Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
První dojem: je to nechutně hlučný.
Bušíš nadoraz?
Nemám rád ty pogumovaný klávesy. Neni po tom moc příjemný přejet nehtem.
Bušíš nadoraz?Naprosto irelevantní.
Ano, Blackwidow 2013 se vyplatí koupit.
Why is the Razer Blackwidow Ultimate hated around here?
Chápu ovšem to omezení českým trhem.
Co víc, je mi jasné, že již nadále nebudu schopný existence s obyčejnou klávesnicí. Původně jsem si myslel, že rozdíl nebude tak markantní a že třeba ani nepoznám, když pak budu postaven před membránovou klávesnici. Věc se však má tak, že poznám a jsem jí znechucen.
Gratuluji, vítej do klubu.
Jak se můžete dozvědět z mého předchozího blogpostu, nebo z prakticky každého textu o spínačích Cherry MX blue, síla nutná pro stisk spínače je 50 gramů, přičemž sepne již ve dvou milimetrech z celkové čtyřmilimetrové dráhy. Cherry MX blue by tak měly být obzvlášť vhodné pro psaní, což mohu potvrdit.
50g je pro běžného smrtelníka docela nicneříkající údaj. Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, je to zhruba podobný tlak, jako nořit prst do másla, s tím že na 2mm klade klávesa lehce větší odpor, po jehož překonání se spustí.
Dovolím si upřesnit/opravit:
Po mechanické odezvě je zde ještě zvuková odezva, která je u MX blue rozhodně nezanedbatelná. Stisknutí tlačítka se dá trochu připodobnit k psacímu stroji, kde pokud stisknete tlačítko, víte díky hlasitému "klap" přesný okamžik, kdy hlava dopadla na papír. Hlasitost u BW je o řád nižší a celkově to zní, jako když ťuknete s dvěma kousky tvrdého plastu (větší kostky lega) a zároveň sepnete propisku.
Jenom pro úplnost: přesně, jak jsem psal minule, je tam cvaknutí (hodně vysoký zvuk), ale dopad klávesy jde utlumit pomocí o-rings/landing pads a kvalitních kláves (hrubý PBT/POM plast).
Jsem si naprosto jistý, že davkol a ostatní keyboard nazzi pro to budou mít nějaké oficiální pojmenování, ale jsem moc líný ho hledat.
Psaní s dopadem klávesy na spínač se říká bottoming out. To jo to, co neděláš. Popsal jsi to celkem přesně. Gratuluji. Je to mimochodem zdravější pro klouby v prstech.
Na druhou stranu, numeriku relativně často používám, ale myslím že po těch letech s notebookem bych se bez ní obešel.
Můžeš mít externí pro případ potřeby. Na používání myši v pravé ruce je cokoliv menšího než velká klávesnice super.
Co mohu nejspíš doporučit je podložka pod klávesnici s takovými těmi gelovými polštáři před ní.
Co se velkých podložek týče, jsou tu Razer Goliathus cosi nebo importovat XTracPads Ripper XXL nebo tak něco. Já pod tenkeyless používám SteelSeries QCK a vyměním ji za CM Storm Speed-RX Speed.
Opěrku na ruce doporučuji buď koženou nebo gelovou od Grifiti. Neměla by se ale používat při psaní.
Dovolím si upřesnit/opravit:
- graf síla/práce Cherry MX Blue
- běžná membránovka vyžaduje ~65 cN k aktivaci klávesy, tuhá klávesnice kolem 80 cN, naopak na 30cN spínačích nejde mít položené ruce, protože by se aktivovaly jen pod tíhou položených prstů
- Cherry MX Blue používají stejné pružinky jako Cherry MX Red (a Brown), jež jsou lineární a aktivují se při 45 cN. V modrých spínačích je ale navíc mechanismus, který způsobuje tu odezvu — před aktivací je nutno překonat 60cN "skok
Náledující mimochodem není pravda:
Při stisknutí Cherry MX blue se po zmiňovaných dvou milimetrech ozve cvak a skrz mechanické vibrace podvědomě cítíte přesný moment, kdy tlačítko zabralo a do počítače se přenesl znak.
U Cherry MX Blue tactile point != actuation point, stačí se podívat na ten graf výše. Rovny jsou si např. u buckling spring.
Je to mimochodem zdravější pro klouby v prstech.Here we go again...
Tak to je teda dost stupidní výkřik. Pokud nejsi slepý nebo blbý, tak to uvidíš a pochopíš.sauce
Při stisknutí Cherry MX blue se po zmiňovaných dvou milimetrech ozve cvak a skrz mechanické vibrace podvědomě cítíte přesný moment, kdy tlačítko zabralo a do počítače se přenesl znak.No já tedy místo "cvak" slyším "lup", a znak se mi objevuje bezprostředně po tom "lup".
50g je pro běžného smrtelníka docela nicneříkající údaj. Pokud bych to měl k něčemu přirovnat, je to zhruba podobný tlak, jako nořit prst do másla, s tím že na 2mm klade klávesa lehce větší odpor, po jehož překonání se spustí."Nořit prst do másla" je nicneříkající údaj. Nořit prst do másla čerstvě vytaženého z lednice je něco úplně jiného, než nořit prst do másla, které už je pár hodin v teple.
Teraz už maslo nejem, lebo nemôžem. Ale keď som mohol (resp. nevedel, že nemôžem), tak sme ho zväčša kupovali v mliekarni/bryndziarni. Čiže podiel mliečneho tuku bol 80% a potom nejaká voda, laktóza, bielkoviny ...
Chuťové poháriky tiež nie sú, podľa mňa, úplne smerodajné. Veď sa dajú ľahko oklamať (napr. aspartam).
Z osobnej skúsenosti môžem len povedať, že keď som prestal jest potraviny so stuženými rastlinnými tukmi, tak to malo pozitívny účinok na moje zdravie.
Chuťové poháriky tiež nie sú, podľa mňa, úplne smerodajné. Veď sa dajú ľahko oklamať (napr. aspartam).Tak to možná ty tvoje, ale já umělá sladidla cítím* docela jasně. *nejspíš neplatí ve všem, ale v limonádách a většině sušenek které si čas od času koupím ano
Tiskni
Sdílej: