Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
chystám objednávku wi-fi u místního providera, s tím doufám nebudou žádný problémy a můžu se vykašlat na 56ku
jo a taky mám problémy s grafikou, mám LCD Benq FP767 a čip ATI Radeon 9600pro, - jde mi nastavit (klikacím způsobem - jinak to neumim) jen 16bit barvy a frekvence 60Hz, přestož zmíněnej Benq zvládá až 75Hz
nevíte někdo co s tím?
co se týče prvních dojmů z linuxu: všechno je tam mnohem logičtější, ale zas na druhou stranu mi schází win způsob instalace softwaru, prostě stáhnete EXE instalátor a za pár minut můžete pracovat (ještě jsem plně nepochopil k čemu sou dobrý ty balíčky.... a do kompilací se taky zatim nechystám)
" a dělá se to v aresáři projektu (např.:/usr/src/Mplayer-1......:
#./configure [--prefix=/usr a další parametry]
#make
#make install
jinak je ještě zajímavé si zkusit:
#./configure --help | more
tím se dozvíte jaké parametry lze zadat pro primární konfiguraci před vlastním překladem a co ty parametry provedou.
Závěrem prosím blíže přítomné "guru", aby mě nekamenovali za neodbornou terminologii. Ono těch informací kolem překladu je daleko víc, ale tohle by mělo stačit pro přeložení některých častěji používaných programů. A když se vám něco podaří, tak dodá optimismu k dalšímu "bádání" a studiu.
Přeji hodně štěstí s linuxem a nedej se odradit od widlojidu
PS: Kdysi jsem začínal s klikáním a dneska jsem nejvděčnější za textovou konzoli a MC.
Martin
Vimejo a taky mám problémy s grafikou, mám LCD Benq FP767 a čip ATI Radeon 9600pro, - jde mi nastavit (klikacím způsobem - jinak to neumim) jen 16bit barvy a frekvence 60Hz, přestož zmíněnej Benq zvládá až 75Hz
nevíte někdo co s tím?
Pro LCD monitory je 60Hz nativni a idealni frekvence. Nastavovat vyssi neprinasi vubec zadny efekt krome casteho zhorseni obrazu. LCD panely funguji jinak nez bezny CRT monitor a obrazek zobrazuji najednou a ne po radcich. Idealni pripojeni LCD je proto pres digitalni interface DVI (to je takovy ten trochu delsi konektor s mnoha hranatymi dirkami
), ale DVI maji jen drazsi modely LCD.
Takze rada zni: nedelej nic, 60Hz je spravne
Tiskni
Sdílej: