k zahájení rekonstrukce pole.
Jo, je to sync_action. Já to vždycky tabkuju a byl jsem línej to dohledávat
A pletu si to se souborem v adrsáři pro scsi řadič, kterým se řekne řadiči, ať si rescanuje porty...
Spare disk je zajímavá možnost, ale zase žere slot na disk. A pokud chci mít jeden disk jako spare pro víc polí, tak to "nativně" nejde, ale musí se nakonfigurovat mdadm jako démon a ten ho v případě výpadku připojí. Abych se přiznal, to jsem ještě nezkoušel. A další zajímavost je vzdálený disk připojenž pžes iSCSI v raidu s lokálním, ale to už je zase trochu k něcěmu jinému....
Docela hloupé je, že v takovém případě člověka nemusí zachránit ani ty zálohy – na chybu nepřijdu hned a mezitím zálohy přepíši novějšími (ale zmršenými) daty. Tak snad leda zálohovat přes rsync a na zálohovacím médiu dělat snapshoty po každé záloze → a mít tak všechny verze – ale v praxi to vyzkoušené nemám, jen mě to tak teď napadlo 
rdiff-backup je vyborny,ma vsak jednu pro mne dost podstatnou nevyhodu - je desne pomaly, chapu ,ze dekomprimace neco stoji ,ale i tak ...
dik
Právě. Po zkušenostech s rdiff-backupem přecházíme na nilfs. Zdá se to být elegantním řešení problému.
Tiskni
Sdílej: