Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
"If bash is invoked with the name sh, it tries to mimic the startup behavior of historical versions of sh as closely as possible, while conforming to the POSIX standard as well."
Zdar MaxKaždopádně, jaký smysl má zápis "V=1 f" kromě testování syntaxe různých interpretů?
Hodně často se to používá např. v konstrukcích typu
... | LC_COLLATE=C sort
Obecně v situaci, kdy potřebujete spustit konkrétní příkaz s určitou hodnotou určité proměnné, ale nechcete ji nastavovat (jako exportovanou) v environmentu shellu, okdud by ji zdědily i všechny ostatní příkazy.
To chování dashe (jestli se tak opravdu chová a nebyla to nějaká jiná chyba) je hodně nešťastné a obávám se, že to rozbije hodně skriptů.
Každopádně, jaký smysl má zápis "V=1 f" kromě testování syntaxe různých interpretů?Tenhle zápis mi přijde jako naprosto běžná věc, například
CC=/nekde/nejaky/cc make
. Něbo máš na mysli specificky při používání shellových funkcí (ie. ne programů)? V takovém případě to je, pravda, asi trochu neobvyklé...
j,
na vetsinu poslednich veci se neprislo nahodou ale celkem dost usilovnou praci velmi dobre placenych lidi
a v tomto pripade se jedna ciste jen o lokalni definici promene pro konkretni volani funkce f bez zasahu do env..
takze bash se narozdil od dashe chova logicky
co je divneho na tom, ze si to kazdy shell implementuje po svemSmyslem konstrukce:
PROMĚNNÁ=hodnota nějaký-příkaz;je spustit
nějaký-příkaz
s danou hodnotou proměnné prostředí – zatímco jiné/následující příkazy chci spouštět bez této proměnné resp. s její původní hodnotou – jinak bych totiž napsal:
PROMĚNNÁ=hodnota; nějaký-příkaz; nějaký-další-příkaz;
Mně tedy chování dashe vůbec logické nepřipadá, protože hlavně vůbec není konzistentní. V okamžiku, kdy se konstrukce
var=val cmd
chová diametrálně odlišně podle toho, jestli je cmd
(externí) příkaz nebo funkce, stačí nahradit příkaz vlastním wrapperem (což je běžný postup) a skript se rozbije. Tohle prostě autoři dashe nedomysleli.
"funkce" (ono je to spíš makro)
Shellová funkce se ani zdaleka nechová jako makro.
podporují levý argument a jiné built-in programy argument na levé straně nepodporují
Tak tady se nechytám. Co myslíte termínem levý argument?
Já nevim, jestli bych chtěl měnit změnou parametru prostředí před funkcí chování všech programů použitých uvnitř wrapperu.
Já samozřejmě ano. Když to bude samostatný script, také tu proměnnou dostane do svého environmentu. A funkce je v podstatě takový "embedded script", tedy až na to, že defaultně sdílí environment se zbytkem scriptu.
nehledě na to, že to ani návratovou hodnotu nemá
Opravdu? Tak zkuste spustit tohle
#!/bin/bash function starts_with_a() { if [ "${1#a}" = "$1" ]; then return 1 else return 0 fi } starts_with_a abc && echo "abc YES" starts_with_a abc || echo "abc NO" starts_with_a def && echo "def YES" starts_with_a def || echo "def NO"
a vysvětlit, proč to vypíše
abc YES def NO
Samozřejmě to, co je uvedeno na levé straně příkazu/programu.
Uff… Tak říkat tomu argument by mne ani ve snu nenapadlo. To přece není žádný argument, ta konstrukce prostě znamená "spusť tenhle příkaz s těmito hodnotami těchto proměnných", nic víc a nic méně. S argumenty to nemá nic společného, příkaz nemá žádnou možnost, jak poznat, jestli jste použil tu jednořádkovou konstrukci nebo jste tu proměnnou prostě a jednoduše nastavil klasickým způsobem (jako exportovanou).
Dokonce -- což se tak často neví -- tam může být nastavení file-deskriptoru (přesměrování), který se ze zvyku a pro lepší čitelnost dává na pravou stranu až na konec.
Snad nechcete přesměrování také říkat argument? Zkuste se zamyslet např. nad tím, proč
wc file wc <file
mají rozdílný výstup (hlavně proč první vypíše jméno souboru a druhý ne).
Však jsem psal, že return vrací (spíš posílá) status do stderr. Já psal ale o návratové hodnotě, která jde dál ke zpracování -- nějaký řetězec. V shellu je to jen o přesměrování stdout. Samozřejmě s přivřením oka to můžeme také nazývat návratovou hodnotou, pokud nám nebude vadit, že ji vrací příkaz jako echo nebo printf.
Je mi líto, ale v tomhle odstavci není pravda skoro nic. Návratová hodnota nemá se stderr nic společného a u funkce funguje v podstatě stejně jako u externího příkazu a stejně se i zpracovává. Návratová hodnota je číslo, žádný řetězec, jak u funkce, tak u externího příkazu. Výstup (standard output) a chybový výstup (standard error) jsou něco úplně jiného.
ls -d [A-Z]*
V bashi vypise i soubory nezacinajici velkym pismenem. Pod zsh to ma ocekavany vysledek. Nevim zda je to zpusobeno locale nebo cim, ale ani nastaveni locale na LC_ALL=C to chovani nezmeni.
Works for me:
mike@unicorn:/tmp/a> ls -d [A-Z]* A b B c C d D mike@unicorn:/tmp/a> LC_ALL=C mike@unicorn:/tmp/a> ls -d [A-Z]* A B C D
[lyco@hubb test]$ LC_ALL=cs_CZ.utf8 [lyco@hubb test]$ ls * a A á Á b B c C č Č [lyco@hubb test]$ ls [A-C]* A á Á b B c C [lyco@hubb test]$ ls [A-Z]* A á Á b B c C č Č [lyco@hubb test]$ LC_ALL=C [lyco@hubb test]$ ls [A-C]* A B C [lyco@hubb test]$ [lyco@hubb test]$ LC_ALL=C ls [A-C]* A B C [lyco@hubb test]$ LC_ALL=cs_CZ.utf8 [lyco@hubb test]$ LC_ALL=C ls [A-C]* A B C b c ''$'\303\201' ''$'\303\241'
Tiskni
Sdílej: